Přehled tisku
Přesně 143 dní vydržel ve službách prezidenta Václava Klause jeho mluvčí Tomáš Klvaňa. Někdejší novinář se rozhodl odejít do diplomacie, kde by měl začít působit od září. Klvaňa o svém kroku informoval veřejnost ve středu, ale podle informací Lidových novin předal výpověď Václavu Klausovi již v neděli. "Prezident souhlasí, odcházím v dobrém," okomentoval Klvaňa své rozhodnutí. Navzdory smířlivým slovům ale spolupráce Klvani a Klause nebyla v posledních týdnech zrovna harmonická.
Přesně 143 dní vydržel ve službách prezidenta Václava Klause jeho mluvčí Tomáš Klvaňa. Někdejší novinář se rozhodl odejít do diplomacie, kde by měl začít působit od září. Klvaňa o svém kroku informoval veřejnost ve středu, ale podle informací Lidových novin předal výpověď Václavu Klausovi již v neděli. "Prezident souhlasí, odcházím v dobrém," okomentoval Klvaňa své rozhodnutí. Navzdory smířlivým slovům ale spolupráce Klvani a Klause nebyla v posledních týdnech zrovna harmonická. Problémy pronikly dokonce i do zahraničního tisku. V polovině července totiž Klaus v přítomnosti redaktorky francouzského listu Le Figaro vyhrožoval, že svého mluvčího propustí. Stalo se tak poté, co se reportérka Klause zeptala na podporu, kterou při prezidentských volbách získal od zákonodárců komunistů. Klaus měl Klvaňovi za zlé, že neznal předem její otázky. "Hned od počátku vycházel Klvaňa špatně se šéfem tiskového odboru Hájkem. V poslední době se přidaly i spory s Klausem," komentoval důvody výpovědi zdroj z širšího okruhu Klvaňových spolupracovníků. Od Klvani i z Hradu ovšem nyní navenek zaznívají pouze slova uznání. Mluvčí trvá na tom, že z Hradu odchází v dobrém. O tom píší čtvrteční Lidové noviny.
To, co bylo prozatím zřejmé pouze z výroků amerického ambasadora v Praze Craiga Stapletona, zaznělo minulý týden přímo z úst George Bushe. Ten prohlásil, že "nemá zájem" setkat se s Václavem Klausem. Věta padla minulou středu při Bushově půlhodinové schůzce s Václavem Havlem, kterému Bush ve Washingtonu udělil nejvyšší americké vyznamenání. Bushův výrok se objevil v diplomatickém zápisu, který do Prahy na ministerstvo zahraničí, ale i na Hrad zaslala česká ambasáda ve Washingtonu. "Americký prezident se v rozhovoru vrátil k nedávné návštěvě českého předsedy vlády... Pokud jde o následníka V. Havla v úřadě prezidenta, o setkání s ním nemá americký prezident zájem," stojí doslova v zápise pořízeném českým velvyslancem ve Washingtonu Martinem Paloušem. Autenticitu zápisu nepřímo potvrdilo ministerstvo zahraničí. "Naším prioritním zájmem je do budoucna setkání prezidenta USA s českým prezidentem, nicméně záznam rozhovoru je prostě pořízen autenticky, to je úkol diplomata, který je k takové schůzce přizván," řekl mluvčí ministerstva Vít Kolář. Šéf tiskového odboru Petr Hájek považuje celou věc za "fámu". "Nikdy jsem o tom neslyšel," řekl Hájek. Reakce Bushe je podle všeho vyústěním rozporů mezi Klausem a velvyslancem Stapletonem, který je Bushovým osobním přítelem. Ten například předčasně ukončil březnovou schůzku s prezidentem, když se nepohodli ohledně války v Iráku.
Mladá fronta Dnes se vrací k tajnému kontu ODS. Na začátku byl pád Klausova kabinetu a největší vládní krize uplynulých třinácti let. Dnes z příběhu tajemného konta ODS zbylo jen rozpačité ticho. Existenci tajného účtu v zahraničí, z něhož měla podle některých politiků a policie ODS v půli devadesátých let možnost financovat své aktivy, se prostě nepodařilo prokázat. Vyšetřující úřady se ale zdráhají říci, že konto byl výmysl. Tvrdí jen, že chybějí důkazy a dostatek informací. Náměstkyně Městského státního zastupitelství v Praze Marcela Kratochvílová potvrdila, že případ konta ODS byl definitivně odložen. Mladá fronta Dnes doplňuje, že případ má naději na znovuotevření ve chvíli, kdy promluví někdo z tehdejších funkcionářů ODS. Nynější vedení ODS už považuje kauzu konta za uzavřenou a nehodlá se k ní vracet.
A ještě jeden pohled na stránky
Hospodářské noviny píší, že opavský podnikatel Kamil Kolek si během let 1996-99 vzal postupně u České spořitelny úvěr vyšší než 100 miliónů korun. Zaručil se obchodním domem Breda, jejíž cenu odhadl soudní znalec na 210 miliónů. Ve chvíli, kdy banka zjistila, že podnikatel své dluhy nesplácí, se ale ukázalo, že na první pohled jistá zástava je ve skutečnosti obtížně dostupná. Z dokumentů, které má list k dispozici vyplývá, že Kolek postupně Bredu zatížil různými břemeny. Přestože rozprodal části obchodního domu rodinným příslušníkům bez vědomí spořitelny, banka své zástavní právo ani sankce nikdy neuplatnila. Naopak označila pohledávku za nedobytnou. Faktem je, že spořitelna v listopadu 99 převedla Kolkův dluh na dnešní Konsolidační agenturu. Agentura pak Kolkův dluh prodala investiční bance Goldman Sachs. Banka kupovala pohledávku jen za pět miliónů korun. Přibližně stomiliónový rozdíl tak zatím jde na účet státu - dodávají Hospodářské noviny.
