Počet vojáků v aktivní záloze se má v příštích letech ztrojnásobit. Záložáci by také mohli jezdit do zahraničních misí. Píší to Hospodářské noviny s tím, že tyto zásadní změny chystá ministerstvo obrany.
Foto: Ministerstvo obrany ČR
Počet vojáků v aktivní záloze se má v příštích letech ztrojnásobit. Záložáci by také mohli jezdit do zahraničních misí. Píší to Hospodářské noviny s tím, že tyto zásadní změny chystá ministerstvo obrany. Nová koncepce počítá s lépe vycvičenými i lépe placenými zálohami, které by mohly v případě nutnosti doplňovat útvary nasazené například v Afghánistánu. Část záloh mají podle Hospodářských novin tvořit vojenští vysloužilci. Armáda chce záložáky také motivovat k lepší práci, zvažuje také rozšíření práv i povinností záložáků a třeba i možnost, že by mohli využívat rekreační zařízení armády. Naopak budou se muset připravit i na ostrý boj a už nelze zálohy pojímat jako víceméně dobrovolnickou činnost, řekl listu filmař Václav Marhoul, který se vojenskou problematikou zabývá. Část záloh by mohli tvořit i experti jako například letci, chirurgové nebo programátoři. Ti nebudou organizováni v ucelených jednotkách, ale armáda je povolá, pokud je bude potřebovat, uzavírají Hospodářské noviny.
Novela zákona o zaměstnanosti, která umožnila, aby nezaměstnaným místo úřadů práce hledaly místo soukromé pracovní agentury, vybízí ke zneužití. Píší to Lidové noviny. Pracovní agentury budou při zprostředkovávání zaměstnání získávat peníze. Za každého uchazeče o práci utrží 5000 korun. Podle Lidových novin jim ale nic nebrání v tom, aby získaly další odměnu nebo našly uchazečům práci na dobu neurčitou, ze které je následně propustí ve zkušební době. Ministerstvo práce s tím ale nesouhlasí. Tvrdí, že pokud by pracovní agentura chtěla získat pouze finanční příspěvek, aniž by jejím cílem bylo umístění uchazeče o práci, pak by agenturu už neoslovilo. Proti zákonu se už ozývají i zástupci asociací, které sdružují personální agentury. Zákon je podle nich natolik nekonkrétní, že je možné jeho výklad ohýbat podle potřeby. "Závisí na libovůli úředníka, jak a co se podle něj bude dělat,"řekl Lidovým novinám prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.
Strahovská knihovna chátrá, píše deník Právo. Deník upozorňuje, že už více než dva měsíce probíhá sbírka na rekonstrukci knihovny, Do schránek občanů míří také složenky s žádostí o dobrovolnou částku, za kterou lidé získají také vstupné do objektu. Knihovna podle listu potřebuje sehnat až 150 milionů korun. Knihovna požádala o granty na pražský magistrát i na ministerstvo kultury, stále ale není jasné, zda grant schválí. Zrekonstruovat se musí hlavně vstupní části pro návštěvníky i chodby knihovny, kde se praskliny zdá táhnou od stropu až k podlaze. někteří lidé dávají knihovně spoustu peněz, jiní posílají naopak sprosté vzkazy, řekl listu jeden ze zaměstnanců knihovny. Ve Strahovské knihovně poslední celková rekonstrukce proběhla v 50. letech a na některých místech dokonce ještě v 19. století, popisuje deník Právo. Jedná se tak vlastně o třetí fázi oprav. V 90. letech byl zrekonstruován Teologický sál a před dvěma lety Filosofický sál. Ten si zahrál i v bondovce Casino Royale.
Laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech
Fyzik se zkušeností z ciziny, tím je podle Hospodářských novin Daniel Kramer. List přináší popis jeho práce v novém laserovém centru ELI Beamlines, které vzniká v Dolních Břežanech u Prahy. Laserové centrum nabídne podle listu zařízení s nejvyšší intenzitou paprsku na světě. Bude se používat pro výzkum v medicíně nebo ve fyzice, kdy dokáže zkoumat hmotu a její strukturu. V budoucnu může například vést k nalezení nových způsobů léčby rakoviny. Optik Daniel Kramer se do zařízení podle listu vydal z Ženevy, kde pracoval pro evropské centrum nukleárního výzkumu CERN. Zprvu se kolegové mému přestěhování divili, řekl listu vědec, který bude v centru u Prahy pracovat v oblasti výzkumu radiace. Pak ale jeho rozhodnutí ocenili. Kramer se bude do centra snažit přitáhnout i zahraniční vědce, kteří se v oboru vyznají. Česká republika totiž takových odborníků má stále málo, protože v minulosti neměli příliš uplatnění. Jak dodává český fyzik, v Česku si vědci navzájem házejí klacky pod nohy. Třeba se přou o vědecké publikace a to v zahraničí neexistuje, dodává na stránkách Hospodářských novin.
Zchátralý areál Vratislavické kyselky v libereckém městském obvodu by mohl v následujících letech projít rekonstrukcí. Píše to deník Mladá fronta Dnes. Jeho nový majitel plánuje, že obnoví stáčení kyselky, počítá ale také s vybudováním parku, lázeňské budovy a kolonády. Otevřít by je chtěl do sedmi let, stojí v listu. Výroba kyselky by se měla rozjet do dvou let, prameny jsou prý v pořádku. "Dokonce víme, kde se nachází úplně první vrt označovaný jako Rudolfův pramen. Proto není zapotřebí provádět další vrty,"řekl Mladé frontě Dnes zástupce vlastníka Stanislav Brukner. Areál Vratislavické kyselky je ve velmi špatném stavu, uvádí dále list. Vyhořel a rozkrádají jej bezdomovci. Historie Vratislavické kyselky sahá až k roku 1862, kdy byl objeven pramen pojmenovaný Rudolf. O 32 let později byl uznán léčivým a ve Vratislavicích vyrostly městské lázně. Zájem o léčebné kúry byl ale malý, a tak se objekty změnily v průmyslovou stáčírnu, píše Mladá fronta Dnes. Výroba minerální vody ale byla už před několika lety zastavena.
Prodej budov za půl miliardy korun zvažuje největší zdravotní pojišťovna v zemi - Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Píší to Lidové noviny. Velké krajské pobočky by pak v řadě případů nahradily stánky v nákupních centrech i mobilní pracovny. Pojišťovna tak chce podle listu získat peníze a také ušetřit na provozních nákladech. Návrh již dostala správní rada pojišťovny, rozhodnout by o něm měla ještě během tohoto měsíce. VZP má od roku 2009 rozdíl mezi ročními příjmy a výdaji zhruba šest miliard korun, píší Lidové noviny. V loňském roce skončila se ztrátou asi pěti miliard korun. "Rezervy jsou vyčerpány a pojišťovna hledá úspory v provozu,"řekl deníku její mluvčí Jiří Rod. Někteří členové správní rady pojišťovny však pochybují, zda by takový postup skutečně pojišťovně ušetřil významnější část provozních nákladů. "Já osobně si předpokládanými úsporami nejsem jistý," sdělil deníku poslanec za ČSSD a jeden ze členů rady Jiří Koskuba. "Nemůžeme přece nechat šest milionů klientů bez kontaktu s pojišťovnou," uvedl v Lidových novinách další radní, poslanec za ODS Boris Šťastný.
Boj o jez u Děčína vrcholí, píše ekonomický deník E15. Přináší materiál o stavbě jezu u kterého právě nyní dochází k posouzení vlivu na životní prostředí. Nový jez podle deníku podporuje ministerstvo dopravy, rejdaři i vláda. Proti se staví ekologické organizace. Podle ministerstva absence posledního jezu na dolním Labi znehodnocuje celou vltavsko-labskou vodní cestu, kterou dnes tvoří 31 zdymadel. Argumenty ekologů ale také nelze přehlížet, uvádí list. Už jen proto, že ekologové hrozí soudy. Jejich argumenty zní následovně: výkony lodní dopravy jsou zanedbatelné, jez zničí úsek Labe s velým množstvím cenných organismů. Deník přináší dva rozhovory - s ředitelem organizace Děti Země Miroslavem Patrikem a šéfem ředitelství vodních cest Janem Skalickým. Propast mezi oběma tábory se dále prohlubuje, uvádí ekonomický deník E15.
