Přehled tisku

Premiér Stanislav Gross, foto: Autor

Komentátor Práva si klade otázku, co vůbec brání rozumným lidem v politice dohodnout se na sestavení kabinetu, který by řídil zemi do řádných voleb. "Je-li pravda, že důvod krachu koaliční vlády byl čistě morální, na mysli mám nesrovnalosti kolem financování bytu premiéra a podnikání jeho manželky, pak toto jest vyřešeno. Škodná Stanislav Gross slíbil opustit - ač nedobrovolně - vládní revír. Sen lidovců - vláda tří stran bez Grosse - může být uveden v život. Měl-li by nový kabinet vládnout podle koaliční smlouvy, nebo smlouvy jednorázové, není zase tak důležité, pokud se strany smluvně dohodnou na základních úkolech, které chtějí za rok a něco splnit," píše komentátor Práva a uvádí další argument pro rychlou dohodu koaličních stran. "Je-li pravda, že imperativem pro vytvoření nové vlády musí být její nezávislost na komunistech, pak jsou dnešní jednající na nejlepší cestě. Úkol dne přece zní semknout se do pevné protikomunistické fronty, Kalousek a Němec z podstaty, Grossovi zase variantu 100+1 posvětil ÚVV ČSSD." Podle autora to chce ale maličkost. "Položit na oltáře svých politických stran všechny podružnosti, jako jsou staré urážky, čerstvé osobní křivdy, vrozené antipatie a pochopitelně ministerská korýtka pro určité jednotlivce. Při budování demokratické vládní aliance komunistům na hony vzdálené přece neměl by Gross zavírat dveře do Strakovy akademie Šimonovskému a Ambrozkovi jen proto, že je jejich partaj donutila podat nátlakové demise. Na druhé straně i Kalousek neměl by ty dva sociálním demokratům cpát do krku, když jsou pro ně nestravitelní. Chci tím říct, pokud pánům zbyl ždibec státnického ducha, měli by se naopak v zájmu státu předhánět ve vstřícnosti." Komentátor Práva soudí, že "ta strana, která své sobecké zájmy utlumí nejvíce, vyšle k voličům zprávu, že si v příštích volbách zaslouží jejich přízeň."

Lidové noviny se vracejí k návrhu premiéra Stanislava Grosse na sestavení nové vlády bez stranických špiček. Deník poznamenává, že už nyní má případná budoucí vláda řadu nelichotivých přívlastků. "Říká se jí 'poloúřednická', 'druholigová', nebo dokonce 'loutková'. Nejspíš bude od každého trochu," konstatuje deník. "Vše ale nasvědčuje tomu, že bude především slabá a neefektivní."

---

Prezident Václav Klaus, foto: ČTK

Podle Mladé fronty Dnes se nám možná před očima začíná vyvíjet zajímavý duel o euroústavě mezi prezidentem Václavem Klausem a pravděpodobně novým premiérem Janem Kohoutem. List píše, že už před dvěma lety se kvůli tomu oba muži pohádali v letadle do Paříže. Tehdejší první náměstek ministra zahraničí Jan Kohout z aktovky vytáhl kopii připravované evropské ústavy. Prezidentu Václavu Klausovi před všemi na palubě četl pasáž, že každý obyvatel EU si může ponechat své národní občanství. Kohout totiž tenkrát prezidentovi vytkl, že v rozhovoru pro francouzský list Le Figaro prohlásil, že odmítá evropský pas - a tudíž celou euroústavu. Jan Kohout vždy uměl slušnou formou oponovat Klausovi. Ale oba se vzájemně respektovali, vzpomíná tehdejší Klausův mluvčí Tomáš Klvaňa. Můžeme se proto těšit na konfrontaci víceméně racionálních argumentů, protože ani Klaus ani Kohout nejsou emocionální typ, soudí deník. Zatímco Kohout bude mít na kampaň dvě stě miliónů, prezident má na své straně přízeň veřejného mínění. V exkluzivním průzkumu pro Mladou frontu Dnes 54 procent Čechů uvedlo, že sdílí Klausův odmítavý postoj.

Komentátor Mladé fronty Dnes píše, že jestliže kandidát na nového premiéra Jan Kohout naznačuje, že stačí, aby evropskou ústavu schválil parlament, je to špatný nápad. Pokud by podle deníku parlament schválil ústavní smlouvu například většinou jednoho hlasu, stala by se na dlouhou dobu předmětem politického boje. Odpůrci v čele s prezidentem by neuznali férovost takového hlasování a není pochyb o tom, že by se o jeho neplatnost soudili. Mladá fronta Dnes soudí, že lepší by bylo rozhodnout o evropské ústavě v referendu, protože "Česko je považováno za skeptickou společnost ve dvojím smyslu -jednak vůči vlastním politikům, jednak vůči Bruselu. O to důležitější je, aby občané rozhodli o dalším pokračování integrace sami."

Předseda ODS Mirek Topolánek, foto: ČTK

Hospodářské noviny naopak míní, že by o euroústavě měli rozhodnout poslanci a senátoři. Evropská ústavní smlouva, píše list, se pro referendum nehodí nejen kvůli své komplexnosti. Je to obsáhlý dokument, jehož výsledkem je kompromis. "Proto ho ve Francii část politiků odmítá jako průlom anglosaského liberalismu do kontinentální evropské tradice a v Británii je naopak napadán jako typicky levicová konstrukce ohrožující individuální svobodu," poznamenává deník. Dodává, že na obou březích La Manche je nafukován strašák omezení národní suverenity dvou evropských mocností, které budou smýkány většinou menších států, zatímco v Česku i jinde se naopak tvrdí, že to budou právě velcí členové unie, kteří se chápou pevněji kormidla. "Dosavadní smlouvy nepředpokládají, že někdo z unie vystoupí. Evropská ústavní smlouva tuto možnost dává. Pokud budou voliči nespokojeni, tak si v krajním případě ve volbách mohou příště vybrat ty, kteří jejich zemi z unie vyvedou," podotýkají Hospodářské noviny.

Na jiném místě Hospodářské noviny uvádí, že dosud neústupný postoj ODS, aby byly odděleny parlamentní volby a referendum o evropské ústavní smlouvě, může brzy padnout. List se odvolává na předsedu občanských demokratů Mirka Topolánka, který připustil, že jeho strana je tuto podmínku ochotna opustit. Zdroj blízký lidem s rozhodovacími pravomocemi v ODS však uvedl, že navržený ústupek nemusí být nezištný. "Rozhodování ve sněmovně a v Senátu se ODS nehodí. Politicky by bylo potřeba respektovat stranický postoj a ústavu odmítnout. Jenže to by zároveň bylo rozhodnutí namířené proti většinové vůli lidí. To by bylo hodně nepříjemné dilema," řekl zdroj. V postoji ODS k lidovému hlasování jde o výrazný obrat. V lednu senátoři ODS předběhli vládu a předložili první zákon o referendu o evropské ústavě, v němž trvali na oddělení referenda a parlamentních voleb. Vládní strany ale požadují volby i případné referendum v jednom termínu. Sepsaly proto svou verzi obecného zákona, který se zase nelíbí ODS. Koalice ovládá sněmovnu, ODS Senát a patová situace se několik měsíců neměnila, připomíná list. Zdroj Hospodářských novin dodává, že když v souvislosti s vládní krizí a přípravou náhradního kabinetu začali politici hovořit o tom, že o ratifikaci euroústavy nechají místo lidí rozhodnout obě komory parlamentu, občanští demokraté obratem připustili změkčení svých požadavků.

---

Všeobecná zdravotní pojišťovna nařídila lékařům, kteří léčí některé výjimečné a drahé choroby, nepřijímat nové pacienty. Jak upozorňuje Mladá fronta Dnes, většina vážně nemocných lidí tak může zůstat bez odborné péče. Pojišťovna seškrtala letošní plán nákupu léků pro nákladné nemoci o 91 milionů korun. Chybějí tak peníze na léky pro léčbu epilepsie, Bechtěrevovy choroby, některých vzácných metabolických poruch, ale hlavně pro lidi s roztroušenou sklerózou. A ti potřebují léky dostat co nejdřív. Se včas nasazenými léky mají šanci na patnáct dvacet let aktivního života. Bez nich mohou skončit do tří či pěti let na vozíku. Podle Mladé fronty Dnes vedení pojišťovny škrtalo výdaje na drahé pacienty shodou okolností zrovna v době, kdy hledalo podobnou sumu na antikoncepci pro ženy. Pojišťovna totiž v rámci konkurenčního boje přispívá pětistovkou ročně ženám od 18 do 35 let na antikoncepční pilulky. Což dělá více než 110 milionů korun za rok, dodává list.

---

Konkurzní správce Daniel Thonat, obviněný v případu zločinného spolčení skupiny kolem soudce Jiřího Berky, začal spolupracovat s policií, píše Právo. Vyšetřovatelům popsal, jak se manipulace s konkurzy prováděly, a uvedl, že úplatky brali vedle Berky i další soudci. Skupina kolem ústeckého soudce navíc údajně spolupracovala s policisty obviněnými v kauze lupičského gangu Davida Berdycha, který má mít na svědomí vraždy, loupeže a vydírání bohatých podnikatelů. Policie Thonatovi nedávno poskytla ochranu, protože mu hrozí jako významnému svědkovi nebezpečí, řekl Právu dobře informovaný zdroj.

---

Hradec Králové

Záměr hradeckých radních pojmenovat menší náměstí v historickém středu města po zesnulém papeži Janu Pavlu II. vyvolal protesty některých obyvatel města. Informuje o tom Mladá fronta Dnes ve vydání pro Královéhradecký kraj. "Část města, tak významného v husitské době, by měla být pojmenována po jedné z našich slavných osobností a ne po představiteli církve odporující husitským tradicím," uvedl jeden z autorů petice Petr Březský. Lidé začali s podpisem petice v den papežova pohřbu a věří, že se jim podaří přesvědčit zastupitele, kteří budou přejmenování definitivně schvalovat. Přejmenování dnešního Děkanského náměstí na náměstí Jana Pavla II. navrhl královéhradecký biskup Dominik Duka, záměr podpořili i radní. "Významnější osobnost světových dějin Hradec dosud nenavštívila. Pokud to někteří obyvatelé nechápou, je to jejich chyba," řekl listu Duka. Papež Jan Pavel II. navštívil Hradec Králové v roce 1997. Hradec o přejmenování náměstí uvažoval již v roce 2003, kdy se v nedalekém Novém Adalbertinu odhalovala socha Jana Pavla II. v životní velikosti. "Bylo nám tehdy ale sděleno, že po živých se náměstí pojmenovávat nemohou," řekl hradecký primátor Otakar Divíšek.

---

Kontroverzní pomník bývalého hradeckého starosty Františka Ulricha v Hradci Králové zatím nebude. S netradičně pojatým pomníkem na vysokém sloupu nesouhlasí městští památkáři a odvolání hradeckého magistrátu proti jejich verdiktu minulý týden krajský úřad zamítl. Uvedlo to Právo v příloze pro Královéhradecký kraj. Radnice má nyní podle náměstka primátora Josefa Malíře tři možnosti dalšího postupu. A to od zbudování pomníku ustoupit, modifikovat současné řešení, či hledat řešení jiné. Podle šéfa odboru kultury a památkové péče krajského úřadu Pavla Mertlíka by město mohlo ještě rozhodnutí kraje napadnout u soudu. Pomník podle návrhu hradeckého výtvarníka Pavla Doskočila měl stát v památkové zóně města na Ulrichově náměstí. Originální pojetí postavy starosty, sedícího za psacím stolem na čtrnáctimetrovém sloupu ze zeleného pískovce, vzbudilo rozporuplné reakce ihned po svém zveřejnění v závěru roku 2002. František Ulrich vedl hradeckou radnici v letech 1895 až 1929. Za jeho éry město získalo železniční, silniční a letecké spojení či regulaci řeky Labe a Orlice v centru města. Ulrich také do Hradce Králové pozval vyhlášené architekty Jana Kotěru a Josefa Gočára, kteří ve městě vybudovali několik architektonicky cenných staveb.

---

Pozice odborů je v českých podnicích až na výjimky málo významná a doba, kdy by odbory byly pro ekonomiku vážnou hrozbou, zatím nenastala. Píše to komentátor Hospodářských novin. Konstatuje, že odborářům stouplo sebevědomí po úspěchu odborů ve Škodě Auto. Nemají však sílu, aby mimořádné mzdové požadavky prosadili celoplošně. Ve zprávě, která se k tématu váže, deník uvádí, že odboráři po úspěchu ve Škodě Auto ožívají. Vyjednaný sedmiprocentní růst mezd v automobilce oproti původně navrženým dvěma procentům může být signálem k razantnějšímu tlaku i v jiných podnicích, píše list. Ještě loni v září prohlásil šéf odborové konfederace Milan Štěch, že cílem odborů pro letošní rok je reálný růst mezd o tři až čtyři procenta, připomíná deník. Nyní by odbory chtěly více kontrolovat vedení firem, jak i kde se bude vyrábět. Nepřímo tak mohou ovlivňovat investice. Deník ale upozorňuje, že rázné odbory mohou podle názorů manažerů předních tuzemských firem investory odradit.