Jana Nagyová (ředitelka kabinetu předsedy vlády) je zranitelné místo premiéra Petra Nečase. To je asi to hlavní, co k ní lze říci po mediálním vzedmutí nad jejími zveřejněnými výplatními páskami, píše autor Sloupku Lidových novin.
Jana Nagyová, foto: Vláda ČR
Jana Nagyová (ředitelka kabinetu předsedy vlády) je zranitelné místo premiéra Petra Nečase. To je asi to hlavní, co k ní lze říci po mediálním vzedmutí nad jejími zveřejněnými výplatními páskami, píše autor Sloupku Lidových novin a pokračuje: Jsou o ní opakovaně zveřejňovány důvěrné informace, které o jiných osobách ve srovnatelném postavení zveřejňovány nejsou. Není těžké zaznamenat, že premiér, na politika člověk spíš sociálně zdrženlivější, nedůvěřuje snadno a kdekomu a o to větší význam pro něj má úzký okruh nejbližších. A protože na premiérovi se při jeho asketickém způsobu života není čeho chytit, logicky se soustředí pozornost na jednu barevnou postavu vystupující z anonymní šedi Úřadu vlády. Jana Nagyová se svými kontakty určitě za novinářskou pozornost stojí, ale její plat je v žebříčku důležitosti až někde na pátém místě. Rozruch by nenastal, kdyby Úřad vlády respektoval verdikt Nejvyššího správního soudu. Podle něj má veřejnost právo znát platy a odměny státních úředníků. Jenže Strakova akademie - jako jedna z posledních důležitých státních institucí spolu s Hradem - si dosud ze soudního rozhodnutí nic nedělala, uzavírá autor Sloupku Lidových novin.
Odborné a administrativní práce, které si objednají poslanci, loni stály 27 milionů korun. Na co byly peníze vynaloženy? Jak zjistil deník Právo, na každého poslance připadá z uvedené sumy 155 tisíc korun. Většina z nich ji vyčerpá úplně, mimo jiné i Petr Jalowiczor z ČSSD, který se kvůli vážné nemoci jednání Poslanecké sněmovny neúčastní od podzimu 2010. Existuje i možnost, že by se poslanec dohodl s někým známým, že mu například napíše dopis, on to vykáže jako expertizu a oba se následně o peníze rozdělí. Deníku Právo to v jistém smyslu přiznal například šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Z následné ankety mezi poslanci ale samozřejmě vyplývá, že to nikdo nedělá, konstatuje list.
Víte, kdo nejvíce okrádá české firmy? Podle zjištění Hospodářských novin překvapivě vlastní zaměstnanci, kteří se dopouštějí například krádeží peněz z pokladny, placení účtů z firemních financí nebo falšují faktury. Podle průzkumu, ze kterého Hospodářské novinyčerpají, přišlo celkem 80 procent firem během posledních dvou let nejméně o čtvrt milionu korun. V desetině případu škoda přesáhla 10 milionů. Nebezpečí se liší i podle velikosti firmy. Lépe jsou na tom malé a střední podniky s méně zaměstnanci. "Ve firmě o dvaceti lidech není pro podvody příliš prostor. Důležité je i to, jak zaměstnance znáte a jak často se střídají,"řekl listu jeden z průzkumníků. Průzkum proběhl v Česku i na Slovensku a ukázal, že i v případě podnikové kriminality máme stále mnoho společného. Nejčastější typy podvodů i hlavní pachatelé jsou většinou stejní, píší Hospodářské noviny.
Návrh na přejmenování pražského letiště v Ruzyni na Letiště Václava Havla vyvolává značné emoce. Mladá fronta Dnes o tom hovořila s režisérem a producentem Fero Feničem, který je autorem nápadu na přejmenování ruzyňského letiště. Podle jeho slov v současné době zažívá nejtěžší období v životě. Jeho petici sice podepsaly desetitisíce lidí, odpůrci se ale uchylují i k výhrůžkám smrtí. Denně prý režisérovi přichází několik takových vzkazů. Fero Fenič si to vysvětluje podobně jako někteří sociologové - lidé si do Václava Havla promítají vlastní úspěchy či neúspěchy po roce 1989. "Jak se ukazuje, mnozí ho vnímají velmi osobně. Připisují mu odpovědnost za své životy, kariéry, majetky a jiné věci," míní Fero Fenič. Přesto své iniciativy nelituje. Pojmenovat po Havlovi například divadlo je podle něj dobrý nápad, ale první český prezident si zaslouží stát po boku velkých světových státníků. "Vlastní" letiště má například Charles de Gaulle či John Fitzgerald Kennedy, řekl Mladé frontě Dnes Fero Fenič.
O své starší příbuzné se stará pětina Čechů. Podle průzkumu společnosti Eurobarometr se v tomto ohledu Česko řadí na druhé místo v Evropě, hned za Francii. Je to hodně nebo málo? Jak uvádějí Lidové noviny, zdánlivě pozitivní výsledek evropského průzkumu odborníci nepovažují za uklidňující. Zákonitě se ptají, co dělá ten zbytek? Navíc tvrdí, že údaj neodpovídá realitě. Někdo totiž za péči považuje třeba jen zatelefonování jednou do měsíce. Předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes se v praxi spíše setkává s tím, že si důchodci stěžují na nezájem ze strany svých příbuzných. Podle Petry Zimmelové ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity mohl úspěch Česka v průzkumu částečně ovlivnit i tradiční model pospolitosti české rodiny, kdy se starší lidé často vzdávají svého majetku ve prospěch dětí nebo vnoučat, případně se s nimi v krajním případě dělí i o důchod. V západních zemích podle ní není takový přístup obvyklý. Senioři si šetří a peníze pak utrácejí za nejrůznější služby a požitky sami pro sebe. V souvislosti se zvyšujícím se věkem odchodu do důchodu bizarní obavu vyjádřil v Lidových novináchředitel Domova důchodců v Hradci Králové Martin Dürrer: "Když lidé chodili v 53 letech do důchodu, tak asi neměli problém postarat se o své rodiče nebo prarodiče. To nám bohužel nehrozí. Starat se o ně tedy nebudeme moci, i kdybychom chtěli."
"Kvůli chybě soudce dostal muž o 89 dnů vězení navíc," hlásá jeden z titulků v deníku Právo. List popisuje kuriózní přehmat soudce z Plzeňska. 35letý David Vebr dostal za drobnou kriminalitu 250 hodin prospěšných prací. 72 hodin odpracoval, zbytek mu soudce převedl na 178 dní odnětí svobody. Správně to přitom mělo být 89 dnů. Soudce se totiž spletl a místo poměru dvě hodiny - jeden den výkonu trestu použil poměr jedna ku jedné. Vše teď nejspíš bude muset hasit ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Bude muset podat stížnost pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu a zároveň navrhnout přerušení výkonu trestu, píše deník Právo.
"Konec světa řeší i Akademie věd", stojí v záhlaví článku na titulní straně Mladé fronty Dnes. Děje se tak podle listu proto, že strach některých Čechů z konce světa nabyl absurdních rozměrů. Když čtyři renomovaní astronomové svolají na půdě Akademie věd tiskovou konferenci, jejímž tématem je konce světa 21. 12. 2012, musí se dít něco hodně divného. A ono se podle všeho skutečně děje, píše list. Češi totiž začali vyhlášené vědce bombardovat svými zcela vážně míněnými obavami. Volají a ptají se, co mají dělat a jak se na zkázu Země připravit. "Schopnost lidí zpracovávat informace logickým uvažováním jsou kriticky ohroženy,"řekl na tiskové konferenci astronom Jiří Grygar. Vědci se proto snaží veřejnost uklidnit. Poukazují mimo jiné na to, že za posledních dvanáct let mělo být padesát "zaručených" konců světa. Jindy velmi korektní a akurátní Jiří Grygar na tiskové konferenci dokonce nazval ohlášený konec světa "naprostou ptákovinou".
