Přehled tisku

Foto: Emil Fafek (z výstavy Jan Palach)
0:00
/
0:00

Komentátor Hospodářských novin píše, že Jan Palach nebyl na žádné kulaté výročí své smrti vystaven takovým pochybám a demytizaci jako teď. Rozpaky jsou podle listu pochopitelné a dají se shrnout do otázky "Jak takového hrdinu následovat?"

Foto: Emil Fafek  (z výstavy Jan Palach)
Komentátor Hospodářských novin píše, že Jan Palach nebyl na žádné kulaté výročí své smrti vystaven takovým pochybám a demytizaci jako teď. Rozpaky jsou podle listu pochopitelné a dají se shrnout do otázky "Jak takového hrdinu následovat?" Jsou lidé, kteří kvůli vzpomínce na Palacha nepodlehli tlaku režimu. Jestliže se Palach nebál smrti, odmítli se jiní po 16. lednu 1989 bát menších věcí - vodních děl, komunistické policie a milicí. Dokud tato vzpomínka trvá, zůstává i Palach symbolem vzdoru, bojovým heslem na české standartě. Jak se na takové světce sluší, uzavírají Hospodářské noviny.


Jan Kaplický s manželkou,  foto: ČTK
Finále pozoruhodného života Jana Kaplického mělo podle komentátora deníku Právo parametry antické tragédie. Odešel uprostřed donkichotského boje s čecháčkovskou zapšouknutostí, píše list. Ať už se proti němu flatulovalo z prezidentského sídla, z pražského magistrátu, z ministerstva kultury nebo z ateliérů závistivých kolegů, uvádí deník Právo.

Komentátor Mladé fronty Dnes si nemyslí, že z Kaplického smrti by se měla zodpovídat ta část Čechů, jež projekt odmítala. Architekt nese svou kůži na trh, stejně jako miliony dalších profesí. Odsudek díla či výrobku, byť odsudek nespravedlivý, může přijít kdekoli, v Česku i v Patagonii, píše list. Smrt Jana Kaplického není důsledek české malosti. Je to hrozná ztráta. Je mi líto, uzavírá komentátor Mladé fronty Dnes.


Černého Entropa - Bulharsko,  foto: ČTK
Kardinální problém práce Davida Černého je podle komentátora Lidových novin nakonec to, že je odfláknutá. Kdyby opravdu dokázal dát dohromady 27 umělců, mohl být výsledkem počin, s nímž stojí za to se konfrontovat. Ale proč se konfrontovat s předsudky jednoho Čecháčka? Ten navíc nedokázal dohrát svou roli až do konce. Chtěl urazit Bulhary, urazil je, a pak se jim omluvil za to, že je urazil? Co to má být? táže se list.


Podle komentátora Hospodářských novin změní příchod nových tváří do vlády pohled občanů na Topolánkův kabinet jen těžko. Vždyť v případě Kocába, Bendla i Cyrila Svobody jde o staré známé tváře. Osud vlády vězí v něčem jiném: Jak dalece její ministři podlehnou názoru, že teď už nelze činit jiná než podbízivá opatření, píše deník.


Není nic znervózňujícího na tom, že ČSSD chce "ovládnout" Literární noviny. Máme-li věřit publikovaným informacím, děje se to přesně tak, jak by mělo, tvrdí komentátor Lidových novin. Časopis nebude vydávat přímo strana, ale sdružení, které založil a řídí její vlivný člen a bývalý ministr. Pro vztah s médiem a stranou se bude užívat eufemismus, že jsou si "názorově blízké". Sociální demokracie a jmenovitě její předseda Jiří Paroubek podle deníku dlouhodobě trpí mindrákem intelektuální nedoceněnosti. Proto tak touží po médiu, kde by mohl nejen publikovat, ale zařadit se do určitého myšlenkového a intelektuálního kontextu. Vlastně si to zaslouží, protože je jedním z mála českých politiků, kteří hodně a někdy i docela dobře píší, myslí si autor komentáře v Lidových novinách.


Mladá fronta Dnes píše, že Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci porušuje lustrační zákon. Ve vědecké radě fakulty jsou podle listu dva lidé, které evidují oficiální seznamy ministerstva vnitra jako agenty komunistické Státní bezpečnosti. Jde o vedoucího katedry občanského a pracovního práva Ivo Telce a vedoucího katedry finančního práva, národního hospodářství a ekonomie Pavla Matouška. Právnická fakulta přiznala chybu a oznámila, že na místa vedoucích kateder už vypsala výběrová řízení, píše Mladá fronta Dnes.


Hospodářské noviny se vrací k oslabení ekonomiky, které Česko začíná pociťovat. Katastrofální propad průmyslové výroby, razantní pokles vývozu, růst nezaměstnanosti, pád kurzu koruny, jedna špatná zpráva o vývoji ekonomiky přebíjí druhou. A stále více analytiků nahlas vyslovuje nedávno ještě "zakázané" slovo recese. Podle odborníků je pravděpodobné, že v prvním pololetí ekonomika klesne. Do recese už spadla celá eurozóna v čele s Německem, nejdůležitějším českým obchodním partnerem. Češi si pomalu začínají připouštět, že nežijí na ostrůvku stability odolávajícím globální hospodářské bouři, a musejí si tedy také krizí projít, upozorňují Hospodářské noviny.

Potíže ekonomiky srážejí i českou měnu, uvádějí Lidové noviny. Kdo podle nich koupil loni v létě levné dolary, na poklesu koruny dnes vydělává až 44 procent. Právě o tolik česká koruna za poslední půlrok oslabila vůči americkému dolaru. Zatímco 22. července loňského roku stál jeden dolar 14 korun a 45 haléřů, nyní koupíte dolar bez deseti haléřů za jednadvacet korun. Dražší je i euro. V případě společné evropské měny se česká koruna proti stejnému datu v létě propadla o necelých 19 procent. Naposledy se Češi s takto vysokou hodnotou setkali v druhé polovině října roku 2007. Analytici přitom předpokládají, že trend oslabování naší koruny bude pokračovat, píší Lidové noviny.

Mladá fronta Dnes ke stejnému tématu uvádí, že klesající koruna by mohla nalákat do Česka více zahraničních turistů. Pro Čechy to sice znamená dražší dovolenou v zahraničí, důvod k radosti mají ale exportéři. Silná česká měna nahrávala například těm, kdo využil levné americké měny a propadajících nemovitostí a pořídili si dům na Floridě. Silná tuzemská měna naopak nepřišla vhod cestovním kancelářím vozícím turisty do Česka. To se stalo drahou destinací, turistů citelně ubylo a méně utráceli. Teď tomu může být naopak, upozorňuje Mladá fronta Dnes.


Deník Právo přichází s informací, že školství sbírá statisíce citlivých dat o žácích. Data včetně rodných čísel museli v prosinci zaslat ředitelé základních a středních škol Ústavu pro informace ve vzdělávání, který spadá do resortu školství. Školám sice poskytnutí informací o studentech ukládá vyhláška, ale ochránci dat už zjišťují, zda tento sběr odpovídá zákonům. Ředitelé škol se navíc bojí možného zneužití citlivých dat. Takto rozsáhlé soubory mohou být podle nich lákavé například pro cílené firemní nabídky různého zboží, píše deník Právo.