Přehled tisku

Vladimír Špidla, foto: eu2009.cz
0:00
/
0:00

České deníky se věnují výročí srpna 1968. Například v Lidových novinách vzpomíná český eurokomisař Vladimír Špidla na potlačení demonstrace při prvním výročí okupace v roce 1969.

České deníky se věnují výročí srpna 1968. Například v Lidových novinách vzpomíná český eurokomisař Vladimír Špidla na potlačení demonstrace při prvním výročí okupace v roce 1969.

"Utíkali jsme tehdy k Anežskému klášteru a já jsem byl rád, že jsem si vybral tuto útěkovou cestu, protože jsem zdálky viděl, jak tanky ženou lidi přes most. V paměti mi také utkvělo, jak příslušníci Lidových milicí brutálně mlátí asi patnáctiletého kluka. Milicionáři byli nejsurovější. Nespíš proto, že to byli vlastně civilisté, s nimiž cloumala ´třídní´nenávist," píše Vladimír Špidla.

Komentář v Mladé frontě Dnes poznamenává, že těch několik srpnových dnů roku 1969 byl jeden z nejhrdinštějších výkonů zdobících naši historii. "To, že se na ně příliš nevzpomíná a že teprve při formálním kulatém výročí se o nich více mluví, byť už dvacet let smíme o své historii hovořit svobodně, svědčí, že se tenkrát kolaborantům přebírajícím moc podařilo ubít svobodu v této zemi a jejích občanech vskutku důkladně."

Komentář deníku Právo se vrací k osobě Alexandra Dubčeka, kterého si prý většina společnosti tehdy takřka zbožštila, aniž by ohledala jeho ledví. "Jinak by zjistila, že přese všechno je to věrný syn strany a dojde - li na lámání chleba, uskočí, kam mu Velký bratr ukáže." Zatímco lidé na náměstích "v závějích slzného plynu na útěku před pendrekáři a naládovanými zbraněmi volali ´Ať žije Dubček´, podepisoval tehdejší předseda federálního shromáždění tzv. pendrekový zákon. "Zákon, v němž se neříkalo nic jiného, než aby té občanské chamradi zasolili dnes a kdykoliv, kdyby si ještě vzpomněla na svobodu a demokracii. A toto by definitivní konec iluzí, konec pražského jara," uvádí komentář deníku Právo.


ilustrační foto
Hospodářské noviny píší, že ministerstvo práce chystá zavedení čtyřdenního pracovního týdne tzv. kurzarbeitu. "Vláda chce dotovat firmám výdaje na mzdy v době, kdy budou zaměstnanci kvůli nedostatku zakázek na nucené dovolené. Stát tak chce zabránit rostoucí nezaměstnanosti." Systém má podle deníku v Česku velkou šanci na zavedení. Neodmítá jej ani ministerstvo financí, které na něj bude případně muset najít peníze ve státním rozpočtu. Ministr financí Eduard Janota uvedl, že pokud mu někdo řekne, jaké konkrétní výhody kurzarbeit přinese, nebude proti. Nelze ale podle něj bezmyšlenkovitě použít něco, co funguje jinde. Čtyřdenní pracovní týden podporují odboráři, podle nich stát zaplatí méně, než kdyby měl financovat podpory propuštěným zaměstnancům. Za jakých podmínek by uvedená praxe fungovala se zatím řeší, má jít o časově omezenou podporu firem, které splní určité požadavky - nebudou mít u státu dluhy a bude u nich zaručena perspektiva fungování.


Státní maturity se podle Lidových novin pomalu řadí po bok takových mytických projektů, jako je dostavba Staroměstské radnice. Z politického hlediska pak patří do stejné kategorie jako omezení poslanecké imunity nebo úprava jejich finančních náhrad. Na státních maturitách není podle komentátora nic absurdního ani cizorodého, nějakou formu státních maturit přece známe už více než sto let. "Za tvrzeními, že neexistuje nebo nemá smysl zkouška, která by vyhovovala všem, že nelze uhlídat ochranu osobních údajů a podobně, se krčí strach z jasného světla, snaha nepřipustit srovnání, ze kterého by vyšel někdo líp a někdo hůř."


Na pražském ruzyňském letišti přibývá v létě zpožděných letů, cestující, kteří na svůj let čekají třeba i několik hodin jsou po odbavení nuceni nakupovat předražené jídlo a pití. Půl litru vody seženou lidé za dvacet korun ale i za sto. Mladá Fronta ale uvádí, že mají několik možností, jak neplatit příliš mnoho. Např. levněji nakoupí turisté před pasovou a bezpečnostní kontrolou, najíst se mohou i v restauracích mimo terminály. Pomoci by cestujícím mohlo i to, že letiště letos rozdělilo restaurace do tří skupin, najíst a napít by se v nich lidé měli za 100, 200 nebo nad 200 korun.