Přehled tisku
V centru pozornosti dnešního českého tisku je návštěva premiéra Vladimíra Špidly v USA a jeho kritika prezidenta Václava Klause, který odmítl podepsat zákon o dani z přidané hodnoty. Mladá fronta Dnes si všímá, že se Klaus a Špidla přetlačují o reformu. Prezident se podle Martina Komárka samozřejmě chová jako politický předák (což mu právě předseda vlády vyčítá), ale má dost dobrých důvodů k tomu, aby veto zákona o DPH obhájil coby státnický čin.
V centru pozornosti dnešního českého tisku je návštěva premiéra Vladimíra Špidly v USA a jeho kritika prezidenta Václava Klause, který odmítl podepsat zákon o dani z přidané hodnoty. Mladá fronta Dnes si všímá, že se "Klaus a Špidla přetlačují o reformu". Prezident se podle Martina Komárka samozřejmě chová jako politický předák (což mu právě předseda vlády vyčítá), ale má dost dobrých důvodů k tomu, aby veto zákona o DPH obhájil coby státnický čin. Pokud nepadne vláda záhy, jsme patrně svědky modelového střetu, píše list a dodává, že se premiérovi vrací jeho "neuvěřitelná nešikovnost" při prezidentské volbě - slabá vláda tehdy dopustila, aby byl na Hrad zvolen její úhlavní nepřítel. "Stav parlamentního mače není 101 ku 99, ale 101 ku 99 s Klausem. A to je úplně jiné číslo," domnívá se proto Komárek a dodává, že se do budoucna zdá téměř jisté, že opozice s Klausem v zádech jednou vládu povalí. Jiří Franěk k tomu v Právu označuje prezidentovo veto za projev jeho touhy být kvůli budoucí pravděpodobné přímé volbě prezidentem "všeholidu".
Týdenní mise českých firem doprovázejících premiéra Vladimíra Špidlu na návštěvě USA se podle mínění většiny účastníků vyplatila. Navzdory tomu, že žádná ze 13 zúčastněných firem z USA neodjela s podepsanou smlouvou nebo alespoň příslibem zakázky. Jejich představitelé však získali cenné kontakty do budoucna. Píšou to pondělní Hospodářské noviny. "(Americká firma) Kellog spolupráci neodmítá, ale konkrétní termíny či nabídky při jednání nepadly," cituje deník ředitele Technoexportu Josefa Cílka. Společnost má s Irákem platný kontrakt z roku 1990 na stavbu rafinerie za 160 milionů dolarů. Na projektu se již začalo pracovat, irácká strana zaplatila zálohu, ale obchod přerušila irácká agrese vůči Kuvajtu. Do kontraktu také zasáhl zákaz působení českých firem kvůli vysílání Rádia Svobodná Evropa z Prahy a letošní březnová válka. Technoexport má v Iráku pohledávky kolem stovky milionů dolarů.
Spisovatel Pavel Kohout oslavil nakonec k vlastnímu překvapení pětasedmdesátiny se dvěma stovkami přátel, i když se chtěl něčemu podobnému vyhnout. "Krásně mu lhali," píše se v pondělním vydání deníku Právo, podle něhož organizátoři sobotní narozeninové party použili úskok, aby mezi sebe Kohouta vylákali. Rakouský velvyslanec Klas Daublebsky se v té souvislosti poprvé v životě odhodlal napsat nepravdivý dopis - pozval Kohouta na společný oběd. V žižkovském hotelu však nic netušícího spisovatele uvítali kolegové umělci, politici i přátelé z disentu. Byl mezi nimi také někdejší prezident Václav Havel. K utajeným oslavám Kohoutových nedělních narozenin patřila podle listu také výstava fotografií a pak večerní setkání na lodi plující po Vltavě, zakončené ohňostrojem.
Neustávající debata o reformě veřejných financí je podle ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD) mimo jiné důsledkem toho, že české společnosti chybějí jiná politická témata. V posledním roce se podle něj s výjimkou vstupu do Evropské unie a reformy financí neobjevilo žádné jiné, zásadní téma, které by se na zřeteli politiků i občanů udrželo déle než několik dnů. "Velkým tématem byl vstup do Evropské unie, ten se zdá být z hlediska veřejných debat vyřešen úspěšným referendem," řekl Sobotka pondělním Hospodářským novinám. "I když to tak zdaleka není, protože i po vstupu do unie budeme mít velké množství práce," dodal ministr. Debata o veřejných financích, jejichž reformu považuje za klíčovou otázku, má ovšem podle Sobotky řadu pozitivních výsledků: přispěla především ke změně myšlení řady lidí ovlivňujících vývoj v České republice, a to směrem k větší odpovědnosti.
