Právo se ve svém komentáři vrací k česko-německým vztahům, o kterých se v poslední době hodně hovořilo v souvislosti s odhalením sochy někdejšího prezidenta Edvarda Beneše. Deník připomíná některé z činů bývalého českého státníka, které může veřejnost vnímat jako problematické. Na jejich pozadí pak hodnotí současné spory Čechů a Němců.
Premiér Jiří Paroubek, foto: ČTK
Mladá fronta Dnes hodnotí šance premiéra Jiřího Paroubka stát se lídrem ČSSD v nadcházejících volbách. Podle deníku zvládl Paroubek pouze první a lehký krok. Deník píše, že měl ulehčenou pozici kvůli situaci, která provázela odchod Stanislava Grosse z funkce předsedy vlády. List dále připomíná Paroubkovo vyjednavačské umění, řečnické schopnosti i jistou rozhodnost, kterou v prvních dnech v úřadu projevil. "Není tedy divu, že získal skoro zadarmo sympatie veřejnosti," píše deník. Sociální demokraté jsou však podle MfD stále "na dně" a jejich preference se nezvedají. "Muž, který se ujme funkce volebního vůdce, to bude mít mimořádně těžké. Už proto, že sjezd jej svázal uzlem smrti - ČSSD požaduje třicet procent, jinak musí její vedení odstoupit," připomíná MfD.
Lidové noviny kritizují kampaň k euroústavě, zejména pak fakt, že odpůrci euroústavy dostanou podporu jen v její názorové fázi. "Od koaličního kabinetu, který si zakládá na své 'proevropskosti', by bylo jedině správné, pokud by vedl masivní přesvědčovací kampaň. A nebál se příspěvků pro oponenty. Skutečná váha argumentů se totiž odhalí jen v otevřeném střetu," domnívá se deník.
Socha Edvarda Beneše, foto: ČTK
Právo se ve svém komentáři vrací k česko-německým vztahům, o kterých se v poslední době hodně hovořilo v souvislosti s odhalením sochy někdejšího prezidenta Edvarda Beneše. Deník připomíná některé z činů bývalého českého státníka, které může veřejnost vnímat jako problematické. Na jejich pozadí pak hodnotí současné spory Čechů a Němců. "Demokratičtí Němci - a je jich hodně i mezi potomky někdejších československých Němců - by měli spíše s demokratickými Čechy přemýšlet jak dál. Prvním krokem by mělo být české veřejné uznání a alespoň symbolické odškodnění skutečných německých antifašistů," píše Právo.
Hospodářské noviny se věnují případu europoslanců, kteří chtěli podpořit v Havaně akci kubánských disidentů, ale nedostali potřebná víza. Byli mezi nimi mimo jiné i čeští politici Libor Rouček, Zuzana Roithová a Miroslav Ouzký. Deník v této souvislosti připomíná ostřejší postoj, který Česko začalo uplatňovat vůči kubánskému režimu, i podporu, kterou poskytuje tamnímu disentu. "Čím jsou oficiální vztahy s Havanou horší, tím je tato práce cennější - tím více Česko splácí dluh za dávnou pomoc ze zahraničí v boji s komunistickým režimem," uvádí list.
Čeští lékaři jsou v Británii oblíbení, píší Lidové noviny. Britské nemocnice hledají zkušené anesteziology, kardiology i ortopedy. Případné zájemce o práci ve Velké Británii v Česku vyhledává londýnská firma, která se specializuje na odborníky z východní Evropy. Zájemců do konkurzů se podle ní hlásí dostatek. Během jediného roku firma do Británie "vyvezla" už asi 120 lékařů, především z Polska. Těm, kteří projdou náročným výběrem, zajišťuje minimálně roční smlouvy a zajímavé platy. Čeští lékaři sice nemají o práci v Británii takový zájem, jako jejich polští kolegové, jsou ale o to žádanější. V britských nemocnicích mají renomé výborných odborníků, kteří nejdou jen po penězích. Neberou práci, která by neodpovídala jejich postavení v Česku, uvádí deník.
Šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý připustil, že by se referendum o euroústavě mohlo konat za rok spolu s volbami do Poslanecké sněmovny. Píše o tom Mladá fronta Dnes. ODS přitom dosud tuto možnost odmítala. "V ODS na to není jednotný názor. Já osobně spojení termínu referenda s volbami za rok připouštím, protože jinak se obávám, že by žádné referendum ani být nemuselo," řekl Tlustý. S tím nesouhlasí místopředseda strany Petr Nečas. "Nemůžeme připustit, aby se ty dvě věci spojily, když chce vláda do kampaně pro euroústavu dát 200 milionů korun, to by ovlivnilo volební kampaň," řekl Nečas. Ochotu ke kompromisu podle deníku už dříve naznačil premiér Jiří Paroubek. Připustil totiž, že pokud nebude schválen vládní zákon o obecném referendu, bylo by možné vycházet z návrhu senátorů ODS na referendum jednorázové.
Podle Hospodářských novin je až 40 procent studentů středních policejních škol silně náchylných ke korupci. U 74 procent současných studentů pak sociologové objevili předpoklady ke korupčnímu chování. Vyplývá to z loňského průzkumu ministerstva vnitra, kterého se zúčastnilo 600 studentů ze čtyř středních policejních škol. Mezi policisty, kteří za sebou již mají několik let praxe, průzkum dopadl o poznání lépe. U 40 procent oslovených policistů z celkového počtu 1789 se objevily náznaky shovívavosti ke korupčnímu chování. Vysokou míru korupčního chování pak vykazovalo asi 20 procent respondentů z řad policie, uvádí deník. Jednoznačné vysvětlení rozdílného pohledu na korupci mezi studenty policejních škol a policisty podle HN neexistuje. Podle ředitele policejní školy v Jihlavě Jana Dvořáka si policista váží svého zaměstnání až s větším počtem odsloužených let. Podle něj pak také hraje roli lepší finanční zabezpečení. Statistiky ministerstva vnitra potvrzují, že lidé, kteří u policie slouží krátce, jsou k zločinu náchylnější. Nejvíce přistižených je mezi těmi, kteří policejní uniformu neoblékají déle než deset let. Nyní je u policie zaměstnáno přibližně 60 procent lidí, kteří ještě hranice deseti let služby nedosáhli, uvádí deník.
Držet byt s regulovaným nájemným zůstane výhodné ještě přinejmenším sedm let. Píše to Mladá fronta Dnes. Pokud vláda a parlament schválí nový zákon o nájemném, nájmy poprvé vzrostou až v říjnu 2006. Podle čerstvých plánů ministra pro místní rozvoj nečeká nájemníky razantní zdražení. V bytech se starými dekrety by nájemné i do budoucna mělo zůstat nižší než na volném trhu. Nejblíže by se dvojí nájmy přiblížily k sobě v Praze, kde by rozdíl podle deníku činil 2500 korun. Ale například v Jihlavě by po šesti letech nedosáhly ani třetiny tržního nájemného. Deregulace, kterou plánuje ministr Radko Martínek, se nedotkne bytů postavených se státní dotací, družstev nebo bytů v osobním vlastnictví, ve kterých žije majitel. Částečně však dopadne na pronajímaní bytů soukromých majitelů, v nichž se už dnes platí smluvní nájmy. Stát by hlídal růst nájmů do roku 2012, kdy se mají dostat na úroveň pěti procent z ceny nemovitosti. Majitelé domů se podle deníku nového zákona o nájemném hrozí. Vadí jim, že stát po šesti letech začne mluvit i do nájmů, které dnes nejsou omezené a určuje je trh. "Po roce 2012 tu zavládne ještě tužší regulace, než kterou máme dnes. Ve většině lokalit se nájemné nedostane na tržní úroveň a zákon dovolí všem nájemníkům, aby si sami snížili nájem na nižší úroveň," uvedl mluvčí Občanského sdružení majitelů domů Robert Axamit. Zákon totiž dá nájemníkům možnost, aby si poté, co se ustálí místné obvyklé činže, směli snížit nájem na úroveň obvyklého nájemného.
Českým vysokým školám, které nabízejí studium na Slovensku, hrozí pokuty ve výši až pěti milionů korun. Žádná z nich totiž nezískala státní souhlas, který jí dovoluje v zemi působit. Informují o tom Hospodářské noviny. Slovenské ministerstvo školství podle deníku již v souvislosti s působením cizích vysokých škol bez souhlasu státu podalo 16 trestních oznámení na neznámého pachatele. "Mezi těmi, na které jsme oznámení podali, jsou také právnické osoby, které zabezpečují vysokoškolské vzdělání pro české vysoké školy," řekla mluvčí slovenského ministerstva školství Monika Murová. Mluvčí dále potvrdila, že o povolení působit na Slovensku požádala první česká vysoká škola - Bankovní institut z Prahy. Její žádost nyní posuzuje akreditační komise. Na Slovensku podle deníku Pravda loni otevřely své pobočky nebo prostřednictvím akademií či agentur nabízely studium Univerzita Palackého z Olomouce, Vysoká škola podnikání z Ostravy, Bankovní institut a Vysoká škola J. A. Komenského z Prahy. Posledně jmenovaná však již pobočky na Slovensku zrušila a vozí slovenské studenty do Starého Hrozenkova.
Řeka Malše v Českých Budějovicích zřejmě skrývá fragmenty takzvané Krumlovské brány ze 14. století. Stavba, která mohla mít rozpětí oblouku až pět metrů, byla podle archeologů součástí středověkých hradeb. Její kusy našli vědci náhodou až nyní, kdy je koryto řeky vypuštěno. O vzácném nálezu informují Českobudějovické listy. Fragmenty brány jako první objevil ředitel Domu kultury Metropol Jaromír Schel. Archeologové již některé kusy částečně odkryli a očistili od bahna. Podle Patrika Červáka z Národního památkového ústavu ve vodě může být rozbitá celá brána. "Je pravděpodobné, že bránu při boření strhli do řeky celou," řekl Červák deníku. Pomoc při záchraně významného nálezu z dob vlády Karla IV. slíbili historikům i hasiči. Pomocí jeřábu se v pondělí pokusí části brány ze dna řeky vyzvednout.
