Přehled tisku

Foto: Kristýna Maková / Český rozhlas 7 - Radio Praha
0:00
/
0:00

V žebříčku Doing Business Česká republika postoupila ze 70. místa na krásné 64. místo, komentují statistiku Světové banky Hospodářské noviny. Gratulujeme naší vládě, ale zároveň žádáme vysvětlení, proč se stále pohybujeme ve zničujícím pásmu mezi Ghanou a Dominikánskou republikou, píše komentátor listu.

Foto: Kristýna Maková / Český rozhlas 7 - Radio Praha
V žebříčku Doing Business Česká republika postoupila ze 70. místa na krásné 64. místo, komentují statistiku Světové banky Hospodářské noviny. Gratulujeme naší vládě, ale zároveň žádáme vysvětlení, proč se stále pohybujeme ve zničujícím pásmu mezi Ghanou a Dominikánskou republikou, píše komentátor listu. Srovnatelné země jako Slovensko nebo Slovinsko jsou vpředu. Možná pomůže pár tipů, vyjmenovávají Hospodářské noviny: Co takhle nezatěžovat dobře vydělávající zaměstnance a úspěšné firmy dalšími administrativními nesmysly nebo přestat s byrokracií? A kde je daňové přiznání na jedné stránce? Kdo odpoví správně, ten vyhraje příští volby, konstatují Hospodářské noviny.


Foto: Kristýna Maková / Český rozhlas 7 - Radio Praha
Kandidáti na českého prezidenta už vyškrtali tisíce podpisů, třeba Kačer Donald nebo Chocholoušek, píše na titulní straně deník Právo. Kandidátka Jana Bobošíková, která nasbírala 55 tisíc podpisů, jen o pět tisíc nad povinnou hranici, Právu přiznala, že podpisy její tým neověřoval. Škrtal ale očividné nesmysly. Také senátor Tomio Okamura, který získal přes 60 tisíc podpisů, autenticitu jmen nijak nehlídal. „Vše bylo na dobré vůli lidí,"řekl deníku Právo. Tým Jana Fischera se přezkumu podpisů, který provádí ministerstvo vnitra, podle listu neobává. Petiční archy podle Jany Víškové z kanceláře Fischera průběžně kontrolovali, aby vyřadili záznamy na první pohled neplatné. Riziko neuznání některých podpisů omezili na minimum. Sběr podpisů pro Miloše Zemana byl rozdělen do tří etap a interní kontrolou prošlo 10 tisíc podpisů, píše deník.


Letoun CASA,  foto: archiv Armády ČR
Ministerstvo obrany odstaví část vládní letky, píší Lidové noviny. Představitelé státu budou tak mít k dispozici jen dvě letadla Airbus a čtyři stroje CASA. Postupně bude odstavována také část dopravních helikoptér, píše list. Na základně v pražských Kbelích mají dva stroje, jeden zakonzervovali už letos, životnost toho druhého končí v příštím roce, píše list. Na nutné opravy letounů a helikoptér nejsou peníze. Náčelník generálního štábu Petr Pavel listu řekl, že v lepším případě budou opravy stát 600 milionů, v horším až miliardu korun. Na samotný provoz kbelské letky bylo vyčleněno 35 milionů korun, skuteční náklady se vyšplhaly na 100 milionů. Příští rok má být pro armádní dopravní letectvo kritický. Politici tak budou muset víc používat letadla CASA, což je pro armádu nejlevnější varianta. V případě, že by byl k dispozici pouze jeden Airbus a ten by bylo třeba poslat například pro raněné vojáky, letěli by běžnou linkou, napsaly Lidové noviny.


Foto: Kristýna Maková / Český rozhlas 7 - Radio Praha
Domácí přístroj nahradí návštěvu v ordinaci, píše Mladá fronta Dnes. Takzvaná telemedicína podle listu je směr, kudy se bude ubírat zdravotnictví. Do pěti let bude normální, když si při čistění zubů popovídáme se zrcadlem. Změří nám tlak, tep i cukr a data o naší kondici odešle k lékaři. Takové zrcadlo už existuje, stejně jako tričko, které samo měří tep. Rozvoji telemedicíny nahrává i fakt, že spousta zdravotních údajů se už nemusí měřit invazivně nebo u lékaře pomocí odběrů krve, píše Mladá fronta Dnes. Konkrétní užití telemedicíny vypadá tak, že pacient s nemocným srdcem si přiloží kartičku k hrudníku, data se poté odesílají do počítačové centrály, kde je speciální program rozhodí do tabulek a grafů. K nim má přístup lékař a ten hned vidí, koho pozvat na vyšetření. Takzvaná telemedicína by mohla začít fungovat plošně v roce 2015, píše deník.


Foto: Kristýna Maková / Český rozhlas 7 - Radio Praha
Výdajům a úsporám rodin se věnuje ekonomický deník E15. Poté, co podle očekávání letos prudce klesá spotřeba domácností, naděje na zlepšení moc není, píše list. Podle prognóz České národní banky letos klesne spotřeba domácností o výrazných 2,7 procenta a ani příští rok se k růstu nevrátí. Podle ČNB se sníží o desetinu procenta. Kromě roku 2010 je tak od finanční krize spotřeba domácností včetně investic setrvale v záporu.Na krizi logicky nejvíce doplácejí nejnižší příjmové skupiny, píše deník E15. Jim spotřební výdaje klesají nejrazantněji. Ovšem neutrácejí ani bohatší domácnosti - ty však na rozdíl od chudých zintenzivnily tvorbu úspor. Nejchudší Češi jsou s úsporami v záporu, což znamená, že buď žijí z rezerv, nebo se točí v dluzích. Lidé nejvíce šetří na takzvaném zboží střednědobé spotřeby, kam patří například oblečení, obuv či bytové vybavení, píše deník E15.


Foto: ČTK
Pravidlům závodů v rallye v Česku se věnuje hned několik českých deníků. Tragédie v Lopeníku, při které v sobotu zemřeli čtyři lidé, vyvolává ostrou debatu, píší Lidové noviny. Nejradikálnější hlasy v reakci na celou událost volají po úplném vytlačení závodů rallye z českých veřejných komunikací. Organizátoři rally dostali za úkol připravit analýzu střetů s diváky a návrhy řešení, jak jim do budoucna předcházet. Čas mají do 12. prosince, píše list. Už dnes je ale jisté, že pokud se rallye pojede v Česku i v příštím roce, podmínky se zpřísní. Poslední slovo, zda závod proběhne, má obec, píší Lidové noviny. Na klíčový hlas obcí a samospráv se odvolává i ministerstvo dopravy. Před pořádáním závodu se musí přitom vyjádřit i dopravní inspektorát, Ten ale kontroluje jen to, po jaké komunikaci se pojede. Debaty o zániku rallye ještě budou pokračovat, dodávají Lidové noviny.


Foto: Evropská komise
Pracující důchodci mohou pomoci státnímu rozpočtu, píše Mladá fronta Dnes. Pokud Senátem projde daňový balíček, mohou přijít ročně až o 25 tisíc korun. Právo na slevu na dani mají penzisté od roku 2008 a mohou o ni nyní přijít. Opatření se dotkne celkem 140 tisíc starobních důchodců, kteří pracují. To je zhruba 6 procent z celkového počtu 2,3 milionu penzistů. Oslovení důchodci listu řekli, že se jich snížení tolik nedotkne, spíše to platí pro lidi s velmi nízkými důchody. Důchodce zasáhne příští rok také zpomalení valorizace penzí, tedy zastavení navyšování. Stát jim už totiž nebude dorovnávat inflaci v plné výši, ale pouze z jedné třetiny, doplňuje Mladá fronta Dnes.


Foto: Filip Jandourek / Český rozhlas
Cukrovka se stává celosvětovou epidemií a stejně tak je tomu i v České republice, upozorňuje deník Právo. Jen za loňský rok toto onemocnění bylo nově diagnostikováno 68 000 pacientů. Roční léčba všech nemocných cukrovkou vyjde na 25 miliard korun, dodává list. Diabetes 1. stupně má asi 55 tisíc pacientů a léčí se inzulínem. Ostatní mají cukrovku II. typu, které se také jinak říká civilizační. „Česká republika podle evropských dat spotřebuje na přímou léčbu diabetu okolo 10 % všech prostředků ve zdravotnictví, tedy až 25 miliard korun. Nadpoloviční většina jde na vrub komplikací, které nemoc způsobuje. Například odumírání tkání, amputace končetin, slepota, problémy kardiovaskulární,“ řekl listu profesor Milan Kvapil, místopředseda České diabetologické společnosti. Závažné podle něj také je, že cukrovka zasahuje už i mladé lidi. Změnit situaci v České republice by měl tzv. národní diabetologický program. Ten předpokládá nejen větší informovanost o onemocnění, ale také lepší vyhledávání nemocných, dodává deník Právo.