Komentář Hospodářských novin si všímá jmenování exministra obrany Martina Bartáka náměstkem ministra financí.
Martin Barták
Komentář Hospodářských novin si všímá jmenování exministra obrany Martina Bartáka náměstkem ministra financí.
Jestliže šéf resortu Miroslav Kalousek mluví o Bartákovi jako o kompetentním administrátorovi, jde o provokaci a výsměch veřejnosti, píše komentátor a připomíná třeba to, že Barták stál coby náměstek a ministr obrany u zrodu nejtemnějších zbrojařských afér. "Už proto by si prozíravý politik držel Bartáka od těla. Praktik Kalousek ovšem projevil méně soudnosti než nováček Radek John, jenž raději zrušil náměstkovské místo, na které tlačil Bartáka premiér," poznamenává komentář.
Vít Bárta
Ministr dopravy Vít Bárta neustoupil zástupcům Moravskoslezského kraje, kterým se nelíbí letošní zastavení tří velkých silničních staveb v regionu. Komentář deníku Právo upozorňuje, že kromě provolávání slávy, že takhle se na betonovou lobby musí, jsou namístě i otázky. Je totiž s podivem, jak rychle si dokázal Bárta ujasnit, na čem se má škudlit. A docela nejpodivnější je koncepční myšlenka vykašlat se na rozvoj železnic ve prospěch všeho, co má gumová kola."
Děti na základních školách už nebudou mít na výběr, jaký cizí jazyk se začnou učit jako první, vláda totiž chce, aby do dvou let byla od třetí třídy na všech školách povinná jedině angličtina, píší Lidové noviny a dodávají, že už dnes se tento jazyk jako první učí na naprosté většině škol. Návrh se ale nesetkal všude s nadšením, lidé v příhraničních oblastech argumentují, že využijí daleko více němčinu a základní školy zase budou mít problém sehnat kvalitní učitele angličtiny.
Komentář deníku k tomu dodává, že angličtina je dnes nezbytná nejen pro komunikaci s cizinci, ale také pro přístup k poznatkům a myšlenkám, které se prostě v češtině nevyskytují. A neobejde se bez ní vědec, intelektuál, ani nikdo na každé trochu zajímavější pozici ve státní správě nebo v bance. Argumenty pro povinnou výuku angličtiny od útlého věku jsou silné, ovšem lidé, kteří je pronášejí, považují za samozřejmé, že možnosti, které jsou zajímavé pro ně, jsou zajímavé pro každého. Většina investorů ale přichází z Německa, řemeslník hledající práci v cizině půjde do Německa, drobný obchodník bude obchodovat spíše přes Německo než New York. "Pro lidi praktičtější a s lokálnějším životním horizontem je jazykem první volby němčina. Proto dává smysl, aby si i dál školy mohly zvolit, že budou od 3. třídy učit němčinu a teprve v 6. třídě přidají angličtinu," míní komentátor.
Foto: Kristýna Maková, Český rozhlas
Nejdéle nemocní bývají zemědělci, lesníci a stavbaři, píše Mladá fronta Dnes a odvolává se na Ústav zdravotnických informací a statistiky. V zemědělství a lesnictví zůstávají lidé na neschopence v průměru 61 dní. Podle ekonoma Daniela Münicha z institutu CERGE to souvisí se sezónními pracemi. Když práce není, jsou lidé na neschopence. Na druhou stranu jde o náročné obory, v nichž hrozí více zdravotních potíží. Na druhé straně žebříčku, tedy nejmenší počet dní, zůstávají na neschopence např. informatici nebo pracovníci v oborech peněžnictví a pojišťovnictví a také vzdělávání.
Právo informuje, že sběrné suroviny v poslední době výrazně zvýšily ceny za výkup starého papíru. Modré kontejnery, do nichž lidé vyhazují papír, tak stále častěji vybírají zvláště bezdomovci, kteří odvážejí papír do sběren. A jejich činnost se už projevila, Pražské služby evidují menší množství odvezeného odpadu. Vykrádání popelnic si ale nechtějí nechat líbit a podnik připravuje opatření, jednou ze zvažovaných variant je uzamčení modrých kontejnerů.
Ministr školství Josef Dobeš ladí pravidla pro zavedení školného na českých univerzitách, které se má spustit v roce 2013. Výši poplatků si budou určovat univerzity samy, nejvíce ale mohou od studentů chtít deset tisíc za semestr. Tématu se věnují Hospodářské noviny. Podle ministra by studenti technických oborů, kterých je na trhu práce málo, mohli získat na školném výraznou slevu, strop jejich školného by mohl být až padesát procent běžného školného. Technické obory by se tak mohly prý stát pro mladé lidi atraktivnějšími. O nějaké kompenzaci za nižší strop školného pro technické vysoké školy, zatím ministerstvo neuvažuje. Rektor Vysokého učení technického v Brně Karel Rais ale upozorňuje, že je klišé, že na technické školy nikdo nechodí a regulátor deset tisíc korun za semestr by měl být pro všechny vysoké školy stejný. I na technických školách je podle něj řada velmi žádaných oborů. Ministerstvo také chystá ještě jednu novinku: ze současných 10 500 vysokoškolských studijních oborů bude v budoucnu 15 obřích oborových okruhů – např. okruh právnických, technických, ekonomických oborů atd. Pokud by analýzy trhu práce ukázaly, že je potřeba např. více absolventů ekonomických oborů, stát by mohl rychle pro studenty v příslušném oboru snížit školné.
