Přehled tisku
Zemřel balkánský řezník, informují palcové titulky pondělní Mladé fronty Dnes a v komentáři vyjadřujícím stanovisko listu nejčtenější český deník dodává: dobře mu tak. Smrt bývalého srbského a jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče vévodí titulním stranám i ostatních celostátních deníků. Zpráva o Miloševičově skonu je podle Mladé fronty Dnes vítaná, ale přesto frustrující. Miloševič se prý dočkal soudného dne, ještě než nad ním byl vysloven trest. Odešel tak podle listu na věčnost, aniž jeho poselství bylo rozdrceno na padrť.
Podle Hospodářských novin si Miloševiče budou dějiny pamatovat jako prvního diktátora, kterého mezinárodní společenství dokázalo postavit před tribunál, aby se zodpovídal za svá rozhodnutí, která vedla k utrpení milionů lidí. "Pro manželky osmi tisíc mužů ze Srebrenice, pro příbuzné vyvražděných pacientů vukovarské nemocnice, pro rodiny zmizelých kosovských politických vězňů a koneckonců i pro šest set tisíc srbských uprchlíků žijících často na pokraji živoření je takový soud málo," dodává autor.
Komentáře novin si všímají zapojení "politického důchodce" Miloše Zemana, který sám sebe s oblibou označoval za jezevce zalezlého ve vysočinské noře, do předvolební kampaně ČSSD i jeho odmítnutí kandidovat na prezidenta v roce 2008. Podle Práva Zeman v nedělní televizní debatě vystoupil z role jezevce a choval se jako aktivní člen ČSSD. Komentátor listu jeho povolební prioritu menšinové vlády sociální demokracie s podporou komunistů třeba i na základě opoziční smlouvy vnímá jako pozitivní prvek k projasnění předvolební scény. "Zpřesňuje totiž priority sociální demokracie a usnadňuje tak voličům jejich rozhodování," míní list.
Hospodářské noviny navíc soudí, že Zeman v televizní debatě vyloučil svou kandidaturu na prezidenta jasnými slovy, která poprvé znějí definitivně. Důvodem k takovému vyklizení pole je podle komentátora listu to, že Zeman je realista: zjistil prý, že by za ním nestála pevně ani jeho vlastní strana.
Stíhaná podnikatelka Libuše Barková, přítelkyně rodiny bývalého premiéra Stanislava Grosse, utlumuje v Česku svoje podnikatelské aktivity a pravděpodobně si buduje další domov v Dominikánské republice. Píše to pondělní Mladá fronta Dnes s odkazem na zdroje z jejího okolí. Barkovou v Česku čeká soud za pojistné podvody. Podle Mladé fronty Dnes se spekuluje o tom, zda se nechystá takto vyhnout případnému vězení podobně jako třeba stíhaný podnikatel Radovan Krejčíř. "Běhala tu s plány toho domu už v létě," řekla deníku jedna z bývalých zaměstnankyň Barkové. "Celý podzim se tam přesouvaly peníze," uvedl další ze zaměstnanců. Nepřímo to Mladé frontě Dnes potvrdila i Barková, která v Dominikánské republice trávila celý uplynulý měsíc. "Já nevylučuji nic. S barákem taky nic nevylučuji. Neříkám, že jsem se tu po něčem nekoukala, ale je to moje věc," uvedla na dotaz deníku. Podle listu má podnikatelka peněz dost: své nemovitosti v Česku teď postupně rozprodává.
Barková slíbila, že se soudu vyhýbat nebude. Mladá fronta Dnes ale připomněla, že Česko nemá s Dominikánskou republikou smlouvu o vydávání odsouzených osob. Navíc tam lze snadno získat občanství, stačí si prý koupit nějakou nemovitost.
Mladá fronta Dnes také získala údajně nové důkazy v kauze pojistného podvodu Barkové: fotografie jejích domů v jihočeských Buzicích z roku 2002. Barková tvrdí, že domy byly tehdy zasaženy nejprve povodněmi a poté vichřicí. Na základě toho vyinkasovala pojistku téměř osm milionů korun. Z fotografií je ale podle Mladé fronty Dnes patrné, že střechy domů nemohl odnést vítr a že třeba trámy někdo uřezal pilou. Soud loni poslal jednačtyřicetiletou Barkovou za tento pojistný podvod na pět let vězení. Odvolací soud ale rozsudek zrušil a případ vrátil k novému projednání. Podnikatelka, které hrozí až 12 let vězení, obžalobu odmítá a tvrdí, že jde o spiknutí. Podle obhajoby se někomu mohlo stíhání Barkové hodit k odstranění Grosse z čela vlády.
Případ šesti pohraničníků, kteří v roce 1978 střelbou zabránili bratrancům Barešovým unést autobus do Německa, nepůjde před soud. Měl to být jeden z největších procesů s bývalými pohraničníky a jejich veliteli v historii Česka. Plzeňský krajský soud ale minulý týden rozhodl, že veřejné líčení se kvůli promlčení vůbec konat nebude. Píše to Mladá fronta Dnes.
"Dospěli jsme k názoru, že trestná činnost obžalovaných je promlčená," řekl Mladé frontě Dnes soudce Zdeněk Jaroš. Před soudem mělo stanout šest důstojníků bývalé pohraniční stráže včetně tehdejšího nejvyššího velitele Františka Šádka. Bývalí pohraničníci byli obžalováni ze zneužití pravomoci veřejného činitele, neboť prý nařídili střelbu na unesený autobus. Bratranci Barešovi se v něm v květnu 1978 pokoušeli ujet přes železnou oponu do západního Německa.
"Je to škoda, poprvé mohli být souzeni ti, kteří vydávali rozkazy, nikoli jen ti, kteří je plnili," řekl Mladé frontě Dnes mluvčí Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Jan Srb. Rozhodnutí soudu je sice pravomocné, ale není vyloučeno, že nejvyšší státní zastupitelství případ pošle k Nejvyššímu soudu, píše deník.
V Česku stále roste počet případů zneužívání parkovacích míst určených invalidům. Jen v Praze od roku 1997 takových případů přibylo o víc než 20 tisíc. Loni bylo podle údajů, které zveřejnil deník Právo, evidováno téměř 25 tisíc případů tohoto charakteru. Ti, kteří parkují na vyhrazeném stání pro invalidy, se vystavují riziku pokuty až pět tisíc korun. Přitom výše běžné pokuty může být maximálně tisícovka. Porušení zákazu parkování na místě vyhrazeném pro tělesně postižené je totiž upraveno speciálním předpisem. Nejčastěji k jeho porušování dochází na parkovištích velkých nákupních center, uzavírá deník Právo.
Jihočeské malé obce už nebaví být pouze vesnicemi. Téměř čtyřicet z nich chce využít nového zákona a stát se městysy, i když jim nový status žádné hmatatelné výhody nepřinese. Lidové noviny ale zdůrazňují shodu jihočeských starostů - jde hlavně o prestiž. Přetvoření vesnic na městysy s sebou nese administrativní změny. Největší z nich bude přejmenování obecního úřadu na Úřad městysu. Náklady na změnu by měly dosáhnout maximálně desítek tisíc korun. A které obce by rády získaly titul městys? Například Bernartice na Písecku, Lhenice na Prachaticku nebo Čestice na Strakonicku. Titul městys se pro malá města přestal používat po nástupu KSČ k moci roku 1948. Zákon ho sice nikdy nezrušil, postupně se na něj ale zapomnělo. Existoval přitom už od 13. století, kdy ho větším obcím uděloval panovník, připomínají Lidové noviny.
Dolní Cerekev a některé další obce na Jihlavsku požadují po Jihlavě kompenzaci za údajné ztráty. Ty jim prý způsobil koncem loňského roku jihlavský magistrát tím, že nabídl odměnu lidem, kteří si ve městě zřídí trvalé bydliště. V Lidových novinách starosta Dolní Cerekve Zdeněk Jirsa vyčíslil škodu po odchodu 18 lidí na zhruba 90 tisíc korun. Jihlava podle primátora Vladimíra Hinka ale o žádné formě odškodnění neuvažuje.