Stále hlasitěji zaznívá z poslaneckého klubu Věcí veřejných přání, aby ministr dopravy Vít Bárta, takto neoficiální šéf strany, kandidoval na blížícím se sjezdu na oficiálního předsedu, píší Lidové noviny.
Radek John a Vít Bárta (vpravo), foto: ČTK
Stále hlasitěji zaznívá z poslaneckého klubu Věcí veřejných přání, aby ministr dopravy Vít Bárta, takto neoficiální šéf strany, kandidoval na blížícím se sjezdu na oficiálního předsedu, píší Lidové noviny. Bártovo předsednictví by jistě bylo zlegalizováním skutečného stavu a ulevilo by straníkům nuceným snášet napětí mezi fasádou a realitou. Vít Bárta zatím výzvy spolupracovníků nekomentuje, dva důvody ale jasně mluví proti jeho předsedování. Deset dní poté, co si formální předseda Radek John řekl o další mandát, by to od Bárty lidsky byla facka a dramatické potvrzení pověstí o jeho bezohlednosti. Hlavně ale: při veškerém respektu k jeho exkluzivním dovednostem a při vědomí toho, že každý ministr stojí v první řadě, je Bárta přesně ten typ politika, jemuž může stoupat popularita, dokud není úplně první a aspoň opticky se drží v závěsu. Tento podnikatel z metropole uvyklý životu na vysoké noze může lov na sociálně slabší voliče vymyslet, těžko ale půjde sám lovit.
Češi neztratili ani po havárii japonské elektrárny Fukušima důvěru v jadernou energetiku a považují jaderné elektrárny Temelín a Dukovany za bezpečné, informuje Právo.Vyplývá to z průzkumu společnosti Sanep provedeného ve dnech 16.-19. března u skupiny 6564 dotázaných ve věku 18-69 let. Obavu z jaderné energetiky podle průzkumu nepociťuje 54,4 % respondentů. Za bezpečné považuje tuzemské jaderné elektrárny Dukovany a Temelín 69 % dotázaných. S dlouhodobou vládní energetickou koncepcí, která v rámci podpory ekologicky čisté výroby energie počítá s dalším rozvojem domácích jaderných elektráren, vyjádřilo souhlas 60,3 % dotázaných. Nadpoloviční většina veřejnosti (55 %) se domnívá, že by se Česká republika v rámci zvýšení své energetické bezpečnosti a soběstačnosti měla zaměřit právě na jaderné energetiky. I přes důvěru v bezpečnost tuzemských elektráren však 58,8% dotázaných sdílí názor, že by Česko mělo přistoupit ke stejnému kroku jako Německo, které po událostech v Japonsku plánuje přezkoumání bezpečnosti všech svých jaderných elektráren.
Martin Pecina
Odstupující poslanec ČSSD Martin Pecina se stane generálním ředitelem společnosti Vítkovice NP, která se zabývá projekty pro jadernou energetiku, informuje Mladá fronta Dnes. „Bývalý ministr vnitra ve vládě Jana Fischera povede společnost Vítkovice NP od 4.dubna,“ vedla mluvčí holdingu Eva Kijonková. Pecina oznámil, že se vzdává poslaneckého mandátu na víkendovém sjezdu ČSSD. Prý proto, že mu nevyhovuje spolupráce s nově zvoleným předsedou Bohuslavem Sobotkou. Hned se však začalo spekulovat o Pecinových ambicích v byznysu, kde má dobré kontakty.
Většina Čechů považuje vládní boj proti korupci za neúčinný, píší Lidové noviny. Vládě v tomto ohledu nevěří 69 procent lidí, opačný názor má 11 procent obyvatel. Dvě třetiny Čechů podle průzkumu společnosti Médea Research tvrdí, že se zatím s úplatkářstvím osobně nikdy nesetkaly. Osobní zkušenost s korupčním jednáním přiznala třetina dotázaných. Nejčastěji se tak stalo na úřadech, v práci nebo při podnikání, ale také u lékaře. Za nejméně korupční prostředí lidé označili školy, soudy a oblast sportu. Více než pětina Čechů odmítla uvést, při jaké příležitosti korupční jednání zažila.
Podivná hra. Ta se podle zástupkyně ombudsmana Jitky Seidlové hraje už léta na mnoha stavebních úřadech, kde mají stále výhodnější postavení černí stavitelé před těmi, kteří poctivě dodržují pravidla a stavební zákon, píše deník Právo. „S nezákonnými stavbami, které už stojí, se často hrají podivné hry na úřadech tak dlouho, až například v dané lokalitě dojde ke změně stavebního plánu či jiné úpravě, která černou stavbu v podstatě legalizuje. Úředník, který takto postupuje, by měl být potrestán od nadřízeného,“ řekla Seidlová. „Musíme právo vymáhat. Byť je to nepříjemné. Už proto, že tím chráníme oprávněné zájmy těch ostatních, které jsou poškozeny tím, že černá stavba stojí. Nejčastější případ je bohužel takový, že stavba je známá, ví se, že se staví, a úřad nezasáhne s tím, že tvrdí, že nemá jak zasáhnout. To ale není pravda. Jde spíše o pohodlnost a snahu vyhýbat se nepříjemným postupům,“ vysvětlila.Příkladem nevhodného postupu je podle ní třeba kauza Penzionu Regina v Praze 10. Objekt vznikl v rozporu s územním plánem města, a po jeho vybudování proto nedostali jeho majitelé ani dodatečné stavební povolení.
Foto: Tunelový komplex BLANKA
Praha musí prověřit, zda Inženýring dopravních staveb (IDS), který pro magistrát organizuje a kontroluje výstavbu tunelu Blanka, řádně plní své povinnosti. Usnesl se na tom kontrolní výbor pražského zastupitelstva, píší Hospodářské noviny. Výsledky šetření by měl předložit na květnovém jednání výboru náměstek pražského primátora Karel Březina (ČSSD).
Městský soud v Praze odmítl insolventní návrh na společnost Čepro. Důvodem byl podle soudu nedostatek předložených materiálů, které by vypovídaly o úpadku Čepra. Návrh na zahájení řízení a prohlášení konkurzu podal právník Vladimír Bartoš, který tvrdil, že mu Čepro dluží 127 milionů korun, informuje Mladá fronta Dnes.
Výkonný obchodní ředitel společnosti CET 21 Jan Řehák 23.3. rezignoval na svou funkci. CET 21 provozuje mimo jiné televizi Nova, česko-slovenskou verzi MTV a slovenskou Markízu. Výkonem povinností obchodního ředitele TV Nova pověřila CET 21 Matěje Ribanského, který nyní zastává pozici ředitele obchodu TV Markíza, informovala mluvčí Novy Michaela Fričová. Ribanský zůstane v pozici obchodního ředitele TV Markíza a zároveň převezme zodpovědnost za vedení obchodního oddělení TV Nova, dodala Fričová. Řehák se stal výkonným ředitelem loni koncem listopadu namísto Davida Stogela. Odstoupení Stogela se dávalo do souvislosti s nástupem nového generálního ředitele Novy Jana Andruška. Řehák pracoval na Nově od ledna 2007, kdy se stal obchodním ředitelem. Na starosti měl denní chod Novy a jejich tematických kanálu TV Nova. Do Novy přišel z mediální agentury ZenithOptimedia Prague, kde dva roky působil jako generální ředitel a jednatel. Řehákův odchod přichází v době, kdy se Nova potýká s nedostatkem inzerentů. Kvůli nevyprodaným vysílacím časům za březen musela dokonce mimořádně snižovat cenu reklamy, uvádějí Hospodářské noviny.
