Přehled tisku

0:00
/
0:00

Úsporný rozpočet zaplatí zaměstnanci a důchodci, píší na titulní straně Hospodářské noviny. Od těch prvních získá zhruba devět a půl miliardy korun na zpomaleném růstu penzí. Od druhých zase osm miliard korun na vyšším výběru daní z příjmů. Tuto cestu si vláda vyzkoušela už letos, píše list.

Foto: Barbora Kmentová
Úsporný rozpočet zaplatí zaměstnanci a důchodci, píší na titulní straně Hospodářské noviny. Od těch prvních získá zhruba devět a půl miliardy korun na zpomaleném růstu penzí. Od druhých zase osm miliard korun na vyšším výběru daní z příjmů. Tuto cestu si vláda vyzkoušela už letos, píše list. Vyšší příjmy od zaměstnanců přinesou spolu s osekanými penzemi do rozpočtu právě tolik, kolik tam nyní chybí na dani z přidané hodnoty. Výběr této daně se totiž za první pololetí výrazně zbrzdil. Ještě větším problémem než tato daň ale může být pro rozpočet ekonomická realita, konstatuje list. Stačí totiž, aby se ministerský scénář růstu ekonomiky o jedno procento nenaplnil, a příjmy rozpočtu se rázem sníží. Vláda tak může v budoucnu škrtat daleko víc, než si teď představuje. Ministři museli v rámci vlastních rozpočtů fakticky už zmrazit výdaje, připomínají Hospodářské noviny. List se k rozpočtu vrací i v rozhovoru s náměstkem ministra financí Ladislavem Minčičem.


Lékaři usilují o zrušení pohotovostí, tedy lékařské služby první pomoci. Píší to Lidové noviny. Podle nich chybí na pohotovostech moderní vybavení. Službu by nahradili výjezdy sanitek do nemocnic ve městech, kde potřebné vybavení jako rentgeny nebo laboratoře jsou. S lékaři souhlasí i specialisté na urgentní medicínu, kraje jsou ale ostře proti, píše list. Podle hejtmanů se lékaři chtějí zbavit služeb na pohotovostech, kam chodí v průměru jeden člověk za hodinu. Urgentní příjmy v nemocnicích ale neexistují, naplno fungují pouze ve dvou nemocnicích. Většina nemocnic je připravena jen na pacienty s vážnějšími potížemi. Musely by vzniknout další. Několik pohotovostí už bylo zrušeno, v Česku jich je celkem 133, doplňují Lidové noviny.


Katolická církev chce domy kolem katedrály svatého Víta. To by podle deníku Právo mohlo ztížit ochranu Pražského hradu. Katolická církev může podle informací listu získat v restituci skoro všechny domy ve Vikářské ulici a kolem Jiřského náměstí, tedy v bezprostředním okolí katedrály. Hrad je ale hlídán jako vojenský objekt, v noci se zavírá. O půlnoci se uzavírají všechny tři brány a do objektu smí až do pěti ráno jen lidé s propustkou. Ředitel Ústavu státu a práva a bývalý šéf legislativního odboru Kanceláře prezidenta Jan Bárta deníku řekl, že až církev nemovitosti získá, nepůjde už Hrad střežit. Potíže přiznal i velitel Hradní stráže. Samotná katedrála od roku 2006 patřila církvi. Ta se soudila se státem už od začátku 90. let. Budovu dostala do správy Metropolitní kapitula a zpoplatnila vstup stokorunou. Díky tomu čelila kritice, dodává deník Právo. Její správa ale neměla dlouhé trvání, Nejvyšší soud přiřkl katedrálu státu. V současné době se o ni společně stará správa Hradu a církev.


Foto: David Playford / Stock.XCHNG
Obchod s malými dluhy nese miliardy, píše Mladá fronta Dnes. V rozhovoru pro deník anonymní exekutor říká, že malé dluhy jsou lákadlem pro překupníky, který například z pokuty v hromadné dopravě udělá několik desítek tisíc. Byznys s malými dluhy kvete. Tyto dluhy skupují firmy, které vlastní advokátní kanceláře. Ty pak prodávají drobné pohledávky exekutorům. Velké exekutorské úřady a velké advokátní kanceláře tak mají pokrytý celý trh. List věnuje prostor i novele exekučního řádu, která by měla zpřísnit podmínky pro exekutory. Změny navrhl senátor Jiří Dienstbier. Jednou z hlavních změn je, že dluhy budou řešeny teritoriálně, takže dluh připadne exekutorovi v místě spáchání přestupku. Zabrání se tak dojíždění k dlužníkům, které zvyšovalo dluh. Lobbování exekutorů ale pravděpodobně zabrání přijetí řádu, píše Mladá fronta Dnes. Přitom podobný zákon má drtivá většina zemí v Evropě, dodává list.


České aerolinie se definitivně staly součástí Českého Aeroholdingu. Informoval o tom ekonomický deník E15. Ministerstvo financí v pátek podepsalo smlouvu o vkladu 95,69 procenta akcií ČSA do základního kapitálu aeroholdingu.Vláda schválila převod ČSA do Českého Aeroholdingu v polovině června. "Tímto krokem byla dovršena hlavní etapa vzniku holdingové struktury,"řekl deníku E15 mluvčí letecké skupiny Ivo Vsoudil. Součástí aeroholdingu jsou již původní dceřiné společnosti ČSA Services, Czech Airlines Technics, Czech Airlines Handling a charterový dopravce Holidays Czech Airlines. Ty skupina skupina odkoupila za téměř 2,4 miliardy korun, píše list. Aerolinie jsou ztrátové, stát pro ně hledá strategického partnera, napsal deník E15 a potvrdil to i ekonom Jan Procházka ze společnosti Cyrrus. Nejčastěji se jako o možném partnerovi hovoří o Korean Air, zájem údajně již projevil.


Vleklé spory úředníků a ekologů okolo dálnice D8 mohou její dostavbu prodražit zhruba o miliardu korun. Píše to Mladá fronta Dnes. Stavební firmy prý už začaly s Ředitelstvím silnic a dálnic vyjednávat o navýšení ceny. Původní cena za zbývající úsek byla deset miliard korun. Začalo se stavět v roce 2007, jenže na část úseku chyběla až do letoška povolení. Stavební firmy budou chtít po ředitelství peníze kvůli ostraze rozestavěné dálnice, ale i kvůli růstu cen jednotlivých vstupů. Listu to potvrdil ředitel firmy Eurovia Martin Borovka, jehož společnost celé konsorcium vede. Část navýšení ceny podle něj způsobí i inflace. Šéf ŘSD David Čermák zvýšení ceny připustil, napsala Mladá fronta Dnes.


Velkou část peněz z evropských fondů zachráníme, řekl Lidovým novinám v rozhovoru ministr školství Petr Fiala. Zhodnotil také své fungování v úřadu. Podle něj problémy začaly už za ministrů před Josefem Dobešem (Fiala je jeho nástupce). Státní maturita z češtiny a jednoho cizího jazyka by podle něj měla mít jen jednu úroveň. Ministerstvo dále chce upravit akreditační proces pro fakulty a také sjednotit habilitační řízení. To je podle něj v Evropě výjimečné a brání například tomu, aby se na české vysoké školy dostalo víc odborníků. Podle vyjádření v listu ještě bude ministr s vysokoškolskou obcí jednat. Poplatky za studium, tedy takzvané zápisné, ministr podle svých slov předloží zvlášť. Vedle něj ještě schválí novelu o finanční pomoci studentům, která bude pomáhat se životními náklady pro studenty, dodal Fiala pro Lidové noviny.


Foto: ČTK
Plné autobusy a zmatení cestující, jinak vcelku klid. Tak hodnotí Mladá fronta Dnes změny v pražské dopravě. Zmatky podle listu panovaly hlavně na zastávkách, kde lidé studovali nové jízdní řády. Další nápor cestujících lze ale očekávat koncem září. Některé linky měly zpoždění, Například pět takzvaných metrobusů, které mají tvořit páteř nového systému v rámci autobusové dopravy, nabíralo desetiminutová i dvacetiminutová zpoždění. Některé autobusy byly příliš malé na počet cestujících. Jinde byly tramvaje poloprázdné, téměř prázdný byl i autobus 150, který dopravní podnik prodloužil. Náměstek primátora Josef Nosek byl s prvním dnem nového provozu spokojený. Podle něj nevznikly zmatky, řekl Nosek Mladé frontě Dnes. S listem se Nosek vypravil i městskou hromadnou dopravou, na obhlídku se vydal i primátor Bohuslav Svoboda.