Přehled tisku
Být to dnes obráceně, vysloužili by si zřejmě od svých žáků ty nejhorší známky na vysvědčení učitelé cizích jazyků a výpočetní techniky. Jak píše Mladá fronta Dnes, právě výuku těchto předmětů totiž absolventi všech typů škol v nedávném průzkumu Národního ústavu odborného vzdělávání nejvíc kritizovali. Mnozí z nich zjišťují, že v práci s počítačem a v komunikaci v jiných řečech mají největší mezery.
Pokračování vládní koalice i jakákoli jiná varianta mimo předčasných voleb je nepravděpodobná také podle Lidových novin. Komentář upozorňuje, že nabídku vlády podporované mimo jiné alkoholikem Petrem Kottem a nějakým dalším solitérem nemůže Stanislav Gross prezidentovi snad ani předložit. Avizované štěpení ODS je podle autora spíše zbožným přáním a k realitě má daleko. Občanští demokraté by byli hloupí, kdyby si slibnou pozici před dalšími volbami zkazili takovouto chybou. Vládu za podpory komunistů zase nepřipustí KDU-ČSL ani část sociálních demokratů.
Hospodářské noviny si všímají toho, že při návrzích na členy nové vlády se uvažuje i o sloučení některých ministerstev. Zejména nápad sloučit ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí považuje list za absurdní. Je to podle autora to samé, jako kdyby v zoologické zahradě umístnili do jedné klece zajíce a lišku. Zemědělství patří totiž mezi významné plošné znečišťovatele přírody, píšou Hospodářské noviny.
Být to dnes obráceně, vysloužili by si zřejmě od svých žáků ty nejhorší známky na vysvědčení učitelé cizích jazyků a výpočetní techniky. Jak píše Mladá fronta Dnes, právě výuku těchto předmětů totiž absolventi všech typů škol v nedávném průzkumu Národního ústavu odborného vzdělávání nejvíc kritizovali. Mnozí z nich zjišťují, že v práci s počítačem a v komunikaci v jiných řečech mají největší mezery. To jim komplikuje další studia a práci, protože jde o oblasti, bez kterých se už skoro v žádném povolání nedá obejít. Nejvíc své učitele kritizovali absolventi učilišť a základních škol. Naopak vysokoškoláci na své kantory v průzkumu vesměs pěli chválu, dodává Mladá fronta Dnes.
Dva měsíce po vstupu do Evropské unie objevili Češi možnosti, jak se domáhat svých práv euroobčanů, uvádějí Hospodářské noviny. Stěžovat si přímo u Evropské komise využili před týdnem ochránci přírody. Projekt splavnění Labe je podle nich v rozporu s evropskými směrnicemi na ochranu přírody a domáhají se od komise verdiktu. Prvních pět případů pak řeší i česká pobočka právního řetězce Solvit. Ten ve všech členských zemích Evropské unie pomáhá lidem i firmám odhalit, jestli úřady nepostupují v rozporu s právem společenství. Právní pomoc je bezplatná - právníky Solvit centra platí stát, navíc je mnohem rychlejší, než mohou být soudy. Úřad, který pochybí, mnohdy argumenty Solvit centra uzná a chybu napraví. Jak ale upozorňuje šéf českého Solvit centra Martin Líčeník, v případě neúspěchu mu to nařídit nemůžou. Člověku pak podle něj nezbývá než ustoupit anebo se soudit. Na Solvit centrum se obrátil třeba tlumočník Jan Hrubý, kterému po pěti letech zaměstnání v Německu v květnu tamní úřad práce zakázal v zemi pracovat. Tím porušil přístupovou dohodu Česka k EU. Ta přiznává Čechům, kteří už v unii alespoň rok pracovali, automatický nárok na prodloužení pracovního povolení. Pracovníci centra podle deníku zpracovali právní podklady a obrátili se o pomoc na německou pobočku Solvit. Ta pak výhrady podepřené právními dokumenty předala dotyčnému úřadu.
Komise pro cenné papíry se bude podle Lidových novin zabývat výroky ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana, které zamávaly kurzem akcií Unipetrolu. Komise posoudí, jestli informace byly zneužité a jestli z nich plynul prospěch. Ministr Urban srazil v pondělí cenu akcií Unipetrolu o víc než pět procent, když pro agenturu Bloomberg uvedl, že podle jeho informací plánují menšinoví akcionáři České rafinérské - konsorcium IOC - uplatnit předkupní právo na 51procentní podíl vlastněný Unipetrolem. Česká rafinérská je nejvýznamnější částí celé petrochemické skupiny Unipetrol. Ministerstvo průmyslu a obchodu Urbanův výrok už v pondělí večer dementovalo. Spíše to bylo nedorozumění, komentoval celou záležitost mluvčí resortu Ivo Mravinac. Včera akcie Unipetrolu zažily naopak velký růst. Dementi je vytáhlo zpět téměř na původní hodnotu před poklesem.
V jiném článku Lidové noviny píšou, že miliardář a majitel největší české sítě hotelů Orea Petr Lukeš, který je trestně stíhán za víc jak čtyř a půl miliardové poškození věřitelů, se soudního procesu jen tak nedočká. Jeho výslech, o který se české úřady snaží už víc než dva a půl roku, se zřejmě neuskuteční. Podle představ našich žalobců by měl totiž Lukeš, který léta žije v USA, vypovídat na české ambasádě ve Washingtonu. Tam mu ale hrozí, že by mohl přijít o pas, a tím i o vízum, a být tak poté z Ameriky vyhoštěn. Lukeš pět let čelí obžalobě z toho, že v roce 1997 poškodil sérií majetkových transakcí v režii své společnosti Cimex věřitele chomutovské společnosti Válcovny trub. Spojené státy ho ale odmítly vydat do Česka k trestnímu stíhání. Došly k závěru, že podle amerických zákonů se Lukeš ničeho nezákonného nedopustil. Proto našim úřadům nezbylo nic jiného, než čekat, jestli Američané vyhoví jejich žádosti o právní pomoc a podnikatele alespoň vyslechnou. Ani to se ale dosud nestalo, konstatují Lidové noviny.
Do konce letošního roku zmizí z trhu až stovka z 830 cestovních kanceláří, píšou Hospodářské noviny na základě odhadu ministerstva pro místní rozvoj. Pokud předpovědi vyjdou, půjde o největší počet kanceláří od roku 1997. Je pravděpodobné, že nejvíce jich skončí v létě, řekl listu mluvčí ministerstva Petr Dimun. Nejvyšší riziko hrozí u kanceláří, které nabízejí klientům zájezdy last minute pod nákladovou cenou. Vysoké riziko krachů potvrzují i zástupci pojišťoven, na které se cestovní kanceláře s uzavíráním pojistek obracely, dodává list. "V průběhu jara jsme odmítli pojistit několik desítek malých kanceláří. Důvod byl často jediný - nedostatečné příjmy," citují Hospodářské noviny mluvčího České pojišťovny Václava Bálka. Podle vyjádření Dimuna pro dnešní Lidové noviny operují nyní na českém trhu také další stovky cestovních agentur, na které se nevztahuje povinnost pojištění. Ministerstvo od počátku letošního roku dalo podnět na živnostenské úřady na 371 cestovek, které nebyly pojištěny, dodávají Lidové noviny. Pokud se cestovní kancelář nepojistí, živnostenský úřad by jí měl odebrat oprávnění k činnosti. V loňském roce skončilo s podnikáním pět cestovních kanceláří, v roce 2002 čtyři a v roce 2001 pouze tři. Nejhorším rokem pro cestovní kanceláře byl rok 1997, kdy zkrachovalo 21 agentur. Mezi nimi například Travela, která patřila k největším tuzemským kancelářím. V letošním roce zatím vyhlásily úpadek dvě cestovní kanceláře.
Někteří starostové šumavských obcí odmítají návrh Správy národního parku Šumava, aby přibylo dalších 65 prvních zón na ploše 24.500 hektarů. Starostové tvrdí, že jejich souhlas správa nikdy nedostane. Obávají se, že lidé tím ztratí práci a budou se ze Šumavy stěhovat do měst, píše o tom v regionální příloze Mladá fronta Dnes. "Když budou všude první zóny a nebude se moci nikde kácet, a půjde tak o bezzásahová území, tak asi příliš práce tady nebude," řekl deníku lesník z Borových Lad Jaroslav Houdek. Rozšíření zvláště chráněných míst v šumavském národním parku se obává i starosta Horní Vltavice Jiří Fastner. "Dojde k odlivu místních lidí, kteří ztratí práci a motivaci v regionu. Budu jednoznačně proti tomuto návrhu," řekl. Nových 24.500 hektarů prvních zón tvoří 35,5 procenta plochy celého parku. Mezi navrhované první zóny patří například Trojmezná, Smrčina, Vltavský luh či oblast u Modravy, kde žije tetřev hlušec. Jde o prameniště potoků, mladé smíšené či bukové lesy, rašeliniště nebo zrašelinilé louky. Starostové obcí, jichž by se navrhovaná změna prvních zón dotkla nejvíce, podle MfD protestují proti tomu, že návrh dělá správa parku za jejich zády. Ta přitom tvrdí, že jde o interní materiál, ke kterému se pak budou moci vyjádřit naprosto všechny obce v parku.
