Přehled tisku

0:00
/
0:00

"Máme se cítit poctěni, že Barack Obama a Dmitrij Medveděv podepíší v Praze jednu z historických smluv," ptá se komentář Hospodářských novin a dodává, že pokud nám stačí ke štěstí, že k představení dvou velmocí dodáme scenérii Hradčan, tak snad ano.

"Máme se cítit poctěni, že Barack Obama a Dmitrij Medveděv podepíší v Praze jednu z historických smluv," ptá se komentář Hospodářských novin a dodává, že pokud nám stačí ke štěstí, že k představení dvou velmocí dodáme scenérii Hradčan, tak snad ano.

Jestli ale máme být vnímáni jako neutrální půda, na níž se takové dohody často podepisují, pak je to spíš námět k hořkému přemítání. "Je na místě se ptát, proč se dohoda supervelmocí neuzavírá v Moskvě, ve Washingtonu nebo v Ženevě, případně ve skutečně neutrální zemi. Ale na půdě malé členské země NATO. Jestli to nakonec nesouvisí s tím, že Moskva nás nepovažuje za až tak zakořeněnou a zapřísáhlou součást Aliance," uvádí komentátor.

Nad avizovaným podpisem smlouvy v Praze se zamýšlejí i Lidové noviny. Otázka, zda má být Praha spíše Vídní nebo Amsterdamem, působí prý divně. "Vždyť je to prašť jako uhoď. Není to prašť jako uhoď, má-li být v Praze podepsána rusko-americká jaderná smlouva. V Amsterdamu Moskva s Washingtonem nikdy nic nedohodly, kdežto ve Vídni leccos." Amsterdam je pevnou součástí Západu, NATO, zatímco Vídeň je symbolem neutrality a vstřícnosti k Moskvě. A v leckterých očích je taková i Praha. Obavy jsou podle komentátora na místě. "V roce 1978, po letu Vladimíra Remka a zvolení Karola Wojtyly, šlo říkat, že my máme kosmonauta a Poláci papeže. Teď jde říkat, že my máme Medveděva a Poláci včas dojednané rakety Patriot."


Mladá fronta Dnes zkoušela, jak obtížné to má cizí osoba, pokud chce proniknout do nemocnice. V jejím testu bezpečnosti propadlo šest zdravotnických zařízení z devíti. Falešní zdravotníci se dostali k novorozencům, na oddělení, odkud byl volný přístup na jednotku intenzivní péče nebo k lékům a chorobopisům. Komentář lékaře Davida Marxe, který je členem akreditační komise, jež uděluje nemocnicím certifikáty bezpečnosti, připouští, že žádná nemocnice na světě není absolutně bezpečná a také nikdy nebude, není možné eliminovat všechna rizika. "Kontrolní test Mladé fronty Dnes je pro řadu zdravotníků i pacientů důvodem k zamyšlení a větší ostražitosti - na druhé straně je i důkazem o funkčnosti bezpečnostních procesů - aspoň v některých navštívených zařízeních. Doufejme, že příště budou odhaleni a potupně vyvedeni všichni falešní medici a medičky," uzavírá komentář.


"Ženy bývají svými partnery nuceny k půjčkám i bitím,“ píše deník Právo a upřesňuje, že je stále více žen, které se dostaly do dluhové pasti a končí v azylových domech, což potvrzují sociální pracovníci po celém Česku. Ženy, které tvoří už 51% žadatelů, si totiž často pod nátlakem berou půjčky na dluhy svých partnerů u soukromých investorů či lichvářů, ve smlouvě jsou pak takové podmínky, že v případě nesplácení je exekuce často i na byt nevyhnutelná. Zdena Prokopová z azylového domu ROSA tento trend potvrzuje: z pěti klientek, které v posledních měsících přijali, platí všechny půjčky na své jméno, které si vzaly po nátlaku svého partnera.


Lidové noviny informují o tom, že zaplatit kartou už nemusí být v Česku tak výhodné jako dříve. Někteří obchodníci totiž využili novelu zákona a začali zákazníkům účtovat poplatky za placení kartou. Výkonný ředitel Sdružení pro bankovní karty Roman Kotlán připomíná, že tato možnost existuje už dva roky a málokdo jí využil, proto nepředpokládá, že by se účtování poplatků klientům stalo masovou záležitostí. List uvádí příklad restaurace, kde tuto praxi zavedli, prezident Asociace hotelů a restaurací Pavel Hlinka to ale nepokládá za příliš šťastné opatření. Podle něj je lepší raději kreditní karty vůbec nebrat. "Hospoda, která toto opatření zavede, nejde správným směrem a nedělá naší branži dobré jméno," uvedl Hlinka.


"Cestovní kanceláře čeká hubený rok," uvádí titulek Hospodářských novin. Podle zástupců některých společností kupují Češi méně zájezdů a upřednostňují kratší pobyty, mají daleko více obavy ze ztráty práce, než dříve. Někteří ale nevidí vývoj tak černě. Například Tomio Okamura z Asociace českých cestovních kanceláří a agentur udává, že podle průzkumu asociace jsou prodeje prakticky srovnatelné s loňskem - cestovky mohou těžit z toho, že se k nim přesunuli klienti zkrachovalé Tomi Tour nebo Sunny Days, která se změnila na cestovní agenturu. Odborníci, kteří se cestovním ruchem zabývají, jsou spíše skeptičtí. Např. podle Jaromíra Beránka z Mag Consulting bude mít na koupi zájezdů vliv rostoucí nezaměstnanost, lidé sice nebudou chtít zůstat doma, ale budou chtít pořídit dovolenou levně, některé cestovky tedy mohou mít opět potíže.