Přehled tisku
Nominace Heleny Třeštíkové na post ministra kultury vypovídá o tom, jak nepřipravené jsou politické strany na výkon státní moci a jak lehkovážně a neprofesionálně s ní zacházejí. Píšou to čtvrteční Hospodářské noviny.
Nominace Heleny Třeštíkové na post ministra kultury vypovídá o tom, jak nepřipravené jsou politické strany na výkon státní moci a jak lehkovážně a neprofesionálně s ní zacházejí. Píšou to čtvrteční Hospodářské noviny. Podle Práva chtějí lidovci, kteří Třeštíkovou do vlády navrhli, "parazitovat" na jejím dobrém jméně. Lidovým novinám se nelíbí způsob, jakým strany ministry kultury vybírají. Podle Hospodářských novin našli lidovci v Heleně Třeštíkové osobnost, která se proslavila angažovaným dílem, ale politicky je zcela nezkušená. "Našli tvůrce z oboru, který by měl mít k výkonu funkce ministra kultury blíž - asi tak blízko jako dětský lékař k řízení ministerstva zdravotnictví či učitel zeměpisu k ministru školství," píše deník. Hospodářské noviny si myslí, že lidovci ve skutečnosti nenápadně manažersky povedou celý resort.
Za uplynulých třináct let nejvíce podražilo bydlení, elektřina, voda, plyn, telekomunikace a pošty. Jinými slovy odvětví s vysokou mírou státní regulace, kde neviditelná ruka trhu byla a je silně omezena. Nejméně se ceny zvýšily u obuvi, oděvů, zařízení domácností či rekreace, tedy v oblastech státem takřka nedotčených, píše komentátor čtvrteční Mladé fronty Dnes a dodává, že zásahy státu jsou chybou. I ve státem "nekontrolovaných" odvětvích dochází ke zdražení, "ale podstatně mírnějšímu, většinou způsobenému zdražováním surovin, práce a vzrůstající kvalitou zboží," míní komentátor, což má podle něj za následek, že podíl výdajů na bydlení je v průměrné české domácnosti dvaapůlkrát vyšší než na počátku devadesátých let. Naopak na potraviny jde z rodinného rozpočtu o třetinu menší díl, a struktura výdajů domácnosti se tak přibližuje světovému normálu. Stát prostřednictvím majetkových podílů, různých licencí a povolení utváří umělé monopoly a deformuje tím i telekomunikace, vodárenství, plynárenství, pošty, veřejnou dopravu či odvoz odpadu. Na opačném pólu stojí zejména producenti zboží, kterým pod tlakem konkurence nezbývá nic jiného než neustálým vlastním sebezdokonalováním tlačit ceny dolů, uzavírá komentátor.
V České republice loni vzniklo nebo bylo obnoveno na 800 personálních agentur. Informují o tom Hospodářské noviny, podle kterých rostoucí boom podnikání s pracovními silami ovlivnil nedostatek českých pracovníků. Stále častěji se zaměstnanci vyhledají v zahraničí, píšou HN. "Ministerstvo práce a sociálních věcí za loňský rok obnovilo nebo vydalo nové licence pro 800 agentur. Nyní jich má v databázi přes 1500," uvedly Hospodářské noviny s tím, že řada zprostředkovatelů práce funguje v zemi bez licence. "Nejde jen o byznys, ale i o kredit a obrovské daňové úniky. Podvodné agentury poškozují dobré jméno všech poctivých," uvedl na adresu nepoctivých podnikatelů šéf Asociace poskytovatelů personálních služeb Luboš Rejchrt. Stát přichází možná o stamilionové částky, ale na vypátrání nepoctivců je podle listu krátký.
Počet Čechů, kteří vydělávají víc než 31.500 korun měsíčně, se letos zvýší o dalších 100.000 na 430.000 lidí. Na základě odhadů ministerstva financí o tom informuje dnešní Mladá fronta Dnes. Tato vybraná skupina, která tvoří téměř desetinu všech zaměstnanců v ČR, letos zaplatí třetinu veškerých daní z příjmů, které stát vybírá.
Záměr ministra zdravotnictví Tomáš Julínka (ODS) získat chybějící lékaře v Bulharsku a Rumunsku má jen malou šanci na úspěch, uvádějí Lidové noviny. Julínek loni v prosinci uvedl, že chce na Balkánu najít nové lékaře, kteří v českých zdravotnických zařízeních chybějí na pokrytí služeb poté, co v platnost vstoupil nový zákoník práce. Podle deníku neprojevili zatím rumunští ani bulharští lékaři žádný zájem se do Česka přestěhovat. Důvodem je mimo jiné požadavek, aby všichni zahraniční lékaři byli schopni s pacienty komunikovat v češtině. Odcházejí také raději do ekonomicky silnějších států EU.
