Přehled tisku
"Čeští vysokoškoláci neumějí cizí jazyky", všímají si na své titulní stránce Lidové noviny. A protože nezvládají cizí jazyky, nemohou studenti českých vysokých škol jezdit na stáže do zahraničí. Podle Lidových novin jen čtyřicet procent studentů uvádí, že dokážou bez potíží přečíst odborný anglický text, ale jeho napsání by už bylo problematické pro 80 procent z nich.
"Čeští vysokoškoláci neumějí cizí jazyky", všímají si na své titulní stránce Lidové noviny. A protože nezvládají cizí jazyky, nemohou studenti českých vysokých škol jezdit na stáže do zahraničí. Podle Lidových novin jen čtyřicet procent studentů uvádí, že dokážou bez potíží přečíst odborný anglický text, ale jeho napsání by už bylo problematické pro 80 procent z nich. Podle deníku slabá znalost cizích jazyků je "trauma", které si s sebou vysokoškoláci nesou už ze základní a střední školy, kde dobří učitelé jazyků chybí ve velkém. A dohnat skluz na vysoké škole je pak téměř nemožné.
Soudci Nejvyššího soudu Pavel Kučera a Pavel Šámal v deníku Právo komentují obavy z vypuštění tzv. tunelářského paragrafu z návrhu trestního zákoníku. Jde o skutkovou podstatu zneužívání informací v obchodním styku, kvůli jejíž nepřítomnosti možná nebude přijat celý zákoník. Soudci se domnívají, že zde nejde o žádnou zásadní chybu, protože postih většiny spáchaných případů bude zajištěn podle jiných ustanovení navrhovaného zákoníku, zejména na základě ustanovení o podvodu anebo o porušování povinnosti při správě cizího majetku. A i v případě malého procenta trestně nepostižitelných případů zde podle dvojice soudců zůstane obchodně-právní odpovědnost za porušení zákazu konkurence.
Samotný Zeman se ke stejnému tématu vyjadřuje v rozhovoru pro deník Právo. Zde uvádí, že nucená správa IPB, o kterou ve sporu jde, byla v naprostém pořádku. Za vlastní chybu ale považuje to, že další operaci svěřil ministerstvu financí a nestaral se o to více sám. K otázce arbitráže Miloš Zeman deníku Právoříká, že nejdůležitější je najmout si opravdu schopnou advokátní kancelář, která nebude spolupracovat s protistranou.
Kvůli autu zabili komunisté důstojníka. Pod tímto titulkem si Mladá fronta Dnes všímá případu generálmajora Karla Lukase, jenž byl prvním důstojníkem ubitým ve vězení po únoru 1948. Bývalý vojenský atašé ve Spojených státech zemřel dřív než generál Heliodor Píka a hrůzným důvodem pro vraždu bylo jeho auto a západní zboží, které si příslušníci tajné policie rozdělili mezi sebe. "S trochou nadsázky se dá říct, že to byla obyčejná loupežná vražda," cituje Mladá fronta Dnes historika Eduarda Stehlíka, který mapuje Lukasův případ.
Mladá fronta Dnes se vrací k případu zatčení šesti osob v korupční aféře kolem licencí na bioetanol a píše: "Úřednice ministerstva dopravy Ludmila Schwarzová nejspíš měla s mícháním biolihu do benzinu tolik starostí, že už jí ani nezbýval čas chodit do práce." Podle deníku měla Schwarzová v práci na ministerstvu hned několik neomluvených dnů absence a také zneužívala služební auto k soukromým cestám.
Poslední slovo v úterních Lidových novinách patří spisovateli Ludvíku Vaculíkovi, jenž píše: "Celý náš svět má starost s nezaměstnaností, a přitom celá jeho technická a organizační vynalézavost míří k tomu, aby práce bylo co nejméně. (...) Dneska se však odstraňuje každé tělesné namáhání, a pak se chodí do posiloven. U nás za rohem je obchod, za jehož výlohou vidím kola, která nikam nejedou, a různé jiné stroje na nic, jen na umělou námahu. Je mi to protivné: zdraví lidé na tom vypadají jak invalidi. Já bych to zrušil," píše Vaculík.
Podle něj každá vláda chce rozmnožit počet pracovních míst, ale v těch nových dílnách se budou vyrábět další stroje na snížení počtu dělníků nebo věci pro spotřebu a pohodlí, které si lidé úspěšně zbavení práce nebudou moci koupit. "Tak se produkují lenoši, zloději, příživníci a absolventi škol bez možnosti zaměstnání," píše Ludvík Vaculík v Lidových novinách a uzavírá: "A čím dál méně pracujících musí pak živit tím více nepracujících."
