Úternímu hlasování o nedůvěře vládě se věnuje na svých stránkách deník Právo. České kabinety podle deníku zažily osm mimořádných hlasování o vyslovení nedůvěry. V české historii uspělo jen jedno a to, když v roce 2009 padla vláda Mirka Topolánka.
Demonstranti protestovali 26. dubna před Poslaneckou sněmovnou, foto: ČTK
Úternímu hlasování o nedůvěře vládě se věnuje na svých stránkách deník Právo. České kabinety podle deníku zažily osm mimořádných hlasování o vyslovení nedůvěry. V české historii uspělo jen jedno a to, když v roce 2009 padla vláda Mirka Topolánka. Současný kabinet Petra Nečase z ODS však podle Práva hlasování vyvolané opozičními sociálními demokraty s největší pravděpodobností nepoloží. Pro vyslovení nedůvěry je potřeba 101 hlas, opozice ČSSD a KSČM má dohromady jen 82 poslanců, přičemž jeden sociální demokrat je vážně nemocný. K opozici se přidají tři bývalí členové klubu Věcí veřejných Stanislav Huml, Kristýna Kočí a Jaroslav Škárka, kteří již minulý týden Právuřekli, že vládu nepodpoří. I přes pravděpodobné pokračování koalice je podle deníku existence vlády v budoucnu dosti problematická a nejistá. Začínající dvoutýdenní schůze Sněmovny má dále na programu například rozhodnutí o takzvané malé důchodové reformě či o změnách v regulačních poplatcích.
Rozhádaná koalice ztrácí schopnost prosadit reformy, komentuje současnou politickou situaci deník Mladá fronta Dnes. Podle komentáře mezi vládními stranami panuje nepřekonatelná nedůvěra a pro vzájemné napadání a pře nebudou mít sílu na prosazení potřebných změn. První to odskáče zdravotnická reforma, pak přijdou na řadu důchody a reforma daní. Šéfové koaličních stran se shodli na pokračování společného vládnutí, kterému dávají smysl reformy, jimiž tahle země musí projít a pro něž je lidé volili. Byl by to rozumný konec vládní krize, kdyby to byl skutečně konec. A to evidentně není, uvádí autor komentáře, který dále rozebírá důvěru uvnitř koalice, která je podle něj na bodu mrazu již mnohem déle než od okamžiku, kdy jistý poslanec Škárka obvinil exministra dopravy Bártu z uplácení. O tom, že s Věcmi veřejnými přišlo do politiky sledování, nahrávání a vyrábění kompromitujících materiálů se podle deníku hovoří mnohem déle. Věřit, že to nyní ustane je těžké. Autor předpovídá reformám kvůli koaličním sporům a rozepřím náročnou budoucnost při jejich prosazování a zároveň upozorňuje na snížení veřejné podpory těch reforem, které se podaří dohodnout. V závěru si klade otázku, jak dlouho budou koaliční strany politické náklady reforem nést a zda pro ně nebude rozumnější současné trápení ukončit a hledat řešení jinde.
Gradaci letitých sporů o umístění hranic mezi Českem a Polskem se věnují Lidové noviny. Dluh ve výši 368 hektarů, který polské straně před více než padesáti lety vznikl, chtějí tuzemští úředníci umazat podstoupením půdy v pohraničí na severu Čech. Jenže tamní zemědělci i starostové příhraničních obcí nechtějí o takovém řešení ani slyšet. „Jsme připraveni se zmenšení katastru bránit,“řekl Lidovým novinám starosta Horní Řásnice, jedné z dotčených obcí, Radek Haloun. Licitování s Polskem se táhne již od roku 1958. Tehdy se nově vytyčené hranice zkrátily o 80 kilometrů a na 85 místech se pozemky českých majitelů ocitly na polské straně či naopak.
Kuks dostane obří dotaci z Evropské unie na vzdělávací centrum uvedl deník E15. Barokní hospital ve východočeském Kuksu může začít čerpat obří dotaci 450 milionů korun z evropských fondů na přestavbu ve vzdělávací centrum. Půjde o nejrozsáhlejší obnovu areálu v jeho 300leté historii. Stavební práce by měly začít počátkem října, po ukončení hlaví turistické sezóny, a skončit v roce 2015, řekl deníku E15 kastelán z Kuksu Libor Švec. Vzdělávací středisko bude sloužit především žákům a studentům škol ale i veřejnosti. Náplní kurzů mají být především takzvané hospitální aktivity, například dějiny farmacie či péče o nemocné. Podle kastelána Švece tak na kurz budou přijíždět třeba i studenti Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci králové, kteří za to získají ve škole zápočet. Kuks je nejnavštěvovanější památkou v Královéhradeckém kraji. Ročně jej navštíví na 60 000 platících návštěvníků.
Staré nemoci se vracejí a lékaři radí očkování, uvádí deník MF DNES. Před návratem spály a příušnic varuje deník na titulní straně. V plné síle udeřil i meningokok, černý kašel a žloutenka typu A, které mohou být smrtelné. Proti nim se však dá očkovat. Nepříjemná, v případě komplikací dokonce nebezpečná dětská nemoc se vrátila po deseti letech. Nemocných jsou tisíce, desítky dětí skončily v nemocnici. Spálu může člověk dostat opakovaně, očkování proti ní neexistuje. Podle Mladé fronty Dnes letos už od začátku roku onemocnělo jednou tolik dětí co loni ve stejném období – zatím celkem přes dva tisíce. Nejvíce nemocných je na Zlínsku, v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Nemoc, která se do Česka vrátila zhruba po deseti letech, je podobná angíně. Začíná vysokými horečkami, bolestí v krku a kvůli jednomu specifickému toxinu se přidává červená vyrážka po celém těle. Léčí se zhruba deset dnů, jen její následky mohou být horší než u angíny. Proti spále žádné očkování neexistuje a člověk ji může dostat i několikrát za život. Dá se však snadno léčit, stačí nasadit penicilin. Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Vlastimila Sršně však zatím nejde o epidemii. Na rozdíl od příušnic, které řádí zatím ve dvou krajích – v Ústeckém a Plzeňském. Ministerstvo tedy podle deníku proto tento týden rozhodlo, že tam kde se v Ústeckém kraji příušnice v kolektivu objeví, budou muset všichni povinně na přeočkování, aby se zabránilo šíření nemoci z ohniska.
Hospodářské noviny informují o tom, že stát láká mladé vědce na docentské platy. Univerzity získají v příštích třech letech 2,5 miliardy korun na zvýšení platů mladých vědců. Zaplatí to Evropská unie. Mladí výzkumníci, kteří jsou maximálně tři roky po doktorátu, budou nově brát 40 až 60 tisíc korun hrubého, tedy o polovinu více než dosud. Slušné platy mohou podle ministerstva školství přilákat i zahraniční odborníky, zejména ze zemí střední a východní Evropy. „Tímto způsobem bychom mohli na tříleté kontrakty nalákat téměř tisícovku mladých vědců,“řekl Hospodářským novinám náměstek ministerstva školství pro výzkum a vysoké školství Jan Koucký. Podle něj chybí na pracovištích silná mladá a střední generace vědců. Přitom právě třicátníci jsou ti, kteří v řadě oborů přicházejí s významnými inovacemi a s těmi nejlepšími nápady. Platy mladých vědců ministerstvo nebude zvedat plošně. Vybírat se mají jen ti nejkvalitnější.
Cena benzinu podle titulní strany Lidových novin rekordně stoupá. A má být hůř. V létě může cena paliva skočit až na čtyřicet korun za litr. Záleží na tom, zda se bude v Libyi dál válčit. O Velikonočním víkendu podle deníku dosáhla průměrná cena benzinu rekordních 35,12 koruny za litr. Na začátku loňského roku byl přitom benzin až o šest korun levnější. Podobně roste i cena nafty. Důvody zdražování jsou podle LN dva: loni v lednu stoupla spotřební daň o korunu na litr. A před pár týdny začaly cenu ropy a paliva šroubovat nepokoje v Libyi. Řidiči by měli podle expertů pečlivě ceny na pumpách sledovat, rozdíly v cenách jsou u čerpacích stanic extrémní. Deník uvedl, že se ceny na různých pumpách v republice lišily až o osm korun.
Občanský zákoník, který po půl století zásadním způsobem mění soukromé právo v Česku, je po 11 letech příprav ve vládě. Píše o tom deník
