Vedení všech tří stran vládní koalice se podle informací Lidových novin dohodla na pěti základních principech důchodové reformy. Koalice počítá se sjednocením sazeb daně z přidané hodnoty na úrovni 19 procent, s přesměrováním části povinných odvodů sociálního pojištění na penzi do fondů a finančními kompenzacemi pro sociálně slabé, seniory a rodiny s dětmi, uvedl list.
Foto: Pierre Amerlynck, Stock.XCHNG
Vedení všech tří stran vládní koalice se podle informací Lidových novin dohodla na pěti základních principech důchodové reformy. Koalice počítá se sjednocením sazeb daně z přidané hodnoty na úrovni 19 procent, s přesměrováním části povinných odvodů sociálního pojištění na penzi do fondů a finančními kompenzacemi pro sociálně slabé, seniory a rodiny s dětmi, uvedl list. Mezi hlavní pilíře už dohodnuté reformy patří podle deníku to, že lidé ve věku pod 40 let si od roku 2012 budou povinně posílat tři procenta příjmu na vlastní účet v soukromém nebo státem garantovaném fondu. Od roku 2015 se odvod zvýší na čtyři procenta, od roku 2018 na pět procent příjmu. Přesměrováním na soukromé účty přijde stát ročně o 25 až 30 miliard korun. Součástí penzijní reformy je proto i zvýšení spodní sazby daně z přidané hodnoty (DPH), která výpadek veřejných financí dorovná. Základní sazba placená ze všeho ostatního zboží a služeb navíc klesne z 20 na 19 procent, informuje deník. Věci veřejné doposud slučování sazeb DPH odmítaly. Obávaly se totiž zvýšení cen potravin. Pro zavedení jednotné daně se naopak nedávno vyjádřil premiér Petr Nečas (ODS) i ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Shodli se také, že bez dohody o penzijní reformě vláda skončí, píší Lidové noviny.
Kandidát na funkci předsedy ČSSD a jihomoravský hejtman Michal Hašek vládní koalici navrhne, aby se přímá volba prezidenta konala spolu se senátními a krajskými volbami na podzim roku 2012. Michal Hašek v rozhovoru pro Hospodářské novinyřekl, že by spojení voleb ušetřilo nemalé peníze. "Vyžadovalo by to změnu ústavy, ale bylo by to efektivní, minimálně finančně, zorganizovat volby stojí miliardu" uvedl Michal Hašek. S Janem Švejnarem už prý strana jako s prezidentským kandidátem nepočítá. Jan Švejnar totiž podle Michala Haška není "ryzí sociální demokrat". ČSSD bude hledat kandidáta uvnitř strany nebo v jejím nejbližším okolí. Žádného ale zatím nemá. Změna prezidentské volby - jedna z největších změn ústavy v polistopadové éře - je ve vládní koalici prakticky dohodnuta, alespoň v základních obrysech. Prezident by se měl volit ve dvou kolech jako senátoři a vládní strany i ČSSD se shodují v tom, že by neměl dostat víc pravomocí, než má současná hlava státu. Vládní návrh nicméně nepočítá s možností, že by se volby směl účastnit Václav Klaus, informují Hospodářské noviny.
Lidé z podsvětí se v roce 2004 dostali k fotografiím, na nichž jsou zachyceni policisté, kteří v té době vyšetřovali rozsáhlou kauzu kolem takzvaného Berdychova gangu. Podle informací deníku Právo zmíněné fotografie pořídil tehdejší detektiv z odboru pro boj s organizovaným zločinem Arnold Brabenec. Jeden z dotčených policistů listu řekl, že fotky tehdy zločincům rozdával Brabencův kolega a později i obchodní partner Petr Koňařík. Toho společně s dalším detektivem Josefem Opavou soudy za podíl na trestné činnosti Berdychova gangu odsoudily k trestu 13, respektive 10 let vězení. Forenzní audit ministerstva vnitra zjistil, že Arnold Brabenec s nimi v roce 2004 vlastnil detektivní kancelář. "(Brabenec) pořizoval z různých policejních akcí fotografie a pak je především Koňařík rozdával zmetkům. Říkali mi o tom informátoři, že se v podsvětí objevily mé fotky, například z jedné sportovní akce. Pak je našli lidi z inspekce u Koňaříka v autě, když ho zatýkali,"řekl deníku Právo nejmenovaný policista. Arnold Brabenec v současnosti působí na ministerstvu vnitra na pozici referenta, do prosince loňského roku zastával vysokou funkci ředitele úseku informatiky, uvádí list. Já jen připomenu, že Berdychův gang má podle obžalob i již pravomocných verdiktů na svědomí loupeže, únosy a vydírání podnikatelů. Kauza je označována za největší případ organizovaného zločinu v historii české kriminalistiky a je závažná i kvůli propojení podsvětí s elitními detektivy.
Když se roku 1975 spojili američtí a sovětští kosmonauti, v televizi to viděl celý svět. Když se v létě 1989 setkali Milan Hlavsa z Plastiků a Karel Gott, foto s nápisem Sojuz-Apollo zdobilo pražskou hospodu Klamovka. Ale viděl někdo pražské setkání zástupců Hamásu a Mosadu? A přesto tvoří novinové titulky, píše autor poznámky v Lidových novinách. Zprávy dnes spolehlivě prodává konspirace. Baví nás tolik, že kvůli ni vytěsňujeme i základní otázky. Třeba: Má smysl se ptát na setkání Hamásu a Mosadu izraelských a palestinských diplomatů? Izraelci odpovědí, že Hamás jsou teroristé a s nimi se nevyjednává. Jako by před 18 lety sami nedojednali autonomii pro Palestince s teroristou Arafatem. A vládní Palestinci neodpovědí nic, protože Hamás je pro ně větší nepřítel než Izrael. Kdepak, a teroristy se vyjednává, ale oznámí se to až ve chvíli, kdy přestanou být pokládáni za teroristy. Ano, Izraelci mohou klidně vyjednávat s Hamásem. Dejme tomu, že i v Praze. Ale proč by to dělala rozvědka Mosad? Řečeno brutálně, Mosad nevyjednává, ale jedná. Vyjednávání s nepřítelem vedou zástupci vlády, byť formálně vzato překračují zákon. Tak tomu bylo před dvaceti lety, před dohodou z Osla, a tak tomu může být i dnes. Ale zkuste to prodat jako titulek do novin, uzavírá autor poznámky v Lidových novinách.
Foto: Evropská komise
Energetický regulační úřad (ERÚ), jehož úkolem je chránit zákazníky před monopolními praktikami energetických a teplárenských společností, letos posílí o desítky nových úředníků. Hospodářským novinám to řekl předseda Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Josef Fiřt. "Nyní zaměstnáváme přes sto lidí, letos budeme muset přijmout dalších asi 70 pracovníků. Přejde pod nás totiž část úkolů, které dosud plní Státní energetická inspekce," uvedl Josef Fiřt. ERÚ dostane nově pravomoc postihovat sankcemi elektrárenské, plynárenské a teplárenské firmy za porušování zákonů na energetickém trhu. Státní energetická inspekce, která má kontrolní pracoviště po celé zemi, kvůli této změně naopak asi stovku lidí propustí. ERÚ zřejmě část zaměstnanců převezme. Změny jsou součástí novely energetického zákona, informují Hospodářské noviny.
Podle studie The Global Retail Theft Barometer ukradli v loňském roce zloději v tuzemských maloobchodních prodejnách zboží za více než sedm miliard korun. Je to sice o dvě miliardy méně než v předchozím roce, přesto Česká republika zaujímá v Evropské unii spolu s baltskými státy opět první místo, uvádí Mladá fronta Dnes. Nejvíce se podle studie krade v prodejnách s oblečením, na druhém místě jsou obchody s potravinami. Ztrácí se hlavně drahé čokolády, káva, alkohol, olivový olej. Na třetí pozici figurují prodejny s počítačovým hardwarem a překvapivě také hobbymarkety a stavebniny. Podle průzkumu nekradou jen lidé zvenčí; zloději se podílejí na ztrátách maloobchodníků asi 45 procenty. Téměř 30 procent rozkradou sami zaměstnanci a dalších sedm dodavatelé. Zbytek jde na vrub interním chybám v účetnictví. Důvodů, proč Česko dominuje statistikám, je několik. "Děravá legislativa, podceňování investic do techniky, neloajální zaměstnanci obchodů, svázané ruce policie, diskutabilní úroveň řady bezpečnostních agentur a v neposlední řadě i dopady ekonomické krize,"řekl Mladé frontě Dnes manažer bezpečnostní agentury SSI Zdeněk Procházka. Po propuknutí ekonomické krize počet krádeží znatelně narostl, píše list.
