Po klíčové postavě aféry odstupujícího ministra životního prostředí a místopředsedy ODS Pavla Drobila, jeho exporadci Martinu Knetigovi, který údajně tlačil na zmanipulování některých zakázek a vyvedení peněz ze Státního fondu životního prostředí, se podle deníku Právo slehla zem. Nepodařilo se ho kontaktovat ani policii, zřejmě se před ní skrývá, píše deník.
Martin Knetig, foto: Regatta
Po klíčové postavě aféry odstupujícího ministra životního prostředí a místopředsedy ODS Pavla Drobila, jeho exporadci Martinu Knetigovi, který údajně tlačil na zmanipulování některých zakázek a vyvedení peněz ze Státního fondu životního prostředí, se podle deníku Právo slehla zem. Nepodařilo se ho kontaktovat ani policii, zřejmě se před ní skrývá, píše deník. Už o víkendu naznačil sesazený šéf fondu Libor Michálek, že Martin Knetig zmizel v zahraničí. "Vzhledem k tomu, že se kauza nejdříve zveřejnila v médiích, tak ani není divu," cituje deník Právo zdroj blízký vyšetřování. Mluvčí protikorupční policie Roman Skřepek se k tomu odmítl jakkoli vyjadřovat. Uvedl pouze, že detektivové věnují případu enormní pozornost a podezření berou velmi vážně, píše deník Právo. Zároveň upozorňuje, že i kdyby se Martin Knetig objevil a s policií začal spolupracovat, vůbec není jisté, že by mohl být teoreticky z něčeho obviněn. Detektivové z protikorupčního útvaru totiž šetření zahájili s podezřením na trestný čin pletichy při veřejné soutěži, za který sice hrozí až osm let vězení, ale až v případě jeho dokonání. Trestnost pouhé přípravy tohoto činu ze zákona vypadla, píše deník Právo. "Nový trestní zákoník platný od Nového roku je postavený na jiných principech než ten předchozí a u některých hospodářských trestných činů včetně pletichy při veřejné soutěži trestnost zrušil," cituje deník šéfku Unie státních zástupců Lenku Bradáčovou.
Zleva Radek John, Petr Nečas a Miroslav Kalousek, foto: ČTK
Vláda si při úterním hlasování v parlamentu svou většinu pravděpodobně udrží. Ovšem při popisu vztahů mezi členy kabinetu je slovo důvěra nemístné, píše autor Sloupku Lidových novin.Věci veřejné svou podporou panu Michálkovi naznačují, že jeho obvinění mají za zjevnou pravdu a že Drobilovo ministerstvo bylo prokazatelně prolezlé korupcí. Zbytek koalice má stejně relevantní důvod si myslet, že ministr vnitra intrikuje proti ostatním a organizuje provokace pomocí médií, přičemž je řízen Vítem ABL Bártou. Není snad od dob Stanislava Grosse a jeho policejního týmu Mlýn jasné, jak flexibilní dokáže být policie? TOP 09, která momentálně důstojně mlčí, je zatím jen nepříliš hlasitě z blízkosti ODS obviňována z toho, že celou akci zorganizovala, aby eliminovala premiérovu snahu pohřbít ekotendr. Lze skupinu lidí, kteří se vzájemně podezírají z nejhoršího, ještě nazývat týmem? Může taková skupina vypracovat a prosadit nějakou reformu?, klade si v závěru zásadní otázky autor Sloupku Lidových novin.
Petr Nečas a Horst Seehofer, foto: ČTK
Návštěvu bavorského premiéra Horsta Seehofera v Česku není třeba přeceňovat. Obraty typu "bod zlomu" či "historické tání letitých ledů" jsou podle mého názoru předčasné, píše autor poznámky deníku Právo a pokračuje: Už proto, že v případě Seehoferovy premiéry v Praze bylo důležité nejen to, kdo se s kým setká a co spolu projednají, ale i to, kdo se komu vyhne a o čem se pomlčí. Navenek to vypadalo takto: mimo program za jednacím stolem v premiérské pracovně Petra Nečase zůstali jak Bernd Posselt, hlavní protagonista odsunutých. tak téma čs. prezidentských dekretů. A svým oficiálním vystupováním v Praze bavorský host budil dojem, že skutečně hledí do budoucnosti. Jenže mezi německými novináři pak host spustil trochu jinou. Pochlubil se, že Posselta k Nečasovi stejně propašoval a že si oba podali ruce. To je pro bosse landsmanšaftu historický okamžik - dobyl Strakovku. Ačkoli se Seehofer opakovaně dovolával důvěrnosti rozhovorů s Nečasem vedených mezi čtyřma očima, pod palbou dotazů německých kolegů nakonec dal - byť velmi opatrně - na srozuměnou, že i ty dekrety přišly na přetřes, neboť "úplně všechno bylo v dialogu". Škoda, že totéž neřekl i na tiskovce před Nečasem rovněž pro českou veřejnost, uzavírá autor poznámku deníku Právo.
Česká daňová správa eviduje v poslední době přibývající počet udání na české podnikatele. Podle Hospodářských novin v nich pisatelé upozorňují správce daně, že někdo z jejich okolí krátí daně nebo páchá daňové podvody. Informátoři většinou vystupují anonymně, píše list. "Udání skutečně přibývá. Mám pocit, se se pomalu stává národním sportem. Podobné maily tvoří desetinu došlé pošty v mé schránce,"řekl deníku šéf České daňové správy Jan Knížek. Trend potvrdil i náměstek ministra financí Ivan Fuksa. "Udání chodí na finanční úřady, krajská ředitelství, náměstkovi přes daně a cla i ministrovi financí a jeho zástupcům," uvedl náměstek ministra. Je to podle něj fenomén především velkých měst, kde se koncentruje řada firem. Udání mohou mít na svědomí známí, sousedé, konkurenti i bývalí zaměstnanci. Finanční úřady nemají povinnost anonymy prověřovat, ale podle Jana Knížka je někdy využívají."Zejména pokud se shodují s naším dosavadním šetřením, mohou nám tyto informace pomoci,"řekl Hospodářským novinám. Drtivá většina udání se ale podle něj nezakládá na pravdě a končí v koši.
Předseda Lékařského odborového klubu - Svazu českých lékařů (LOK-ČSL) Martin Engel (vlevo) na tiskové konferenci v Praze, foto: ČTK
Nespokojení lékaři nevědí, co budou dělat od března, kdy jim vyprší výpovědní lhůta. Lékařský odborový klub (LOK) uvedl, že výpověď podepsalo 3513 lékařů ze 78 nemocnic. V Německu, Rakousku ani Velké Británii se zájem českých lékařů o práci zatím neprojevil, píší Lidové noviny. "Jen minimum lékařů má jasno, co budou dělat. Víme jen, že už nechceme trávit většinu času v nemocnici, chceme mít vlastní život. Plno z nás plánuje pracovat mimo zdravotnictví. Když má člověk před jménem MUDR., má dveře otevřenější, například do politiky, co obecních zastupitelstev," popsala Lidovým novinám místopředsedkyně LOK Jana Vedralová. Podle vedení odborářů budou lékaři hledat uplatnění i ve zdravotních pojišťovnách či farmaceutických firmách. Kolik z nich by mohlo přejít do lékárenského průmyslu či do pojišťoven, odboráři netuší. Výrobci léčiv ale upozorňují, že ve farmaceutickém průmyslu není místo ani pro desítky lékařů, natož pro stovky. Uplatnění v největší Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) mohou nalézt opět jen jednotlivci jako revizní lékaři. VZP nebude v příštím roce ani uzavírat s lékaři smlouvy na ambulantní péči. "Nechceme je trestat, ale šetřit se musí a ambulantních doktorů je tu dost,"řekla Lidovým novinámředitelka Odboru komunikace VZP Anna Veverková.
Foto: Evropská komise
Další tvrdý úder inkasují podle Hospodářských novin provozovatelé solárních elektráren. Zhruba sedmina všech plánovaných zdrojů bude připojena do distribuční sítě až po Novém roce. To pro jejich majitele znamená výrazně nižší výkupní ceny, a tudíž i velké ztráty, píše list. Podle jeho propočtů přijdou provozovatelé těchto slunečních zdrojů, jejichž výkon bude podle Energetického regulačního úřadu činit 250 MW, v průběhu následujících 20 let zhruba o 35,8 miliardy korun. Stejnou částku tak nebude muset hledat stát na jejich podporu. Kvůli těmto ztrátám se vyostřil vztah mezi solárními podnikateli a distribučními společnostmi ČEZ Distribuce či E.ON, které připojení k síti technicky zajišťují včetně časových termínů. Někteří solárníci viní "distribučky" ze záměrného zdržování, a dokonce hovoří o politických tlacích zejména na polostátní ČEZ. Distributoři však kritiku odmítají, píší Hospodářské noviny.
Foto: Evropská komise
"Kantoři neumějí učit čtenářskou gramotnost, nevědí, co to je," hlásá titulek na druhé straně Mladé fronty Dnes. Česká školní inspekce totiž zjistila, že školy nenaučí děti porozumět textu, který čtou, a pracovat s ním. A právě na čtenářské gramotnosti české děti nejvíce propadly podle mezinárodního srovnání PISA. Učitelé si často pojem čtenářská gramotnost vysvětlují různorodě, a tomu odpovídá i různorodá kvalita výuky. "Bohužel, na některých školách si myslí, že čtenářskou gramotnost zlepší, když nakoupí knížky do školní knihovny. Přitom o samotné čtení zdaleka nejde," konstatoval mluvčí České školní inspekce Libor Vacek. Podle ministerstva školství by se ale situace měla v dohledné době zlepšit. Úřad už dva roky podporuje rozvoj čtenářské gramotnosti. Výsledky je možné očekávat za dva až tři roky, píše Mladá fronta Dnes.
