Přehled tisku

0:00
/
0:00

Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby - to je téma komentáře deníku Právo. Zpráva konstatovala rozsáhlou korupci a obcházení zákona, v zemi fungují klientelistické struktury a neformální vlivové sítě, píše komentátor. Jak z toho ven? Ze stránek zprávy se BIS nabízí jako všudypřítomná síla, která ale nic nemůže dělat. Jen apelovat na osoby výše postavené, kteří jsou ale možná šéfy struktur, na které zpráva poukazuje.

Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby - to je téma komentáře deníku Právo. Zpráva konstatovala rozsáhlou korupci a obcházení zákona, v zemi fungují klientelistické struktury a neformální vlivové sítě, píše komentátor. Jak z toho ven? Ze stránek zprávy se BIS nabízí jako všudypřítomná síla, která ale nic nemůže dělat. Jen apelovat na osoby výše postavené, kteří jsou ale možná šéfy struktur, na které zpráva poukazuje. Podle deníku Právo ale zpráva přestřeluje v několika věcech: například v tvrzení, že redaktor protiputinovského týdeníku Respekt pracuje pro Rusy. Napsal totiž nelichotivý článek o Bezpečnostní informační službě. U státních zástupců a soudců se ledy také hnuly, konstatuje komentátor. Davidu Rathovi napařil soud 14 milionovou kauci a státní zástupce s ní ještě nesouhlasil. Těžko by dnes také vydržel třena místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera, kterého proslavil výrok o tom, že pokud hrozí pád vlády, tak musí jít nezávislost rozhodování stranou. Řada vyšetřování se přeci jenom rozběhla, píše deník Právo.


Za členství v mezinárodních organizacích zaplatí Česká republika každý rok 38 miliard. Právě tyto výdaje chce vláda omezit, píší Lidové noviny. Patří mezi ně nejen Evropská unie, ale i Frankofonie nebo Americká rada pro jachty a čluny. Až dosud bylo prakticky vyloučené, že by stát tyto poplatky nezaplatil, píše list. V jednotlivých případech nejde o závratné částky, ale v součtu jde o miliardy. Například Asociaci nejvyšších soudů frankofonní oblasti posílá 100 tisíc korun ročně. Vláda tak uložila ministerstvu zahraničí, aby předložilo seznam a navrhlo, kde ušetřit, píší Lidové noviny. Podle informací z okruhu vládních úředníků by měly úspory činit 10 až 20 procent nepovinných nákladů na členství, tedy asi 1,5 miliardy korun. Některé organizace se dublují - například na Evropskou konferenci pro molekulární biologii přispívá jak ministerstvo zahraničních věcí, tak ministerstvo školství.


Kouření v barech si jako téma pro rozhovor vybraly Hospodářské noviny. Expertka na regulaci kouření Hana Rossová v něm tvrdí, že v Česku jsou viditelné kontakty politiků s tabákovou lobby. Proti světové dohodě o kontrole tabáku dokonce podala jako jediná výtku. Dostupnost cigaret je také stále velká, větší než v 90. letech, řekla Hospodářským novinám Rossová. Podle ní jde při zákazu kouření o zdraví lidí kolem kuřáků, například zaměstnanců. Za peníze ze mzdy si také kuřáci mohou koupit více cigaret než v 90. letech. V Česku je podle Hany Rossové mnoho turistů překvapených, že se v restauracích a barech ještě kouří. Přitom světový trend je opačný. Společnosti také začínají vydělávat například na odvykání kouření, některé tabákové firmy vlastní výrobce protikuřáckých náplastí. Na dotaz listu, jak se Hana Rossová k tématu kouření dostala, odpověděla, že ji k tomu přivedl profesor českého původu Chaloupka v USA. Na univerzitě v Illinois ji navrhnul kouření jako téma vědecké práce, píší Hospodářské noviny.


Když jdete do nemocnice, riskujete, že chytíte vážnou infekci. Tvrdí to Mladá fronta Dnes. Z deseti nemocnic se totiž uspokojivě uklízelo jen ve dvou. Ty ostatní v testu propadly. Nepořádek byl především na nemocničních toaletách. Například ve Vítkovické nemocnici, která spadá do skupiny Agel, si pacient navíc nemá ani čím umýt ruce poté, co se dotkne záchodové mísy. uvádí svá zjištění deník. Chybí tu totiž mýdlo. Špinavé nemocnice přitom ohrožují zdraví, či dokonce životy pacientů i personálu. V nemocniční špíně přežívá třeba nebezpečná bakterie klostridie. Vedení nemocnic výsledek testu nepříjemně překvapil. Zareagovala vesměs stejně - budou kontrolovat čistotu stejným způsobem, uvádí Mladá fronta Dnes.


Photo: Štěpánka Budková
Stát začne hlídat každou korunu. To je podle Lidových novin plán ministra financí Miroslava Kalouska. Spustí ve spolupráci s Českou národní bankou integrovaný systém Státní pokladna, který umožní prostřednictvím internetu sledovat výdaje a příjmy státu. Bude mít dvě varianty - jednu složitější pro úředníky a jednodušší pro běžné občany, rozebírá list. Ta druhá by měla mít podobu tzv. "rozklikávacího rozpočtu." Projekt ale bude státní pokladnu něco stát - konkrétně 3,2 miliardy korun. Každoroční náklady se pak vyšplhají na 500 milionů korun. Přínosem bude, že státní úřadníci budou mít přesný a okamžitý vývoj peněžních toků. Veřejnost bude mít například šanci se dozvědět, kolik stát vyplácí zaměstnancům Úřadu vlády nebo kolik má připraveno na důchody. Systém bude uveden do plného provozu začátkem příštího roku, dodávají Lidové noviny. Tématu se věnují i ekonomickém v komentáři.


Vysokoškolské studium bez poplatků končí, konstatuje deník Právo. Ministerstvo školství totiž finišuje s přípravou zákona, který umožní zavést několikatisícové zápisné poté, co koalice opustila záměr spustit přímo školné. Ministr školství Petr Fiala deníku nechtěl říci, na kolik přesně by mohlo studium vyjít. Horní hranice zápisného podle něj bude ve vysokoškolském zákoně, na stanovení konkrétní částky zatím ministerstvo pracuje. Podle Petra Fialy by některé sociální skupiny mohly být od zápisného osvobozeny. Zároveň řekl, že stát už sociálně slabým pomáhá, a to například prostřednictvím sociálních stipendií, příspěvky na ubytování nebo stravu.


České stavebnictví zažívá zvláštní situaci, píše Mladá fronta Dnes. Zatímco si celý obor stěžuje na nedostatek zakázek a menší a střední firmy jsou v existenčních potížích, největší hráči na trhu zvyšují zisky. Podle listu to potvrzuje srovnání výsledků prvních šesti největších tuzemských firem v oboru. Čtyřem z nich stoupl loni zisk i přesto, že vykázaly nižší tržby. Největší tuzemská stavební firma Eurovia poslala svým francouzským majitelům dokonce rekordní dividendu 1,2 miliardy korun, píše Mladá fronta Dnes. Největší stavební firmy žijí v Česku hlavně z veřejných zakázek. Šéf Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš větší ziskovost stavebních obrů vysvětluje tím, že lépe zvládli během krize snižování nákladů. Sektor stavebnictví jako takový je ale v útlumu. Šéfové stavebních firem očekávají letos i příští rok další pokles stavebních zakázek i konec některých firem, píše list.


Vladimír Kotrouš
V úplatkářské kauze bývalého šéfa pražské městské policie Vladimíra Kotrouše nejde jen o jeden úplatek. Měl je vybírat čtvrtetně, píše na titulní straně deník Právo. Podle obžaloby si Kotrouš měl chodit každého čtvrt roku pro peníze do autoservisu Josefa Jíši, který se staral o vozový park strážníků. Za to, že městská policie nevypíše na opravy vozů novou soutěž, by mu pak servis odevzdával pět procent tržeb. Ročně by tak zaplatil zhruba 1,2 miliónu korun, uvádí deník Právo. Kotrouše zatkli detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu loni v listopadu krátce po převzetí jedné z údajných splátek ve výši 150 tisíc korun. Městský soud v Praze začne případ projednávat už letos na podzim, konkrétně 29. října, řekla listu Právu mluvčí soudu Martina Lhotáková. Pro Vladimíra Kotrouše nevypadá kauza dobře, obžaloba se nepřiklání k verzi, že by úplatek byl určen někomu jinému než jemu, píše deník Právo.