Mladá fronta Dnes informuje o kauze výtvarníka Romana Týce, který má nastoupit na měsíc do vězení kvůli tomu, že v r. 2007 na dopravních semaforech v Praze upravil panáčky. Za poškození radničního majetku mu soud vyměřil 60titisícovou pokutu. Výtvarník ji ale odmítl zaplatit.
Roman Týc, foto: ČTK
Mladá fronta Dnes informuje o kauze výtvarníka Romana Týce, který má nastoupit na měsíc do vězení kvůli tomu, že v r. 2007 na dopravních semaforech v Praze upravil panáčky. Za poškození radničního majetku mu soud vyměřil 60titisícovou pokutu. Výtvarník ji ale odmítl zaplatit. Tvrdí, že by tím přiznal, že spáchal trestný čin. Soudci ho ale poslali za nezaplacení pokuty "natvrdo" do vězení. Proti Týcovu uvěznění se začaly podepisovat petice, jeho fanoušci pro něj chtějí prezidentskou milost a mnozí právníci považují jeho případ za absurdní. Těsně před nástupem do vězení měl kontroverzní výtvarník další konflikt. Zastal se ženy, která měla spor s policistou. Svědkyně tvrdí, že policisté natlačili Týce do auta. Strážníci ale mají jiný výklad, umělec je prý napadl. Týcovi za to hrozí až čtyři roky vězení, píše Mladá fronta Dnes.
Vlastimil Rampula, foto: ČTK
Podle staronového pražského vrchního zástupce Vlastimila Rampuly nebylo ovládnutí Mostecké uhelné společnosti trestné. Píší o tom Lidové noviny. Kauza Mostecké uhelné je podle něj navíc promlčená. Právě kvůli průtahům při jejím vyšetřování byl ale Rampula koncem minulého roku odvolán. Tvrdí však, že zhruba třicet šanonů, které zaslali Švýcaři k prověření českým vyšetřovatelům, nezůstalo po měsíce netknutých. "Pečlivě jsme je prostudovali, ale neobjevili jsme v nich nic, co by podle českého práva bylo trestným činem," uvádí žalobce v deníku. Pořídit si akcie firmy za její vlastní peníze není podle něj automaticky trestné. Rampulův názor na tuto kauzu bude hrát významnou roli, protože ve svém úřadu setrvá přinejmenším několik dalších měsíců. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil původně chtěl požádat Nejvyšší správní soud, aby pozastavil účinnost verdiktu, který vrátil Rampulu do funkce. Nemohl by tak ale pokračovat ve správním řízení proti němu. O dalším postupu má Pospíšil jednat s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem, uvádějí Lidové noviny.
Jiří Pospíšil
Vedení ODS tlačí na Pospíšilův odchod z funkce, napsal deník Právo. Na zasedání grémia, což je nejužší stranické vedení včetně premiéra Petra Nečase, se měl ministr spravedlnosti podle deníku dozvědět, že jeho pozice ve vládě je už neudržitelná. Zasedání bylo podle zdroje deníku dramatické, členové vedení měli prý na ministra i hlasitě křičet. Kritizovali ho kvůli kauze vrchního žalobce Rampuly. Celá kauze se podle grémia zbytečně medializuje. O tom, zda Pospíšil skončí, se má jednat v pondělí na schůzce, kde se také rozhodne, kdo by ho měl nahradit. Pospíšil ale tyto informace pro deník popřel. Jako o možné nástupkyni Pospíšila se mluví o místopředsedkyni Věcí veřejných Karolíně Peake. Ta ale podle informací Práva o tento post nestojí.
Václav Klaus (vlevo) a Jiří Weigl
Chystaná knihovna prezidenta Václava Klause by podle Mladé fronty Dnes mohla mít sídlo v Gogolově ulici na Hradčanech. Klausův kancléř Jiří Weigl deníku řekl, že je to jednou z alternativ. Potvrdil prý i nedávné informace médií, že rohovou vilu ve zmíněné ulici si už prohlédla prezidentova choť Livia. Realitní kanceláře nemovitost nabízejí za téměř 65 milionů korun, napsal deník. Novou instituci chce Klausova kancelář představit až po nalezení sídla a registraci na úřadech. "Chtěli bychom to stihnout do konce roku," uvedl Weigl. Podle servru ParlamentníListy.cz právě Weigl má předsedat projektu s názvem Institut Václava Klause. Podle jeho informací už byla i podepsána zakladatelská smlouva institutu a nyní se čeká na registraci. Na vznik knihovny by podle médií mohl přispět finančník a hlavní akcionář investiční skupiny PPF Petr Kellner. Podobný projekt prezidentské knihovny financuje pro bývalého prezidenta Václava Havla podnikatel Zdeněk Bakala. Prezidentské knihovny jsou běžné ve Spojených státech, jejich smyslem je uchovat odkaz svých zakladatelů.
Vědci z brněnského Vysokého učení technického vytvořili program, který pozná emoce z nahrávek hlasu. Využívat ho budou call centra, lékaři i firmy při komunikaci s klienty. Uvádějí to Hospodářské noviny. Využití softwaru ale může být do budoucna širší. Může sloužit třeba operátorům na krizových linkách při vyhodnocování telefonátů. Systém je schopný také změřit míru stresu a únavy u pilota nebo leteckého dispečera a nařídit mu přestávku. V nejbližší době budou s programem pracovat neurologové v nemocnici u svaté Anny v Brně. Budou sledovat, jak u pacientů s Parkinsonovou chorobou postupem času klesá schopnost projevovat emoce a jak se jejich stav případně lepší po podání léků.
Ilustrační foto
Odhalení komunistické mozaiky se srpem, kladivem a rudou hvězdou v Semilech není podle policie propagací nacismu a komunismu a není tedy trestným činem. Policie se případem zabývala na základě trestního oznámení Tomáše Trojana, neshledala však porušení zákona. Uvádí to liberecká příloha Mladé fronty Dnes. Totalitní mozaika doplněná vysvětlujícím citátem dál zůstane dominantou průčelí jednoho z domů na semilském Riegerově náměstí. Za podporu a propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka, kam se řadí nacismus i komunismus, hrozí podle trestního zákona trest od jednoho do pěti let vězení. Podle policie ale neexistuje seznam symbolů, jejichž používání by bylo automaticky trestné. "Myslím, že je to špatný zákon. Každopádně jako občan mohu říct, že mozaika je ošklivá a nehodí se tam. Kazí na náměstí atmosféru," tvrdí Trojan. Mozaika o rozměrech čtyři krát čtyři metry vznikla v 70. letech minulého století a jako propagace komunismu sloužila do roku 1990. Pak ji zakryl reklamní panel. Před třemi lety po sundání reklamy opět vykoukla na náměstí. Od té doby až do konce října loňského roku se v Semilech živě diskutovalo o tom, co s totalitním pozůstatkem dál. Zastupitelé se nakonec rozhodli mozaiku na návrh starosty Jana Farského doplnit citátem George Santayana: "Kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat" a zanechat ji jako památník totality.
Ministerstvo kultury stoplo od 1. února příjem nových žádostí do programu podpory filmového průmyslu, který producentům vrací část investovaných peněz. V programu totiž docházejí peníze. Uvedl to deník E15. Hrozí tak zbrzdění solidně rozjetého filmového byznysu. V programu je teď 300 milionů korun, všechny vratky si žádají zhruba 500 milionů Kč. Nedostatek peněz může mít za následek, že stát producentům nevyplatí slíbených 20 procent vynaložených nákladů, ale například jen 14 procent. To by mohlo způsobit odchod zahraničních štábů, píše list. "Ministerstvo kultury proto intenzivně jedná o řešení situace s ministerstvem financí," uvedla šéfka odboru média audiovize rezortu kultury Helena Fraňková. Čeští a zahraniční producenti na poslední chvíli do programu přihlásili 72 filmů a seriálů, jejichž natáčení v tuzemsku je velmi nejisté. Současná situace by nejvíce mohla dopadnout na zahraniční projekty, jejichž výroba se rozprostřela do více let, nebo na zcela nové filmy hollywoodských a dalších studií. Podle E15 se to týká například francouzského seriálu Borgia, filmu Václavské náměstí, Gray Man s Bradem Pittem, americko -jihokorejského velkofilmu Snow Piercer režiséra Joon-ho Bonga nebo pokračování seriálu televize ABC Missing. Vládní program přilákal od roku 2010 doposud filmařské štáby snímku Mission: Impossible - Ghost Protocol nebo Red Tails.
Foto: Martina Bílá, Radio Prague International
Díky dotacím z norských fondů rozšířil skanzen v Rožnově pod Radhoštěm svoji sbírku o sérii cenných domů. Nyní hrozí, že částku ve výši kolem 70 milionů korun bude muset vrátit. Valašské muzeum v přírodě je totiž podezřelé, že při tendrech na řemeslné práce porušilo zákon. O případ se zajímá antimonopolní úřad, píšou Lidové noviny. Na machinace kolem zakázek upozornil Nejvyšší kontrolní úřad. Podle něj muzeum v Rožnově pod Radhostěm opakovaně dělilo veřejné zakázky na stavební práce, když zakázku za 25 milionů korun rozdělilo na čtyři a zakázku v předpokládané hodnotě 47 milionů korun na pět samostatných veřejných zakázek, které zadalo jednodušším postupem. Rozdělením předmětu do podlimitních veřejných zakázek se dopustilo porušení zákona o veřejných zakázkách. Podle informací serveru Lidovky.cz zakázky získávaly firmy, s nimiž muzeum dlouhodobě spolupracuje. Často jde o malé firmy, které se na rekonstrukci historických budov specializují a které by zřejmě ve velkých tendrech neuspěly. Muzeum se brání, že jako muzejní instituce mohlo zadávat zakázky v jiném, shovívavějším režimu. Míní, že při vypisování tendrů dotýkajících se muzejních sbírek nelze používat pravidla jako při stavbě nových komerčních či státních budov.
