Komentáře úterního českého tisku se shodují, že první případ ptačí chřipky, jenž se objevil v Česku, není bezprostředním důvodem k obavám. Zároveň ale doporučují obezřetnost a varují před podceněním prevence, byť by se později třeba ukázala jako zbytečná. Lidé mohou být klidní, úřadům však klid nesvědčí - ty se naopak musí chovat tak, jako by bylo nebezpečí reálné, doporučuje Mladá fronta Dnes.
Foto: ČTK
Komentáře úterního českého tisku se shodují, že první případ ptačí chřipky, jenž se objevil v Česku, není bezprostředním důvodem k obavám. Zároveň ale doporučují obezřetnost a varují před podceněním prevence, byť by se později třeba ukázala jako zbytečná. Lidé mohou být klidní, úřadům však klid nesvědčí - ty se naopak musí chovat tak, jako by bylo nebezpečí reálné, doporučuje Mladá fronta Dnes.
Hospodářské noviny v komentáři odkazují na situaci v Asii, odkud mikrob pochází. V těsném kontaktu s drůbeží tam žijí desítky milionů rolníků. A přesto na ptačí chřipku zemřelo "pouze" o něco více než sto lidí, píše deník. Tato bilance podle něj "při vší tragičnosti" potvrzuje fakt, že ptačí chřipka se na člověka přenáší zcela ojediněle. Jinou věcí jsou však podle listu drůbežárny, které je nyní nutno dobře ohlídat. Právě umělé, průmyslové chovy mají na vývoj agresivního viru zásadní vliv. Když totiž mikrob zmutuje v divokých ptácích, jeho hostitel záhy uhyne - jako ta jihočeská labuť. Pokud se však dostane do velkochovu, stačí snadno nakazit další ptáky, kterých je všude kolem dostatek, upozorňuje list. Připomíná, že lidé se - alespoň ve vyspělém světě - naučili dopady epidemií omezit. I kdyby se ptačí virus přetvořil do podoby nebezpečné pro člověka, čeká na něj připravená úřední mašinérie - epidemiologové mají plány, jak pečovat o nemocné v izolaci, aby se nákaza nešířila. Léky proti chřipce sice nejsou stoprocentně spolehlivé, ale aspoň částečně pomáhají. Světové firmy jsou připraveny na výrobu lidské vakcíny proti tomu viru, který začne být nebezpečný, vypočítávají Hospodářské noviny. Viry se sice vyvíjejí rychleji, než je vědci stačí poznávat. Ale od roku 1918, kdy největší chřipková pandemie všech dob zabila dvacet až padesát milionů lidí, se světová obrana posunula o kus dál, konstatuje deník.
Foto: ČTK
Virus ptačí chřipky, i když zatím nezjištěné nebezpečnosti, dorazil tedy i do Česka, glosuje zprávy o nálezu nakažené labutě u Hluboké nad Vltavou komentátor deníku Právo. Skoro by se dalo říci konečně, vždyť už to vypadalo podezřele, na nezaslouženou protekci, dodává. Ptačí chřipku prý autor nebere na lehkou váhu - způsobí ekonomické ztráty a zároveň hrozí, že příslušný virus zmutuje a bude přenosný z člověka na člověka. Za léta však nebyl zjištěn ani jediný případ, a proto jsem náchylný věřit těm vědcům, kteří tvrdí, že kdyby tu mutaci virus uměl, už by ji předvedl, podotýká komentátor deníku Právo. Dodává, že ptačí chřipka zatím funguje jako jedna z nejúspěšnějších reklamních kampaní výrobců a distributorů vakcín.
Bohumil Laušman, foto: ČTK
Srp, kladivo, rudou hvězdu i rudý prapor chtějí zakázat bojovníci proti bolševismu, seskupení kolem Martina Mejstříka. Úsilí je to na pohled chvályhodné a skrz na skrz morální, komunistům by to ale sotva uškodilo, píší ve svém komentáři Lidové noviny a pokračují: I neonacisté si za svastiku a runy SS rychle našli srozumitelné náhrady a do vězení se dostávají nikoli za symboly, ale za konkrétní činy. Tedy alespoň ve slušných zemích. To, že v České republice za své zločiny minulé i ty do budoucna proklamované komunisté za mřížemi nesedí, rozhodně není způsobeno vlajícími rudými vlajkami, ale úplně jinými tuzemskými "specifiky" - od procentuálního počtu straníků v české totalitní společnosti, jakou se nemohl pochlubit ani Sovětský svaz, přes podivný sentiment někdejších sametových revolucionářů až po neméně zvláštní sympatie současných soudců. Případný úspěch Mejstříkových hodných, ale zřejmě ne moc chytrých chlapců by v takové situaci nejspíš vedl ke kuriózním koncům: problémy by možná měl posunovač mávající rudým praporkem na kolejích a rakouský ambasador, jehož země má inkriminované nářadí také ve znaku. A volební preference bolševiků zas o něco naskočí, varují ve svém komentáři Lidové noviny.
Výstavba automobilky Hyundai v Nošovicích bude zřejmě poslední investicí tohoto rozsahu a typu do české ekonomiky. Česko tak získá již třetí velkou automobilku, a víc už asi vstřebat nemůže. Roli hrají i omezené možnosti dodavatelů a infrastruktura. Napsal to v Hospodářských novinách komentátor Jan Macháček. Omezením pro takové velké investice jsou i pracovní síly. Výhoda levné a přitom kvalifikované české pracovní síly nebude podle Macháčka trvat věčně. Navíc již dnes se obtížně do obřích továrních hal shánějí dělníci; dovážejí se ze Slovenska, Polska a Ukrajiny. Velké výrobní závody musejí přepravovat výrobky a materiál. Dálnice jsou však přecpané a nové se budou stavět dlouho. Také železniční síť je poddimenzovaná. Navíc, pokud se dostane k moci ODS, skončí zřejmě pobídky pro velké investory. Menší průmysloví investoři budou přicházet nadále, ale pracovní místa budou vytvářet spíše po stovkách než po tisících, napsal Macháček. Po volbách lze podle něho čekat změnu pobídek směrem k produkci s vyšší přidanou hodnotou, k výzkumu a vývoji.
Milan Urban s In-Seo Kimem, foto: ČTK
V komentáři deníku Právo ministr průmyslu a obchodu Milan Urban zdůrazňuje zejména výrazné snížení nezaměstnanosti a hospodářské oživení na severní Moravě. Kromě toho bude tato velká investice velkou příležitostí pro české firmy, kterou by neměli promarnit. Podle Urbana by měli čeští výrobci v prvé řadě usilovat o získání dodávek pro přípravu průmyslové zóny v Nošovicích a pro samotnou výstavbu závodu, zejména dodávky strojů a zařízení. V poslední fázi pak budou mít možnost získat kontrakty na pravidelné dodávky součástí pro výrobu automobilů, z nichž zhruba polovina by mohla být z České republiky, uzavírá ministr Urban v deníku Právo.
Členové ČSSD, foto: ČTK
Co mají společného sociální demokraté a svědci Jehovovi? Slibují, že brzy nastane ráj na zemi, začíná úvodník Lidových novin, který se pozastavuje nad záměrem ČSSD zvýšit po volbách razantně porodné. Za první dítě by matky měly podle sociálních demokratů dostávat 60.000 korun, za druhé 90.000 a za třetí 120.000 korun. Premiér a hlavní volební lídr ČSSD Jiří Paroubek odhaduje, že by se mohlo díky této pobídce narodit zhruba o 20.000 dětí ročně více než nyní, kdy se jich rodí kolem 100.000. Současný premiér by se určitě dmul pýchou, kdyby v příštích letech propukl Paroubkův baby-boom. Ale nepropukne, poznamenává list. Podle Lidových novin jde o nerealistický a také nerozumný slib. Podpořil by totiž spekulantky mající zájem děti rodit, ale ne vychovávat, míní deník.
Michal Kraus
Policie chce získat důkazy o možné trestné činnosti bývalého šéfa poslanců ČSSD Michala Krause přímo v Ghaně, zjistila Mladá fronta Dnes. Kraus je podezřelý z podvodu a praní špinavých peněz kvůli tomu, že v této africké zemi v roce 2001 jednal o téměř půlmiliardové investici do podniku na zpracování kakaa. V Ghaně přitom jednal s trestně stíhaným podnikatelem Františkem Rigem, který připravil Kreditní banku Plzeň o sto milionů korun. Sám Kraus se přiznal, že se v Ghaně podepsal pod příslib investic jako ředitel jedné zahraniční firmy. Policie má za to, že šlo o podvod. Státní zástupkyně Šárka Pokorná, která Krausův případ dozoruje, už policii odtajnila některé bankovní účty, ke kterým měl Kraus přístup. Jedním takovým kontem, které je vedeno na Krausovu matku v Pardubicích, totiž prošel jeden milion 800 tisíc korun jako záloha na ghanskou investici. Policie to prošetřuje jako podezření z praní špinavých peněz. V kauze zatím nebyl nikdo obviněn. Na případ upozornila Mladá fronta Dnes letos v lednu. Kraus pak rezignoval na poslanecký mandát.
Spisovatel Ivan Olbracht už není čestným občanem rodných Semil. Jak uvádí deník Právo, tamní zastupitelé totiž minulý čtvrtek rozhodli, že čestná občanství udělená v letech 1945 až 1948 jsou nezákonná. "Olbracht byl vynikající literát. Zároveň ale představoval propagátora bolševismu nejhoršího ražení, nemajícího mezi čestnými občany města místo," tlumočil radní Jaroslav Vávra rozhodnutí zastupitelů. Podle starosty Semil Františka Mojžíše ale nejde o žádný politický tah ani podtext. Tehdejší zastupitelé o těchto lidech rozhodovali namísto v tajném ve veřejném hlasování. Porušili tak platný zákon, takže všech deset čestných občanů z let 1945 až 1948 se jimi v podstatě nikdy nestalo. "Zůstalo tak na nás to napravit", dodal Mojžíš. Společně s Olbrachtem Semily škrtly ze seznamu čestných občanů také například komunistické prezidenty Klementa Gottwalda a Antonína Zápotockého.
