Expremiér, exposlanec a exsuverén Mirek Topolánek vyjádřil až z USA upřímné zděšení, jaký rozpočet na příští rok prošel, píše autor komentáře v deníku Právo a pokračuje: Loni touto dobou stál Mirek Topolánek ještě v čele české vlády a těšil se, jak to bude sladit celé Evropě. Loni v prosinci parlamentu oznamoval, že pro rok 2009 očekává tříprocentní růst naší ekonomiky. Nevyloučil zcela ani scénář, podle kterého se "dynamika růstu bude pohybovat v roce 2009 nad čtyřmi procenty".
Mirek Topolánek, foto: ČTK
Expremiér, exposlanec a exsuverén Mirek Topolánek vyjádřil až z USA upřímné zděšení, jaký rozpočet na příští rok prošel, píše autor komentáře v deníku Právo a pokračuje: Loni touto dobou stál Mirek Topolánek ještě v čele české vlády a těšil se, jak to bude sladit celé Evropě. Loni v prosinci parlamentu oznamoval, že pro rok 2009 očekává tříprocentní růst naší ekonomiky. Nevyloučil zcela ani scénář, podle kterého se "dynamika růstu bude pohybovat v roce 2009 nad čtyřmi procenty". Pokud by něco takového pronášel v době zjevné hospodářské krize někdo jiný, kdo také nerozumí ekonomice, bylo by to pouze úsměvné. Toto ale byla slova, na jejichž základě vláda připravovala rozpočet. I když Topolánka nikdo neokřikl, muselo být odborníkům už tehdy zřejmé, že příjmy státního rozpočtu budou obrovsky nadsazeny a jeho výdaje nereálně podceněny, píše autor komentáře v deníku Právo a na závěr mimo jiné konstatuje: Politici často tvrdí, že se státními financemi je to jako s každou domácností. Aspoň již víme, jak doma hospodaří nejobčanštější ze všech demokratů.
Vlastimil Tlustý
Jestli ODS nevadí deficit 165 miliard, tak mně nevadí dalších pět. Tenhle argument se Vlastimilu Tlustému, někdejšímu rozpočtovému machrovi ODS, zalíbil. A skutečně, těch pět či osm miliard, o kterých sněmovna rozhodla zvětšit plánovaný schodek, nic nezmění. Přesto je však tento kavalírský přístup cynický a nebezpečný, píší v jedné ze svých poznámek Lidové noviny. Když politikům dovolíme takto zacházet s cizími penězi, nesmíme se divit, že se nás pak výsměšně ptají, "kdo z vás to má". Tenhle rádoby dospělý přístup - částky je přece třeba vidět v kontextu - snižuje zábrany úředníků, kteří mají možnost státní prostředky rozhazovat či krást. Přitom deficit se nikdy nevytváří pár stamiliardovými zářezy, ale desítkami "drobných" pármiliardových rozhodnutí v každé kapitole. Ale hlavně: jestliže se z utracení pěti deseti miliard navíc nikdy nestřílí, jak je možné, že snaha ušetřit podobnou částku vždy narazí na pobouřený a rezolutní odpor? V pokusu ministra Janoty ušetřit z mzdových fondů státních zaměstnanců čtyři procenta totiž nešlo o částku závratně odlišnou, uzavírá autor poznámky v Lidových novinách.
Ministerstvo zdravotnictví podle Mladé fronty Dnes zvažuje, že očkování proti prasečí chřipce zpřístupní lidem, kteří nejsou na vládních seznamech zdravotníků a chronicky nemocných pacientů. Vakcína totiž přebývá, podle sdružení praktických lékařů ji každý druhý pacient odmítá, píše deník. Stát nakoupil vakcíny pro přibližně desetinu populace. Náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr přiznává, že jeho úřad chce změnit strategii. "Zvažujeme, že by očkovací centra dostala volnou ruku a mohla sama určit priority mezi lidmi, kteří vakcínu chtějí,"řekl Mladé frontě Dnes. "Zdá se, že jí hodně zbude," potvrdil deníku místopředseda sdružení praktických lékařů Michal Bábíček. A to za pár dní dorazí třetí várka látky. Ministerstvo doufá, že nakoupené vakcíny za 220 milionů korun někomu udá, píše Mladá fronta Dnes.
Foto: ČTK
V příštím roce se podle Hospodářských novin rozjede obří projekt, který má zlepšit jazykovou a počítačovou vybavenost až 800.000 Čechů. Zapojit se do něj budou moci lidé mezi 25 a 64 lety s trvalým bydlištěm mimo Prahu, kterým stát přispěje na jazykový nebo počítačový kurz 5000 korun. Projekt bude stát tři až čtyři miliardy korun, tři čtvrtiny půjdou z evropského operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost a zbytek zaplatí stát, píše list. Projekt by se měl rozjet naostro v druhé polovině příštího roku. Do té doby vzniknou v krajích informační centra, kam se zájemci mají hlásit. Dostanou smlouvu potvrzující nárok na příspěvek a seznam certifikovaných agentur, do jejichž kurzů se mohou přihlásit. Teprve když na kurz začnou chodit, převede ministerstvo školství na účet agentury peníze, uvádějí Hospodářské noviny. Celoživotnímu učení se v Česku podle Stárka věnuje jen osm procent lidí, což zemi řadí do evropského průměru. "Toto číslo potřebujeme zvýšit. Co se týká jazykových a počítačových dovedností, v tom má spousta lidí stále velké nedostatky,"řekl Hospodářským novinámředitel odboru dalšího vzdělávání ministerstva školství Jakub Stárek.
Podle deníku Právo až čtyřicet procent odsouzených v Česku svůj trest vůbec nevykoná přesto, že alternativní trest je pro odsouzeného nepochybně výhodnější. Po odpracování se totiž ihned maže z rejstříku trestů. U řady hříšníků prý ale prostě vyhraje lenost nad logikou a úřady nejsou schopné je k práci donutit. Nejčastěji musí odsouzení skutečně uklízet odpadky a zametat ulice. Soudce má právo uložit od padesáti do čtyř set hodin, odpracovat je odsouzený musí do jednoho roku od uložení trestu, připomíná deník Právo.
Na makléřskou firmu Capital Partners dnes podá 12 klientů hromadnou žalobu o náhradu škody za více než sedm milionů korun kvůli údajnému porušení odborné péče obchodníka s cennými papíry. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Podle deníku je to největší hromadná žaloba na makléřskou firmu v historii Česka. Společně s Capital Partners míří žaloba o náhradu škody nepřímo také na investičního zprostředkovatele - společnost BFC Capital (BFCC), která je s makléřskou firmou majetkově provázána, píšou. "Vycházíme hlavně z nucení do nadměrného obchodování kvůli poplatkům, které museli klienti žalovanému obchodníkovi platit," uvedla novinám advokátka Věnceslava Holubová, která žalující stranu zastupuje. "K tak závažné věci, jako je údajná hromadná žaloba, se nemohu bez znalosti jejího obsahu vyjadřovat,"řekl Mladé frontě Dnes majitel Capital Partners a předseda představenstva firmy Vladimír Černý. Se společností Capital Partners vede správní řízení i Česká národní banka, do jeho uzavření ale podle Mladé fronty Dnes nechce věc komentovat.
Stát chce mít větší kontrolu nad tím, kdo v Česku lidem půjčuje peníze, a nastaví nová pravidla, která mají zpřehlednit úvěrové smlouvy a eliminovat nefér praktiky. Změny přinese zákon o spotřebitelském úvěru, který má vláda schvalovat začátkem příštího roku. Zatímco dnes může úvěr poskytnout každý, kdo si vyřídí živnostenský list, od června nedostane licenci každý, píší Hospodářské noviny. "Návrh obsahuje ustanovení, že poskytování úvěrů bude vázanou živností. Podmínkou pro její získání bude středoškolské vzdělání s maturitou, odpovídající rekvalifikace nebo tříletá praxe v oboru,"řekl listu mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský. Stávající poskytovatelé budou mít rok na to, aby podmínky splnili. Živnostenský úřad povede evidenci lidí, kteří licenci dostali, a bude tedy snazší je kontrolovat. "Chceme zpřehlednit trh. Neexistuje žádná evidence poskytovatelů a ztěžuje to jejich kontrolu,"řekla novinám náměstkyně ministra financí Klára Hájková. Může se ale stát, že se řada firem, jež se budou chtít vyhnout kontrolám obchodní inspekce, ocitne mimo zákon. "Nesplní nová pravidla, a tak přejdou do černé ekonomiky," uvedl Jiří Pulz z České leasingové a finanční asociace. Zákon přinese řadu dalších změn, upozorňují Hospodářské noviny.
Ačkoliv se zdá, že vánoční stromky se pěstují v lese, není tomu tak, píší Lidové noviny a zdůrazňují, že na lesní půdě se dokonce pěstovat nesmí. Zákon o lesním hospodářství totiž přikazuje, že obmýcení na lesní půdě je možné až po osmdesáti letech života stromu. Tak urostlý strom by se ale těžko vešel do většiny českých domácností, proto se stromky sází na půdě zemědělské. Obyčejný smrk vyroste do podoby vánočního stromku za pět let, jedli to trvá osm až deset let. V tak dlouhém časovém období se pěstitelům těžko odhadují každoroční vánoční trendy, uvádějí Lidové noviny.
