Vládní dohoda o vyšší dani z přidané hodnoty se podle Hospodářských novin začíná drolit. Koalici vydržela deset dní, Už o víkendu ale politici napříč stranami hovořili o tom, že by v nižší, tedy desetiprocentní sazbě DPH mohly zůstat i teplo nebo knihy. Původní výsledek jednání ekonomických ministrů přitom počítal s nižší DPH jenom pro vybrané základní potraviny.
Vládní dohoda o vyšší dani z přidané hodnoty se podle Hospodářských novin začíná drolit. Koalici vydržela deset dní, Už o víkendu ale politici napříč stranami hovořili o tom, že by v nižší, tedy desetiprocentní sazbě DPH mohly zůstat i teplo nebo knihy. Původní výsledek jednání ekonomických ministrů přitom počítal s nižší DPH jenom pro vybrané základní potraviny. Vše odstartovalo prořeknutí náměstka ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera. Ten totiž v neděli v České televizi propojil zvyšování DPH u tepla s prolomením těžebních limitů. Přestože později přiznal, že mezi vyšší DPH a prolomením limitů není žádná souvislost, Věci veřejné už přispěchaly s požadavkem zachovat u tepla nižší DPH. To připouští i ministr financí Miroslav Kalousek, trvá ale na tom, že kvůli daňovým výjimkám nebude zvyšovat nároky na státní rozpočet. Naznačil, že by přistoupil na sníženou DPH u tepla za předpokladu, že by všechny, tedy i základní potraviny, zůstaly v základní 20procentní sazbě DPH. Nižší sazbu daně chce prosadit šéf poslanců TOP 09 Petr Gazdík u knih, píší Hospodářské noviny.
Strany vládní koalice stupňují tažení proti KSČM, uvádějí Lidové noviny. Na ministerstvu vnitra, které ovládají Věci veřejné, vznikla kvůli jejímu rozpuštění pracovní skupina. Urychlený zákaz komunistů požadují i zástupci TOP 09. Ještě před tím, než Nečasova vláda zrušení KSČM navrhne, si ale musí udělat pořádek ve vlastních řadách. ODS chce ukázat, že to myslí s bojem proti KSČM vážně. Občanští demokraté chtějí neposlušným organizacím strany, které se na komunální úrovni spojily s komunisty, odebrat licence. Sdružení, která do pondělí tento problém nevyřeší, nebo alespoň nenavrhnou způsob řešení, budou pravděpodobně zrušena. Potvrdil to místopředseda ODS Jiří Pospíšil. Ze tří desítek místních sdružení, která dostala od vedení ODS ultimátum, se přitom zhruba desítka buněk stále ještě od komunistů neodstřihla. Tlak na zrušení KSČM v koalici zesílil poté, co komunisté ostře vystoupili proti uznání třetího odboje. Ministerstvo vnitra nyní připravuje právní analýzu, co by rozpuštění komunistické strany znamenalo. Místopředseda KSČM Stanislav Grospič označil podobné snahy za přímý útok na demokracii.
Ladislav Bátora, foto: Svobodni.cz
Prezident Václav Klaus se v deníku Právo zastal ultrapravicového politika Ladislava Bátory, který by se měl stát poradcem ministra školství Josefa Dobeše. Útoky na Bátoru, který kandidoval za krajně pravicovou Národní stranu a je velkým kritikem Evropské unie, považuje prezident za malou českou hilsneriádu a další případ diktatury politické korektnosti. Kritika, která se na Bátoru snesla od médií i od některých politiků, kritizoval ho například premiér Petr Nečas, Václava Klause prý hluboce zneklidňuje. "Pořád jsem věřil, že žiju v primárně demokratické společnosti, ale přibývá signálů, že tomuto tak není," píše Václav Klaus v Právu. Podle něj jsme svědky toho, že jedna skupina, která si vydobyla zcela neuvěřitelnou pozici v médiích, nám pod heslem politické korektnosti samozvaně a autoritativně říká, co smíme a co nesmíme říkat. Podle něj jde o problém celosvětový, evropský i český. Prezident se ve svém článku jednoznačně staví na stranu Bátorových hluboce konzervativních postojů a názorů a přiznává, že s ním v mnohém souhlasí. Například mezi Koniášem a Tomášem Halíkem vidí rozdíl pouhých tří století a v rozhlase si raději vyslechne Jarmilu Šulákovou než ničitele lidové hudby Juru Pavlicu. Hrozbu vidí prezident Klaus i v tom, co do lidské společnosti zasel J. J. Rousseau, píše se v Právu.
Právnická fakulta v Plzni podle Mladé fronty Dnes zrušila prvních pět magisterských diplomů. Absolventi většinou studovali jen pár měsíců. Podle deníku je mezi nimi Jan Harangozzo, který figuruje v kauze podvodných konkurzů kolem soudce Jiřího Berky, a šéf Sdružení sportovních svazů Zdeněk Ertl. Univerzita zjistila, že Harangozzo absolvoval pětiletý magisterský obor za pouhé dva a půl měsíce. Nastoupil přímo do pátého ročníků. V záznamech školy chybí předchozí studium i splnění jakýchkoli studijních povinností. Z předchozího studia práv v Bratislavě ho údajně vyloučili po prvním roce. Harangozzo přitom médiím i škole tvrdil, že měl studijní povinnosti složit na univerzitě Komenského v Bratislavě a v Plzni si dodělal jen státní zkoušku. Podle MfD Harangozzo trvá na řádnosti studia a univerzitě hrozí žalobou, pokud mu diplom zruší. Zrušen diplom bude i šéfovi Sdružení sportovních svazů Zdeňku Ertlovi, který stihl pětiletý obor vystudovat za několik měsíců. Byl zařazen rovnou do pátého ročníku, protože mu bylo uznáno studium elektrotechniky z roku 1987. Univerzita však nemůže zrušit všechny diplomy, které původně plánovala. O osvědčení přijdou jen ti studenti, u nichž je podle univerzity nesporné, že o nezákonnosti svého studia museli vědět. Tedy že nejde jen o formální chyby na straně fakulty, píše MfD.
Státní distributor paliv Čepro, z jehož cen vychází většina čerpacích stanic v Česku, zvyšuje podle Hospodářských novin kvůli růstu cen ropy až o korunu své velkoobchodní ceny. V Česku tak během týdne vyšplhá cena benzinu ze současných 33,35 koruny na nový rekord, kterým až dosud byla v září 2005 hodnota 33,76 koruny za litr. Je tak téměř jisté, že benzin bude stát kolem 34 korun za litr, píše deník. Nynější nárůst však bude podle HN výrazně menší než v době předešlého rekordu. Tehdy vyskočily ceny kvůli hurikánem zničeným rafineriím v Americe během jediného týdne o víc než tři koruny. Pokud krize v Libyi a omezení dodávek tamní ropy v nejbližších týdnech pominou, nemusí mít dočasně dražší paliva podle analytiků zásadní dopad na ekonomiku a ceny zboží. Většina dopravců kvůli konkurenčnímu boji s případným zdražením ještě vyčkává. "Rozhodneme se podle toho, jak dlouho vysoké ceny vydrží,"řekl prezident sdružení autodopravců Česmad Bohemia a šéf společnosti OK Trans Vladimír Starosta.
Skoro každý sedmý lékař nepovažuje dary či jiné výhody v hodnotě do 15.000 Kč za rok od farmaceutických firem za úplatek. Podobně se vyjádřili i lékárníci. Dary do 150.000 Kč ročně nejsou korupcí pro dvě procenta lékařů a jedno procento lékárníků. Jedno procento lékárníků nevnímá jako korupci dary v částce až 1,5 milionu Kč, vyplývá z průzkumu agentury STEM/MARK pro Státní ústav pro kontrolu léčiv, který zveřejnila Mladá fronta Dnes. Z průzkumu také vyplynulo, že lékaři ze státních zařízení by tolerovali hodnotnější dary častěji než lékaři z ostatních zdravotnických zařízení. Podle prezidenta lékařské komory Milana Kubka je nesmysl stanovovat hranice, jaká je přijatelná hodnota dárků, a jaká už ne. Kubek spíš navrhuje zprůhlednit spolupráci mezi farmaceutickým průmyslem a lékařem. Průzkum, kterého se zúčastnilo 1000 lékařů a 1004 lékárníků, také ukázal, že lékaři i lékárníci se skutečně nechávají od firem ovlivnit. Pro 56 procent lékařů jsou informace od výrobců či z jejich propagačních materiálů hned na druhém místě co do zdroje informací o lécích. Lékárníci jsou trochu obezřetnější: přímo od zástupců firem a z jich materiálů čerpá informace jen 20 procent z nich.
Ústecký kraj chce koupit horu Říp. 70 hektarů pozemků pokrývajících památné místo české historie patří rodině Lobkowiczů. O možném prodeji by s nimi měl jednat i senátor za Litoměřicko Alexandr Vondra. Zda je ale reálné, že pozemky prodají, se podle něj teprve ukáže. Podle deníku nejde o první kolo námluv. Ústecký kraj již s Lobkowiczovými jednal na počátku roku 2009. Majitelé za ně tehdy požadovali 23 milionů korun, kraj ovšem navrhoval pronájem za symbolickou korunu. Jednání proto zkrachovala. Podle krajských zastupitelů má ale rodina stále zájem Říp prodat. Prodej však musí ještě odsouhlasit ministerstvo kultury a krajské zastupitelstvo. Kraj plánuje, že by na místě za evropské peníze vybudoval kanalizaci a vodovod a opravil zchátralé vyhlídky. V okolí hory by měly vzniknout nové turistické a cyklistické trasy.
