Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

České deníky se věnují intenzivnímu sněžení, které v několika posledních dnech zasáhlo republiku.

Foto: ČTK
České deníky se věnují intenzivnímu sněžení, které v několika posledních dnech zasáhlo republiku.

"Neskuhrali jsme ale nedávno, jaká jsou v létě vedra a že zimy nejsou, co bývaly," ptá se reportérka Mladé fronty Dnes a dodává, že ani podle klimatologů nejde o nic zvláštního a potvrzují to i lidové pranostiky - v lednu prostě mrzne a sněží. "Jenže dnes člověk během pár minut zhlédne snímky z půlky světa a snadno získá dojem, že vypukla celoplanetární sněžná kalamita."

Hospodářské noviny přinášejí rozhovor s meteoroložkou Dagmar Honsovou. Podle ní je letošní zima výjimečná, tak dlouhé období mrazů v Česku za posledních třicet let nebylo. Extrémem je i sníh. "Například v Praze se blížíme rekordu, pokud se dostaneme na třicet čtyři, bude to šedesátiletý rekord. Tahle zima je ale neobvyklá nejen v množství sněhu, ale také v tom, kde sněží. Většinou jsme zvyklí, že sněží hlavně na horách a v nížinách méně. Letos je to ale vyrovnané," uvádí meteoroložka.


Komentář Lidových novin se pozastavuje nad tím, jaký výsledek přineslo více než ročního úsilí sociálních demokratů o zrušení zdravotnických poplatků. "Poplatky pořád existují, kraje zároveň vydávají stovky milionů na jejich hrazení. To by ale byl velmi zjednodušující obraz. Vynechával by totiž všechny žaloby, správní řízení a odvolání, jež proti sobě vyhlašují nemocnice, kraje lékárny, pojišťovny a ministerstvo vnitra. Nezachycoval by galimatyáš darovacích smluv, účetních dokladů, žádostí a složenek, jejichž fígle si musí osvojovat tisíce lidí." A také peníze za práci právníků a energii, kterou by se, kdyby byla vynaložena jinak, dalo něco zlepšit, vytvořit nebo objevit. Zadání, které vše odstartovalo, je tentokrát zcela nesmyslné a neplodné - obcházení platného zákona. Příčinou tohoto dění je politika, poznamenává komentátor - sociální demokraté slíbili v krajských volbách voličům, že poplatky zruší, aniž by přiznali, že se o tom nerozhoduje v krajích a ve sněmovně nemají dost hlasů. A voliči se to nenamáhali zjistit a neposlouchali ty, kteří na to upozorňovali. "Politika má vytvářet pravidla, jež by umožňovala společenské energii proudit k nejproduktivnějšímu využití. Místo toho u nás obstarává velice nákladné putování od nikud nikam," uzavírá list.


Pokud pacienti doplácejí letos za léky více než v minulém roce, hodlá ministryně zdravotnictví Dana Jurásková zasáhnout. Lidé by totiž více peněz platit neměli. Tématu se věnuje deník Právo, který připomíná, že i přesto, že doplatky za léky by měly být podle ministerstva stejné nebo nižší než loni, opak je v některých případech pravdou. Přesná data ale budou známá až v polovině února. Pacienti doplácejí více proto, že se u léků o jeden procentní bod zvýšila DPH a především proto, že někteří výrobci léky před koncem roku zdražili a úhrada od pojišťoven se snížila o sedm procent. Ministerstvo ale předpokládalo, že farmaceutické firmy ceny léků sníží, aby se do úhrady od pojišťoven vešly.


Lidové noviny se věnují zápisům do základních škol, letos poprvé budou moci v září mezi prvňáky zasednout i pětiletí žáci. Díky nové možnosti se tak ve třídách sejdou pět až sedm let staré děti. Pro třídní kolektiv by to ale neměl být velký problém. Odborníci, kteří se nadanými dětmi zabývají, tuto možnost vítají, nicméně upozorňují, že problematiku nadaných dětí tak úplně neřeší. Podle předsedy dětské Mensy ČR a ředitele sdružení Centrum nadání Václava Fořtíka uspokojí tento krok jen část potřeb těchto dětí. Chybí systémová péče ve školkách a školách. Navíc pro všechny nadané děti není možnost jít do školy už v pěti letech vhodná, velkou roli hraje i sociální zralost.


"Nemocnicím ubývají dobrovolníci, kteří dávají krev zadarmo. Přetahují je firmy, které odebírají plazmu a platí za ni," píše Mladá fronta Dnes. Za jeden odběr platí soukromá centra až pět set korun a plazmu narozdíl od krve lze odevzdat až čtyřikrát měsíčně. Nemocnice ale platit dárcům nemohou, kromě etického hlediska existuje podle prezidenta Českého červeného kříže zásadnější problém: lidé mohou s vidinou výdělku zamlčet důležité informace o svém zdraví - klíště, rizikový pohlavní styk nebo návštěvu exotické země. "V Česku je zhruba 250 tisíc dárců krve. Loni se přihlásilo 45 tisíc nových - polovina z nich však podle Červeného kříže začala dávat krevní plazmu."