Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Vsetínský starosta a senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) nerozumí tomu, proč jeho vystěhování Romů ze Vsetína a televizní výrok o "čištění od vředu" vyvolal u romských aktivistů a ve vedení KDU-ČSL takové pobouření. Jeho kritikové včetně úřadujícího šéfa strany Jana Kasala podle něj jen blábolí o problému, o němž nic nevědí.

Vsetínský starosta Jiří Čunek
Vsetínský starosta a senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) nerozumí tomu, proč jeho vystěhování Romů ze Vsetína a televizní výrok o "čištění od vředu" vyvolal u romských aktivistů a ve vedení KDU-ČSL takové pobouření. Jeho kritikové včetně úřadujícího šéfa strany Jana Kasala podle něj jen blábolí o problému, o němž nic nevědí. Za svým výrokem si prý stojí a ve svém postupu vůči Romům hodlá vytrvat. "Já si připadám jako lékař, který tyto vředy čistí,"řekl v rozhovoru pro páteční Lidové noviny. "Co se týká čištění vředu, tak to si myslím stále. Neřekl jsem to vůči nějaké skupině lidí, ale obecně. Česká republika má řadu vředů, které je potřeba řešit a vyčistit je," uvedl Čunek, který je vzhledem k svému volebnímu úspěchu pro některé členy strany horkým favoritem na předsedu KDU-ČSL. Prohlásil také, že ho v souvislosti s touto aférou děsí nekompetentnost jednotlivých médií, která spustila poprask. Lidové noviny připomínají, že vsetínská radnice na základě Čunkova rozhodnutí vystěhovala z města za hranice Zlínského kraje přes 100 Romů, s nimiž měla problémy při placení nájemného.
Foto: ČTK
Dalších přibližně 230 Romů pak město přestěhovalo asi kilometr od centra do komplexu z plechových kontejnerů. "Pro mne je důležité, aby moje činy kladně hodnotili lidé ze Vsetína. Dělal jsem to pro ně, a ne proto, abych se stal senátorem," odvětil kritikům populární starosta. S tím, že podle úřadujícího šéfa strany Kasala je jeho postoj v rozporu se zásadami KDU-ČSL, Čunek nesouhlasí. "Asi jsem mu (Kasalovi) trnem v oku, protože jsem jeden z těch, kteří mu už dlouho říkají, že by měl odejít. Protože z něj čiší, že si chce hřát jen svůj místopředsednický post ve sněmovně,"řekl Lidovým novinámČunek.


Ilustrační foto: Archiv Radia Praha
Školáků s poruchami učení výrazně přibylo. Zatímco před patnácti lety seděla ve školních lavicích jen dvě a půl procenta dětí, které mají kvůli potížím se čtením a psaním nejrůznější úlevy, nyní je jich o čtyři procenta víc. Píše o tom na titulní stránce Mladá fronta Dnes. Tak rychle přitom dětí, které se rodí postižené, ale zdaleka nepřibývá. Jejich počty podle odborníků zůstávají zhruba na stejné úrovni. Pravá příčina zvyšujícího se počtu ´postižených´ dětí tkví podle deníku v tom, že je módní ´diagnóza´ pro žáky, kterým nejde učení, ale i pro školy výhodná. Psychologové to ale považují za vážný problém a tento týden se radili, jak nárůstu počtu dyslektiků (porucha čtení) a dysgrafiků (neschopnost vyznat se v písmenech) zabránit.


Pět měsíců od voleb a výsledek povolebního jednání je tam, kde byl třetího června, upozorňují komentáře tisku. Hospodářské noviny soudí, že vina za nulový výsledek padá primárně na prezidenta, šéfy velkých stran, jejich poslance a v neposlední řadě na média, která bezvýsledné schůzky a mimoústavní kroky tolerují. Hlavními viníky nulového výsledku jsou ale podle komentátora šéfové ODS a ČSSD Mirek Topolánek a Jiří Paroubek. "Svoje chutě ztotožňují se zájmy státu, svoji kariéru povýšili na národní blaho," vadí komentátorovi listu.

Sůl jakéhokoli vládnutí je přitom lepší než zlato zmatkovitého bezvládí, zdůrazňuje komentátor Práva. Politické špičky by měly podle Práva vyhlédnout z metropole do statutárních měst, jak tam po komunálních volbách sestrojují své primátorské kabinety. "Když to jde dole, proč to nejde nahoře? ptá se právem volič, znechucený veškerým tím nekonečným pinožením. Kdyby si tak na něho vzpomněli všichni, kdo se právě dnes scházejí u prezidenta republiky," přeje si komentátor Práva.


Tým ministra financí Vlastimila Tlustého podle Mladé fronty Dnes ve čtvrtek nečekaně opustil jeden z jeho nejdůležitějších členů - ekonom Miroslav Zámečník. Ten byl jedním ze dvou vyjednavačů, kteří se pro český stát snažili uzavřít smír s ČSOB a japonskou bankou Nomura. Tým se snažil odvrátit riziko, že Česko bude muset platit miliardy korun v mezinárodních právních sporech, píše deník. "Ano, rezignoval jsem. Bylo to z důvodu rozdílného názoru na to, jak dál postupovat ve vyjednávání," potvrdil listu Zámečník, jemuž prý ministr Tlustý ve čtvrtek náhle zúžil vyjednávací mandát pouze na vyjednávání s ČSOB. A Zámečník omezení svých kompetencí odmítl akceptovat. "V okamžiku, kdy se nemohu účastnit bilaterálních jednání s Nomurou, nemůžu být zodpovědný za něco, u čeho nejsem přítomen,"řekl. Ministr Tlustý byl podle deníku ve čtvrtek večer cestou do Berlína rezignací svého poradce značně překvapen. "To slyším poprvé. Je mi líto, že se to dozvídám přes média. Musím ale říct, že jeho odchod považuji za unáhlený a neopodstatněný,"řekl Mladé frontě Dnes.


Skandál kolem loňského spekulativního nákupu pozemků, kdy se vzhledem k blížícímu se termínu restituční tečky v tzv. mimořádném režimu urychleně a nestandardně vyřizovaly některé restituční nároky, komentuje Právo. Podotýká, že za aférou nestojí jen tehdejší ministr zemědělství Petr Zgarba, jehož jméno se dodnes v této souvislosti omílá, ale celé prezidium Pozemkového fondu, a že návrh nestandardně vyřizovat restituční nároky vyšel od členů ODS. Restituce se totiž příliš vlekly a restituenti se zlobili. Dobrý důvod. Zvláštní shodou však na tom vydělali hlavně spekulanti, kteří své nároky uplatnili teprve den před tím, než akce začala, píše Právo. Především bychom si prý ale podle listu měli připomenout, že podstatou celé té finty jsou právě volně obchodovatelné restituční nároky v papírové podobě, což komentátor listu označuje za prapodivnou loterii. "Někdo za takový papírek dostane kus úhoru, někdo lukrativní parcelu. Zkrátka podnikatelské riziko. A tento hanebný kšeft, totiž svobodný obchod s dědictvím předků, ten přece také pochází z dílny ODS," píše Právo.


Agrární komora chce podle Hospodářských novin pomoci zemědělcům, kteří produkují mléko. Hodlá vytvořit odbytové družstvo, které ovládne nejméně polovinu českého trhu. Cílem družstva bude přimět mlékárny, aby farmářům platily víc peněz než nyní, píše deník. Plány komory jdou ale podle Hospodářských novin ještě dál. "Předpokládáme, že mlékárny zareagují vytvořením své společné nákupní organizace," citují prezidenta komory Jana Velebu. Nakonec by podle něj mohli zemědělci i mlékárenské firmy společně tlačit na obchodní řetězce, aby zvedaly cenu mléka, másla, jogurtů či sýrů.


Jadernou elektrárnu Temelín, jejíž druhý blok postihly problémy s palivovými články a v současnosti je mimo provoz, zřejmě příští rok čeká mimořádná obměna paliva. "Pravděpodobně bude muset příští rok dojít k mimořádné obměně paliva. Nejde o to, že by to byl tak velký bezpečnostní problém, ale Temelín má specifické postavení hlavně v médiích, a proto to budeme raději řešit razantněji, než by bylo nutné,"řekl Mladé frontě Dnes náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner. Deník připomíná, že palivové články v Temelíně, které dodává pro reaktory ruské výroby americká firma Westinghouse, mají problémy s tím, že se deformují a netěsní. Musí se tak jednak měnit častěji a jednak způsobují více výpadků a odstávek elektrárny. "Jsme připraveni omezit problémy elektrárny právě i za cenu mimořádné obměny paliva," potvrdil ředitel Temelína Vladimír Hlavinka. Temelín nicméně splňuje všechny potřebné bezpečnostní standardy a je prověřen Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, poznamenává Mladá fronta Dnes.


Český Napoleon stále marně čeká na uznání. Píší to Lidové noviny. Podle deníku byl nejslavnějším českým vojevůdcem muž, od jehož narození ve čtvrtek uběhlo 240 let. Přesto si Češi významné jubileum svého slavného krajana nijak nepřipomněli. Tím mužem je Jan Josef Václav hrabě Radecký z Radče, který proslul ve službách rakouského císaře mimo jiné jako strůjce vítězství spojeneckých armád nad Napoleonem v bitvě u Lipska či jako "zachránce" monarchie ve vítězné bitvě proti přesile italských revolucionářů v revolučním roce 1848. Když maršál Radecký v požehnaném věku 92 let zemřel, kráčel před jeho rakví sám císař František Josef I. Pohřeb trval pět dní a zúčastnily se ho tisíce lidí. "Podle mého názoru je dnes Radecký jedním z nejslavnějších Čechů v Evropě, ke kterému ale mají Češi paradoxně stále velmi odtažitý vztah,"řekl Lidovým novinám historik Pavel Koblasa. Rakouský maršál byl totiž nejen uznávaným Napoleonovým protivníkem, ale také zastáncem takzvané absolutistické monarchie a nepřítelem jakýchkoliv nacionalistických a revolučních hnutí v rámci RakouskaUherska. Ačkoliv pocházel ze starého českého rodu a narodil se v Čechách, sám se údajně považoval za Rakušana. "Na první místě pro něj byla věrná služba císaři,"říká podle Lidových novin další historik, Milan Hlavačka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Lidové noviny připomínají, že v roce 1918 bylo Radeckého náměstí v Praze přejmenováno na Malostranské a socha slavného vojevůdce byla odstraněna. Dnes stojí v lapidáriu Národního muzea.


Slovan Liberec vs. Sporting Braga,  foto: ČTK
Český tisk nešetří kritikou na adresu všech tří fotbalových klubů, které ve čtvrtečním Poháru UEFA dostaly lekci. Liberec utrpěl v portugalské Braze debakl 0:4, Sparta podlehla průměrnému belgickému klubu Waregem 1:3 a Mladá Boleslav doma prohrála s Panathinaikosem Atény 0:1. Deník Sport to na titulní stránce shrnul jednoznačně: "Tři pohřby, Češi - Evropa 1:8." Největšího odsouzení se dočkala pražská Sparta, která až v závěru vstřelila čestnou branku. "To je trapas století!," napsal k jejímu výkonu deník Blesk. "To byla ale ostuda!," doplnil Sport, který výkon letenských graficky ohodnotil dvěma z deseti možných míčků. "Nadšení poloprofesionálové, kluci, co chodí do práce a až odpoledne se scházejí k tréninku, pokosili v Poháru UEFA Spartu! Tohle není sci-fi, ale fakt. Tým pohybující se na dně belgické ligy po Austrii porazil ve skupině i Spartu. Totálně rozloženou Spartu," napsal autor na úvod referátu k zápasu.
Sparta podlehla belgickému klubu Waregem 1:3,  foto: ČTK
Deníky Šíp a Mladá fronta Dnes si pro titulky vybraly paralely z belgických reálií. "Spolkli Spartu jako pralinku," napsal první jmenovaný. "Sparta našla Waterloo," dodal druhý. Blesk se navíc opřel do obránce Tomáše Řepky, který byl velmi nejistý a špatný výkon korunoval vlastní brankou. "Třetí gól si dal dokonce sám zoufalý pan Řepka, který je zralý na okamžité přeřazení do béčka," zhodnotil deník jeho výkon. V Mladé Boleslavi se kvůli výpadku elektřiny opozdil výkop druhého poločasu a jako inspiraci si to vzaly deníky Blesk a Lidové noviny. "Středočechům scházela energie - herní i elektrická. Boleslavi došel proud," napsal ve dvojici titulků k zápasu s Panathinaikosem bulvární list. "Mladá Boleslav bez proudu. I bez bodů," poznamenal ten druhý. Řekové to na české týmy umějí, v posledních letech v pohárech porazili Slavii, Spartu i Liberec. "Kat z Atén znovu sekl, odnesla to Boleslav," narážela na nepříznivou bilanci Mladá fronta Dnes. "Kat sťal i 'Bolku'," dodal ve stejném duchu Sport. Stručněji se listy věnují vysoké porážce mistrovského Liberce v Portugalsku, protože zápas končil až po 23. hodině českého času. "Liberec odjel s debaklem," shrnul dění v Braze Blesk. "Místo bodů se vraceli domů s ostudou," napsalo Právo.