Přehled tisku
Komentáře Lidových a Hospodářských novin se věnují konfliktu mezi Izraelem a Libanonem. Lidové noviny pochybují o zásadním přínosu případného vyslání dalších mezinárodních sil do oblasti. Podle Hospodářských novin by Evropa měla šetřit s kritikou postupu Izraele a slyšet by mohl být i český ministr zahraničních věcí.
Řízení ve "stavu vylučujícím způsobilost", tedy třeba pod vlivem alkoholu či drog, jsou spolu s řízením bez řidičského oprávnění novými trestnými činy, za něž hrozí až rok vězení. Neshody kolem hladiny alkoholu v krvi u řidičů nejsou jediné, které s novým zákonem vyvstaly. Mladá fronta Dnes například upozorňuje, že městská policie je nejednotná při tolerování překračování povolené rychlosti v obci. Zatímco někde jsou ochotni tolerovat k maximální povolené padesátce pouze tři kilometry v hodině navíc, což je možná odchylka radaru, v jiných městech jsou strážníci podstatně benevolentnější. Třeba v Táboře, Trutnově nebo Českém Těšíně strážníci odpustí řidiči rychlost vyšší až o deset kilometrů v hodině. Ředitelé městských policií proto budou chtít na svém zasedání 27. července postupy sjednotit, píše deník.
Inspekce ministra vnitra chce stíhat tři důstojníky z protikorupční policie, kteří jsou podle ní odpovědní za zmizení korunního svědka v kauze uprchlého Radovana Krejčíře - podnikatele Jakuba Konečného. Inspekce navrhla Karla Tichého, Oldřicha Koppa a Milana Dvořáka stíhat za zneužití pravomoci veřejného činitele. Státní zástupce Michal Zachystal o jejich osudu rozhodne do dvou týdnů. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Důstojníci jsou podezřelí z toho, že věděli, že Konečnému hrozí reálné nebezpečí únosu či zabití, a nic s tím nedělali, píše list. Tato jejich nečinnost pak podle inspekce vedla k tomu, že Konečný nakonec 1. března 2005 beze stopy zmizel a policie po něm dosud neúspěšně pátrá. Přestože policie nenašla jeho tělo, jsou vyšetřovatelé přesvědčeni, že Konečného někdo zavraždil.
Všichni tři důstojníci odpovědnost za zmizení Konečného odmítají. Dvořák s Koppem na vlastní žádost od policie odešli, Tichý zůstává řadovým detektivem. Tichý přitom donedávna řídil operativní odbor protikorupční policie a patřil k nejvlivnějším lidem u policie. Vedl všechny nejdůležitější operace služby: vyšetřování Krejčíře nebo veškeré akce kolem později zavražděného podnikatele Františka Mrázka, píše deník. Konečný měl kontakty v policii i ve vysoké politice. Byl dokonce tajným informátorem policie a jako svého agenta ho řídil přímo Tichý. Mohl by podle Mladé fronty Dnes svědčit jak proti Krejčířovi, se kterým se důvěrně znal a podnikal, tak proti policistům. Ty totiž teď Krejčíř obviňuje z toho, že brali úplatky a že jim je spravovala na tajných kontech v zahraničí Konečného brokerská firma K.P. Edwards. Navíc by Konečný mohl vnést jasno i do politické kauzy s údajnou půjčkou pro ČSSD. Krejčíř totiž tvrdí, že tyto peníze tajně předal v roce 2002 prostřednictvím Konečného sociální demokracii, píše Mladá fronta Dnes.
Nejvyšší soud letos v březnu vyhověl dovolání Benešové a zrušil pravomocné verdikty vynesené Srbou, jeho spolupracovnicí Evou Tomšovicovou a podnikatelem Michalem Novotným. Případ se vrátil k vrchnímu soudu, který ale v dubnu Srbovi osmileté vězení potvrdil. Zároveň mu zmírnil režim věznice - z věznice se zvýšenou ostrahou ho přeřadil do věznice s ostrahou. Soud potvrdil i tresty pro Srbovu spolupracovnici Evu Tomšovicovou a podnikatele Michala Novotného, kteří dostali šestileté vězení. Také Tomšovicovou umístil do mírnější věznice s dohledem.
Nejvyšší soud již dvakrát osmiletý a šestileté tresty zrušil z podnětu nejvyšší žalobkyně, které se trest zdál příliš mírný. Nezdálo se jí, že soudy použily paragraf, který umožňuje uložit trest pod hranicí trestní sazby, která je u vraždy ve druhém odstavci minimálně 12 let vězení. Obecné soudy to zdůvodnily tím, že od plánu na vraždu k jeho realizaci bylo ještě daleko. Nejvyšší žalobkyně ale namítala, že obžalovaní byli přesvědčeni, že vše běží podle plánu, a chvíli si dokonce mysleli, že už je Slonková po smrti.
Podle obecných soudů se prokázalo, že to byl Srba, kdo si u své přítelkyně Tomšovicové vraždu Slonkové objednal. Chtěl novinářce zabránit v odhalování podezřelého způsobu, jakým nabýval majetek, který zřejmě pochází z úplatků. Tomšovicová si najala na vraždu Slonkové Novotného a Petra Volfa. Volf od vrchního soudu před časem odešel se čtyřletým trestem, což se nejvyšší státní zástupkyni zdálo dostatečné. Jeho trest, jako jediný, nenapadla. Jiřímu Slavíkovi, který sehnal semtex určený k vraždě, obecné soudy uložily podmíněný trest.
Legionáři žádají radnice větších českých měst, aby v obcích umístily sochu bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše. Bronzové skulptury by měly mít jednotnou velikost i vzhled, náklady na jejich pořízení by mohly být hrazeny například z veřejných sbírek. Zástupci Československé obce legionářské a Svazu zahraničních letců druhé světové války žádosti už odeslali do Českých Budějovic, Plzně, Brna a Znojma. Další mají následovat, píšou Lidové noviny. "Jde nám především o to, aby si české děti nemyslely, že prvním poválečným prezidentem Československa byl Klement Gottwald,"řekl listu válečný veterán a jeden z iniciátorů akce Jan Horal. Bez Beneše by podle něj za druhé světové války prakticky neexistoval československý zahraniční odboj a postava tohoto bývalého prezidenta je v českých dějinách natolik důležitá, že by si lidé její význam měli připomínat každý den. "Benešova socha, která stojí v Praze, nás stála 350.000 korun. To je částka, kterou by nemělo být obtížné sehnat i na další sochy," tvrdí Horal. Veterán nechal před dvěma roky na dvoře svého hotelu v Českém Krumlově instalovat Benešovu bustu. Akt vyvolal negativní reakci nejen organizací sudetských Němců, ale také rakouských a německých politiků. I když Horal očekává podobnou reakci i v případě plánovaných soch, žádného mezinárodního konfliktu se údajně neobává, píšou Lidové noviny.
Solo Sirkárna, nejznámější a dnes už i jediná česká sirkárna, podle Hospodářských novin plánuje přesun výroby za hranice. O vytvoření společného podniku jedná s jedním z nejvýznamnějších ruských výrobců zápalek. Jeho jméno ale zatím tají, píše deník. Podle generálního ředitele Sola Stanislava Bojanovského by jednání měla být ukončena v srpnu a první z milionů krabiček se značkou Sola by mohly opouštět linky v Rusku už v příštím roce. Tamní trh má Solu pomoci rozšířit působiště a výrobu. Rostoucí náklady podle Bojanovského nelze v sirkařství kvůli záplavě laciné konkurence z Asie promítat do zvyšování cen. A pokud si má dlouhodobě zisková Solo Sirkárna tak jako dosud zachovat růst výroby a tržeb, musí podle svého šéfa expandovat na východ.
Na východě má Solo v plánu postupně instalovat moderní technologii a nevyrábět jen lacinější zápalky pro asijský trh, ale postupně i ty sušického vzoru v kvalitě podle evropských norem. Bojanovský připustil, že celá operace bude v důsledku znamenat i omezení počtu pracovních míst nynějšího podniku. "Nebude se ale jednat o propouštění pracovníků ze Sušicka, půjde především o několik desítek lidí, které musíme dosud kvůli nárůstu výroby najímat přes agentury ze zahraničí,"řekl Hospodářským novinám Bojanovský. "V Sušici bychom zachovali spíše speciální výrobu, u které si můžeme dovolit i zvyšovat cenu. Ty klasické - standardní zápalky - bychom vyráběli právě v Rusku," dodal.
Deník Právo se raduje, že se slavné české značky znovu s velkým úspěchem vracejí na trh. Klíčovou roli při jejich znovuzrození sehrály ochranné známky. Ty jsou pro firmy, které je vlastní, rodinným stříbrem v hodnotě mnoha milionů korun. Pomáhá jim nejen nostalgie, ale i přesycenost lidí současnou nabídkou a určité zklamání z kvality mnoha zahraničních výrobků. Například 150 let známé mýdlo s jelenem na ruční praní se po roční přestávce opět vrací na pulty. Motoristy potěší návrat motocyklu Jawa Pionýr. Mezi nejdražší české známky patří Semtex pardubické Explozie, oceněný na 130 milionů korun, nebo receptura Kofoly, za kterou nový majitel zaplatil 215 milionů korun.
