Přehled tisku

Listopad 1989, foto: ČTK

Úterní tisk si všímá zejména nadcházejícího výročí sametové revoluce. Mladá fronta Dnes v této souvislosti připomíná, že komunistická strana má dnes dvacet procent voličů a vůdcové kolaborantského režimu nebyli potrestáni. Ti, kdo měli na ně kontakty, sice podle deníku pozbyli moci, ale získali ohromné majetky. Sametoví revolucionáři zabředli do tlachání a odcizili politiku lidem, poznamenává skepticky list. Zároveň ale dodává, že občané se těší svobodě slova, shromažďování a ochraně lidských práv jako kdekoliv v civilizovaném světě. Autor sloupku v Mladé frontě Dnes podotýká, že Česko je poprvé od středověku nezpochybnitelnou součástí západního světa. "Ano, výtky a stesky jsou oprávněné, přesto tvrdím: listopadová revoluce dopadla dobře."

Listopad 1989,  foto: ČTK
Výročí 17. listopadu se dotýká i rozhovor s Václavem Klausem v Hospodářských novinách. Prezident v něm mimo jiné polemizuje s pohledem, který dělí předlistopadovou společnost na hrstku hrdinských bojovníků proti komunismu a kolaboranty. "To je schéma, se kterým zásadně nesouhlasím. Tak jsem ona léta v žádném případě neprožíval. Prožil jsem 48 let svého života, velmi intenzivního politického přemýšlení a přemítání, a tak jsem tu společnost neviděl,"říká Klaus. Současně podotýká, že komunistický režim byl reálným společenským systémem, který se skutečně odehrál. Podle Klause tak nejde o "nějaký z nebe spadlý meteorit, který sem byl omylem zavát a který způsobil, že se tady děly nějaké úplně neznámé a netušené věci".

Klausův předchůdce Václav Havel v Hospodářských novinách píše, že výročí sametové revoluce je příležitostí k zamyšlení se nad smyslem morálního chování svobodných jedinců. "Žijeme v demokratické společnosti, ale mnoho lidí opět věří, že se o jejich osudech rozhoduje mimo ně," upozorňuje exprezident. Byrokratizace, anonymní manipulace a důraz na masovou konformitu byly podle něj v komunismu sice dovedeny k "dokonalosti", ale tytéž jevy ohrožují veřejnost i dnes, píše Havel v Hospodářských novinách.


Právo píše, že po "značně destruktivní předvolební kampani" dostala ODS "záchvat státotvornosti", když oprášila myšlenku předčasných voleb po široké dohodě všech stran vyjma KSČM. "Prý by to prospělo všem a hlavně sociálním demokratům, které v krajských volbách zválcovali komunisté a ČSSD se tím dostává do jejich stínu. Je to dojemná starost o osud Grossovy strany, která podle ODS ještě před pár týdny málem zaváděla v Česku totalitní systém - nikoli v náruči komunistů, ale v vládě s lidovci a unií." Autor komentáře v Právu zároveň upozorňuje na výhružný podtext návrhu ODS. "Nepřistoupíte-li na naši nabídku, modrý Senát nenechá na vašich zákonech nit suchou a tím vám natolik znepříjemní vládnutí, že za pár měsíců stejně od toho půjdete." Podle Práva ale Gross nemůže přejít "zdvižený prst ODS mávnutí ruky", o čemž svědčí reakce vládních lidovců. "Jejich šéf Miroslav Kalousek vyzývá ke zlepšení spolupráce s pravicovou opozicí...To vše ve chvíli, kdy v krajích právě vznikají jedna za druhou krajské ´vlády´ složené z občanských a křesťanských demokratů."

Prohra ČSSD ve volbách může mít zásadní dopad na osud vlády, píše Mladá fronta Dnes. Ve straně totiž sílí hlasy, aby zkusila vládnout bez lidovců a unionistů. Druhý nejvlivnější muž ČSSD, místopředseda Zdeněk Škromach, listu řekl, že se nebrání spolupráci s komunisty, na které by se jednobarevná vláda zřejmě často musela obracet. Ve sněmovně tyto strany mají většinu 111 hlasů.

Podle Hospodářských novin přispělo volební skóre právě ke změně privatizačních plánů nejsilnější vládní strany. Místo prodeje Severočeských dolů, jehož scénář měl být původně hotov do konce letošního roku, zvažuje užší vedení ČSSD prodej národního leteckého přepravce ČSA, píše deník s odvoláním na lidi blízké premiérovi. Zatímco prodej ČSA je sociálně bezkonfliktní, privatizaci dolů, kterou už letos jednou zrušila Špidlova vláda, téměř nelze v tomto směru téměř bez potíží uskutečnit, připomínají Hospodářské noviny. Analytici podle deníku odhadují, že za stoprocentní podíl ČSA by stát mohl získat 11 až 12 miliard korun. Nejvyšší nabídka za Severočeské doly zatím činila devět miliard.


Ministryně Milada Emmerová,  foto: ČTK
Komentátor Práva se pozastavuje nad koncepcí zdravotnictví, kterou v pondělí předložila ministryně Milada Emmerová. "Představila ji těsně po krajských a senátních volbách. Je to tak načasováno schválně, aby se už voliči nemohli namíchnout? Soudě podle výsledků, bez obav s ní mohla jít na světlo před volbami, vždyť i bez ní pro ČSSD hůř dopadnout nemohly. Protože ale od včerejška vlastně začala dlouhodobá kampaň před volbami parlamentními, voličům se podle mne dostalo dalšího impulsu k transportu ČSSD na vejminěk," soudí autor komentáře v Právu a dodává. "Nejhlasitějším heslem listopadových událostí před patnácti lety byla svoboda. Tedy i svoboda těch, co ´konzumují´zdravotní péči. Pokud si zdravotničtí odborníci ČSSD myslí, že v zájmu pacientů je přehnaná role státu v této oblasti, pak se svobodně odsuzují do role těch, co budou mít zakrátko svobodu nemít do zdravotnictví co mluvit." Komentátor Práva zároveň připomíná, že Emmerová koncepci předkládá v čase, kdy se ČSSD obtížně daří rozptýlit podezření, že se v Lidovém domě chystalo zestátňování ordinací a nemocnic. "Je hezké, že ji chce národu předložit k diskusi, jenže diskuse nad stostránkovým elaborátem je předem odsouzena ke zmaru. A tak si pacient z koncepce zapamatuje hlavně některé "špeky". Že stát má jeho léčení regulovat, místo aby mu dal volbu si vybrat způsob a místo zdravotní péče. Že stát má určit, které nemocnice budou soukromé a které státní, místo aby to nechal na rozhodnutí lidí v místě."


Osmatřicetiletá Jaroslava Brokešová, kterou armáda odmítla přijmout kvůli transsexualitě, se chce bránit žalobami. Píšou to Lidové noviny a Mladá fronta Dnes. Armádní posudková komise odmítla Brokešovou přes údajně úspěšné absolvování všech testů přijmout k vojsku kvůli tomu, že se ženou stala až v průběhu života. Brokešová to považuje za diskriminaci a hodlá podat celkem dvě žaloby. První má napadnout rozhodnutí komise a druhá jí má vymoci odškodnění za to, že byla svůj příběh "donucena zveřejnit". Výši požadované částky však nechtěla sdělit. Ministerstvo obrany postoj ženy nechápe. Uvedlo, že by se měla nejdříve odvolat proti rozhodnutí posudkové komise a teprve potom jít k soudu. Mluvčí ministerstva Andrej Čírtek Lidovým novinámřekl, že pokud by se Brokešová odvolala, odvolací komise by mohla zvrátit původní rozhodnutí.


Automobilka TPCA, kterou v průmyslové zóně Ovčáry u Kolína staví konsorcium firem Toyota-Peugeot-Citroen, rozšiřuje nábor zaměstnanců už i na Ostravsko. Informuje o tom Právo. Pro zájemce o práci v nové továrně pořádá setkání v Bohumíně, Ostravě, Třinci, Karviné a ve Frýdku-Místku. Pracovní místa přitom nabízela i na Mostecku či jižní Moravě. "Soustředíme se na regiony s vyšší nezaměstnaností. Například na Ostravsku se hodně propouštělo, my naopak pracovní místa nabídli,"řekl Právu mluvčí TPCA Matěj Matolín. Dodal, že zájem předčil očekávání. "Jen v Ostravě přišlo na první setkání kolem tří stovek lidí, museli jsme pronajmout ještě jednu místnost," doplnil mluvčí. Automobilka se podle Práva rozhodla zalovit i v okolních vodách, protože tři tisíce lidí, které potřebuje ve výrobě zaměstnat, je nad možnosti regionu. Nyní má 1650 zaměstnanců a chybí jich ještě 1350. Zaměstnancům ze vzdálených regionů republiky, kteří se rozhodnou přestěhovat do Kolína, poskytne TPCA podporu na stěhování v podobě dne placeného a dne neplaceného volna a jednorázový příspěvek 10 000 korun. Kolín pro TPCA staví 850 bytů, což by podle Matolína mělo potřeby zaměstnanců pokrýt. Částkou 1500 Kč měsíčně pak přispívá také lidem bydlícím na ubytovně. Automobilka chce začít vyrábět v březnu 2005. Z pásů tu budou sjíždět vozy Toyota Aygo, Peugeot 107 a Citroen C1. Stavba automobilky TPCA je největší investicí na zelené louce v České republice. Celkové náklady dosáhnou 1,5 miliardy eur (asi 45 miliard Kč).


Rozvadov, Přimda a Stříbro na Tachovsku nechtějí, aby přes jejich území znovu začala jezdit těžká nákladní doprava, které se před sedmi lety zbavily otevřením dálnice D5 Rozvadov-Plzeň. Obavu z větší dopravní zatíženosti vznesla města na základě česko-německého návrhu, aby kamiony znovu jezdily také přes starý rozvadovský přechod určený pouze pro regionální dopravu. Píše to Právo v regionální příloze. "Už jsme to zažili jednou. Trvalo pět minut, než jsme přešli silnici," vzpomíná obytel Holostřev. Ani rozvadovský starosta Jindřich Červený nechce v obci těžkou dopravu. "Budeme se bránit," uvedl pro Právo.