Přehled tisku

Václav Klaus, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Prezident Václav Klaus uvažuje o tom, že by o víkendu mohl přednést řeč na chystaném kongresu ODS, kterou před dvaceti lety sám založil a ze které v roce 2008 okázale odešel, informuje Mladá fronta Dnes. Tehdy řekl, že se ODS za Mirka Topolánka změnila ze strany idejí na stranu lobbystických zájmů. Podle zdrojů MF Dnes by Klaus na jedné straně šel na kongres s chutí, na druhé straně se však obává, že by to v době, kdy se ještě jedná o nové vládě, nemuselo být vhodné.

Václav Klaus,  foto: ČTK
Prezident Václav Klaus uvažuje o tom, že by o víkendu mohl přednést řeč na chystaném kongresu ODS, kterou před dvaceti lety sám založil a ze které v roce 2008 okázale odešel, informuje Mladá fronta Dnes.Tehdy řekl, že se ODS za Mirka Topolánka změnila ze strany idejí na stranu lobbystických zájmů. Podle zdrojů MF Dnes by Klaus na jedné straně šel na kongres s chutí, na druhé straně se však obává, že by to v době, kdy se ještě jedná o nové vládě, nemuselo být vhodné. Dal by tak jasně najevo své sympatie k Petru Nečasovi, což by na nečleny ODS mohlo působit, že není jako prezident nestranný. U tvrdého jádra ODS by to však výrazně posílilo Nečasovu autoritu. „Já mám osobní zájem na intenzivní komunikaci s panem prezidentem bez ohledu na to, zda přijde nebo ne,"říká Petr Nečas.


Zavedení školného, na kterém se toto úterý shodli lídři ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, je zatím asi nejlepší zprávou pro banky. Součástí systému školného se totiž stanou také půjčky na školné, které by vyplácely právě ony. „Možnost zapojit se do systému financování školného vnímáme jako velmi zajímavou příležitost. Otázka poskytnutí výhodnějších úrokových sazeb na tyto účely je vázaná především na to, jaký model bude státem zvolen - tedy zda bude stát nějakou formou úvěry garantovat či dotovat. Ale i pokud ne, jsme přesvědčeni, že bychom metody financování těchto potřeb dokázali najít. Například přes zapojení rodičů samotného studenta," uvedl například Petr Hutla, člen představenstva ČSOB. Jako zajímavou příležitost vidí studentské půjčky všechny banky. Důvodem je i skutečnost, že půjčky na studium, které některé banky poskytují již několik let, lidé až tolik nevyužívají, informují Lidové noviny.


Strana Věci veřejné /VV/, která vyjednává o vládní trojkoalici, si u Evropské komise stěžuje na finanční skupinu Penta. Podle mecenáše a vyjednavače strany Víta Bárty by se měly prověřit podmínky prodeje pozemků z rukou Penty státní firmě Letiště Praha, které na nich chce vybudovat druhou přistávací dráhu. Napsala to Mladá fronta Dnes (MfD). Komise podle Bárty může rozhodnout, aby Penta vrátila státu "rozdíl mezi reálnou a kupní cenou", který odhaduje na dvě miliardy korun. Penta ale jakékoli chyby odmítá. Stížnost je podle deníku součástí akce VV, kterou prý strana pracovně nazývá "bojem s dinosaury v byznysu". Nejde prý jen o Pentu, respektive jejího spolumajitele Marka Dospivu, ale také o obchodníka se zbraněmi Richarda Hávu a finančníka a spolumajitele uhelné firmy Czech Coal Pavla Tykače. Pokud jde o Czech Coal a limity těžby, list píše, že pokud by stát zásoby uhlí definitivně odepsal, zvažuje firma mezinárodní arbitráž. Podle právního posudku, který si podle informací MfD nechala společnost zpracovat, by mohla žalovat zmařenou investici a ušlý zisk 65 miliard korun.


Ministr financí Eduard Janota chce od ledna příštího roku všem, tedy i klientům na už existujících smlouvách, snížit státní příspěvek na stavební spoření na maximálně 2000 korun ročně. Uvedly to Hospodářské noviny (HN), podle nichž má návrh slušnou šanci na úspěch. Podle informací listu se na tom už domluvily ODS, TOP 09 a Věci veřejné, tedy strany, které se snaží zformovat vládní koalici. Deník píše, že dnes činí státní příspěvek 4500 na smlouvách uzavřených před rokem 2004 a 3000 korun na pozdějších smlouvách. Stavební spoření má zhruba pět milionů Čechů. Plošným snížením příspěvku chce stát podle návrhu, který mají HN k dispozici, ušetřit přes sedm miliard korun ročně. Spořitelny jsou ale podle Hospodářských novin přesvědčeny o tom, že Janotův návrh nemůže uspět. Tajemník asociace spořitelen Jiří Šedivý tvrdí, že stát si zakládá na soudní spory. Výše podpory je podle jeho slov daná zákonem a je součástí smluv klientů.


Členové výtvarné skupiny Ztohoven si nechali úředně změnit identitu a s falešnými občanskými průkazy volili v květnových parlamentních volbách, někteří se i oženili. Uvádějí to Lidové noviny. Skupina známá zejména díky akci, při níž se před třemi lety napojila simulovaným atomovým výbuchem do vysílání celoplošné televize, tak prý chce upozornit na to, jak jednoduché je zneužít soukromé informace o každém člověku. Svůj nový projekt nazvali Občan K. a ve středu ho představili v Praze. Své zkušenosti ze života s cizí identitou dokumentují a plánují z nich vytvořit film. Lidové noviny bez uvedení zdroje popisují, jak 12 lidí falešnou identitu údajně získalo. Vyfotografovali se a snímky pak upravili tak, že na počítači se ze dvou tváří vytvoří obličej jeden, na němž jsou ale rozeznatelné rysy obou původních podob. Protože při pořízení občanského průkazu stačí donést úředníkům již hotovou fotografii, nápad jim prošel. Navíc každý z nich zažádal o občanský průkaz na jméno svého kolegy. Po šest měsíců pak žili pod cizí identitou.


Během domovní prohlídky ve vile v Černošicích u Prahy utekl policii před pěti lety podnikatel a miliardář Radovan Krejčíř. Jak píše Mladá fronta Dnes, odhlédneme-li od jednoho drobného podvodu, za který dostal podmíněný trest, zůstává Radovan Krejčíř podle zákona bezúhonný. Policie, justice a tajné služby ho nahánějí pět let. Nic mu nedokázaly. Podle listu si myslely, že ho 'vyhladoví', když ho odstřihnout od českých účtů. Mýlily se. Krejčíř si mezitím zařídil nový luxusní život v Jihoafrické republice. Nejspíš ho mrzí jen to, že nemůže cestovat, protože ve většině zemí by ho okamžitě zatkli. Po pěti letech navíc vyhrává i nad českým státem. Jeho velké kauzy se buď neúměrně vlečou nebo policie a soudy stíhání zastavily. Stát doufá v odvolání proti původnímu rozhodnutí Jihoafričanů Krejčíře nevydat.


Foto: ČTK
Na Špilberku spadly hradby, část brněnského hradu je uzavřena, informoval deník Právo. Mohutné hradby zřejmě neodolaly vytrvalým a prudkým dešťům posledních dní. Ve středu po poledni se sesul velký úsek západního bastionu, tvořícího součást barokního opevnění. Podle svědků zeď nejdříve pukla a pak se sesula k zemi. Místo sesuvu je u Gorazdovy ulice a brány, která je jediným vjezdem pro auta do hradu. Podle pamětníků byly kdysi podél hradeb Špilberku odvodňovací vrty, ale vypadá to, že při novodobějších přizdívkách a rekonstrukcích byly vrty zaslepeny. Voda se proto kumuluje na vnitřní straně hradeb.


Prahou projela tramvaj bez řidiče, píší Hospodářské Noviny. Incident se stal ve vozovně Motol v úterý večer. Řidič zajel za bránu vozovny, vůz odstavil v úseku bez napětí, nezajistil ho a vystoupil. Tramvaj se dala do pohybu, rozrazila bránu a vyjela Plzeňskou ulicí směrem do centra a ujela asi kilometr. Řidič se za ní vydal na kole, ale nepodařilo se mu vůz zastavit. Tramvaj zastavila až poté, co dopravní podnik nechal v úseku vypnout proud. Tramvaji naštěstí nestálo nic v cestě a nikoho nezranila. Případ nyní řeší policie, Dopravní podnik a Drážní inspekce. Inspektoři budou vůz prohlížet, jestli na něm není závada. „Zatím můžeme ale předběžně říct, že šlo o chybu řidiče,"řekl mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.