Přehled tisku
Komentáře Lidových novin a Hospodářských novin se pozastavují nad mlčením prezidenta Václava Klause k rusko-gruzínskému vojenskému konfliktu. Od Klause, tedy muže obecně známého svou citlivostí ke ztrátě suverenity, zní to mlčení zvlášť znepokojivě.
Komentář deníku Právo hodnotí postoje západních i českých politiků a médií ke konfliktu. Kavkazský konflikt a jeho účelová prezentace jen posílily pochyby o argumentech, s nimiž Západ minimálně od bombardování Srbska žongluje v mediálním ospravedlňování kroků vysloveně ostudných, píše autor. Myslí si, že "politici obracejí pojmy jako mezinárodní právo, demokracie a lidská práva jak gumové rukavice na jedno použití. Jednou tak, podruhé onak".
Rusko-gruzínskému konfliktu se v článku v Mladé frontě Dnes věnuje premiér a předseda ODS Mirek Topolánek. "Marshallův plán, srpen 1968, radar, ruský útok na Gruzii. To jsou jasné důkazy, jak důležité je sdílet "ochranný deštník" euroatlantických struktur. Rusko k nim z mnoha důvodů nechce přímo patřit. To je nutné respektovat a snažit se s ním spolupracovat. Také Moskva však musí respektovat svobodu každé země přihlásit se k Západu. Gruzie je nám blízká a má nárok na to být součástí společenství. Věřím, že jednou bude," píše Topolánek.
Podle komentáře deníku Právo není zřejmě "finanční průšvih jménem Diag Human" jediný. V 90. letech vládla nezodpovědnost, rozmařile se nakládalo s majetkem i právem a zástupci státu ve vládě i dalších institucích tomu buď přihlíželi, nebo rovnou pomáhali. Věčnou vzpomínkou, kterou si bohatě také zaplatili daňoví poplatníci, jsou masové krachy bank. Kolik kostlivců ještě na nás vypadne z ministerských skříní? ptá se autor.
Pokud vyloučíme možnost, že jsou vůči naší zemičce mezinárodní arbitráže systematicky zaujaté a nemůžeme se od nich dočkat spravedlnosti, pak to znamená jediné: že stát vůbec není schopen dělat tu práci, kterou má. Za takovou škodu by někdo měl nést odpovědnost. Jenže to by se musela poroučet celá česká politická a úřednická garnitura od počátku existence České republiky, píše komentátor Lidových novin.
Premiér Mirek Topolánek se v Pekingu zřejmě setká s představiteli čínských aerolinek China Southern Airlines, píše mimo jiné Mladá fronta Dnes. Podle listu má Topolánek, který je v Číně na neoficiální návštěvě na pozvání Českého olympijského výboru, v pátek schůzku s českými podnikateli a sejít by se měl i se zástupci čínské letecké společnosti, která zvažuje zavedení spoje do Prahy. Tisk dává Topolánkovu schůzku do souvislosti s chystanou privatizací Českých aerolinií. Čínská je firma je jedním ze zájemců o české aerolinky. Hodnota ČSA se odhaduje na pět miliard korun, stát vlastní 91 procent akcií. V současné době se vybírá hlavní privatizační poradce. K zájemcům o koupi českého národního dopravce patří například i ruský Aeroflot či Air France. O odstátnění ČSA se hovoří několik let. Firma, která se v roce 2005 dostala až do půlmiliardové ztráty, nyní prochází ozdravnou kůrou. Její součástí je například prodej nákladového terminálu a stravování. Za loňský rok vykázala firma po letech ztrát zisk 111 milionů a analytici ji považují za zachráněnou.
V České republice vzniká v krátké době už třetí militantní organizace s ultrapravicovými kořeny, všímá si deník Právo. Po Národní gardě Národní strany a Ochranných sborech Dělnické strany požádalo ministerstvo vnitra o registraci i občanské sdružení s názvem Národní domobrana. Jenže ministerstvo žádost odmítlo. A důvod? Podle rezortu sdružení vyzývá k ozbrojenému odporu a svržení vlády a chce být silnější než policie, což je v rozporu s fungováním demokratické společnosti. Představitelům Národní domobrany se to nelíbí. Chtějí se proti rozhodnutí odvolat.
Ministerstvo práce a sociálních věcí vypsalo podle Mladé fronty Dnes zakázku na proškolení 350 úředníků za několik desítek milionů korun. Za týdenní školení jednoho úředníka je ministerstvo ochotno zaplatit až 106.000 korun. Úředník, který školení absolvuje, by se měl orientovat v bankovní problematice a radit předluženým lidem. Podle ekonomických expertů je ale cena kurzu spočítaná ministerstvem příliš vysoká a reálně by měla být zhruba čtyřikrát nižší, píše list. Za týdenní školení minimálně 350 úředníků je stát ochoten zaplatit 38 milionů korun, včetně daně z přidané hodnoty by to bylo 45,2 milionu. Podle ekonomických expertů je ale reálné zaplatit za něco takového pět až deset milionů korun. Ministerstvo uvedlo, že polovina peněz na školení bude z evropských fondů a že částka 38 milionů korun je orientační, ne konečná.
