Přehled tisku
Komentátorka Hospodářských novin reaguje na pondělní prohlášení šéfa Madety Milana Teplého, že by se české mlékárny měly spojit, aby na malém českém trhu mohly konkurovat zahraničním mlékárnám. Teplý má vizi, že by se české mlékárny spojily a rozdělili si hřiště: jedna bude vyrábět jogurt, druhá tvaroh, další sýry a zatlačí supermarkety, aby jim za mléčné výrobky připlatily.
Komentátorka Hospodářských novin reaguje na pondělní prohlášení šéfa Madety Milana Teplého, že by se české mlékárny měly spojit, aby na malém českém trhu mohly konkurovat zahraničním mlékárnám. Teplý má vizi, že by se české mlékárny spojily a rozdělili si hřiště: jedna bude vyrábět jogurt, druhá tvaroh, další sýry a zatlačí supermarkety, aby jim za mléčné výrobky připlatily. Podle autorky to je jasný případ kartelu, který by šéf antimonopolního úřadu Martin Pecina musel podle zákona zakázat ještě dříve, než vznikne. Teplého plán má ale další vadu. Pokud by se totiž mléčný kartel pokusil zvednout ceny, dovezou supermarkety sýry a jogurty z Francie, Německa či Slovenska. Právě v tom by se dohoda o mléčných výrobcích lišila od benzinového kartelu, píše autorka. Ten pumpaře zbavil konkurence a platili to zákazníci, kteří z valné většiny musí tankovat v Česku. Ale mléčné výrobky brázdí denně v kamionech celou Evropou.
Velké množství lékařských dokumentů s podrobnými údaji o zdravotním stavu pacientů se objevilo před několika dny v kontejneru s komunálním odpadem u Domu kultury v Mladé Boleslavi. Spisy s důvěrnými údaji se válely i mezi odpadky na zemi. Zatím není jasné, kdo dokumenty vyhodil. Případ začala vyšetřovat policie. Informují o tom Deníky Bohemia. "Dokumenty jsou staršího data. Věc je stále v šetření, proto ani nemůžeme říci, co případnému pachateli hrozí," uvedl pro list Ladislav Beneš z mladoboleslavské policie. Nedaleko Domu kultury ještě v květnu sídlila místní Linka důvěry SOS. Někteří obyvatelé proto podle listu organizaci podezřívali, že spisy vyhodila. Ta však veškerá obvinění odmítá.
píše autor v souvislosti s páteční schůzkou šéfa občanských demokratů a Klause, jemuž má Topolánek referovat o svém vyjednávání o vládě. Podle komentátora je jednou z možností to, že prezident zkusí přesvědčit Topolánka, aby se sám vzdal své vyjednávací funkce a pověřil tím ve vedení ODS někoho jiného. Autor předpovídá, že Topolánek by takový návrh Klause odmítl.Práva si všímá toho, že prezident Václav Klaus se nijak nevyjádřil k úterní schůzce s předsedou ČSSD a premiérem Jiřím Paroubkem. "Včerejší Klausovo významné mlčení mi napovídá, že Mirka Topolánka možná čeká černý pátek," "V takovém případě by mu pak mohl prezident prozradit, že jeho původní rozhodnutí nepověřit druhým pokusem o sestavení vlády sociální demokracii už neplatí," napsal komentátor Práva.
Komentátor Lidových novin píše o komplexním návrhu řešení povolební situace, který Paroubek v úterý předložil Klausovi a o kterém odmítl cokoli říci. Autor analyzuje Paroubkovy záměry a dospívá k závěru: "Už začínáme tušit, co je to komplexnost: opoziční smlouva, jakou jsme ještě neviděli." Další komentátor Lidových novin si všímá, že šedesátidenní povolební pat už má svého vítěze - komunisté definitivně opustili ghetto. "Kvůli nekončícím povolebním tahanicím se tak KSČM definitivně stala nejen pevnou součástí demokratické levice, ale i celé politické scény," napsal autor.
Komentátor Hospodářských novin soudí, že lídři ODS, KDU-ČSL a Strany zelených pomalu pohřbívají svůj projekt trojkoalice. "Před Topolánkem leží dvě stezky. První: zůstane principiální, odmítne velkou dohodu s Paroubkem, ponechá ji na někom přizpůsobivějším a vrátí se do Ostravy. Druhá cesta je politická, riskantní: využije šanci k velké změně, která by odstranila do budoucna možnost patu; i jeho hlubší příčinu, totiž početné zastoupení extremistů ve sněmovně. S Paroubkem uzavře časově omezenou dohodu a voliče přesvědčí, že proti totálně zaťatému protihráči uhrál maximum. Volba je na Topolánkovi," napsal autor.
Hospodářské noviny také píší, že vlekoucí se jednání o složení nové vlády komplikují závazky Česka vůči EU i přípravu českého předsednictví EU v roce 2009. "Není jasné, kdo bude mít v zahraniční politice jaké kompetence, především, kdo bude odpovědný za evropskou agendu,"řekl Hospodářským novinám zdroj obeznámený s děním na ministerstvu zahraničí.
Místopředseda ODS Petr Nečas v článku v Právu v souvislosti s úvahami o možných změnách volebního zákona píše, že ODS nepřistoupí na žádné návrhy s posílením většinových prvků beze změn v Ústavě. "Bez ústavní většiny v obou komorách parlamentu nelze dále posilovat většinové prvky v poměrném systému," uvedl. Nečas přitom poukázal na to, že ČSSD svými hlasy v Senátu není schopná přispět k ústavní většině. "Je zde nezbytný třetí politický partner. Posílení většinových prvků v poměrném systému pouze na základě dvojstranné dohody ODS a ČSSD je politický a ústavní nesmysl," upozornil Nečas v Právu.
Exministr zahraničí a bývalý poslanec ČSSD Jan Kavan nyní pracuje jako asistent sociálnědemokratického poslance ze Zlínska Miloše Melčáka. Uvádí to Mladá fronta Dnes. Jako asistent působí ve sněmovně i exposlanec ODS Jiří Bílý, píše deník. Bývalí poslanci KDU-ČSL Jaromír Talíř a Josef Janeček by podle něj zase mohli pracovat jako náměstci na ministerstvech. Kavan ke své práci pro poslance Melčáka deníku řekl: "Je to ale jen na částečný úvazek, takže jen to by mě neuživilo. Odstupné ze Sněmovny dostanu později, ale mám nějaké úspory. Mám už také živnostenský list a existuje možnost, že bych pracoval v Bruselu při Evropské unii, záležet bude na tom, jak dopadne jednání o vládě."Mladá fronta Dnes připomněla i povolební osudy dalších bývalých poslanců - exposlanec ODS a poté Unie svobody-DEU Petr Kott řídí středočeskou pobočku Všeobecné zdravotní pojišťovny, bývalý poslanec KDU-ČSL Jiří Karas by měl pracovat jako zástupce velvyslance ČR v Uzbekistánu a exposlanec ČSSD a bývalý ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit má být velvyslancem v Polsku.
Čeští vinaři stále častěji používají pro zátkování lahví umělé korky. Pravého korku je totiž nedostatek a jeho cena je vysoká. Podle prezidenta Českomoravského svazu vinařských podniků Antonína Šťastného je nedostatek korku vyvolán prudkým rozmachem světového nápojařského průmyslu v posledních letech. Napsaly to Lidové noviny. "Zatímco kvalitní korkový špunt se pohybuje okolo čtrnácti korun, cena sice kvalitního, ale plastu, je poloviční," dodal Šťastný. Také tajemník Svazu vinařů České republiky Martin Půček označil náhradu klasického korku umělým materiálem za celosvětový trend.
Zatímco před pěti lety se umělé zátky u vína v Česku téměř nepoužívaly, nyní má zátku z umělého korku asi čtvrtina vín. "Do pěti let by to mohla být tak polovina, podíl se bude stále zvyšovat," uvedl Šťastný. Podle odborníků mají umělé korky kromě nižší ceny i další výhody. Ty kvalitní lépe udržují aroma ve víně, řekl Ivan Váňa z Českého vinařství Chrámce. Navíc při použití špatného pravého korku může víno načichnout nebo se úplně zkazit, což u umělého korku nehrozí. Podle vinařů si klasické korkové zátky zcela jistě udrží pouze drahá vína.
Českým pivovarům se na zahraničních trzích daří lépe a lépe, píší Hospodářské noviny. Tuzemské pivovary tak pronikají na jeden zahraniční trh za druhým. Přejete si české pivo v Číně nebo v africkém Beninu? Dnes už to není problém! Lídr Trhu Plzeňský prazdroj v Česku prodal jen za první pololetí bez mála 4 miliony hektolitrů piva a 382 tisíc hektolitrů poslal do světa. Naopak třeba Starobrno se stalo nejsilnější českou značkou ve Švédsku. Po loňském rekordním roce je přitom opět "zaděláno" na skvělý výsledek a hodně tomu pomohlo i horké léto, kdy spotřeba piva výrazně roste.
