Přehled tisku
Komentář Hospodářských novin se ptá, čím to, že šéf opozice Jiří Paroubek náhle nechává žít premiéra Mirka Topolánka. Po krajských volbách, které vyhrála ČSSD, přitom Paroubek hřímal, že Topolánkův kabinet ztratil mandát vládnout. Deník pro to má jedno vysvětlení: Paroubek si spočítal, že jít s Václavem Klausem do dobrodružství úřednické vlády je pro jeho stranu asi tak bezpečné jako pro zajíce uvelebit se v záhybech anakondy.
Politika ČSSD vůči premiéru Mirku Topolánkovi se poněkud zmírnila, píše ve svém komentáři deník Lidové noviny. Upozorňuje na to, že předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek si teď vstřícnost může dovolit. Autor komentáře připomíná, že Topolánek si pro jednání s Paroubkem vytyčil limity, ale Paroubek má své představy. Chce, aby vláda zastavila "protilidové reformy" a zdráhá se schválit navýšení kontingentu v Afghánistánu. Topolánka tedy čeká nesnadný úkol: nepohřbít sebe samého pod podbízivými návrhy oponentů.
Z demonstrace síly a šíření strachu obvinil pražský primátor a první místopředseda ODS Pavel Bém premiéra Mirka Topolánka v souvislosti s tím, že Topolánek v neděli ohlásil svou kandidaturu na post šéfa strany. Píše o tom deník Právo. Topolánkův brífink, při němž ho podpořila celá řada politiků i známých osobností, Bém označil za patetický a spektakulární. "Dýchalo to mne atmosférou z dob, kdy ODS prožívala svou nejhlubší krizi," uvedl Bém. Co tím chtěl premiér ukázat, ptá se Bém v Právu. Sám vidí jako jedinou cestu z krize otevřít v ODS hlubokou vnitrostranickou diskusi.
Zákaz zveřejňování policejních odposlechů, který v pátek schválila Poslanecká sněmovna, přirovnává komentátor Hospodářských novin k léčení zanícené třísky sekerou. Autor připomíná zveřejnění nahrávky skandálního rozhovoru slovenského ministra vnitra a šéfa slovenské tajné služby nebo otištění odposlechu guvernéra centrální italské banky, který vedl k jeho odvolání, a upozorňuje, že ani tehdejšího slovenského premiéra Mečiara, ani italského předsedu vlády Berlusconiho nenapadlo zveřejňování odposlechů zakázat. České poslance to napadlo a odhlasovali zákaz téměř jednohlasně. "Z té rychlosti a lehkosti jde skoro strach," uzavírá deník.
Je to krok špatným směrem, píše o zákazu v komentáři Mladá fronta Dnes. Autor uvádí, že odposlechy jsou u nás zveřejňovány poměrně zřídka a vždy se týkají vážných podezření z korupce, které policie často není schopna vyřešit. Místo toho, aby politici zajistili, že policie bude řádně konat, objeví se ve sněmovně návrh, který ve svém důsledku pomáhá nemravné chování krýt, a bez jakékoliv širší diskuse je schválen. Zákon budou nyní posuzovat senátoři. Uvidí se, zda jsou skutečně tou pojistkou demokracie, za kterou se tak rádi prohlašují, píše list.
Na svého mluvčího svaluje ministr dopravy Aleš Řebíček vinu za to, že jeho úřad až na poslední chvíli zveřejnil, že od 1. listopadu musejí všichni řidiči na D1 používat zimní pneumatiky. Uvádějí to Lidové noviny. Přitom ještě tři dny předtím mluvčí Karel Hanzelka "balamutil", že zimní gumy nebudou potřeba, připomíná deník. Kdyby byla nějaká mateřská školka pro ministry, Řebíček by měl jít do přípravky, soudí komentátor. Nejde přitom o to, zda se má v zimě jezdit na zimních pneumatikách. To je samozřejmost. Spor je o to, zda může být občan o své povinnosti spraven den před tím, nežli začne platit. A ministr místo toho, aby se veřejnosti omluvil, hází vinu na svého mluvčího. Ptá se přitom, zda ho má snad vyhodit? - Otázka podle Lidových novin ale zní: koho vlastně vyhodit?
Deník Právo se vrací k polemikám kolem kauzy agenta-chodce Miroslava Dvořáčka, kterého měl v r. 1950 Státní bezpečnosti udat Milan Kundera. Vnuk Ivy Militké, která jako jedna z hlavních aktérek případu měla dát podnět k pátrání v policejních archivech, vyvrací nejasnosti a pochybnosti kolem tohoto pátrání. Obhajuje postup Adama Hradilka, který v dokumentech z policejního vyšetřování našel jméno Milana Kundery a poté celou kauzu zveřejnil v týdeníku Respekt. Kritizuje naopak postoj komentátora deníku Petra Uhla, který podle něj jen využil celého případu ke kritice práce Ústavu pro studium totalitních režimů. Uhl se ale brání tím, že pracovní postupy a metody ústavu svědčí o opakovaném zneužívání jeho poslání a o nekompetentnosti jeho pracovníků. O samotnou roli Kundery v tomto případu mu přitom nejde, opakuje Petr Uhl. Studium činnosti Státní bezpečnosti a utrpení jejích obětí, stejně jako dodnes trvající důsledky její činnosti, si však zaslouží vědecký přístup, který dnešní Ústav pro studium totalitních režimů nabídnout nemůže, píše Uhl v Právu.
Finanční krize na českém trhu zúží nabídku nových bytů. Píšou to Hospodářské noviny s tím, že jedna z významných developerských společností Orco, která staví mimo jiné i rezidenční nemovitosti, už odložila některé připravované projekty. Orco tak reaguje na současnou situaci na trhu, kdy světová krize stěžuje developerům financování, protože banky přitvrdily pravidla pro poskytování úvěrů. Češi tak zatím nemůžou spoléhat na to, že finanční krize přinutí developery snížit ceny v nových bytových projektech, přestože právě Orco šlo nedávno jako první z developerů s cenami dolů v projektu Tyršův vrch v pražské Michli. Podle zástupců společnosti šlo ale jen o jednorázovou časově omezenou akci. Neznamená to, že by Orco chystalo nějaké plošné zlevnění u všech projektů.
Lékaři chtějí omezit užívání antibiotik, píše Mladá fronta Dnes. Průzkum totiž ukázal, že naordinují celou polovinu antibiotik zbytečně. Pacienti by je vůbec neměli polykat. Průzkum proběhl u sto třinácti dětských lékařů ve třinácti okresech. Podle listu jde nejen o obrovské vyhazování peněz - ročně jsou to až miliardy korun. Daleko horší je, že bakterie si na tyto léky zvykají, a antibiotika tak ztrácejí svou účinnost. Omezení antibiotik je proto jednou z věcí, které chce Česko prosadit v příštím roce, kdy bude předsedat Evropské unii. Zneužívání antibiotik totiž není česká specialita, například Francouzi jich spolykají ještě dvakrát tolik. I čeští lékaři však přiznávají, že je k předepisování antibiotik často tlačí sami rodiče nemocných dětí, píše Mladá fronta Dnes.