Pondělní české noviny komentují hlavně usnesení KDU-ČSL, které zřejmě ještě prohloubilo vládní krizi v Česku. Lidovci budou trvat na odchodu premiéra Stanislava Grosse. Tvrdí to alespoň jejich šéf Miroslav Kalousek, samotné usnesení z konference KDU-ČSL je méně vyhraněné. Novináři však už začínají spekulovat o předčasných volbách.
Lídr KDU-ČSL Miroslav Kalousek, foto: ČTK
Pondělní české noviny komentují hlavně usnesení KDU-ČSL, které zřejmě ještě prohloubilo vládní krizi v Česku. Lidovci budou trvat na odchodu premiéra Stanislava Grosse. Tvrdí to alespoň jejich šéf Miroslav Kalousek, samotné usnesení z konference KDU-ČSL je méně vyhraněné. Novináři však už začínají spekulovat o předčasných volbách.
Kde jinde než v Kocourkově nebo v Česku se vládní krize konají, když je hospodářství na vzestupu, všímá si deník Právo. ČSSD se nyní blíží ostudné porážce ve volbách a "ODS vylíže smetanu prosperity". Podle listu nic nepoškozuje ČSSD víc, než snaha jejích členů obhajovat premiéra Grosse a útočit na šéfa lidovců Kalouska.
Předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Kraus
Autentická kritika Kalouska v deníku Právo zaznívá například od předsedy poslaneckého klubu ČSSD Michala Krause. Ten viní předsedu KDU-ČSL z toho, že bez ohledu na své stranické kolegy usiluje o naplnění scénáře na odstavení ČSSD od moci. "Podle mě hraje Kalousek svou osobní hru, v níž se chce zaštítit usnesením své strany," řekl Kraus v rozhovoru pro deník Právo. Naznačuje, že se Kalousek podle předem dohodnutého scénáře snaží ČSSD odstavit od moci a přinést tak "svému budoucímu koaličnímu partnerovi (ODS) nějaké věno".
Kritici zastupitelské demokracie mohou dnes jásat - mají před očima zářný případ pletich v sekretariátech, zákulisních tahanic, klamání voličů..., glosuje nejnovější vývoj vládní krize Mladá fronta Dnes. Podle komentátora listu mají politické strany - chtějí-li ctít zastupitelskou demokracii - jen dvě možnosti. Udržet současnou vládní koalici, nebo jít do předčasných voleb, uvažuje list. Každé řešení je však pro koalici špatné. Komedie nekončí, rozhodnuto není, uzavírá Mladá fronta Dnes.
Stanislav Gross a předseda královéhradeckého výkonného výboru ČSSD Evžen Snítilý (vlevo), foto: ČTK
Šroub, kterým lidovci určují tempo krize a dusí partnera, se zase o kousek utáhl, komentují rozhodnutí KDU-ČSL trvat na rezignaci premiéra Hospodářské noviny. Kalouskovy poslední činy podle listu znamenají další uvolnění rukou od koaličních závazků. Možnost, že by KDU-ČSL nakonec potupně setrvala ve vládě až do konce volebního období, je nepravděpodobná. Na obzoru jsou stále zřetelněji předčasné volby, píše závěrem deník.
Lidové noviny míní, že dnes si už i sociální demokraté uvědomují, že situace premiéra Grosse je neudržitelná. Pokud by ČSSD vytvořila menšinovou vládu tolerovanou komunisty, znamenalo by to konec její politické kariéry. Zbývá tak jen varianta předčasných voleb, uvažuje list. Aby ČSSD nevypadala jako strana, která podlehla tlaku a ustoupila, měla by teď volby sama vyvolat, uzavírá deník.
Česká obchodní inspekce připravuje na tento týden první schůzku expertní skupiny, která se má zabývat kontrolou bankovních poplatků. Finanční odborníci však soudí, že pravomoci ČOI jsou velmi omezené a inspekce tak nakonec odejde s nepořízenou. Píšou to Hospodářské noviny. ČOI se o bankovní poplatky začala zajímat kvůli rostoucímu počtu stížností ze strany klientů peněžních ústavů. "Můžeme například zkontrolovat, zda určitá banka vyúčtovala klientovi správně počet poplatků za výběr z bankomatu, nemáme ale právo posoudit, zda výše poplatků odpovídá situaci na trhu," uvedla právnička ČOI Vladimíra Brádlová. Expertní skupina má za úkol srovnat výši a počet placených bankovních služeb v tuzemsku a ve státech EU. Dále má zjistit, zda současná legislativa umožňuje zlepšit postavení bankovních klientů, případně dát návrh na její změnu. I některé státní instituce hodnotí iniciativu ČOI opatrně. Například Česká národní banka poskytne týmu inspekce podporu, ale její pracovníci v něm podle Hospodářských novin nebudou. Běžný klient platí v tuzemsku bankovní poplatky, které podle různých analýz patří k nejvyšším ve střední Evropě. Lidé platí i za služby, například za výběr z bankomatu, které jsou jinde zadarmo. Poplatky hrají podstatnou roli v ziscích bank a zaručují majitelům rychlejší návratnost investice, uvedly Hospodářské noviny.
Zaměstnanci deseti největších obchodních řetězců pobírali v roce 2003 v Česku měsíčně od 10.000 do 18.000 korun hrubého. Jejich výdělky však v průměru nepřekročily 13.000 korun. Píše to Mladá fronta Dnes s odvoláním na údaje z účetních závěrek jednotlivých společností. Firmy mzdy svých pracovníků tají a některé z nich, například Ahold, Billa nebo Plus Discount, nechtějí komentovat ani veřejně dostupná čísla, uvádí deník. Nejméně si vydělají zaměstnanci v supermarketech Albert a hypermarketech Hypernova společnosti Ahold, v prodejnách Carrefour a Tesco. Nejvyšší platy mají naopak lidé v Kauflandu a Makru. Pod celostátní průměrnou mzdou, která loni překročila 18.000 korun, se mzdy v obchodech udrží i nadále, protože uzavírané kolektivní smlouvy nepočítají s velkým přilepšováním. Zhruba třetina řetězců se řídí nadřazenou kolektivní smlouvou mezi Svazem obchodu a odbory platnou do roku 2007. "Dohoda však není o mzdovém nárůstu, ale o tom, aby výdělky nezaostávaly za růstem cen," řekl Mladé frontě Dnes předseda Odborového svazu pracovníků obchodu Alexandr Leiner.
Podle Hospodářských novin začínají obézní děti v západoevropských zemích a Spojených státech zvyšovat export českým výrobcům hraček. Narůstá totiž zájem o vše, co odláká děti od obrazovek počítačů a naopak je zapojí do pohybových her. Jde o vybavení pro dětská hřiště, skluzavky, prolézačky, věci na pláž nebo na pískoviště. Poptávku po podobných hračkách už začínají některé české firmy pociťovat a dokonce nestačí vyrábět. Ve vyspělých zemích se totiž do boje za zavádění a propagaci pohybových venkovních hraček zapojily i zdravotnické organizace a spolky, uvádějí Hospodářské noviny.
Rodina nezanikne, jen bude jiná. Někteří odborníci před krizí rodiny varují, druzí ji popírají. Jisté je, že rodina prochází velkou změnou, ubývá tradičních manželství a přibývá dětí, které žijí jen s jedním rodičem. Deník Právo a Mladá fronta Dnes citují ze statistik, podle kterých se rodí ročně jen 90 tisíc dětí, zatímco před 15ti lety se jich narodilo 150 tisíc. Být bohatý je ideálem, prvotním cílem společnosti. Příjmy rodin s dětmi jsou o desítky tisíc korun nižší než příjmy bezdětných párů. Rodiny s dětmi jsou také zadluženější než rodiny bez dětí. Řešením je rozvoj cenově dostupných služeb pro ženy a děti a zapojení otců do starosti o rodinu a výchovu. Tři čtvrtiny žen by totiž nechtěly vedle dětí rezignovat na získané vzdělání a své povolání, citují statistiky deníky Právo a Mladá fronta Dnes.
Televizní hlasatelka Viola Ottová
Česká televize (ČT) zvažuje, že zruší funkci hlasatelů, kteří uvádějí jednotlivé programy. Informace o svých pořadech by pak ČT nabízela prostřednictvím upoutávek tak, jak to dělají domácí komerční televize. Hlasatelé přitom vysílání veřejnoprávní televize provázejí od konce 50. let, píšou Lidové noviny. "Je to jedna z možností, z nichž vybíráme," řekla k možnému zrušení pozice hlasatele programová ředitelka televize Eva Vrtišková. Podle ní je třeba zvážit, jak jsou pro diváka hlasatelé užiteční a co přinášejí. Není ovšem jasné, kdy se o osudu hlasatelů v ČT rozhodne, uvedl list. ČT už od letošního roku zkrátila devíti programovým hlasatelům, s nimiž spolupracuje, pracovní dobu. "Přestali jsme hlásit dopoledne," řekla LN televizní hlasatelka Martina Vrbová. Vstupy hlasatelů se omezily na večer, tedy na hlavní vysílací čas. Část vstupů navíc televize předtáčí. "Neříkám, že současná podoba vstupů je ideální, ale je to jediné, čím se ČT liší," obhajuje post hlasatelů Vrbová. Sami hlasatelé už programovému oddělení navrhli, jak svá vystoupení vylepšit. Vedení o jejich podnětech dosud nerozhodlo, uvádějí Lidové noviny.
