Prezident Václav Klaus v článku pro Mladou frontu Dnes oznámil, že nepodepsal tzv. malou důchodovou reformu. Vadí mu princip, podle kterého by výše důchodu více odpovídala tomu, kolik člověk zaplatil na důchodovém pojištění.
Václav Klaus, foto: Archiv Úřadu vlády ČR
Prezident Václav Klaus v článku pro Mladou frontu Dnes oznámil, že nepodepsal tzv. malou důchodovou reformu. Vadí mu princip, podle kterého by výše důchodu více odpovídala tomu, kolik člověk zaplatil na důchodovém pojištění. Malá důchodová reforma reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu, který vládě přikázal upravit vyplácení důchodů podle zásluhovosti. Lidé s vyšší mzdou, kteří platí vyšší sociální pojištění, by měli ve stáří dostávat důchod vyšší. To se děje na úkor jejich spoluobčanů ze střední vrstvy. Ústavní soudci, na jejichž popud byla novela zákona vypracována, se podle Václava Klause mýlí, když považují stát za pojistný ústav. "Princip zásluhovosti má asi takovou logiku, jako kdyby člověk platící výrazně nadprůměrné daně požadoval, aby na něj více svítilo veřejné osvětlení," napsal Klaus v článku pro MfD. Zákon však bude i přes nesouhlas prezidenta platit, protože Klaus ho nevetoval. Pouze nepřipojil svůj podpis jako gesto, konstatuje deník.
Jan Mládek v současné době nedrží v sociální demokracii žádnou významnou stranickou funkci, píše se v sloupku Hospodářských novin. Až se ale ČSSD dostane k moci, stane se z něj pravděpodobně druhý nejdůležitější muž celého kabinetu. Je totiž stínovým ministrem financí. Tito muži patří ve všech vládách k těm nejméně oblíbeným a v sociálnědemokratických vládách to platí dvojnásob. Bývá to totiž právě ministr financí, kdo jako první začne svým kolegům říkat nepříjemné pravdy, že totiž na všechny jejich sliby nemá vláda peníze. Mládek to udělal už před minulými volbami, když prohlásil, že i ČSSD bude muset v rozpočtu škrtnou 40 miliard. To bylo jasné každému, jen Jiří Paroubek se tehdy tvářil, že zná nějaký zázračný zdroj peněz. Až příště před volbami spustí ČSSD lavinu slibů, měli by voliči vědět, že státní kasu bude řídit pragmatik, který se škrty nemá o mnoho větší problém než Miroslav Kalousek.
Foto: Evropská komise
Téměř milion lidí v České republice má záznam v registru dlužníků. Informuje o tom deník Právo. Přitom může jít i jen o stovkový nedoplatek. Za podnikavci, kteří dluží stovky milionů, zůstávají černé díry. Jejich závazky se nakonec po letech nenávratně odepíší v rámci bankrotu. Běžný občan se ale na černé listině často ocitne jen pro pár korun. Věřitelé ho brzy dostihnou prostřednictvím inkasních agentur či exekutorů a musí platit sankce převyšující mnohonásobně původní drobný dluh. Jako příklad uvádí Právoživnostníka, kterému účetní omylem zaokrouhlila částku končící padesátníkem místo nahoru dolů. Po pěti letech mu přišlo z finančního úřadu oznámení o nedoplatku včetně penále ve výši tisíc korun. Žádná banka nebo úvěrová společnost navíc člověku zapsanému v registru dlužníků už nepůjčí ani korunu. A opět příklad: telefonní operátor vymáhal po svém klientovi dluh ve výši 0 korun. Sám fakt, že klient byl ale uveden v registru dlužníků, vedl banku k tomu, že mu půjčit odmítla.
Vila Radovana Krejčíře, foto: Hejbi, Picasa
Krejčířovu luxusní vilu za stovky milionů zabavil finanční úřad. Stačil k tomu dluh čtyři tisíce a osm dní v prodlení. Uvedly to Lidové noviny. Finanční úřad pro Prahu - západ uvalí podle deníku na dům, který patří rodině uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře, zástavní právo, protože včas nezaplatil daň z nemovitosti ve výši 4314 korun. Pro Krejčíře, kterého čeká za pár dní v Jižní Africe soud kvůli obvinění z pojistného podvodu, to znamená jediné. Minimálně po dobu, než zaplatí dlužnou částku, nemůže vilu v Černošicích prodat. Přitom by ji prodal rád, alespoň se o tom zmínil v médiích. Vila v hodnotě až 400 milionů je ale zřejmě špatně prodejná. Důvodem jsou podle Lidových novin vysoká cena a obrovské náklady na její údržbu.
Češi by už brzy mohli platit za volání ze zahraničí v Evropské unii stejně jako doma. S tímto plánem přišla Evropská komise, která se rozhodla, že bude razantněji regulovat mobilní operátory. Od července 2014 tak za provolanou minutu zaplatíme místo současných 10,30 korun jen 6,40. SMS vyjde na 2,70 Kč. Komise se už postarala, aby se ceny volání ze zahraničí snižovaly v minulých letech každý rok. Počítá s tím, že dostatečně konkurenční prostředí srovná ceny zahraničního volání s domácím. Regulace jako úsporné opatření má přitom trvat jen do roku 2016. Pak už podle komise nebude regulace potřeba. Ceny mají tlačit dolů alternativní poskytovatelé roamingu, kteří budou moci konkurovat současným operátorům, píší Hospodářské noviny.
Ilustrační foto: Evropská komise
Čeští vědci kradli v cizině před listopadem 89 cenné biologické kultury a laboratorní přístroje, které pak pomáhaly zdejšímu výzkumu rakoviny. Vyplývá to z archivů vědeckotechnické rozvědky, která spadala pod StB. Mladá fronta Dnes zmapovala případ vědce Jiřího Bártka, který s rozvědkou spolupracoval v letech 1984 až 1990. Podle dochovaných svazků se podílel na průmyslové špionáži. V institutech ve Velké Británii a v Německu, kde byl na stážích, získával přístroje a biologické kultury, které v Československu v 80. letech nebyly dostupné. Přes rozvědku je pak nechával posílat do Prahy. Řada produktů by se do Prahy jinak nedostala, protože podléhala embargu. Podle záznamů StB Bártek spolupráci přijal bez jakýchkoliv námitek. Šumperský rodák se krátce po revoluci přestěhoval do Dánska, kde již několik let vede prestižní centrum pro výzkum rakoviny. Spolupráci s tajnou policií Mladé frontě Dnes přiznal, tvrdí ale, že nikomu neublížila. Provinil se Bártek, nebo dělal dobrou věc pro výzkum rakoviny, ptá se deník.
Lom nad Rimavicou, foto: SŠvP Lom nad Rimavicou
Při letecké havárii u slovenské vesnice Lom nad Rimavicou v roce 1956 zahynulo 21 důstojníků čs. armády. Tragédii ale komunistický režim úzkostlivě tajil, píší Lidové noviny. Půl století žila jen ve vzpomínkách pamětníků. Detaily vešly ve známost až po odtajnění vojenské vyšetřovací zprávy. Vyplývá z ní, že vojenské letadlo havarovalo u obce Lom 3. července. Očití svědkové viděli vylétnout letoun z bouřkových mraků a vzápětí z něj začaly padat jakési předměty. Letadlo, které původně startovalo z pražských Kbel a mělo mezipřistání v Pardubicích, se zřejmě v hornaté oblasti za Banskou Bystricí dostalo do bouřky a zřítilo. Nikdo z posádky ani z cestujících nepřežil. Na místě nehody se nacházely trosky a části lidských těl, policie ale celý prostor uzavřela a komunistický režim o nehodě desítky let mlčel. Nehoda přitom patří mezi nejhorší letecké katastrofy v historii Československa. K 55. výročí tragické události chtějí lidé z Lomu v místě havárie odhalit pomník, který připomene památku obětí.
