Hospodářské noviny si všímají odchodu Zdeňka Tůmy z funkce guvernéra Národní banky. Svůj post opustí Tůma na konci června.
Hospodářské noviny si všímají odchodu Zdeňka Tůmy z funkce guvernéra Národní banky. Svůj post opustí Tůma na konci června.
List poznamenává, že z čistě novinářského hlediska nemohl posledních deset let stát v čele banky nikdo "horší" než Zdeněk Tůma. "Nikdy neřekl o slovo víc, než musel, nikdy se nenechal unést emocemi, nikdy se nenechal zlákat k veřejné výměně názorů, nikdy nepouštěl novinářům zákulisní informace. A ještě ke všemu se na všech fotografiích tvářil úplně stejně. Doufejme, že nový guvernér ČNB bude mediálně stejně hrozný jako Tůma, ono to té instituci docela sluší," uzavírají Hospodářské noviny.
Zdeněk Tůma, foto: ČTK
Stejnému tématu se věnuje také sloupek Lidových novin. Připomíná, že snad kvůli desetiletému bezproblémovému působení Tůmy v čele centrální banky, usnula debata o tom, jestli je dobře, aby vedení ČNB dosazoval jen prezident. Přitom toto "světové unikum" kdysi rozčilovalo Miloše Zemana i Václava Klause, který ovšem, když se později stal prezidentem, o potřebě změny už nemluvil. "Teď stará pravidla přijdou vhod i nám ostatním. Tůma odchází ke konci června, tedy měsíc po volbách. Kdyby do výběru mluvil i parlament, z České národní banky by se mohla stát politicky obchodovatelná komodita," upozorňuje deník.
A do třetice Mladá fronta Dnes. Podle komentátora si Zdeněk Tůma, ať už je důvod jeho odchodu jakýkoliv, zaslouží především poděkování. "Za dvanáct let svého působení v centrální bance výrazně přispěl k tomu, že česká koruna je stabilní měnou s nízkou mírou inflace a dlouhodobě nejnižšími úroky ze všech postkomunistických zemí. Měnová politika přispěla k hospodářskému růstu i ke zvyšování životní úrovně v zemi."
ilustrační foto
"Politici chtějí radikálně snížit počty úředníků," píše deník Právo a upozorňuje na volební programy řady stran kandidujících do květnových sněmovních voleb. V nich je často uvedeno, že strany chtějí zefektivnit státní správu, a tedy mimo jiné i snížit stavy zaměstnanců jako jsou úředníci ministerstev, různých úřadů či institucí. Podle Aleny Vondrové předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací jsou stavy úředníků v některých oborech na hraně. Zaměstnanců státu je po odečtení bezpečnostních složek kolem 90 tisíc, skutečných úředníků okolo 50 tisíc a na ministerstvech a ústředních orgánech je jich zaměstnáno 17 tisíc. Podle Vondrové už není plošné snižování počtu zaměstnanců možné, musely by se změnit zákony a státní správa. Podle ekonoma Pavla Mertlíka má Česko nevýkonný státní aparát a i pro rozvoj ekonomiky republika potřebuje naopak státní aparát naopak vysoce spolehlivý a kvalitní.
Multifunkční hala v pražských Vysočanech měla stát tři miliardy korun, konečná částka se ale podle zjištění Hospodářských novin bude blížit k dvaceti miliardám. Halu má Sazka splatit v roce 2021. A tématu se deník věnuje i v komentáři. Jeho autor se ptá, jestli se má stát starat o sport. Ultraliberál prý řekne, že ne a pod vlivem třeba vzpomínek na spartakiády zapochybuje i realisticky uvažující člověk. Komentátor nicméně připomíná, že neexistuje jen podpora sportu, jehož smyslem je demonstrace síly, jak mají v oblibě autoritářské režimy. „Druhý pól podpory je ryze pragmatický, dal by se vyjádřit sloganem ´kdo si hraje, nezlobí.´ Dorostenec, který sportuje, pravděpodobně nebude fetovat. A sportující dospělec většinou nedosáhne před důchodem jateční hmotnosti, jejíž důsledky v žádném případě nevyváží obnos, který odvedl do systému zdravotního pojištění.“ Právě proto by občany měla znepokojovat situace, kdy Sazka, které chybějí peníze na splácení arény, krátí dotace sportovním svazům. Vrcholový sport si podle komentátora nějak poradí, opravdový průšvih nastává tam, kde mají dotace smysl, tedy u malých sportovních odvětví, v mládežnických kategoriích, míní komentátor.
"Svateb je nejméně za posledních 92 let," uvádí Mladá fronta Dnes a odvolává se na informace Českého statistického úřadu. Podle nich od konce I. světové války ještě nikdy nebylo tak málo svateb - loni se vzalo jen 47 900 párů, např. v polovině sedmdesátých let to bylo dvakrát tolik. Mimo manželství se dnes rodí třetina dětí. Typickou českou neprovdanou matkou je žena se základním vzděláním z ekonomicky slabého regionu, kterou si partner nebyl ochoten vzít. Miluše Vítečková z Jihočeské univerzity se tématu nesezdaných párů věnuje ve svém výzkumu, podle ní často tyto dvojice s údivem narazí na právní záležitosti, které vyplývají z jejich soužití, nebo na fakt, že jim v nemocnici nemusejí poskytnout o partnerovi žádné informace. A co uvádějí lidé jako důvody svého soužití bez svatby? Prý se do sňatku nehrnou i kvůli tomu, že dnes nepředstavuje žádný velký závazek. Podle Vítečkové lidé často jako závazek cítí dítě a ne manželství. Matky ze slabých sociálních skupin se často nevdávají i kvůli vyšším sociálním dávkám.
