Přehled tisku

Přehled tisku

Stanislav Gross, foto: ČTK

Středeční tisk posuzuje šance pověřeného předsedy ČSSD Stanislava Grosse na sestavení nové vlády. A celkově je hodnotí dost skepticky. Například autor komentáře v Mladé frontě Dnes soudí, že Stanislavu Grossovi žádnou vládu nikdo soudný neschválí. "Už se mu rozpadl i klub US-DEU, je po koalici, stejně jako po vládě. Copak je Gross jediný, kdo to nevidí," ptá se komentátor. Ještě horší přitom podle autora je, že mu to ČSSD trpí. Pokusy o sestavení vlády totiž selžou a zhruba za rok nás čekají předčasné volby, proto by měl prezident pokusy s Grossem úplně vynechat, píše se v Mladé frontě Dnes.

Pokračování vládní koalice i jakákoli jiná varianta mimo předčasných voleb je nepravděpodobná také podle Lidových novin. Komentář upozorňuje, že nabídku vlády podporované mimo jiné alkoholikem Petrem Kottem a nějakým dalším solitérem nemůže Stanislav Gross prezidentovi snad ani předložit. Avizované štěpení ODS je podle autora spíše zbožným přáním a k realitě má daleko. Občanští demokraté by byli hloupí, kdyby si slibnou pozici před dalšími volbami zkazili takovouto chybou. Vládu za podpory komunistů zase nepřipustí KDU-ČSL ani část sociálních demokratů.

Václav Klaus, foto: ČTK

Autor poznámky v Právu zase míní, že největší šanci být v nové vládě má právě ČSSD. Před kabinetem jakéhokoli složení totiž čekají v očích veřejností tak nepopulární kroky, že sociálním demokratům každý vládu rád přenechá. Další komentář Práva upozorňuje, že první náčrty nové vlády se točí okolo pokračování reformy veřejných financí. Právě ta přitom byla jedním z důvodů vzpoury v ČSSD a zároveň příčinou odlivu voličů. Cosi to podle listu vypovídá o současné politice. Italský politolog Marco Revelli takovou situaci nazval dvojí pravicí. Jedna se tváří jako levice, je však technokratickou pravicí. Ta druhá je pak pravicí populistickou, píše Právo. Jediným vítězem současné vládní krize je podle komentátora Práva prezident Václav Klaus. Podle autora vyzve Klaus k sestavení vlády Stanislava Grosse. Ten pak bude prezidentovi zavázán a zároveň není schopen sestavit tak silnou vládu, aby mohla Klausovu pozici ohrožovat. Předčasné volby by totiž byly darem z nebes zejména pro šéfa ODS Mirka Topolánka, kterého Klaus v lásce příliš nemá. Prezident je teď nejdůležitějším politickým hráčem a jeho popularita může stoupat, uvádí deník.

Hospodářské noviny si všímají toho, že při návrzích na členy nové vlády se uvažuje i o sloučení některých ministerstev. Zejména nápad sloučit ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí považuje list za absurdní. Je to podle autora to samé, jako kdyby v zoologické zahradě umístnili do jedné klece zajíce a lišku. Zemědělství patří totiž mezi významné plošné znečišťovatele přírody, píšou Hospodářské noviny.

---

Být to dnes obráceně, vysloužili by si zřejmě od svých žáků ty nejhorší známky na vysvědčení učitelé cizích jazyků a výpočetní techniky. Jak píše Mladá fronta Dnes, právě výuku těchto předmětů totiž absolventi všech typů škol v nedávném průzkumu Národního ústavu odborného vzdělávání nejvíc kritizovali. Mnozí z nich zjišťují, že v práci s počítačem a v komunikaci v jiných řečech mají největší mezery. To jim komplikuje další studia a práci, protože jde o oblasti, bez kterých se už skoro v žádném povolání nedá obejít. Nejvíc své učitele kritizovali absolventi učilišť a základních škol. Naopak vysokoškoláci na své kantory v průzkumu vesměs pěli chválu, dodává Mladá fronta Dnes.

---

Dva měsíce po vstupu do Evropské unie objevili Češi možnosti, jak se domáhat svých práv euroobčanů, uvádějí Hospodářské noviny. Stěžovat si přímo u Evropské komise využili před týdnem ochránci přírody. Projekt splavnění Labe je podle nich v rozporu s evropskými směrnicemi na ochranu přírody a domáhají se od komise verdiktu. Prvních pět případů pak řeší i česká pobočka právního řetězce Solvit. Ten ve všech členských zemích Evropské unie pomáhá lidem i firmám odhalit, jestli úřady nepostupují v rozporu s právem společenství. Právní pomoc je bezplatná - právníky Solvit centra platí stát, navíc je mnohem rychlejší, než mohou být soudy. Úřad, který pochybí, mnohdy argumenty Solvit centra uzná a chybu napraví. Jak ale upozorňuje šéf českého Solvit centra Martin Líčeník, v případě neúspěchu mu to nařídit nemůžou. Člověku pak podle něj nezbývá než ustoupit anebo se soudit. Na Solvit centrum se obrátil třeba tlumočník Jan Hrubý, kterému po pěti letech zaměstnání v Německu v květnu tamní úřad práce zakázal v zemi pracovat. Tím porušil přístupovou dohodu Česka k EU. Ta přiznává Čechům, kteří už v unii alespoň rok pracovali, automatický nárok na prodloužení pracovního povolení. Pracovníci centra podle deníku zpracovali právní podklady a obrátili se o pomoc na německou pobočku Solvit. Ta pak výhrady podepřené právními dokumenty předala dotyčnému úřadu.

---

Česká republika má na to, aby její ekonomika rostla o osm až devět procent ročně. V rozhovoru pro Mladou frontu Dnes to uvedl nový šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Důležité ale podle něj je uvolnit regulaci podnikání a trhu práce a zlepšit školství. "Je potřeba nastartovat vyšší růst hrubého domácího produktu, než jsou nějaká tři procenta ročně. Úplně v pohodě dosažitelný je u nás růst osm až devět procent," uvedl Míl. Ekonomové pro letošní rok předpokládají hospodářský růst o 3,2 až 3,5 procenta. Centrální banka odhaduje zvýšení HDP o 3,8 až 4,2 procenta, ministerstvo financí pouze o 2,8 procenta. Stále vyšší vliv na HDP budou mít obchod a cestovní ruch, nepochybuje Míl. Má to však podle něj své limity. "Abychom na cestovním ruchu postavili ekonomiku, na to nám prostě to moře nebo Alpy opravdu chybějí," vysvětlil. Proto musí být kvalitní český průmysl. Zmínil přitom obory jako konstrukce, projekce a specializované inženýrské činnosti. Problém však vidí v tom, že na znalostní ekonomiku nejsou v Česku lidi. "Odborné učiliště je dnes nejdražším typem školy," stěžoval si Míl s tím, že střední školství se mělo řešit už dávno. Míl v rozhovoru rovněž vypíchnul hlavní problémy podnikatelské sféry. Prvním z nich je příliš složitý daňový systém. Pokud jde o sazby a jejich postupné snižování, je Míl přesvědčen, že větší efekt by mělo skokové snížení, které je atraktivní pro investory. Potíže mají podnikatelé také s vysokými odvody, které musí platit za zaměstnance. Důsledkem toho je podle Míla stoupající počet dlouhodobě nezaměstnaných v době růstu průmyslu, stavební výroby a přílivu zahraničních investic. "Nejlepším opatřením proti nezaměstnanosti je uvolnění trhu práce a flexibilní zákoník práce," tvrdí Míl.

---

Komise pro cenné papíry se bude podle Lidových novin zabývat výroky ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana, které zamávaly kurzem akcií Unipetrolu. Komise posoudí, jestli informace byly zneužité a jestli z nich plynul prospěch. Ministr Urban srazil v pondělí cenu akcií Unipetrolu o víc než pět procent, když pro agenturu Bloomberg uvedl, že podle jeho informací plánují menšinoví akcionáři České rafinérské - konsorcium IOC - uplatnit předkupní právo na 51procentní podíl vlastněný Unipetrolem. Česká rafinérská je nejvýznamnější částí celé petrochemické skupiny Unipetrol. Ministerstvo průmyslu a obchodu Urbanův výrok už v pondělí večer dementovalo. Spíše to bylo nedorozumění, komentoval celou záležitost mluvčí resortu Ivo Mravinac. Včera akcie Unipetrolu zažily naopak velký růst. Dementi je vytáhlo zpět téměř na původní hodnotu před poklesem.

---

V jiném článku Lidové noviny píšou, že miliardář a majitel největší české sítě hotelů Orea Petr Lukeš, který je trestně stíhán za víc jak čtyř a půl miliardové poškození věřitelů, se soudního procesu jen tak nedočká. Jeho výslech, o který se české úřady snaží už víc než dva a půl roku, se zřejmě neuskuteční. Podle představ našich žalobců by měl totiž Lukeš, který léta žije v USA, vypovídat na české ambasádě ve Washingtonu. Tam mu ale hrozí, že by mohl přijít o pas, a tím i o vízum, a být tak poté z Ameriky vyhoštěn. Lukeš pět let čelí obžalobě z toho, že v roce 1997 poškodil sérií majetkových transakcí v režii své společnosti Cimex věřitele chomutovské společnosti Válcovny trub. Spojené státy ho ale odmítly vydat do Česka k trestnímu stíhání. Došly k závěru, že podle amerických zákonů se Lukeš ničeho nezákonného nedopustil. Proto našim úřadům nezbylo nic jiného, než čekat, jestli Američané vyhoví jejich žádosti o právní pomoc a podnikatele alespoň vyslechnou. Ani to se ale dosud nestalo, konstatují Lidové noviny.

---

Do konce letošního roku zmizí z trhu až stovka z 830 cestovních kanceláří, píšou Hospodářské noviny na základě odhadu ministerstva pro místní rozvoj. Pokud předpovědi vyjdou, půjde o největší počet kanceláří od roku 1997. Je pravděpodobné, že nejvíce jich skončí v létě, řekl listu mluvčí ministerstva Petr Dimun. Nejvyšší riziko hrozí u kanceláří, které nabízejí klientům zájezdy last minute pod nákladovou cenou. Vysoké riziko krachů potvrzují i zástupci pojišťoven, na které se cestovní kanceláře s uzavíráním pojistek obracely, dodává list. "V průběhu jara jsme odmítli pojistit několik desítek malých kanceláří. Důvod byl často jediný - nedostatečné příjmy," citují Hospodářské noviny mluvčího České pojišťovny Václava Bálka. Podle vyjádření Dimuna pro dnešní Lidové noviny operují nyní na českém trhu také další stovky cestovních agentur, na které se nevztahuje povinnost pojištění. Ministerstvo od počátku letošního roku dalo podnět na živnostenské úřady na 371 cestovek, které nebyly pojištěny, dodávají Lidové noviny. Pokud se cestovní kancelář nepojistí, živnostenský úřad by jí měl odebrat oprávnění k činnosti. V loňském roce skončilo s podnikáním pět cestovních kanceláří, v roce 2002 čtyři a v roce 2001 pouze tři. Nejhorším rokem pro cestovní kanceláře byl rok 1997, kdy zkrachovalo 21 agentur. Mezi nimi například Travela, která patřila k největším tuzemským kancelářím. V letošním roce zatím vyhlásily úpadek dvě cestovní kanceláře.

---

Karel Brückner (vlevo) a Pavel Nedvěd na tréninku, foto: ČTK

Deník Sport se pozastavuje nad počínáním některých médií, která popisovala v "srdceryvných reportážích" cestu manželek a partnerek českých fotbalistů do dějiště Mistrovství Evropy. Cestu a pobyt v Portugalsku jim zaplatil Českomoravský fotbalový svaz po vítězství českého týmu v základní skupině. Média popisovala noční letecký přesun žen z Prahy i to, jak musely cestovat z letiště autobusem a vlastnoručně tahat svá zavazadla. "Vylíčeno pomalu jako transport smrti do Osvětimi," píše deník Sport. "A na konci téhle strašné cesty nějaké podřadné bungalovy ve Vila Bicuda," ironizuje Sport. Podle deníku byla ale reakce vážených dam i tisku poněkud hysterická. "Vila Bicuda není žádná pastouška, ale poměrně luxusní sídlo s mastnými cenami. A hlavně darovanému koni na zuby nekoukej, říká jedno dobré české přísloví." Autor poznámky ve Sportu dále píše: "Nějak mi nejde do hlavy, proč by si měly v Portugalsku užívat na útraty svazu. Ano, jistě, jejich partneři vydělají Českomoravskému fotbalovému svazu na EURO slušné peníze. Za svůj úspěch však také obdrží přesně podle smlouvy tučnou odměnu. Nikdo jim nezávidí, své zisky si zaslouží, ale jsou to přece milionáři, kteří mohou svým ženuškám zajistit ten největší komfort, když po něm dámy tak touží." A autor v závěru dodává, že třeba ženy francouzských exmistrů Evropy měly po základní skupině povolený jeden den a pak pěkně hajdy domů. "Kdyby chtěly zůstat, fajn, ale ať si to zaplatí," píše se v deníku Sport.

---

Někteří starostové šumavských obcí odmítají návrh Správy národního parku Šumava, aby přibylo dalších 65 prvních zón na ploše 24.500 hektarů. Starostové tvrdí, že jejich souhlas správa nikdy nedostane. Obávají se, že lidé tím ztratí práci a budou se ze Šumavy stěhovat do měst, píše o tom v regionální příloze Mladá fronta Dnes. "Když budou všude první zóny a nebude se moci nikde kácet, a půjde tak o bezzásahová území, tak asi příliš práce tady nebude," řekl deníku lesník z Borových Lad Jaroslav Houdek. Rozšíření zvláště chráněných míst v šumavském národním parku se obává i starosta Horní Vltavice Jiří Fastner. "Dojde k odlivu místních lidí, kteří ztratí práci a motivaci v regionu. Budu jednoznačně proti tomuto návrhu," řekl. Nových 24.500 hektarů prvních zón tvoří 35,5 procenta plochy celého parku. Mezi navrhované první zóny patří například Trojmezná, Smrčina, Vltavský luh či oblast u Modravy, kde žije tetřev hlušec. Jde o prameniště potoků, mladé smíšené či bukové lesy, rašeliniště nebo zrašelinilé louky. Starostové obcí, jichž by se navrhovaná změna prvních zón dotkla nejvíce, podle MfD protestují proti tomu, že návrh dělá správa parku za jejich zády. Ta přitom tvrdí, že jde o interní materiál, ke kterému se pak budou moci vyjádřit naprosto všechny obce v parku.