Přehled tisku

Většina Čechů má zkušenosti s korupcí. Vyplývá to z průzkumu agentury SC&C pro Mladou frontu Dnes. Na otázku, zda někdo z jejich okolí musel dát úplatek, aby dosáhl nějakého úředního úkonu či kvalitní služby, odpovědělo kladně 76 procent dotázaných. Korupce bují téměř všude. Průzkum ukazuje, že v přijímání úplatků kralují nemocnice. Pak následují: dopravní policie, stavební úřady, pojišťovny a finanční i památkové úřady. A kolik peněz lidé při uplácení nejčastěji dávají? Podle průzkumu v průměru osmnáct tisíc korun za přijetí na vysokou školu, přes deset tisíc stojí urychlení lékařského zákroku a šest tisíc se dává úředníkům za rychlé vydání stavebního povolení.

Většina Čechů má zkušenosti s korupcí. Vyplývá to z průzkumu agentury SC&C pro Mladou frontu Dnes. Na otázku, zda někdo z jejich okolí musel dát úplatek, aby dosáhl nějakého úředního úkonu či kvalitní služby, odpovědělo kladně 76 procent dotázaných. Korupce bují téměř všude. Průzkum ukazuje, že v přijímání úplatků kralují nemocnice. Pak následují: dopravní policie, stavební úřady, pojišťovny a finanční i památkové úřady. A kolik peněz lidé při uplácení nejčastěji dávají? Podle průzkumu v průměru osmnáct tisíc korun za přijetí na vysokou školu, přes deset tisíc stojí urychlení lékařského zákroku a šest tisíc se dává úředníkům za rychlé vydání stavebního povolení. Do úplatků přitom dotázaní v naprosté většině případů nezahrnuli například hojně zažité pozornosti v podobě bonboniér nebo květin. Úplatek se přitom nejčastěji dává za rychlost vyřízení. Odborníci proto v boji proti korupci navrhují řešení - buď průhledný systém, nebo příplatky za rychlost - dodává Mladá Fronta Dnes.


Policie stíhá jednoho z vysokých funkcionářů inspekce ministra vnitra - informují Lidové noviny. Neoprávněně totiž nakládal s citlivými osobními údaji. Stíhaný důstojník je už mimo službu a hrozí mu až pět let vězení. Ze zatím neznámých důvodů shromažďoval informace o vytipovaných lidech z nejrůznějších civilních databází, do kterých má přístup jen policie. Případ stojí za pozornost nejen kvůli podezření ze zneužití exkluzivních policejních pravomocí, ale i proto, že v jeho centru stojí důstojník útvaru, který má potírat kriminalitu policistů. Podle státního zástupce Michala Zachystala jde o nejvýše postaveného funkcionáře, který kdy v historii inspekce čelil důvodnému podezření z trestného činu. Lidové noviny připomínají, že to je už druhý skandál během několika týdnů, který zasáhl vysoce postaveného pracovníka na klíčovém útvaru ministerstva vnitra. Před měsícem byla obviněna náměstkyně policejního prezidenta Ivana Pánková z porušení povinnosti při správě cizího majetku kvůli nevýhodnému nákupu pouzder pro policejní pistole.


Jak se dočtete v Hospodářských novinách, tuzemské likérky zvyšují výrobu alkoholu. Počítají totiž s tím, že pokud Parlament schválí zákon o spotřební dani, před koncem roku budou lidé kupovat tvrdý alkohol ve velkém. Zákon sice ve čtvrtek Senát vrátil poslancům k přepracování, producenti jsou ale přesvědčeni, že se tím jeho schválení pouze oddálilo. S novým zákonem o spotřební dani, který má platit od počátku příštího roku, by půllitr tvrdého alkoholu zdražil přibližně o osm korun. Na odběr většího množství alkoholu jsou připraveny i obchodní řetězce. Právě ty tvoří největší část odbytu likérek - píší Hospodářské noviny.


Japonská banka Nomura souhlasí se jmenováním nezávislého prostředníka ve sporu s Českem. Právu to potvrdil mluvčí Nomury Jiří Hrabovský. Prostředník by pomohl vypracovat konkrétní podobu mimosoudní dohody s Českou republikou. Tato dohoda má nahradit probíhající arbitrážní řízení o 40 miliard korun. Nomura je od Česka požaduje za zmaření investice v bývalé Investiční a Poštovní bance. O podobě mimosoudní dohody mají jednat obě strany na schůzce v Praze, která se uskuteční 18. září - dodává Právo.


Odboráři na pražském Palachově náměstí, foto: ČTK
Protestující odboráři se o víkendu ocitli na jedné lodi s českým prezidentem. Píší Lidové noviny. I Václav Klaus se totiž den po sobotní demonstraci pustil do kritiky vládní reformy veřejných financí. Klaus, který před svým nástupem do funkce prezidenta sliboval, že nebude zasahovat do každodenní politiky, prohlásil, že by prý proti reformě také demonstroval. Prezident ovšem dodal, že jeho kritika by mířila na vládu "z druhé strany". "Ta reforma, jakkoliv je nesmírně nutná a z řady hledisek jde směrem, který je asi žádoucím, je velmi polovičatá," řekl včera Klaus, jehož stanovisko se shoduje s kolegy z opoziční ODS, a dodal: "Skutečné problémy naší země reforma řešit nebude." Naopak proti odborářům se včera při obhajobě vlády ostře vymezil ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. "Pokud by vláda kvůli neschválení této podoby reformy padla, pak by reforma, kterou by vytvářela vláda pravicová, byla daleko tvrdší," varoval včera odboráře před dalším nátlakem Škromach. Ministr si prý nedělá nic z výhrůžek odborářů, že spustí generální stávku. "Jen ať to zkusí," řekl bez dalších podrobností v Lidových novináchŠkromach.


Může to být časovaná bomba pro české nemocnice. A vybuchnout by mohla hned nadvakrát. Evropský soud dal minulý týden za pravdu německému lékaři Norbertu Jaegerovi z nemocnice v severoněmeckém Kielu, který prohlásil: Věčné čtyřiadvacetihodinové služby jsou nadále neúnosné. Pro lékaře i pro pacienty. Unavený lékař totiž snáze chybuje. To jen následky nejsou tak vidět, jako když řidič autobusu po noci nevyspání zabije desítky lidí. Rozebírá situaci ve zdravotnictví Mladá fronta Dnes. Jaeger požádal soud, aby se práce přesčas započítávala do běžné pracovní doby, jež v EU činí 58 hodin týdně maximálně. A soud mu dal za pravdu. Lékaři v zemích EU už nebudou smět být v nemocnicích tak dlouho jako dříve. Pokud nevymyslí způsob, jak to obejít, budou vábit lékaře odjinud. Třeba z Česka. Internista Petr Sucharda z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze předpovídá: "Část našich lékařů přejde do Německa. Rád bych věděl, kde pak vezmeme potřebné lékaře a z čeho je zaplatíme." Už dnes se odborné lékařské tiskoviny hemží inzeráty německých klinik hlásajících: Přijmeme české lékaře. Obvyklý plat tři tisíce eur není na německé poměry žádná sláva, ale když se to přepočte na koruny, je to hned něco jiného. poznamenává Mladá fronta Dnes