"Pracuje pro poslance. A má z toho státní miliony," hlásá jeden z nadpisů na titulní straně Hospodářských novin. V článku se mimo jiné píše, že Miroslav Černošek, který na atletický mítink Zlatá tretra v Ostravě přivezl sprintera Usaina Bolta, zajišťuje utkání tenisového Davis Cupu či zápasy NHL v Česku, je vedle toho také asistentem jednoho severočeského poslance.
Miroslav Černošek, foto: ČTK
"Pracuje pro poslance. A má z toho státní miliony," hlásá jeden z nadpisů na titulní straně Hospodářských novin. V článku se mimo jiné píše, že Miroslav Černošek, který na atletický mítink Zlatá tretra v Ostravě přivezl sprintera Usaina Bolta, zajišťuje utkání tenisového Davis Cupu či zápasy NHL v Česku, je vedle toho také asistentem jednoho severočeského poslance. Za pouhých 1030 korun měsíčně. Důvod je prostý: úspěšný podnikatel i severočeský poslanec přiznávají, že celé je to jen trik, aby se Miroslav Černošek mohl volně pohybovat v Poslanecké sněmovně a lobbovat za svoje zájmy. A je úspěšný. Poslanci mu už při rozdělování rozpočtu nadělili desítky milionů. Jak napsaly Hospodářské noviny, při tzv. "porcování medvěda" dotace často nedostávají ti, kdo je nejvíc potřebují, ale právě vlivní lidé, kteří mají blízko k politikům.
Martin Barták
Deník Právo otisk článek ministra obrany Martina Bartáka, který připomíná 68. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Autor zdůrazňuje, šlo o bezprecedentní čin provedený na půdě země okupované nacistickým Německem a jeho obětí se stal muž, který měl na poznávací značce svého osobního vozu nápis SS-3. Teprve provedení atentátu definitivně anulovalo výsledky Mnichova a vedlo k uznání exilové vlády, a potažmo tak k obnovení Československa v jeho předválečné podobě, píše autor a zdůrazňuje, že oba dva totalitní režimy, které vládly v českých zemích, tedy nacistický a komunistický, hodnotily tento atentát téměř shodně - jako kriminální a zákeřný čin, vedený postranními zájmy, za nějž zaplatily životem tisíce nevinných českých lidí. Komunistická totalita, která u nás vládla mnohem déle než ta nacistická, úspěšně bagatelizovala a dezinterpretovala nejen hrdinský čin parašutistů a jejich spolupracovníků z odboje, ale vymazala z našeho vidění světa hrdinství, čest a obětování se pro vyšší zájmy celkově, píše v deníku Právo ministr Barták.
Foto: Evropská komise
Vidina tučných výdělků žene obce v Česku do značných investic do solární energie, upozorňují Lidové noviny. Obce podle nich za příznivé ceny postaví sluneční elektrárnu a pak začnou vydělávat na vysokých výkupních cenách sluneční energie. Obrovský boom nastal pravděpodobně i proto, že od příštího roku se mění pravidla vykupování této obnovitelné energie. Pokud však obec stihne dostavět elektrárnu ještě letos, i v budoucnu pro ni budou platit současné ceny. České obce si tak velmi často půjčují i stovky milionů korun. Příkladem může být Ústí nad Orlicí, které si v těchto dnech půjčuje 300 milionů korun, což je částka převyšující roční rozpočet města. S návratností investovaných peněz do několika let by ale neměl být žádný problém. Uvědomují si to i banky, a tak zpravidla velmi ochotně obcím peníze půjčují, uvádějí Lidové noviny.
Foto: Evropská komise
Příspěvek na obnovitelné zdroje, který každý v Česku platí v účtech za elektřinu, může příští rok výrazně vzrůst. S odvoláním na nejnovější propočty Energetického regulačního úřadu (ERÚ) to píše Mladá fronta Dnes. Úřad podle listu odhadl, že příspěvek, tažený hlavně boomem solárních elektráren, by mohl vzrůst na téměř 600 korun v každé spotřebované megawatthodině namísto dosud předpokládaných 400 korun. To by v celkové ceně znamenalo oproti letošnímu roku zdražení proudu zhruba o deset procent, píše deník. Jak listu řekl místopředseda ERÚ Blahoslav Němeček, příspěvek kromě obyvatelstva dopadne hlavně na velké firmy. "Pro ně to bude příští rok po ceně samotné silové elektřiny druhý největší poplatek. Bude už větší, než ostatní regulované služby," dodal. Definitivní konečná cena pro domácnosti se ještě může do konce roku měnit. Na burze totiž letos samotná cena elektřiny klesla a největší dodavatel v zemi, firma ČEZ, nakoupila pro příští rok proud zatím o pět procent levněji. To by v konečné ceně znamenalo pokles asi o 2,5 procenta, který by však byl zcela vymazán růstem "zeleného" příspěvku, píše Mladá fronta Dnes. Výstavba fotovoltaických elektráren v Česku se v poslední době stala vyhledávanou investicí kvůli vysokým výkupním cenám. ERÚ už v roce 2008 požádal parlament, aby umožnil snížení výkupních cen ze slunce, poslanci to ale podpořili až letos na jaře. Mezitím došlo k obrovskému boomu staveb i projektů slunečních zdrojů a letos poprvé skokově zdražil příspěvek na zelenou elektřinu, který platí každý spotřebitel v konečné ceně elektřiny. Loni zaplatila průměrná domácnost za obnovitelné zdroje 52 korun za spotřebovanou megawatthodinu, letos je to již 168 korun a příští rok se čeká zmíněný trojnásobný růst, píše Mladá fronta Dnes.
Foto: ČTK
Potvrzení známé pravdy, že i pomoc se musí koordinovat, přináší deník Právo, který popisuje případ, kdy lidé vezli vyplaveným obcím na Moravě pomoc, a nikdo o ní nestál. Jak píše deník, nedávné povodně probudily v obyvatelích horské vesnice Výsluní na Chomutovsku soucit a touhu pomoci obětem velké vody. Obyvatelé malé obce vybrali během několika hodin sedm tisíc korun, nakoupili čistící prostředky a různé nářadí a vyrazili na Zlínsko, aby tam všechno předali potřebným lidem. Vytopené obce ale hledali na Zlínsku marně. Ani žádná humanitární organizace jim přes naléhání nepomohla. Nakonec se výprava dostala do povodní postižených Troubek, kde však nabízenou pomoc přijali s rozpaky. Jak zdůraznil zástupce humanitární organizace Adra Josef Koláček, na každé zásilce do postižených oblastí je třeba se domluvit předem, jinak nastane problém v koordinaci, píše deník Právo.
Katedrála sv. Víta
Církev a stát se dohodly, že budou společně spravovat katedrálu svatého Víta. Vypadá to jako nějaký průlom, ale při bližším ohledání není jasné, v čem by měl spočívat. píše se v jednom z komentářů Hospodářských novin. Zatím to - kromě nějakých kosmetických úprav - vypadá jako konzervace dosavadního stavu. Za celou dobu komunistické vlády přece církev konala v katedrále své bohoslužby. Komunisté dokonce v 80. letech už strpěli, aby lidé před katedrálou provolávali slávu kardinálu Tomáškovi, připomíná autor. Pokud jde o současnou dohodu, hora porodila myš a dala si záležet na okázalém uvítání myšího novorozeněte. Jistě lepší živá myš než mrtvý lev, ale velký důvod k jásotu to není. Věcí zůstaly tam, kde jsou, jen se o tom už nebude příliš mluvit, píše mimo jiné autor komentáře v Hospodářských novinách.
Lidové noviny přinášejí srovnání situace s výherními automaty v Česku a Rakousku. V Česku platí provozovatelé výherních automatů za jeden přístroj zhruba desetkrát menší poplatky než v Rakousku. Zatímco ve Vídni to je v přepočtu 430 tisíc korun ročně za jeden automat, v Česku stejný přístroj stojí maximálně 50 tisíc korun. Vídeň má přibližně poloviční počet automatů co Praha, ale díky rozdílům v poplatcích na nich vydělává čtyřikrát více než česká metropole. Český stát si podle kritiků současného loterijního zákona nechává unikat miliardy doslova pod rukama. Kdyby si Česko zdanilo hazard na zahraniční úroveň, příjmy státního rozpočtu by se zvedly minimálně v řádech miliard. Ministerstvo financí přiznává, že zákony regulující příjem z hazardu by se zřejmě měly zpřísnit. Jak zjistily Lidové noviny, zvýšení poplatků za provoz automatů ale ministerstvem připravovaná novela neřeší.
