Přehled tisku

0:00
/
0:00

Ještě není vyhráno, komentují Hospodářské noviny výsledek úterního jednání dolní komory o imunitě poslanců a senátorů. Sněmovna schválila její omezení - imunita by se měla vztahovat pouze na dobu výkonu mandátu. "Kdo by to řekl, že jednou tu větu budeme moci napsat: Včera si poslanci zásadně omezili imunitu," píšou Hospodářské noviny. Připomínají, že přes deset let do této přežilé výsady bušili kritici a většina časem odpadla z tak marného úsilí. Díky červnovým volbám podle listu tají i témata zamrzlá po dlouhá léta.

Ještě není vyhráno, komentují Hospodářské noviny výsledek úterního jednání dolní komory o imunitě poslanců a senátorů. Sněmovna schválila její omezení - imunita by se měla vztahovat pouze na dobu výkonu mandátu. "Kdo by to řekl, že jednou tu větu budeme moci napsat: Včera si poslanci zásadně omezili imunitu," píšou Hospodářské noviny. Připomínají, že přes deset let do této přežilé výsady bušili kritici a většina časem odpadla z tak marného úsilí. Díky červnovým volbám podle listu tají i témata zamrzlá po dlouhá léta.

Vyhráno však ještě není, pokračuje deník, po třípětinové většině všech poslanců musí změnu schválit i třípětinová většina (přítomných, nikoli všech) senátorů. Horní komora si podle Hospodářských novin sice na výsady tolik nepotrpí, deník má nicméně obavu z toho, že se má návrhem zabývat až v červnu, tedy v době, kdy už budou volby rozhodnuty a navíc bude hlavní pozornost poutat skládání nové vlády. "Kdyby k seškrtání privilegií neměli chuť, mohou změnu nenápadně pohřbít. Třeba pod záminkou, že imunitu je třeba omezit lépe, více, zásadněji," upozorňuje list.


Václav Havel
Mladá fronta Dnes se pozastavuje nad některými kroky exprezidenta Václava Havla a jeho nástupce Václava Klause. "Člověku se chce věřit, že ještě za dvacet třicet let tu budou ony dvě věže čnít a pálit po sobě nejtěžšími kusy," píše Mladá fronta Dnes v komentáři věnovaném vztahu Václavů Havla a Klause. Poznamenává, že pro Havla je praktická politika čímsi veskrze mrzkým, proto podporuje vše, co jde proti ní nebo podél ní, nebo aspoň nenosí kravatu, jako dnes zelené. Pro pana Klause je zase veřejný život fotbalovým kláním, ve kterém se počítají i góly vstřelené rukou a jemuž mohou občané pouze přihlížet, samozřejmě krom volebního svátku, kdy se smějí hry účastnit. "Kdo z nich má pravdu? Sluší se zodpovědět tu otázku. Nikdo. Jak Klausova, tak Havlova vize je kolosální omyl. Každý, kdo chce uvažovat o politice, si jich však přesto musí vážit. Dvě věže mu ukazují, kam se nevydat," uzavírá autor komentáře.


Bohuslav Sobotka
Ministr financí Bohuslav Sobotka chtěl zřejmě zapůsobit na veřejnost jako rázný muž. Z dceřiné společnosti České konsolidační agentury zmizelo půl miliardy korun a on okamžitě oznámil, že nechá vyhodit člena představenstva agentury Mojmíra Hampla. Jenže Sobotka se zřejmě přepočítal, píšou ve svém komentáři středeční Lidové noviny. "A nejde přitom jen o to, že jeho argumenty pro vyhazov Mojmíra Hampla nepůsobí v této souvislosti příliš věrohodně," míní deník. Ministr Sobotka svým krokem podle Lidových novin prolomil jednu bariéru. Až dosud nikdo nehovořil o Sobotkově roli v kauze "11 miliard za korunu pro ČSOB", tedy v případě, ve kterém média na základě neoficiálních informací popisovala, jako ministr na utajených jednáních lobboval za zájmy soukromé banky proti zájmům státu, píšou Lidové noviny.

Deník dává tento případ do souvislosti s prohranou arbitráží s japonskou Nomurou. Premiér Jiří Paroubek vyjednal s vedením Nomury okolnosti možného smíru, vše ale zkomplikoval Sobotka, který tvrdil, že se smíru musí zúčastnit i ČSOB. ČSOB jednání blokovala kvůli sporným pohledávkám za 11 miliard korun, které zdědila po zkrachovalé IPB a převedla je na ČKA. ČKA je však chtěla bance vracet tak, aby stát dostal od ČSOB zpět miliardy korun, které vyplatil na zárukách. Později se však Sobotkovi podařilo premiéra přesvědčit, že ČSOB nelze hodit přes palubu.

"V této sestavě už jednání o tom, jak prodat ČSOB sporné pohledávky za 11 miliard korun za korunu, blokovala pouze konsolidační agentura. Členové jejích orgánů museli logicky dostat strach, že by za darování státních miliard měli později problém s policií," vysvětluje deník. Mezitím se však informace o transakci dostaly na veřejnost a Sobotka ji musel oficiálně odmítnout. "A když poté jakákoli možnost smíru s Nomurou padla a Česko prohrálo arbitráž a nyní jen čeká, kolik miliard bude muset ve finále zaplatit, nezbývá zřejmě ministru financí nic jiného, než ex post trestat původce krachu. A také vše důkladně vysvětlit finanční policii," uzavírají svůj komentář Lidové noviny.


David Rath
Komentátor Práva se zamýšlí, jestli je vhodné před volbami připomínat léta staré prohřešky proti zákonu. Podle něj na to mohou být dva názory.

První se odvolává na zákon o rejstříku trestů, který umožňuje, aby po uplynutí zákonné lhůty byl záznam o pachateli trestu zahlazen, vede-li daná osoba spořádaný život. Tím dostává šanci na život nezatížený dřívějšími hříchy. Člověk tak má šanci získat například dobré zaměstnání.

Platí to ale i pro práci v parlamentu, případně ve vládě? "Pokud jde o výsostnou politickou práci v nejvyšších patrech, kde činnost jednotlivce hýbe kvalitou života tisíců, nemáme náhodou právo vědět o kandidátovi úplně vše?" Autor se dál ptá, jestli by se neměl v tomto smyslu pozměnit zákon.

Únor 48
Ke glose autora inspirovala víkendová slova ministra Ratha na adresu náměstka pražského primátora a kandidáta do Poslanecké sněmovny za ODS Jana Bürgermeistera a "jeho uklouznutí v roce 1984". Těm, kdo zastávají první naznačený názor, autor glosy připomíná: "Mnoho činů bývá spuštěno podobnými činy předchozími. Třeba když někdo s pílí mravenečka vyhrabe ze zašlých tiskovin, co prohlásil před mnoha lety pětadvacetiletý Jiří Paroubek o vítězném únoru 1948."


V kauze bývalé ministryně zdravotnictví Marie Součkové se objevil nový svědek, bývalý zaměstnanec úřadu, který se zabýval vnitřním auditem. Hodlá údajně soudu předložit dokumenty, dosud považované za ztracené, které prokazují, že firma Diag Human na ministerstvu "někoho měla". Totéž přitom tvrdí i exministryně, píšou Lidové noviny. Podle informací Lidových novin má být novým svědkem Jindřich Buchar, jenž na ministerstvu pracoval od dob Součkové jako šéf kontrolního odboru a v komisi pro vnitřní audit. Součkové nástupce Jozef Kubinyi ho po svém příchodu do úřadu vyhodil. Svědek, kterého si nevyžádala obžaloba ani obhajoba, by měl u soudu vypovídat už ve čtvrtek. Součková čelí obžalobě kvůli uzavření pro stát nevýhodné smlouvy s advokátem Zdeňkem Nováčkem o poskytování právní pomoci ve sporu s obchodníkem s krevní plazmou, firmou Diag Human. Nováček inkasoval téměř desetimilionovou odměnu, Součkové teď hrozí až deset let vězení.


Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) nebude přezkoumávat prověrky udělené v minulosti, nebude-li k tomu mít konkrétní podnět. Nový ředitel NBÚ Petr Hostek středečním Hospodářským novinámřekl, že pokud úřad shledá určité náznaky pochybení ve vydávání osvědčení, budou přezkoumány. "Ze své týdenní zkušenosti však nemám v ruce nic konkrétního," dodal. Vydávání osvědčení je podle něj nastaveno tak, že prověrka jde přes několik rukou. "Z mého pohledu je v této chvíli manipulace s bezpečnostní prověrkou víceméně vyloučená," řekl deníku nový šéf úřadu. Podotkl, že se zpětnou kontrolou počítá zákon, a to v případě, že se objeví nějaké skutečnosti, jež by mohly svědčit v neprospěch osoby, pro kterou bylo osvědčení vydáno.

"NBÚ je správní úřad. NBÚ vydalo určité rozhodnutí a nemyslím si, že by teď byl prostor anonymně pátrat dozadu," dodal Hostek. Zopakoval, že chce v bezpečnostním úřadu provést důkladný personální audit; poté přijde na řadu audit organizační struktury. Vedení úřadu by rád posílil o tři až čtyři osoby. "V tuto chvíli jsou zaměstnáni buď v civilním sektoru, nebo to jsou lidé, kteří působí u mé původní firmy, tedy u policie," dodal.


K nejvyšší státní zástupkyni Renátě Vesecké míří stížnost proti rozhodnutí plzeňské žalobkyně, pod jejímž dozorem Inspekce ministra vnitra minulý měsíc odložila zákrok čtveřice chebských policistů proti jednomu z účastníků loňské technoparty CzechTek. Informuje o tom Právo.

Czechtek 2005,  foto: ČTK
Stížnost podle listu podala zmocněnkyně poškozeného Michaela Pavlíková, která tvrdí, že závěr žalobkyně Antonie Zelené spočívá na nesprávném právním posouzení celého případu. "Trvám na tom, že uvedeným jednáním došlo ke spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele, neboť tito policisté svým jednáním a vlastním zákrokem jako takovým překročili míru nezbytnou k dosažení sledovaného účelu," řekla Právu Pavlíková. Poukázala na případ napadené kandidátky Strany zelených Kateřiny Jacques, který inspekce posoudila odlišně. Po Vesecké žádá, aby rozhodnutí týkající se zásahu na CzechTeku přezkoumala a zrušila.

Zelená podle listu trvá na tom, že zákrok proti technaři nevybočil z mezí zákona, protože mladík se zdržoval neoprávněně na cizích pozemcích a neuposlechl výzvy k jejich opuštění. Záběry zásahu čtyř policistů vyvolaly pobouření i mezi politiky. Pro potrestání policistů se v prosinci vyjádřil i premiér Jiří Paroubek. Sám si přitom vysloužil kritiku opozice i veřejnosti za to, že před zákrokem nařídil ministrovi vnitra Františku Bublanovi, aby policie postupovala proti účastníkům technoparty co nejrázněji. Na nepřiměřenost policejního zákroku poukázal také ombudsman Otakar Motejl ve své závěrečné zprávě o šetření CzechTeku 2005.


Policie nakoupí desítky nových radarů, aut a rychlých motocyklů, aby mohla po zavedení nového systému pokut co nejlépe stíhat a trestat neukázněné řidiče. Píše to Mladá fronta Dnes. Postihy za porušování silničních pravidel se zpřísňují od 1. července. "Nakoupíme čtyřicet rychlých motorek, 82 octavií v civilním provedení a minimálně stovku přenosných radarů na měření rychlosti," řekl Mladé frontě Dnesředitel dopravní policie Zdeněk Bambas. "Naposledy jsme takto masivně nakupovali nové vybavení před čtrnácti roky," dodal.

Bambas zároveň přiznal, že nové vybavení získá policie později než k 1. červenci. Třeba silné motorky určené pro dálniční oddělení dostanou policisté až na přelomu srpna a září. Ostatní vybavení ještě později. "Civilní auta přijdou někdy v průběhu podzimních měsíců a ve stejné době čekáme i přenosné radary," uvedl Bambas. Policie podle něj měla problémy s výběrovým řízením, u radarů ho musela už dvakrát zrušit. "Chceme, aby s nimi šlo měřit i za zhoršených světelných podmínek, ale to nám nikdo zatím nebyl schopen garantovat," vysvětlil šéf dopravní policie. Mladá fronta Dnes píše, že policisté také nakoupí tři stovky diktafonů, na které se bude nahrávat většina silničních kontrol. Novinka má zabránit situacím, kdy řidič nabídne policistovi úplatek. "Zkoušíme to už od loňského září ve středních Čechách a dosavadní zkušenosti jsou dobré," řekl listu Bambas. V Brně zase kontroly nahrávají na videokameru, kvůli pořizovacím nákladům se však policie rozhodla pro diktafony.

Nový systém hodnocení dopravních přestupků řidičů počítá s tím, že každý řidič bude moci dostat až 12 trestných bodů. Potom přijde na rok o řidičský průkaz a bude muset znovu do autoškoly. Předloha reaguje na hrozivý stav na českých silnicích, kde každý rok přijde o život na 1300 lidí. Vláda chce počet těchto úmrtí snížit do roku 2010 na polovinu.