Přehled tisku

Hospodářské noviny si všimly, že na českém trhu se o rok dřív oproti očekávání projevují první příznaky realitní krize. Tržní nájemné ve velkých bytech a kancelářích v Česku klesá, a to přibližně o 10 procent. Ve velkých městech také klesá zájem o reprezentativní vily za několik desítek milionů korun. Malé byty a stavební pozemky si však ceny drží. Zde stále poptávka převyšuje nabídku. Paradoxně však může velký zájem o malometrážní byty některým stavebním firmám uškodit. Rostoucí poptávka je žene do staveb bytů, které pak bude těžké obsadit. Kapitálově slabší firmy to donutí k propouštění zaměstnanců nebo dokonce ke krachu.

Hospodářské noviny si všimly, že na českém trhu se o rok dřív oproti očekávání projevují první příznaky realitní krize. Tržní nájemné ve velkých bytech a kancelářích v Česku klesá, a to přibližně o 10 procent. Ve velkých městech také klesá zájem o reprezentativní vily za několik desítek milionů korun. Malé byty a stavební pozemky si však ceny drží. Zde stále poptávka převyšuje nabídku. Paradoxně však může velký zájem o malometrážní byty některým stavebním firmám uškodit. Rostoucí poptávka je žene do staveb bytů, které pak bude těžké obsadit. Kapitálově slabší firmy to donutí k propouštění zaměstnanců nebo dokonce ke krachu.


Deník


Premiér Vladimír Špidla chce podle Lidových novin rušit některé školy a propouštět učitele. Školství totiž musí reagovat na úbytek dětí a projít celkovou reformou. Celková čísla však podle deníku dávají tomuto pohledu za pravdu. Letošní počet prvňáčků nastupujících do škol byl nejnižší za posledních 15 let. Letos nastoupilo o 44 tisíc školáků méně než například v roce 1989. V reakci na stávku učitelů Špidla prohlásil, že pedagogové nemohou počítat s 13-tým a 14-tým platem. Vláda má totiž jiné priority - dává přednost rozvojovým investicím.


Stávka nestávka - na vzdělání si asi Češi budou muset připlatit. Mladá fronta Dnes cituje z údajů Evropského statistického úřadu Eurostat, že u nás se na tuto klíčovou oblast - na vzdělání - dává skoro nejmenší díl prostředků v rozšířené Evropské unii. Špatně pro Českou republiku vyznívá nejen srovnání se Západem, ale i se sousedy. I Slovensko dává na vzdělání 4 a půl procenta toho, co za rok vytvoří - tedy o dvě desetiny procenta více než Česko. Třeba bohaté skandinávské země přesouvají do školství až osm procent ročních prostředků. V jednom však přesto vynikáme: Většina evropských zemí využívá čtyři pětiny těchto peněz na platy učitelů. U nás jde velký díl na zařízení a vybavení škol.


U odvodů chybí bez omluvy stále více branců. Lidové noviny se domnívají, že příčinou toho je nedávný slib exministra obrany Jaroslava Tvrdíka, že základní vojenská služba by mohla skončit už v příštím roce. Další důvody jsou ztráta jednoho roku civilního života a malá prestiž vojenské služby. Situace je už ale natolik kritická, že například jen v Chomutově bude muset k podzimnímu termínu odvodů policie předvést 250 mladíků, kteří se nedostavili k odvodní komisi na jaře. Přitom neomluvená absence u komise může mládence stát až trestní stíhání. Za vyhýbání se odvodnímu řízení může branci hrozit vazba.


Mladá fronta Dnes se pozastavuje nad tím, že řidičský průkaz může lehce získat i narkoman nebo těžký alkoholik. Stačí, když se nově zaregistruje u praktického lékaře, který ho nezná a kterému zatají dosavadní zdravotní dokumentaci. Pokud na něm není závislost na první pohled vidět, lékař už po dvou návštěvách vydá potvrzení o způsobilosti řídit vozidlo. To je i případ z června tohoto roku, kdy 22-ti-letý toxikoman Josef Brož vjel na chodník a na místě zabil sedmdesátiletou ženu. Právě Brože viděla praktická lékařka pouze dvakrát, než ho označila za způsobilého řídit auto.


Ministerstvu vnitra vadí, že hlavní město žádá od lidí při poplatcích za odpad, aby uváděli své rodné číslo. Deník Právo s odvoláním na náměstka primátora Rudolfa Blažka píše, že může jít o rozpor se zákonem o ochraně osobních údajů. Magistrát proto navrhne zastupitelstvu změny vyhlášky. Podle ní svá data narození budou uvádět jen jmenovci z jednoho domu.


Václav Havel v Týnské literární kavárně,  foto: ČTK
Bývalý prezident Václav Havel ve čtvrtek večer prozradil svoje literární plány, prozrazují Lidové noviny. Nepíše sice paměti, avšak chystá "jakýsi bilanční trialog", vedený s britským historikem a publicistou Timothym Gartonem Ashem a polským publicistou Adamem Michnikem. V hlavě prý nosí i námět na novou divadelní hru. Havel včera představil veřejnosti jedno ze svých méně známých literárních děl. V Týnské literární kavárně na Starém Městě pražském podepisoval společně s výtvarníkem Jiřím Sopkem knížku pro děti nazvanou Pižďuchové. Na zaplněném dvorečku uvítal dílo předseda českého PEN klubu Jiří Stránský, několik parodických písní zazpíval mužský undergroundový vokální kvintet Ženy. Nově publikované texty byly napsány v polovině 70. let a vyšly nejprve v Německu; antologii pohádek od autorů umlčených husákovkým režimem sestavil tehdy spisovatel Ivan Klíma. Na začátku 90. let se česká verze všech próz objevila v knize Uzel pohádek. Nakladatelství Meandr nyní Havlovy krátké příběhy vydalo v dvojjazyčné verzi - české a anglické. Typograficky pečlivě připravený svazek čtvercového formátu se prodává za 268 korun. Píše deník.