Přehled tisku

Vládní koalice se shodla na přípravě zákona, který by každý měsíc sebral část příjmů bývalým funkcionářům Komunistické strany Československa a zaměstnancům komunistické Státní bezpečnosti. Informují o tom deníky Hospodářské noviny a Mladá fronta Dnes. Vybrané peníze by měli dostat lidé, kteří proti komunismu bojovali. Čeští politici se touto myšlenkou inspirovali v Polsku, kde podobná úprava již platí. Podle předsedy poslanců TOP 09 Petra Gazdíka by mělo jít o formu doživotní srážkové daně, která by měla komunisty a estébáky potrestat. Peníze by podle něj šly do fondu, odkud by je čerpali účastníci protikomunistického odboje. Kdo bude mít na peníze nárok, by měla posuzovat komise odborníků. Podle MfD je velmi pravděpodobné, že pokud koalice zákon prosadí, napadne ho někdo u Ústavního soudu. Musí být proto pečlivě připravený. Pracovní skupina koaličních poslanců má nyní najít řešení, jež bude právně nezpochybnitelné a technicky průchodné, uvedly Hospodářské noviny.

---

Podle deníku Právo chce ministr zdravotnictví Leoš Heger řešit růst platů lékařů v nemocnicích o pět až osm tisíc korun měsíčně spíše formou odměn nežli změnou platových tarifů. Mnozí ředitelé nemocnic přitom uvažují opačně. V podstatě se tak stavějí za požadavek Lékařského odborového klubu změnit tarify. Platy by se podle nich měly měnit v pevné složce, přičemž přidáno k základu by měl dostat každý lékař. Lékaři by tak měli jisté, že peníze opravdu dostanou. Vyplácení formou odměn by naopak bylo administrativně náročné a navíc někdy i neobjektivní. To je například názor vedení nemocnic v Havířově a ve Zlíně. Některé nemocnice šly ještě dál. Ve Fakultní nemocnici v Plzni dostanou lékaři přidáno ještě nad rámec Hegrových slibů. Nemocnice chce z vlastních zdrojů zvýšit lékařům platy až o dvanáct tisíc, to znamená až na úroveň původně požadovanou odboráři. Přitom to, co nabízí ministerstvo, by mělo jít do tarifů a zbytek do odměn. Jiné nemocnice tento problém zatím ani neřeší. Ředitelé tvrdí, že dokud nemají peníze, není vlastně ani co řešit. Taková situace je podle Práva například v Benešově. Ve Středočeském kraji podalo v krajských nemocnicích výpověď 144 lékařů z více než osmi set.

---

Lékaři, kteří v rámci odborářské akce Děkujeme, odcházíme dali v nemocnicích výpovědi, nejspíš neodejdou do ciziny. Podle Lidových novin zůstanou doma, nebudou pracovat a budou vyčkávat, komu povolí nervy jako prvnímu. Půjde o jakousi formu stávky. Myslí si to například člen předsednictva LOK Miloš Voleman. Hromadný exodus lékařů do zahraničí podle něj nehrozí už jen kvůli tomu, že málokterý lékař je tak dobře jazykově vybaven, aby mohl v cizině začít pracovat. Lékaři, kteří od 1. března nenastoupí do práce, přitom podle deníku mají právo dostávat od úřadů práce podporu ve výši 45 procent poslední čisté mzdy. Úředníci je sice pošlou zpět, aby si v nemocnici, odkud odešli, požádali o místo, není ale vůbec jasné, jak se v takovém případě zachovají nemocnice ani sami nezaměstnaní lékaři. Po krachu jednání mezi odbory a ministerstvem zdravotnictví někteří lékaři paradoxně ještě přitvrdili: nejen že své výpovědi nestáhli, ale současně vypovídají i přesčasy a tvrdí, že nebudou přijímat do péče pacienty z jiných nemocnic, jak předpokládá krizový plán krajů.

---

Nenasytná Blanka ničí Prahu, napsaly Lidové noviny. Praha stojí před nově objeveným dluhem - stavitelé tunelu Blanka si účtují deset miliard korun za dodatečné práce. Co to znamená pro napnutý městský rozpočet? Radnice tvrdí, že nechce slevit nic ze svých plánů a slibů, které strany daly před volbami. Tehdy odpustily dětem jízdné v městské dopravě, o hodinu prodloužily provoz pátečního metra a rozjela se stavba další z jeho tras. Radní nic z toho zatím nechtějí škrtat. Město místo toho doufá, že se mu podaří dokončení stavby oddálit. Zároveň se bude snažit domluvit s Metrostavem, který Blanku buduje, na slevě. Společnost ale z celkové sumy slevit nechce. Účtuje si prý jen za práce, které magistrát žádal. Z nečekaného zvýšení ceny viní současné vedení města kontrolní orgány radnice.

---

Jiří Paroubek

Podle vedení ústecké sociální demokracie její bývalý předseda Jiří Paroubek straně škodí. Uvedl to deník Právo. Krajský výbor odhlasoval, aby Paroubek jako současný poslanec za Ústecký kraj přišel vysvětlit své mediální výroky z poslední doby. "Pokud měl bývalý předseda připomínky k naší práci, měl nám je říct osobně, a ne někoho urážet přes média," uvedl nový předseda krajského výkonného výboru ČSSD Arno Fišera. Právě Fišera je Paroubkovi trnem v oku, píše Právo. Ve vedení strany totiž nahradil Paroubkova blízkého spojence Petra Bendu. Od té doby Paroubkův vliv v kraji klesá. To potvrzuje i fakt, že krajské vedení sociální demokracie mu neumožnilo uspořádat pravidelnou tiskovou konferenci ve své zasedací místnosti. Musel se tak přesunout do své, mnohem menší kanceláře.

---

Z natáčení hry Koule

Koulařka Helena Fibingerová a běžkyně Jarmila Kratochvílová chtějí zažalovat rozhlas za hru o koulařce. Napsala to Mladá fronta Dnes. Bývalé atletky budou žádat odškodnění kvůli tomu, že Český rozhlas 3 - Vltava odvysílal hru Davida Drábka Koule, ve které dvě fiktivní sportovkyně dosáhly svých úspěchů díky dopingu. Podle Fibingerové a Kratochvílové byla touto hrou porušena práva na ochranu osobnosti. Hlavní postavou hry Koule je bývalá koulařka, která se typově velmi podobá Fibingerové. Podobně jako ona vlastní pekárnu a zasedá v Radě České televize. Ve hře se objevuje i světová rekordmanka v běhu Radmila, přičemž obě jsou obviňované z dopingu. Podle právních zástupců obou atletek je zřejmé, že jde právě o Fibingerovou a Kratochvílovou. Kvůli hře se na Český rozhlas chystá podle serveru Lidovky.cz podat žalobu i Český atletický svaz. Mluvčí rozhlasu prohlásil, že Český rozhlas vydá stanovisko, až dostane žalobu.

---

Foto: www.lekorice.com

V Thomayerově nemocnici v Praze zahájila provoz unikátní kavárna. Jmenuje se Naše a dala práci rodičům, jejichž děti ve zdejší nemocnici leží s nevyléčitelnými chorobami na jednotce intenzívní péče. S tímto originálním nápadem přišlo dobrovolnické centrum Lékořice, které v r. 2005 založilo pět maminek. Původně se sdružení soustředilo na psychickou podporu pacientů a jejich blízkých. Později se ukázalo, že je třeba podpořit i zdravotnický personál. Mezi dobrovolníky tak vznikl nápad na založení kavárny. Cílem bylo vytvořit důstojné prostředí pro lékaře, pacienty a jejich návštěvy a zároveň pracovní místa pro rodiče, kteří tak mohou zůstat nablízku svým nemocným dětem. Ty někdy leží v nemocnici dlouhé roky a rodiče nebyli schopni skloubit péče o ně se svým zaměstnáním. Naše kavárna jim teď podle Práva takovou možnost nabízí.