Přehled tisku
Ani vládě ani České národní bance se nedaří udržet víru v budoucnost, možná uspějí Berdych se Štěpánkem, píše autor 99 slov Hospodářských novin v narážce na vítězství českých tenistů v Davisově poháru.
Ani vládě ani České národní bance se nedaří udržet víru v budoucnost, možná uspějí Berdych se Štěpánkem, píše autor 99 slov Hospodářských novin v narážce na vítězství českých tenistů v Davisově poháru. V Česku panuje ponurá nálada, vláda nemůže utrácet a neumí vlévat optimismus do žil. Česká národní banka snížila sazby na rekord, může invervenovat, ale s nejistým výsledkem. Tomáš Berdych se Štěpánkem přišli, zvítězili a vyvolali hrdost, sebevědomí a také chuť dobývat, konstatuje na titulní straně komentátor Hospodářských novin. Jen u televize je vidělo 876 tisíc lidí a po Fed Cupu má Česko i Davis Cup, uzavírá komentátor.
Po církevních restitucích může českou politickou scénu rozdělit smlouva s Vatikánem, píše deník Právo. Dokument už jednou odmítla Poslanecká sněmovna, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg proto nechal smlouvu přepracovat a nový text předloží vládě. Smlouvu podle něj chtějí dohodnout tak, aby nezačal podobný spor, který provázel církevní restituce, řekl listu ministr zahraničí. ČSSD a komunisté jsou ale proti, protože soudí, že speciální smlouvy s Vatikánem není zapotřebí. Smlouva řeší například zakládání církevních škol nebo uzavírání církevních sňatků, píše deník Právo. Text smlouvy přitom už neprošel sněmovnou jednou ,v roce 2003. Výhrady vyjádřil i prezident Václav Klaus. Ten se v dopise tehdejšímu předsedovi vlády Špidlovi a kardinálu Miroslavu Vlkovi podivoval například nad tím, proč by měl stát dohlížet na to, aby "obsah vyučování katolického náboženství byl v souladu se zásadami katolické církve, " píše deník Právo.
Zapojení firem do vzdělávacího systému je podle vlády cestou k větší efektivitě školství. Píše to ekonomický deník E15. Hlavní problémy českého školství jsou nízké platy, neodpovídající prestiž povolání a hlavně neexistující dlouhodobější koncepce - tak se alespoň vyjádřil ministr školství Petr Fiala. Vedle toho pak zopakoval, že v Česku chybí větší důraz na budoucí pracovní uplatnění studentů už během vzdělávání, píše deník E15. Podle ministra Fialy se zatím Česko v počtu absolventů technických oborů drží nad průměrem OECD, ale zájem o jejich studium klesá. To může být v budoucnu problém pro firmy. Na úrovni základních a středních škol vůči technickým oborům vzniká averze a ministerstvo školství chce proto finančně přispívat na stáže učitelů ve firmách. Ministr školství Petr Fiala chce také změnit systém financování vysokých škol, aby se do něj více promítla úspěšnost absolventů na trhu práce, dodává ekonomický list E15.
Zářijový zákaz prodeje tvrdého alkoholu v Česku se projevil příznivě, všímají si Lidové noviny. Stalo se méně vražd, méně násilných činů a méně případů znásilnění pod vlivem alkoholu. Spojitost prohibice s poklesem kriminality připustila pro Lidové noviny i Štěpánka Zatloukalová z policejního prezídia. Prohibice začala v Česku 14. září, kdy ministr zdravotnictví Leoš Heger zakázal prodej silných lihovin. Podle zdrojů deníky se v září neudála ani jedna vražda pod vlivem alkoholu, zatímco v červenci statistika zaznamenala čtyři a v srpnu pět. Jen malý rozdíl se projevil v počtu dopravních nehod, ve kterých hrál roli alkohol. Proti všem číslům jde také statistika trestného činu úmyslného ublížení na zdraví, tam čísla dokonce stoupla, mapují Lidové noviny.
Nemocnicím se daří vyjednávat se zdravotními pojišťovnami, píše ekonomický deník E15. Nečekaná spokojenost vládne po posledních jednáních o smlouvách třeba v plzeňských krajských nemocnicích, zdůrazňuje deník. Přitom jedna z nich, v Rokycanech, měla podle plánu pojišťoven namále. Také zástupci krajských nemocnic z jižních Čech mohou být spokojeni - spor s pojišťovnami se zúžil z dřívějších 21 na jediné oddělení. Přesto krajské nemocnice otálejí se samotným podpisem smluv, píše E15. Asociace menších nemocnic dál tlačí na to, aby pojišťovny daly všem nemocnicím smlouvy v dosavadním rozsahu na příštích pět let. Pojišťovny naopak chtějí některá oddělení zrušit, aby nemocnice ušetřily na provozu a vyšly se současnou výší plateb bez navyšování. S rušením lůžek v podstatě souhlasí asociace velkých nemocnic, kterých se příliš nedotkne. Zástupci nemocnic ovšem nejsou jediní, kdo proces rušení lůžek kritizuje, píše deník E15. Podle experta na zdravotnické právo Ondřeje Dostála hrozí, že se rušené nemocnice budou soudit.
Ministerstvo obrany plánuje nákup 30 nových obrněných vozidel, píší Hospodářské noviny. Měla by být odolná proti pozemním minám. Cena aut se pohybuje mezi deseti až dvaceti miliony korun, armáda tedy zaplatí za auta dohromady několik set milionů korun, uvádí list. Vozidla kategorie MRAP chce armáda přidělit k útvarům, které vyjíždějí do zahraničí. Ministerstvo již oslovilo několik možných dodavatelů, píší Hospodářské noviny. Armáda chce auta tohoto typu koupit již několik let. Velení a řízení operací v terénu je nyní zabezpečováno v zastaralých vozidlech z 80. let. Za dva roky, kdy by měla armáda první vozy MRAP dostat, se ale bude většina českých vojáků z Afghánistánu stahovat, upozorňují Hospodářské noviny.
Česká společnost má stále menší morální zábrany, konstatuje Mladá fronta Dnes. Platí to v přístupu ke smrti nebo k mezilidským vztahům. Jakmile ale přijde na finanční delikty, jsou obyvatelé Česka nesmiřitelní. Podvádění na daních, korupce nebo neoprávněné pobírání dávek považují za největší prohřešky, píše Mladá fronta Dnes. Vyplývá to ze studie, kterou vypracovali studenti sociologie na Univerzitě Karlově v Praze. "Češi jsou tolerantní v mnoha ohledech, může za to i naše téměř ateistická morálka,"řekl listu sociolog Petr Soukup. List také srovnává údaje z doby před 20 lety a nyní. Zatímco v roce 1990 bylo ze všech jevů nejméně přijatelné užívání drog, o 20 let později Čechům vadí braní úplatků a podvody, konstatuje list. Vzít úplatek považuje za morálně nepřijatelné téměř 80 procent lidí, píše Mladá fronta Dnes.
Liga lidských práv chystá ústavní stížnost, píší Lidové noviny. Chce docílit změny zákona, podle něhož by i děti, které jsou mladší 15 let a jsou podezřelé z trestné činnosti, dostaly obhájce už u výslechu na policii. Podle nynější praxe musí být s dítětem u výslechu sociální pracovnice, uvádí list; advokát se ho může účastnit jen v případě, že ho přivedou a zaplatí rodiče dítěte. Dítě do 15 let v ČR dostává státního advokáta až v okamžiku, kdy jeho případ skončí u soudu pro mládež. Mladistvému je advokát přidělen ihned a platí ho stát. Ministerstvo spravedlnosti argumentuje tím, že dítě sice nedostane advokáta hned, ale nehrozí mu ani vězení. "Z právního hlediska dítě pod 15 let věku nemůže spáchat trestný čin, neboť není trestně odpovědné," uvedla mluvčí ministerstva Petra Hrubá. Kdyby liga se stížností uspěla, museli by zákonodárci zákon přepsat. Je možné, že by se pak na stůl opět dostal i návrh na snížení věku trestní odpovědnosti, uvedly Lidové noviny.
Po církevních restitucích může českou politickou scénu rozdělit smlouva s Vatikánem, píše deník Právo. Dokument už jednou odmítla Poslanecká sněmovna, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg proto nechal smlouvu přepracovat a nový text předloží vládě. Smlouvu podle něj chtějí dohodnout tak, aby nezačal podobný spor, který provázel církevní restituce, řekl listu ministr zahraničí. ČSSD a komunisté jsou ale proti, protože soudí, že speciální smlouvy s Vatikánem není zapotřebí. Smlouva řeší například zakládání církevních škol nebo uzavírání církevních sňatků, píše deník Právo. Text smlouvy přitom už neprošel sněmovnou jednou ,v roce 2003. Výhrady vyjádřil i prezident Václav Klaus. Ten se v dopise tehdejšímu předsedovi vlády Špidlovi a kardinálu Miroslavu Vlkovi podivoval například nad tím, proč by měl stát dohlížet na to, aby "obsah vyučování katolického náboženství byl v souladu se zásadami katolické církve, " píše deník Právo.
Zapojení firem do vzdělávacího systému je podle vlády cestou k větší efektivitě školství. Píše to ekonomický deník E15. Hlavní problémy českého školství jsou nízké platy, neodpovídající prestiž povolání a hlavně neexistující dlouhodobější koncepce - tak se alespoň vyjádřil ministr školství Petr Fiala. Vedle toho pak zopakoval, že v Česku chybí větší důraz na budoucí pracovní uplatnění studentů už během vzdělávání, píše deník E15. Podle ministra Fialy se zatím Česko v počtu absolventů technických oborů drží nad průměrem OECD, ale zájem o jejich studium klesá. To může být v budoucnu problém pro firmy. Na úrovni základních a středních škol vůči technickým oborům vzniká averze a ministerstvo školství chce proto finančně přispívat na stáže učitelů ve firmách. Ministr školství Petr Fiala chce také změnit systém financování vysokých škol, aby se do něj více promítla úspěšnost absolventů na trhu práce, dodává ekonomický list E15.
Zářijový zákaz prodeje tvrdého alkoholu v Česku se projevil příznivě, všímají si Lidové noviny. Stalo se méně vražd, méně násilných činů a méně případů znásilnění pod vlivem alkoholu. Spojitost prohibice s poklesem kriminality připustila pro Lidové noviny i Štěpánka Zatloukalová z policejního prezídia. Prohibice začala v Česku 14. září, kdy ministr zdravotnictví Leoš Heger zakázal prodej silných lihovin. Podle zdrojů deníky se v září neudála ani jedna vražda pod vlivem alkoholu, zatímco v červenci statistika zaznamenala čtyři a v srpnu pět. Jen malý rozdíl se projevil v počtu dopravních nehod, ve kterých hrál roli alkohol. Proti všem číslům jde také statistika trestného činu úmyslného ublížení na zdraví, tam čísla dokonce stoupla, mapují Lidové noviny.
Nemocnicím se daří vyjednávat se zdravotními pojišťovnami, píše ekonomický deník E15. Nečekaná spokojenost vládne po posledních jednáních o smlouvách třeba v plzeňských krajských nemocnicích, zdůrazňuje deník. Přitom jedna z nich, v Rokycanech, měla podle plánu pojišťoven namále. Také zástupci krajských nemocnic z jižních Čech mohou být spokojeni - spor s pojišťovnami se zúžil z dřívějších 21 na jediné oddělení. Přesto krajské nemocnice otálejí se samotným podpisem smluv, píše E15. Asociace menších nemocnic dál tlačí na to, aby pojišťovny daly všem nemocnicím smlouvy v dosavadním rozsahu na příštích pět let. Pojišťovny naopak chtějí některá oddělení zrušit, aby nemocnice ušetřily na provozu a vyšly se současnou výší plateb bez navyšování. S rušením lůžek v podstatě souhlasí asociace velkých nemocnic, kterých se příliš nedotkne. Zástupci nemocnic ovšem nejsou jediní, kdo proces rušení lůžek kritizuje, píše deník E15. Podle experta na zdravotnické právo Ondřeje Dostála hrozí, že se rušené nemocnice budou soudit.
Ministerstvo obrany plánuje nákup 30 nových obrněných vozidel, píší Hospodářské noviny. Měla by být odolná proti pozemním minám. Cena aut se pohybuje mezi deseti až dvaceti miliony korun, armáda tedy zaplatí za auta dohromady několik set milionů korun, uvádí list. Vozidla kategorie MRAP chce armáda přidělit k útvarům, které vyjíždějí do zahraničí. Ministerstvo již oslovilo několik možných dodavatelů, píší Hospodářské noviny. Armáda chce auta tohoto typu koupit již několik let. Velení a řízení operací v terénu je nyní zabezpečováno v zastaralých vozidlech z 80. let. Za dva roky, kdy by měla armáda první vozy MRAP dostat, se ale bude většina českých vojáků z Afghánistánu stahovat, upozorňují Hospodářské noviny.
Česká společnost má stále menší morální zábrany, konstatuje Mladá fronta Dnes. Platí to v přístupu ke smrti nebo k mezilidským vztahům. Jakmile ale přijde na finanční delikty, jsou obyvatelé Česka nesmiřitelní. Podvádění na daních, korupce nebo neoprávněné pobírání dávek považují za největší prohřešky, píše Mladá fronta Dnes. Vyplývá to ze studie, kterou vypracovali studenti sociologie na Univerzitě Karlově v Praze. "Češi jsou tolerantní v mnoha ohledech, může za to i naše téměř ateistická morálka,"řekl listu sociolog Petr Soukup. List také srovnává údaje z doby před 20 lety a nyní. Zatímco v roce 1990 bylo ze všech jevů nejméně přijatelné užívání drog, o 20 let později Čechům vadí braní úplatků a podvody, konstatuje list. Vzít úplatek považuje za morálně nepřijatelné téměř 80 procent lidí, píše Mladá fronta Dnes.
Liga lidských práv chystá ústavní stížnost, píší Lidové noviny. Chce docílit změny zákona, podle něhož by i děti, které jsou mladší 15 let a jsou podezřelé z trestné činnosti, dostaly obhájce už u výslechu na policii. Podle nynější praxe musí být s dítětem u výslechu sociální pracovnice, uvádí list; advokát se ho může účastnit jen v případě, že ho přivedou a zaplatí rodiče dítěte. Dítě do 15 let v ČR dostává státního advokáta až v okamžiku, kdy jeho případ skončí u soudu pro mládež. Mladistvému je advokát přidělen ihned a platí ho stát. Ministerstvo spravedlnosti argumentuje tím, že dítě sice nedostane advokáta hned, ale nehrozí mu ani vězení. "Z právního hlediska dítě pod 15 let věku nemůže spáchat trestný čin, neboť není trestně odpovědné," uvedla mluvčí ministerstva Petra Hrubá. Kdyby liga se stížností uspěla, museli by zákonodárci zákon přepsat. Je možné, že by se pak na stůl opět dostal i návrh na snížení věku trestní odpovědnosti, uvedly Lidové noviny.