České deníky věnují své titulní strany plošnému zákazu prodeje alkoholu, neboli prohibici. Během páteční noci začali prodavači okamžitě sklízet lihoviny z pultů, píše deník Právo.
Foto: ČTK
České deníky věnují své titulní strany plošnému zákazu prodeje alkoholu, neboli prohibici. Během páteční noci začali prodavači okamžitě sklízet lihoviny z pultů, píše deník Právo. Prodavači věděli, že po alkoholu se nikdo příliš nesháněl, lidé o zákazu prodeje většinou věděli. Samotní zákazníci potvrdili, že sáhnout do starých zásob. Někteří zákazníci řešili prohibici dovozem alkoholu z jiných zemí, například z Německa. Mladá fronta Dnes také pořídila fotografii dvou Poláků, kteří se přijeli bavit do Ostravy s vlastními zásobami alkoholu. Panáky se pijí dál, ale před hospodou, shrnují dění o víkendu Lidové noviny. Nebezpečí číhá mimo tuzemáků a vodky i ve slivovici. S otravou bojuje jeden muž z Boskovic. Jedovatý nápoj koupil přes inzerát na internetu. Prodejce už skončil na policejní stanici. Lidové noviny také uvedly, že jedovatý alkohol by mohl podle policie pocházet z nemrznoucích směsí z Polska. Jedná se ale jen o jednu z vyšetřovacích verzí, připomíná list. I v Polsku zemřely podle deníku po požití alkoholu vyrobeného z této směsí desítky lidí.
Kořalkový blackout by nám měl rozsvítit v hlavách, míní komentátor Lidových novin. Je dobře, že Česko zažilo metanolový otřes. Po letech nevšímání konečně naplno vidíme, zač je v branži výroby, zdanění a distribuce alkoholu loket. Ukázalo se, za jakou cenu kolik vydělává byznys levných kořalek. Prohibice ale není skutečná, protože by se musely odstranit dva národní nápoje - pivo a víno. Jedná se o pud sebezáchovy, který z trhu vytěsňuje jen jeden jeho segment, píší Lidové noviny. Opravdu tak nejsme ve whiskové Americe, která prohibici definovala, nebo ve vodkovém Rusku. Je tak v obecném zájmu, aby prohibice skončila co nejdříve. Nebo přesněji: aby byly potlačeny příčiny, které ji vyvolaly. Když lidé přestanou umírat, poleví i obecný strach z kořalek pochybného původu, domnívá se komentátor deníku Lidové noviny.
Na rušení zbytečných státních úřadů, které navrhla vicepremiérka Peake, se zaměřují Hospodářské noviny. Úředníci tvrdě pracující na nesmyslech nejsou tajemstvím, píše deník. Horší je ale to, že státní správa ve velkém produkuje nařízení, zákony a vyhlášky. Zbytečně také zpřísňuje legislativu, kterou pak následně změkčuje. Politici si také do zákonů prosazují své vlastní představy, často absurdní, píše list. Při plamenné prezentaci Karolína Peake uvedla, že rušením úřadů se automaticky neušetří, píše list. Premiéru Petru Nečasovi se sice podle slov Karolíny Peake návrh líbí, ale na místě samotném chyběl. Což zřetelně naznačuje, jak to s úsporami ve státní správě může skončit, dodávají Hospodářské noviny.
Foto: ČTK
K ekonomickým aspektům zákazu alkoholu se vracejí Lidové noviny. Branže za 20 miliard korun je podle nich v úzkých. Likérky mobilizují a hledají cesty, jak se co nejdříve dostat zpátky na pulty. Lihovary nyní vyrábějí na sklad, ale i s tím možná výrobci skončí. Pokud bude prohibice trvat více týdnů, hrozí výrobci dokonce propouštěním. Nešlo by jen o zaměstnance výrobců lihovin, ale i o sklárny nebo tiskárny etiket, píší Lidové noviny. Část z ušlých zisků výrobců by mohli získat na prodeji piva a vína, zatím ale prudký nárůst prodeje nehlásí ani řetězce nebo pivovary. Dalším, kdo na prohibici tratí, jsou restaurace a bary, píše list. Desítky milionů tratí i stát. na daních přichází denně o zhruba 30 milionů korun. Zákaz prodeje by se podle některých ekonomů projevil na růstu české ekonomiky. Druhou stránkou problému ale může být, že stoupne produktivita práce, řekl deníku ekonom David Marek z Patria Finance.
Chystaná rekonstrukce páteřní dálnice D1 mezi Prahou a Brnem zavání průšvihem. Píše to ekonomický deník E15. Na Ředitelství silnic a dálnic podaly stavební firmy na 200 stran dotazů a námitek, se kterými se nyní musí státní investor vyrovnat. Rekonstrukce tak letos asi nezačne. Stavbařům se nelíbily podmínky tendrů na prvních pět úseků, které už jsou ve druhém kole. Když se Ředitelství silnic a dálnic ke změnám neodhodlá, řada firem se proti podmínkám soutěží odvolá, píše list. Stavbařům vadil například požadavek na pevný termín odevzdání díla i v případě, že práce přeruší samo ředitelství, nebo že správce stavby nebude mít žádnou rozhodovací pravomoc. Sporný je i harmonogram, podle kterého betonování vychází na zimní měsíce. Spor odsouvá zahájení modernizace nejméně na jaro, doplnil deník E15.
K problémům registru vozidel se vrací deník Právo. Registr může skrývat až 10 tisíc kradených aut. Deník zjistil, že nedávný komplikovaný přechod starého registru aut na nový s sebou přinesl chyby v databázi. Podle odborníků by se pomocí duplicitních záznamů tzv. VIN kódů mohla legalizovat kradená auta. Podvodníci falšují identifikační znaky při dovozu ojetých aut ze zahraničí. Chtějí například snížit stáří vozidla a navýšit tak jeho cenu, píše deník Právo. Drtivá většina duplicitních záznamů se přitom podle expertů týká krádeží a podvodů. Podle ministerstva dopravy jednou z předností nového centrálního registru aut je, že duplicitu dat už neumožňuje. Podvodníci by to měli mít s legalizací kradených aut těžší. Právě duplicity a další chybné záznamy v databázi starého registru zpomalovaly na začátku července práci nedostatečně proškolených úředníků, dodává deník Právo.
Andreas Treichl
Rozhovor s "nejvýznamnějším bankéřem střední Evropy" Andreasem Treichlem přináší Mladá fronta Dnes. Treichl je šéfem rakouské banky Erste, které patří Česká spořitelna. Češi by si podle něj měli více věřit a česká ekonomika je na tom velmi dobře. "Češi a Rakušané jsou od nátury konzervativní. V tuto chvíli ale Rakušané o něco více investují do nemovitostí, rekonstruují, zvětšují nebo kupují nové byty,"řekl listu. "Situace ČR je ve srovnání s téměř celou Evropou velmi dobrá. Navzdory této finanční síle je ale ekonomický růst velmi nízký. Nedělal bych další opatření, která snižují ekonomický růst,"řekl Andreas Treichl. Erste Group je podle něj také zdaleka největší půjčovatel České republice. Poplatky v českých bankách podle něj nejsou vysoké. Odmítl srovnání českého a britského bankovnictví, kde jsou poplatky nižší. "To patří k nejmizernějším na světě. Dokud nemáte 100 tisíc liber, nikdo se s vámi nebaví," dodal Treichl.
Foto: ČT24
Provoz zadlužených plzeňských hutí a kováren Pilsen Steel chce financovat skupina KKCG miliardáře Karla Komárka. Uvádějí to Hospodářské noviny. Údajně by skupina mohla firmě půjčit až čtvrt miliardy korun. Pilsen Steel je v úpadku. Podnik s více než 900 zaměstnanci se již zhruba rok potýká se stomilionovými dluhy a odstávkami, nevyrábí od konce června. Podle Hospodářských novin je údajně KKCG ochotna půjčit Pilsen Steel okamžitě více než 100 milionů korun na měsíc provozu a poté další částky, do konce roku celkem až 250 milionů korun. Komárek prý podmínil půjčku vyhlášením úpadku a posílením vedení plzeňské firmy o jeho krizové manažery, uvedl list.
