Přehled tisku
Na území tehdejšího Československa mohly být před rokem 1989 umístěny sovětské jaderné rakety. Podle deníku Právo v každém případě existovaly záměry na jejich rozmístění. Plyne to ze studie historika Petra Luňáka nazvané Plánování nemyslitelného. Luňák v ní analyzuje československé válečné plány v letech 1950 až 1990. Podle jednoho z utajovaných dokumentů existovala dohoda o rozmístění sovětských jaderných zbraní na čs. území z roku 1965.
Pod šifrou R se podle Lidových novin v letech 1928 - 29 skrýval Tomáš Garrigue Masaryk, který tak do tohoto deníku přispěl devítidílným seriálem politických analýz s názvem "Volby a po volbách". Masaryk o možnost publikovat na stránkách Lidových novin sám požádal jejich vydavatele Jaroslava Stránského a využil ji dokonale. Pochválil přitom spřízněné politiky a zkritizoval protivníky, píše deník. Tvrdě psal hlavně o předsedovi Národní demokracie Karlu Kramářovi, který vedl s Masarykem dlouhodobý spor. Sám přitom vytýkal Kramářovi, že kritizuje prezidenta. Nepodepsaných článků napsal Masaryk celou řadu, nejvíce jich vyšlo v legionářském Národním osvobození. Čtenáři o prezidentových "anonymech" nic netušili až do roku 1937, kdy je odhalil historik Jaroslav Werstadt. Tehdy si za to vysloužil tvrdou kritiku Masarykova syna Jana.
Materiály, které dokazují spolupráci lidoveckého místopředsedy sněmovny Jana Kasala a dalších lidí se sovětskou vojenskou rozvědkou, jsou podvrh. Píše to deník Právo a připomíná, že několik členů sněmovny dostalo tyto dokumenty v nedávných dnech poštou. Kauzou se nyní bude zabývat komise pro dohled nad Bezpečnostní informační službou. Je tu totiž podezření, že dokumenty s označením Přísně tajné unikly z civilní kontrarozvědky. Podle šéfa sněmovní komise Jeronýma Tejce se materiály po formální stránce velmi podobají podkladům BIS. Pokud jsou pravé, došlo při jejich úniku k porušení zákona. Je ale otázka, zda je někdo nezfalšoval záměrně. Mluvčí BIS Jan Šubert v Právuříká, že jde o stejné listiny, které již před čtyřmi lety zveřejnil bulvár. Analytici BIS již tehdy dospěli k závěru, že jde o podvrh. Nelze přitom podle Šuberta vyloučit, že byly zhotoveny na objednávku, s cílem zkompromitovat veřejně činné osoby. Za podvrh označil tyto dokumenty před čtyřmi lety i Jan Kasal. Chce se proti nim bránit soudní cestou. Svůj soud s Bleskem, který je zveřejnil v roce 2003, však před dvěma měsíci prohrál.
Praha bude kvůli bezpečnosti šetřit na olympijských sportovištích. Píší to Hospodářské noviny v souvislosti s kandidaturou hlavního města na pořádání letních olympijských her v roce 2016. Organizátoři si podle deníku musí udělat důkladný audit, kolik je budou bezpečnostní opatření stát. Tato studie je jednak nezbytnou součástí dotazníku, který musí Praha předložit Mezinárodnímu olympijskému výboru, a jednak na jejím základě lze odhadnout, zda budou hry ziskové. Město zatím pracuje s odhadem, že zajištění bezpečnosti sportovců i účastníků her bude stát 21 miliard korun. Případný nárůst nákladů budou muset kompenzovat úspory na sportovištích. Místo stavby nových se tak využije těch stávajících, uvádějí Hospodářské noviny. Například šermířům místo nové haly poslouží Průmyslový palác na Výstavišti.
Celosvětová poptávka po uranu stoupá a s ní i zájem o jeho těžbu v České republice. Jak ale připomínají Lidové noviny, občané si těžbu uranové rudy ve svém okolí nepřejí. Její dobývání ani neodpovídá státní energetické koncepci. To jsou hlavní důvody, proč se v Česku v blízké době těžba rozšiřovat nebude. V současné době se stále těží v Dolní Rožínce u Žďáru nad Sázavou. Stát chtěl původně těžbu utlumit, projevil o ni ale zájem australský investor. Důl tak zůstane v činnosti do konce roku 2008. V dalších třech nalezištích, o která projevili těžaři zájem, však ministerstvo průmyslu nepovolilo průzkum. Jedná se o ložiska v Jamné, Brzkově a v Polné. Je pochopitelné, píše deník, že se lidé těžbě uranu brání. Za minulého režimu se totiž dobýval způsobem, který zcela zdevastoval životní prostředí. Následky takové těžby nejsou odstraněny dodnes a sanace, která bude probíhat až do roku 2040, bude stát 53 miliard korun. Podle firem, které se těžbou uranu zabývají dnes, však uranové doly představují menší ekologickou zátěž, nežli například dobývání uhlí. Kromě Australanů chce v Česku těžit uranovou rudu i ruská společnost TVEL, která dodává jaderné palivo do českých elektráren.
U velkých nákupních center po celé ČR mizí nákupní košíky. Uvádí to Mladá fronta Dnes. Jen z obchodů Hypernova a Albert jich tak každoročně zmizí až desetina - tedy až pět tisíc. Stejně si stěžují i Tesco a další obchodní řetězce. Škody jdou do milionů korun. Co se s vozíky stane? - ptá se deník. Kutilové z nich dokážou udělat například gril nebo menší plůtek, mladí lidé se v nich vozí, bezdomovci je používají na převážení svých věcí. Vlastníci supermarketů proto vymýšlejí stále rafinovanější způsoby obrany. Přišli třeba se speciálními kolečky, která se v určité vzdálenosti od obchodu automaticky zablokují, uvádí Mladá fronta Dnes.
