Tohle je psycho, prohlásil Josef Dobeš, a protože jde o bývalého vězeňského psychologa, jeho názor je tentokrát nutné brát vážně. Věci veřejné se rozkládají v přímém přenosu a jde už jen o to, co ještě vyplave na hladinu Bártova detektivně-finančního bazénu a kolik poslanců ve výsledku nestráví, píší Hospodářské noviny.
Ministr dopravy Vít Bárta (uprostřed) vystoupil se svými stranickými kolegy z Věcí veřejných 6. dubna v Praze na briefingu k aktuální situaci ve straně, foto: ČTK
Tohle je psycho, prohlásil Josef Dobeš, a protože jde o bývalého vězeňského psychologa, jeho názor je tentokrát nutné brát vážně. Věci veřejné se rozkládají v přímém přenosu a jde už jen o to, co ještě vyplave na hladinu Bártova detektivně-finančního bazénu a kolik poslanců ve výsledku nestráví, píší Hospodářské noviny. I kdyby to nakonec bylo pouze trio Škárka-Huml-Kočí, byznys projekt Věci veřejné končí. Pro osud vlády bude rozhodující, kdo se zmocní jeho konkurzní podstaty.Ve hře tentokrát nebude pár set tisíc z Bártovy peněženky, ale desítky miliard na ministerstvech. Takže si buďme jistí, že pravé psycho teprve začne.
Prezident to má těžké. Jakmile vsadí na nějakého mladého perspektivního politika, dotyčný se brzy dostane do průšvihu. U ODS vsadil na Pavla Drobila, poté na Víta Bártu. „Na jakého dalšího koně vsadí Václav Klaus? Nezalekne se kandidát té přízně už předem?“ ptá se komentátor Lidových novin. Svou přízeň by ale mohl reflektovat sám prezident. Ve čtvrtek v letadle z Jižní Ameriky řekl, že průšvih kolem VV je „věc pro mě opravdu nepochopitelná, určitě z ní nemám radost a k ničemu nám nepomáhá“. Komu nepomáhá? Nám občanům, nebo nám mocnáři? Nám pozorovatelům veřejného dění to může být fuk. Ale připomeňme si, co Václav Klaus říkal před rokem. V rozhovoru pro časopis Euro chválil názor Cyrila Svobody, že strany typu VV jsou největším nebezpečím demokracie. A pro časopis Týden řekl: „Kam bude přebíhat ten či onen poslanec Věcí veřejných, je opravdu úplně jedno a já ani česká veřejnost to nebudeme považovat za přeběhlictví.“ Proč je tedy nynější průšvih kolem VV tak nepochopitelný a překvapivý?
Během čtvrtečního dlouhého pučení ve Věcech veřejných nešlo ani tak o pohyby uvnitř toho bizarního celku jako o další osud koalice. Rozhodují o něm, jako ostatně v politice často, živočišné pudy, domnívá se komentátor deníku Právo. Tím základním je touha neztratit moc. Jenže žijeme v roce 2011, a proto se sluší obnaženou živočišnost maskovat hezkými slovy. Například že je nutné zachovat konfiguraci, která by pokračovala v načatých reformách v podobě, kterou připravuje Nečasův kabinet. Takto pojaté reformy samozřejmě země potřebuje jako sůl a žádné pochybnosti se kolem toho nepřipouštějí. Koalici nezajímá mínění té nemalé části společnosti, která její reformy odmítá. Nevadí jí ani vlastní nízká popularita v opakujících se výsledcích průzkumu veřejného mínění. To už víme. Je také zřejmé, že bez jisté většiny kolem 110 mandátů by byla jakákoli vláda na ruinách trojkoalice jen čirým výrazem touhy po moci. To zase vědí všichni zainteresovaní.
Karolína Peake, Kateřina Klasnová a Jaroslav Škárka, foto: ČTK
Před koalicí se rýsuje neveselé vládnutí, píší Lidové noviny. Předčasné volby jsou jen rétorickou figurou, a proto se pravicové strany pokusí „vládní projekt“ zachránit. Mají k tomu dobré důvody – reformy a koaliční program. Jen to provedení bude méně pohledné. Vládní většina se bude napříště opírat buď o Věci veřejné, stranu obálkové kultury, nebo o odpadlíky, napravené úplatkáře. Čistě technicky je druhá varianta mnohem svízelnější, protože předpokládá sedm a více modelových Melčáků, Pohanků a Zubových s jejich osobními koaličními požadavky. Nějaké pokračování stávající koalice s Věcmi veřejnými je pohodlnější v tom, že stádo reptalů bude mít někdo na povel. Většina vládnoucích chce pokračovat, a tak se pojede, dokud bude vládní většina. Cynikům to vadit nebude, alespoň budou ušetřeni vzletných frází, a u těch, kteří VV volili či o nich měli nějaké iluze, nastane zdravé procitnutí. Pro zbytek voličstva je k úvaze otázka, zda reformy stojí za vládnutí s pochybnou partičkou reprezentující zájmy skupin, které neznáme. Ale třeba je to lepší varianta než Vít Bárta v opoziční lavici torpédující odpadlíky kompromaty ze svého archivu.
Více než polovina Čechů je přesvědčena o smysluplnosti sčítání lidu, zhruba stejný počet je spokojen i s realizací sčítání, informuje deník Právo. O smyslu projektu naopak pochybuje 37 procent lidí, zhruba třetina má výhrady i k průběhu sčítání. Vyplývá to z průzkumu agentury Médea Research. Sčítání lidu, domů a bytů začalo o tzv. rozhodném okamžiku o půlnoci z 25. na 26.března. Všichni, kteří si nevyzvedli sčítací archy či jim je pošta nedoručila, mohou tak v rámci tzv. dodatečného sčítání učinit do 14.dubna. Do tohoto data včetně je třeba vyplněné sčítací archy odeslat, a to buď bezplatně poštou, nebo přes internet. I archy, které si lidé vyzvednou do 14.dubna, je třeba vyplnit podle skutečností platných k půlnoci z 25. na 26.března.
Pražské metro zaplaví v sobotu lidé v pyžamech, píše Mladá fronta Dnes. Pyžama, noční košile a další spací úbory si v sobotu dopoledne obléknou účastníci akce Pyjamos metro ride! V nich se pak projedou pražským metrem. Mají se vmísit mezi cestující a nenuceně se věnovat běžným ranním povinnostem. Organizátoři očekávají účast skoro tisícovky lidí. Podobný happening se konal už vloni. Smyslem akce je poukázat na to, že lidé nic „nestíhají“.
Lech Kaczynski
K uctění památky obětí, které byly vloni na palubě havarovaného polského vládního letounu, zazní v koncertní síni pražského Rudolfina rekviem. Rok po letecké katastrofě, při níž u ruského Smolensku zahynuli mnozí představitelé polských národních elit včetně prezidenta Lecha Kaczynského, budou návštěvníci zvláštní kulturní akce v Rudolfinu moci vyjádřit svou soustrast společným poslechem večerního rekviem zvaného u této příležitosti Smolenské, informují Lidové noviny. Vzpomínkový koncert, který pořádá ve spolupráci s Českou filharmonií Polský institut v Praze, se koná v sobotu 9.dubna. Česká filharmonie a filharmonický sbor pod vedením italského dirigenta Massima Zanettiho provedou „Litanii k Panně Marii“ z pera polského skladatele a klavíristy Karola Szymanovského a poté proslulé „Rekviem, mši za zemřelé pro sóla, sbor a orchestr“ Giuseppa Verdiho. Váženým hostem hudebního večera bude vycházející hvězda evropských koncertních síní, polská sopranistka Iwona Sobotka, která vystoupí jako sólistka první skladby.
