Přehled tisku
Jedním z hlavních témat komentářů pondělního tisku se stala situace v sociální demokracii. Předseda její parlamentní frakce Petr Ibl hrozí odchodem. Lidové noviny konstatují, že navzdory novému vedení má ČSSD staré potíže. Poukazují také na to, že čtenáři mají potíže s interpretací desetistránkového dopisu šéfa poslaneckého klubu strany Petra Ibla, ve kterém kritizuje poměry ve straně a především špatnou komunikaci mezi jejím vedením a poslaneckým klubem. Sám Ibl vysvětlil, že ve skutečnosti ve svém dopise rezignací pouze vyhrožuje, píše deník.
Jedním z hlavních témat komentářů pondělního tisku se stala situace v sociální demokracii. Předseda její parlamentní frakce Petr Ibl hrozí odchodem. Lidové noviny konstatují, že navzdory novému vedení má ČSSD staré potíže. Poukazují také na to, že čtenáři mají potíže s interpretací desetistránkového dopisu šéfa poslaneckého klubu strany Petra Ibla, ve kterém kritizuje poměry ve straně a především špatnou komunikaci mezi jejím vedením a poslaneckým klubem. Sám Ibl vysvětlil, že ve skutečnosti ve svém dopise rezignací pouze vyhrožuje, píše deník. Podle něj to znamená, že se poslanec cítí dotčen nedávnou kritikou ze strany premiéra Stanislava Grosse a v ideálním případě potřebuje být ujištěn, že svou práci dělá dobře a že se s ním i nadále počítá. "Možná si Petr Ibl myslí, že s touhle hysterickou předehrou bude jeho budoucí odchod z funkce vnímán jako výsledek vnitrostranické pletichy, a ne jeho neschopnosti klub efektivně řídit," domnívají se LN.
Podle komentáře Práva není důvod Petru Iblovi nevěřit, že se mu znechutilo stát v čele hlasovacího stroje ČSSD. "Je těžké být jedním z nejdůležitějších mužů strany a kočírovat sedmdesát lidí v poslaneckém klubu, se kterým se vlastní ministři moc neradí o tom, co pečou v koaliční vládě," poznamenává autor, podle něhož je Ibl tak trochu v pasti. Aby klub zvládl a seřadil do jednotné formace, potřeboval by nutně řadu lidí vyměnit. Protože to nejde, vyhrožuje výměnou sama sebe.
Podle Hospodářských novin sociální demokraté vyhrotili své spory zbytečně. Vždyť nestojí před volbou, zda zcela přetvořit program. Jeho základní pilíře by se nezměnily, pokud by začali více vnímat okolní realitu a přizpůsobili se jí, domnívá se list. Připomíná, že ani nejradikálnější zastánci změn v tradičním vidění světa, zahraniční či čeští, se nemíní vzdát základu politiky sociální demokracie - solidarity. Pouze nově definují její podobu a meze. Přesto je pro část sociálních demokratů i dílčí změna politiky takřka nepředstavitelná, konstatuje autor komentáře.
Výstavba dálničního spojení Prahy s Lincem nabírá stále větší zpoždění. Rychlostní komunikace R3 se tak s rakouskou S10 propojí v Dolním Dvořišti nejdříve v roce 2013, tedy o tři roky později, než stanovila vláda. Píše to pondělní Právo. Důvodem zpoždění jsou na české i rakouské straně kromě nedostatku peněz spory s ekology, průtahy ve schvalovacím řízení a problémy s výkupem pozemků. Dříve, a to v roce 2012, možná bude dokončeno železniční spojení Prahy s Lincem. České republice a Rakousku se letos podařilo v EU prosadit železnici do seznamu prioritních projektů, financovaných z dvaceti procent z prostředků EU.
Obětí zločinu se již stal každý čtvrtý obyvatel České republiky, přičemž většina byla okradena. Podle pondělní Mladé fronty Dnes (MfD)mají větší smůlu na zloděje lidé v Praze, než v jiných částech země. Mnozí však krádež nehlásí, protože nevěří v úspěch policie a soudů. Vyplývá to z průzkumu, který pro deník v předvánoční době uskutečnila agentura Median. Ze sta lidí postižených trestnou činností bylo 63 okradeno, 32 přišlo o auto nebo věci v něm, obětí vloupání se stalo 18 procenta, podvedeno bylo 18 a přepadeno 7 těchto dotázaných. Pokud jde o potrestání pachatelů, došlo k němu podle 12 procent respondentů vždy. Naopak 59 procent obětí zločinu zastávalo názor, že trest nenásleduje nikdy.
Ministr životního prostředí přijde o takřka neomezenou moc nad Státním fondem životního prostředí, který ročně hospodaří s miliardami korun. Od ledna začne platit vládní novela zákona o rozpočtových pravidlech, podle níž budou nakládání s penězi fondu schvalovat, stejně jako u fondu dopravy a bydlení, vláda a sněmovna. Uvádějí to pondělní Hospodářské noviny (HN). Upozorňují, že ministr životního prostředí při rozdělování peněz z ekologického fondu mohl udělovat různé výjimky. Šlo například o vyšší množství peněz pro konkrétní akci nebo poskytnutí dotace na ekologickou stavbu, která by jinak neměla šanci peníze z fondu dostat. Takové výjimky u jiných státních fondů neexistují, poznamenávají HN.
Společnost Čepro se mohla ve sporu s jihlavskou společností M Port o 350 milionů korun účinně bránit, tvrdí pondělní Hospodářské noviny. Čepro mělo podle zjištění deníku k dispozici klíčové dokumenty, přesto je nepoužilo. Soud poté před pár týdny vydal platební rozkaz, jimiž přikázal podniku částku vyplatit. Právníci podle HN vycházeli z neúplných dokumentů a vůbec nedostali do rukou materiály, které by Čepru výrazně pomohly. Šlo o čtyři faktury z roku 1996 a výpisy z počítačové evidence Čepra, které ukazují, že nárok firmy M Port není oprávněný. Klíčové dokumenty se právníkům Čepra dostaly do rukou až v minulých dnech, doplňuje list.
Čečenští teroristé, kteří v září zaútočili na školu v jihoruském Beslanu, měli podle pondělní Mladé fronty Dnes (MfD) kontakty i v České republice. Zvláštní policejní služby v této souvislosti prověřují roli dagestánského podnikatele z Ostravska Artura Mugadova, píše deník. Policie podle něj vyšetřuje, zda šlo o náhodu, nebo o užší vztahy. Podezření, že by teroristé mohli mít komplice i v České republice, vyšlo poprvé podle MfD najevo koncem září, když ruské bezpečnostní složky zadržely v Čečensku Natalii Chalkajevovou, která dělala nábor sebevražedných atentátníků a shromažďovala peníze v zahraničí. Ruská bezpečnostní služba FSB tehdy zveřejnila, že Čečenka volala satelitním telefonem i jistou osobu z České republiky, píše deník.
Lidé na kolech možná budou z Lokte do Horního Slavkova po cyklostezce projíždět třemi osvětlenými tunely a po sedmi mostech. Po vytrhání kolejí má trasa vést na místě zchátralé historické železnice, která je od roku 1997 zavřená, píše v pondělní regionální příloze MF Dnes (MfD). Studie cyklostezky předpokládá, že projektu se společně chopí Loket a Horní Slavkov. Asfaltová, sedm kilometrů dlouhá stezka by stála 37,5 milionu korun a byla by určena i pro pěší, in-line bruslaře a v zimě pro běžkaře.
Německý spisovatel Karel May bude mít v Sokolově příští rok pamětní desku. Viset by měla na domě na Starém náměstí, kam slavný autor Vinnetoua při častých návštěvách města chodil na pivo do hostince u Steinigerů, uvádí pondělní regionální vydání Mladé fronty Dnes (MfD).
Mezi Náchodem a šest kilometrů vzdálenými polskými lázněmi Kudowa Zdroj by opět mohly jezdit vlaky. O vybudování nové železniční trati přes hranice usilují města náchodského a klodského regionu. Trať mezi Náchodem a polskými lázněmi existovala do roku 1945. Uvedla to pondělní Mladá fronta Dnes v příloze pro Hradecký kraj.
