Přehled tisku

Přehled tisku

Britský premiér Tony Blair, foto: ČTK

Lidové noviny upozorňují, že britská vláda se začala vážně obávat přílivu tisíců Romů z nových členských zemí Evropské unie. Podle deníku The Independent hodlá premiér Tony Blair zpřísnit podmínky pro udělování sociálních dávek imigrantům. Nová pravidla mají zabránit jejich zneužívání. Británie si také chce zachovat kontrolu nad počtem nově příchozích žadatelů o podporu. Čeští romští představitelé i vicepremiér Petr Mareš ale označují takové úvahy za "mediální hysterii". Předseda sdružení Dženo Ivan Veselý je například přesvědčen, že k odchodu se chystají jen ti Romové, jejichž rodinní příslušníci se už v některé ze západních zemí uchytili. Celkem se může jednat v příštích dvou letech o maximálně pět tisíc lidí. Český romský aktivista Ondřej Giňa však nedávno v The Sunday Times odhadoval přistěhovaleckou vlnu na "100 000 nejschopnějších členů romské komunity v nadcházejících sedmi letech". Britská vláda chce údajné hromadné romské migraci čelit mediální kampaní v některých východoevropských zemích včetně Česka.

Snahy evropských vlád odradit Romy z nově přistupujících zemí od emigrace na Západ jsou podle komentáře Lidových novin v souladu se zájmy České republiky. Česká vláda se snaží zabránit ekonomické emigraci i proto, že zpravidla končí po několika měsících návratem domů do ještě horších podmínek. Přesvědčit občany v tíživé sociální situaci, že se v bohatší zemi s daleko vyšším životním standardem nebudou mít lépe, je však velmi obtížné. Romové, jichž se týkají největší obavy starých členských zemí EU, necítí k Česku žádné závazky a celkem ochotně odcházejí "za lepším", přičemž jim jazyková bariéra ani absence jakéhokoli zázemí nepřipadají jako velký problém. Očekávají v hostitelské zemi vedle lepšího sociálního zabezpečení i lepší pracovní příležitosti a vstřícnost úřadů. Toho posledního se po květnu asi nedočkají, uvádí se v komentáři Lidových novin.

---

foto: Evropská komise

V prvním kole konkursů na lukrativní místa v institucích Unie byli podle deníku Právo nejúspěšnější čeští kandidáti. Zkouškami na nižší úřednická místa prošlo 508 z 1340 přihlášených absolventů českých vysokých škol. Nyní je čeká další kolo zkoušek včetně obhajoby písemné práce a ústních pohovorů. Celkově jsou ale pracovníci oddělení pro výběr pracovníků v Bruselu kandidátskými uchazeči zklamáni. Přes lákavou výši nabízených platů, která značně přesahuje příjmy průměrného Belgičana, se ze všech deseti nových členských států EU ke zkouškám přihlásilo jen 23 tisíc vysokoškoláků, pouze polovina se jich opravdu dostavila a 2465 jich prošlo do druhého kola. Nejméně úspěšní byli při testech Slováci, Poláci a Maďaři.

---

Jak uvádí Mladá fronta Dnes, vládní strany se tvrdě přou o zákon, který má umožnit homosexuálním párům žít podobně jako manželé. Lidovci tvrdí, že přes vládu takový návrh nikdy neprojde, sociální demokraté naopak chtějí, aby ho vláda schválila. V případě neúspěchů dokonce chtějí zařídit jeho přijetí přímo v parlamentu. Ve sněmovně by návrh zákona mohl dostat podporu. Vedle většiny zákonodárců ČSSD by pro něj hlasovala také většina komunistů a poslanců Unie svobody a necelá polovina ODS. Pro sociální demokraty je podpora registrovaného partnerství homosexuálů splátkou starého dluhu. Představitelé Gay Iniciativy totiž stranu podporovali před volbami a tým premiéra Špidly jim teď má podporu oplatit. Zákon by měl umožnit, aby osoby stejného pohlaví mohly na matrice uzavřít svazek. Ten by jim umožnil například vzájemné zastupování na úřadech, partneři by však neměli nárok na společnou nájemní smlouvu v obecním bytě, společné jmění a daňové úlevy. A nesměli by ani adoptovat děti. Sami gayové a lesbičky se shodují v tom, že ať už bude zákon jakýkoliv, je důležité, že bude vůbec v nějaké podobě přijat.

---

Aby si rodina mohla užít daňové slevy dojednané uvnitř vládní koalice, musí napřed rodiče pracovat, píše Mladá fronta Dnes. Jinak jim berní úřad nic neodpustí a spadne na ně pouze zdražení. Tuto podstatnou podmínku stanovil ministr financí Bohuslav Sobotka. Slibuje si, že lidé přestanou zneužívat dávky a vezmou raději hůře placenou práci. Jedině pak totiž dostanou daňovou slevu šest tisíc korun za dítě ročně. Čím víc dětí, tím víc slev, což je ještě lákavější. Sobotka potvrdil, že celá tato konstrukce chystaná od příštího roku je pomůckou hlavně pro chudší rodiny.

---

Stovky lidí končí s podnikáním. Úřady práce po celé republice registrují velké množství nových uchazečů o zaměstnání, většina z nich se přitom ještě loni živila jako drobní podnikatelé. Důvodem je podle Lidových novin zavedení minimální daně a plateb zdravotního a sociálního pojištění. Pokud byl dříve živnostník ve ztrátě, nemusel je hradit, nyní se odvody státu podstatně zvýšily. Lidé proto nechávají podnikání a raději jdou do registru úřadu práce, potvrdil například zástupce ředitelky Úřadu práce v Pardubicích Petr Klimpl. Podobná situace je i v dalších městech a regionech, dodává deník.

---

Ministr financí Bohuslav Sobotka se podle Mladé fronty Dnes snaží zmírnit špatný obrázek sociálních demokratů zdražujících vodu. Na jejím přesunu z pětiprocentní do devatenáctiprocentní daně z přidané hodnoty se dohodla koalice tuto neděli v Kolodějích. Sobotka v pondělí oznámil, že do základní sazby, tedy devatenáctiprocentní, by neměla jít veškerá voda, ale jen její rozvod. Podle úředníků ministerstva se proto nepředpokládá plošné zdražení vody. Problém je ale v tom, že vodárny neúčtují lidem zvlášť cenu za vodu a za její rozvod. Podle vodáren je také větší část ceny právě za úpravu a rozvod vody, nežli za vodu samotnou. Na ministerstvu mají zatím spočítáno, že větší celkové zdanění vody přinese do státní pokladny ročně tři miliardy korun navíc, uvádí se v Mladé frontě Dnes.

---

Novomanželům Stejskalovým z Lubů u Chebu hrozí podle Mladé fronty Dnes vystěhování z městského bytu. A to jen proto, že žijí společně se dvěma psy. Zastupitelstvo města totiž přijalo usnesení, že nájemníci městských bytů nesmějí mít doma psa nebo kočku. Podle radnice dělají psi v panelácích velké problémy. Toto omezení je i součástí nájemní smlouvy, kterou s městem Stejskalovi uzavřeli. Ti se nyní obrátili na krajský úřad. Pokud ten lubské usnesení zruší jako protiústavní, podepsané nájemní smlouvy ovlivnit nemůže.

---

Děkan Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Jan Pavlík má od loňského prosince pozitivní lustrační osvědčení, které potvrzuje jeho spolupráci s komunistickou Státní bezpečností. Píše to Mladá fronta Dnes s tím, že ačkoli je ze zákona pro výkon funkce děkana nezbytné osvědčení negativní, Pavlík ji nadále zastává. Ministerstvo vnitra už loni v říjnu potvrdilo, že v případě děkana brněnské filozofické fakulty vystavilo kvůli administrativní chybě původně špatné lustrační osvědčení. Pavlíkovo jméno bylo zapsáno v seznamech spolupracovníků StB s chybným datem narození, což mu umožnilo získat osvědčení negativní. Koncem roku ministerstvo omyl napravilo. Vše nasvědčuje tomu, že Pavlík nové, pozitivní lustrační osvědčení na univerzitě nepředložil. Předseda akademického senátu fakulty Jeff Vanderziel listu řekl, že o dokumentu žádnou informaci nemá. Stejně se na věc dívá i rektor Jiří Zlatuška. Podle deníku se brání tím, že oficiálně univerzitě nikdo nové informace neoznámil. Deník ale poznamenává, že na svou žádost oficiální stanovisko ministerstva bez problémů obdržel.

---

Bývalý velitel 6. polní nemocnice v Afghánistánu Jindřich Sitta chce prosadit projekt léčebného a rehabilitačního zařízení pro válečné veterány. Podle Hospodářských novin proto usiluje o areál Vojenské nemocnice v Plzni, kterou armáda před časem označila za nepotřebný majetek a ministerstvo obrany teď rozhodne, komu ji předá, anebo prodá. Sitta z armády odešel poté, co byl vyšetřován kvůli tvrdým trestům, kterými udržoval kázeň mezi vojáky. Teď zastupuje Sdružení veteránů Československé obce legionářské. Sitta upozorňuje na to, že stovky bývalých vojáků druhé světové války i nedávných vojenských misí české armády potřebují péči a tu jim v dnešní době nikdo neposkytuje. Sitta ale nepočítá s tím, že by peníze na projekt získal od armády. Spíše by šlo o sdruženou investici iniciátorů, státu i soukromých dárců.