Přehled tisku

Policejní auto před nočním klubem v Dubí na Teplicku v průběhu speciální akce, která byla v noci na 11. října zaměřena na obchod se ženami, foto: ČTK

Pondělní tisk věnuje velkou pozornost především rozsáhlé policejní akci namířené proti kuplířům a sporům kolem návrhu evropské ústavy. Při zátahu na kuplíře s názvem Fantine, který se uskutečnil v noci z pátku na sobotu, policie zkontrolovala 435 nočních klubů po celé republice a prověřila více než 4000 osob. Policisté přitom nezjistili, že by byly v nočních podnicích ženy vystaveny nejbrutálnějším metodám. Stejně tak se nepodařilo odhalit ani dětskou prostituci.

Policejní auto před nočním klubem v Dubí na Teplicku v průběhu speciální akce,  která byla v noci na 11. října zaměřena na obchod se ženami,  foto: ČTK
Pondělní tisk věnuje velkou pozornost především rozsáhlé policejní akci namířené proti kuplířům a sporům kolem návrhu evropské ústavy. Při zátahu na kuplíře s názvem Fantine, který se uskutečnil v noci z pátku na sobotu, policie zkontrolovala 435 nočních klubů po celé republice a prověřila více než 4000 osob. Policisté přitom nezjistili, že by byly v nočních podnicích ženy vystaveny nejbrutálnějším metodám. Stejně tak se nepodařilo odhalit ani dětskou prostituci.

Mladá fronta Dnes se pozastavuje nad tím, jak ministr vnitra Stanislav Gross o akci informoval. Její zahájení totiž oznámil na mimořádné tiskové konferenci svolané před páteční půlnocí. Komentátor deníku soudí, že šťáry v pololegálních veřejných domech ministr sice nařizovat má, pokud možno ale utajeně a určitě bez velkého halasu. Gross si podle něj chtěl zátahem napravit pověst po nedávné akci Kryštof, zaměřené na nezodpovědné řidiče, jejíž úspěch zastínil rekordní počet mrtvých na českých vozovkách. "Jenže týden po nezdařené akci Kryštof vyhlíží takové chlubení dětinsky," dodává autor glosy. Podle něj je nyní na Vladimíru Špidlovi, aby občanům sdělil, jaké úkoly uložil svému ministrovi vnitra "Díky špatnému řízení policie se totiž Gross stává z hvězdy slabým článkem jeho vlády. A bez přesných úkolů si zjevně neví rady," uzavírá Mladá fronta Dnes.

Ministr vnitra Stanislav Gross,  foto: ČTK
Hospodářské noviny upozorňují, že akce Fantine by neměla Grossovi sloužit jako alibi. Policie nyní nesmí usnout poklidným spánkem, zdůrazňuje list. Lidové noviny zase soudí, že Grossovi se daří pozdvihnout rutinní boj s kriminalitou na úroveň světové události. "I Kojak by zíral, jak se může šikovně podaná zpráva o šťáře v bordelech prodrat mezi 'top story' cizích médií," píše deník. Podle listu ale "chabé výsledky zátahu, které se dají při policejních manévrech předvídat, pak (Gross) promptně vědecky vysvětlí." Hlavním důvodem akce Fantine prý byl vlastně sběr statistických dat. Policisté si zmapovali oblasti obchodu s lidmi a dospěli k příjemným zjištěním: nevěstince se netěší ekonomické prosperitě a jsou útlumovou oblastí. "Řekněme obdobně, jako těžká metalurgie, dodává autor komentáře.


foto: Comisión europea
Lidové noviny také uvádějí, že občanští demokraté nedávno pověřili experty pražské právnické fakulty vypracováním analýzy, která se týká navrhované evropské ústavy. U odborníků z katedry teorie práva a právních učení si ji objednal stínový ministr za ODS Jan Zahradil. Závěry studie ale občanští demokraté nechtějí zveřejnit. List připomíná, že ODS popisuje budoucí podobu Evropské unie ve vztahu k Česku jako "superstát", ve kterém se bude rozhodovat "o nás bez nás". Zpracovaný posudek ale hrozby ztráty suverenity nepotvrzuje, píší Lidové noviny s odvoláním na experty.


V českých dolech nelegálně pracují cizinci. Podle deníku Právo to potvrdil případ z Dolu Paskov na Frýdeckomístecku, odkud odvedla ve čtvrtek cizinecká policie tři Ukrajince. Ti podle úřadu práce v podzemí pracovali načerno. Hornické odbory jsou tím znepokojeny. Jejich místopředseda Jan Sábel proto požádal ministerstvo práce, aby se touto kauzou zabývalo. Ukrajinci se do dolu dostali prostřednictvím firmy, která má povolení k báňské činnosti a pro důl pracuje na základě dodavatelské smlouvy. Důl Paskov podle informací listu spolupráci se společností pozastavil, dokud se případ neobjasní. Deník Právo také zjistil, že dva z cizinců se den po zadržení na šachtu vrátili.


Peníze v bance letos vydělávají nejvíc za poslední čtyři roky, všímá si


Deník Právo konstatuje, že tisíce vysokoškoláků ani letos nedostanou místa na kolejích. Lůžek je tradičně nedostatek. Například na Univerzitě Karlově žádalo o ubytování zhruba 14 tisíc studentů, několik stovek z nich ale bude mít smůlu. Mluvčí univerzity Václav Hájek přesto slibuje, že se místa v dalších třech měsících uvolní. Podobná situace je i na dalších vysokých školách. Deník také píše, že u nás studuje stále více zahraničních posluchačů. V minulém roce dvě třetiny z nich tvořili Slováci. Studují-li v češtině, mají statut českého studenta, takže nemusí vzdělání platit a mají nárok na kolej. Někteří naši studenti tvrdí, že jejich slovenští kolegové jsou při přidělování lůžek zvýhodněni. Jedním z rozhodujících kritérií je totiž časová dostupnost, tedy doba, kterou vysokoškolák potřebuje, aby dojel ze svého trvalého bydliště do místa výuky, uvádí deník Právo.


Hospodářské noviny píšou, že slovenské finanční skupiny přesunuly hlavní část svých aktivit na český trh. Na Slovensku jim totiž kromě tamních elektráren nezbývá už žádná významná privatizační příležitost. V Česku je tomu naopak. Vedle pokračujícího výprodeje privatizačních dluhů se vláda chystá na další prodej státních podílů. A právě tyto možnosti k nám podle Hospodářských novin slovenské finančníky lákají.


Stejný list také informuje o tom, že Češi přestali kupovat čerstvé koláče a koblihy. Chuť ztratili poté, co začala platit vyhláška ministerstva zdravotnictví, podle které se musí pečivo v samoobsluhách prodávat zabalené. Podle obchodníků se sladkosti v obalech zapařují, nevypadají hezky a ani nevoní. Ministerstvo zdravotnictví, které zákaz prodeje nebaleného sladkého pečiva prosadilo, zatím nic měnit nechce. Podle mluvčího resortu Mario Böhme se má hlavní hygienik se svazem obchodu domluvit na analýze dopadů této vyhlášky, výsledky ale zatím nejsou známy. Obchodníci už ale mají jasno. Vyhlášku považují za nesmyslně přísnou a diskriminační. Svaz obchodu si na ni už v červnu stěžoval v sídle Evropské unie v Bruselu, uzavírají Hospodářské noviny.


Paní Horváthová s dětmi,  foto: ČTK
Na zmatek, který provází vystěhování rodiny Horváthových z ubytovny Mexiko ve Slaném, upozorňuje psycholog Jeroným Klimeš v Mladé frontě Dnes. Je prý třeba ho chápat v širších souvislostech. "Po sametové revoluci zavládlo jakési sametové bezvládí. V té době by si nikdo nedovolil zastávat takové tvrdé postoje vůči komukoliv - ani proti Romům, ani proti podnikatelům. Vcelku svobodně podnikatelé rozkrádali a nájemníci mohli neplatit. Toto období pomalu končí a s ním i doba taktizování. Nyní jako by demokracii narůstaly tvrdé lokty a ostré zuby a jednotlivé organizace si začínají stále tvrději vymezovat pole působnosti.," píše autor. Právní stát však podle něj vyžaduje velkou vyspělost občanů a podobně jako demokracie je velmi vratkým systémem. "Předpokládá, že všichni zúčastnění hrají podle pravidel. ..Tato pravidla jsou doposud značně nejasná. Řada měst je nespokojená s neplatiči, ale zároveň neznají způsoby, jak tuto situaci řešit. Starosta ve Slaném bouchl pěstí do stolu a zkusil metodu totalitářskou, tedy obalamutit nevzdělané nájemníky a připravit je o ubytovací dekrety a pak je s výsměšným gestem vystěhovat.," uvádí se v článku. Autor se domnívá, že to není vzor hodný následování.. Pozastavuje se zároveň nad tím, že posměšné gesto starosty, který nechal nájemníky vystěhovat policií v době, kdy město jednalo o celém problému s ombudsmanem Motejlem, ukázalo, "jak malá je ochota starosty k diskusi a hledání přijatelného řešení." Psycholog Klimeš ale soudí, že tato ombudsmanova prohra je jen zdánlivá. "Do věci se bude muset vložit vláda i ministerstva, aby vyjasnily pravidla, jak tyto a podobné případy řešit. Řada měst má totiž problémy s neplatiči, které je nutno vyřešit. Příklad Slaného ukazuje, že města neumějí využít zákonných prostředků, které mají k dispozici," uvádí se v článku nazvaném Šachová hra ve Slaném.


Podle deníku Právo jsou příbuzní ostravských seniorů zneklidněni zprávami o týrání starých lidí v Domově důchodců v Ostravě-Zábřehu. Právo už minulý týden informovalo, že podle stížnosti zaslané sociálnímu odboru ostravského magistrátu bývalou pracovnicí domova důchodců trpěli lidé v tomto zařízení dehydratací, koupali se jen jednou týdně, trpěli proleženinami. Deník cituje vyjádření ředitele, podle kterého se jednalo o pochybení lehčího charakteru a tvrzení stěžovatelky neodpovídají skutečnosti. "Neštěstím je, že to, co se stalo na jednom oddělení, se přenáší nejen na celý náš domov důchodců, ale na celé sociální služby Ostravy," říká ředitel. Přiznal však pochybení staniční sestry, s níž byl k 30. září ukončen pracovní poměr.

Část areálu domova důchodců v Ostravě-Zábřehu s pavilonem pro ležící pacienty,  foto: ČTK
Stejnému tématu se věnuje rovněž Mladá fronta Dnes. Deník uvádí, že ve vstupní hale domova důchodců visí velká kopie novinového článku, ve kterém se píše, jak zdejší babičky založily skupinu mažoretek. Podle listu ale u stolků kolem sedí lidé a mluví o docela jiných novinových zprávách: o těch z konce minulého týdne, podle nichž zdejší personál týrá seniory. Někteří zdravotní sestry vehementně brání, jiní naopak přidávají další důkazy proti nim. Mladá fronta Dnes s odvoláním na ředitele domova důchodců píše, že řada rodin se začala vyptávat, jestli si raději nemají své příbuzné odvézt domů. Podle deníku se sestřičky o stížnostech pacientů nechtějí bavit. Mají strach, atmosféra v domově teď není dobrá. "S ležícími nebo starými lidmi je to někdy těžké - těžko se jim zavděčíte, těžko jim vyhovíte," řekla Mladé frontě Dnes jedna z nich.