Přehled tisku

0:00
/
0:00

Lidé, kterým je více než 40 let, se nebudou moci pokusit o umělé oplodnění. Nový zákon, který ve středu schválila Poslanecká sněmovna a který mění pravidla pro asistovanou reprodukci, výslovně říká, že dárcem spermií může být pouze muž ve věku od 18 do 40 let. Stejné pravidlo má platit i pro dárkyně vajíček. Píše to Mladá fronta Dnes.

Lidé, kterým je více než 40 let, se nebudou moci pokusit o umělé oplodnění. Nový zákon, který ve středu schválila Poslanecká sněmovna a který mění pravidla pro asistovanou reprodukci, výslovně říká, že dárcem spermií může být pouze muž ve věku od 18 do 40 let. Stejné pravidlo má platit i pro dárkyně vajíček. Píše to


Stovky žadatelů o azyl v Česku se ocitly v nejistotě, co s nimi bude, pokud budou potřebovat lékařskou péči. Kvůli sporu mezi ministerstvem vnitra a zdravotními pojišťovnami se totiž lékaři zdráhají je přijímat. Nemají jistotu, že za práci dostanou zaplaceno. Informují o tom Lidové noviny. Deník píše, že problém nastal loni v říjnu, kdy nabyla účinnosti novela zákona o azylu. Zrušila systém, kdy zdravotnické zařízení fakturovalo výdaje za péči o azylanta ministerstvu vnitra, které je uhradilo přímo ze státního rozpočtu. Podle nové verze prosazené vnitrem se náklady na léčbu přesouvají na zdravotní pojišťovny, kterým by měl stát za tyto občany platit jako za státní pojištěnce. Pojišťovny ale tvrdí, že zákon je legislativní zmetek. Jeho tvůrci prý zapomněli změnu zohlednit v dalších právních normách, které jsou pro pojišťovny závazné. "Tvrdíme, že podle současných právních předpisů nelze žadatele o azyl zařadit mezi pojištěnce," uvedl ředitel odboru výběru pojistného Všeobecné zdravotní pojišťovny Tomáš Červinka. Peníze, jež stát platí za své pojištěnce, jsou navíc podle něho jen zlomkem skutečných nákladů. Ministerstvo vnitra už podle Lidových novin chystá novelu zákona, která by měla uprchlíkům status pojištěnců zajistit.


Téměř tři čtvrtiny lidí si myslí, že snížení obchodních marží na léky, které prosadil ministr zdravotnictví David Rath, nepovede k výraznému úbytku lékáren. Informuje o tom Právo s odvoláním na výsledky bleskového průzkumu agentury PSB pořízeného pro sociální demokracii. To, že snížení marže nepovede ke krachu lékáren, předpokládá 71 procent dotázaných. Na otázku, zda je v současnosti lékáren hodně, nebo málo, odpověděla většina respondentů, přesně 58 procent, že hodně. Průzkum také zjišťoval, zda lidé souhlasí s názorem, že pondělní protest lékárníků byl zbytečný, neboť se jim daří dobře. Kladně odpovědělo 64 procent oslovených, nejčastěji sympatizanti ČSSD, z nichž se s tímto postojem ztotožnilo 81 procent. Naopak 60 procent voličů ODS tento názor nesdílí. Právo připomíná, že od ledna klesla léková marže z 32 procent na 29, lékárníci se o ni dělí s distributory, po odečtení DPH mají 17 procent. Podle ministra Ratha jsou příjmy lékáren vysoké a jejich snížení unesou. Lékárníci však varují, že tříprocentní snížení marže na léky ohrožuje až čtvrtinu z 2200 lékáren v zemi.


Policejní prezident Vladislav Husák chce nahradit policisty na služebnách civilními pracovníky, a to především lidmi se zdravotním handicapem. Podle Hospodářských novin to vyplývá z koncepce, s níž už seznámil podřízené. Policejní vedení chce podle dokumentu i ušetřit. V současnosti na drtivé většině služeben přijímají občany a jejich stížnosti uniformovaní příslušníci, za jejichž práci platí stát mnohem víc, než kdyby zaměstnával civilisty bez služebního poměru. Pokud se policejnímu vedení skutečně podaří na administrativu zaměstnat handicapované, vyřeší tím také letitý problém nedostatku policistů v terénu. Ti, kteří dosud vypisovali formuláře, totiž budou moci častěji hlídkovat v ulicích, píší Hospodářské noviny. Zástupci organizací, které pomáhají postiženým, Husákův plán vítají. "Je to určitě krok správným směrem. V Americe postižení pracují na úřadech naprosto běžně," řekl listu Josef Fučík ze sdružení Život bez bariér.


Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu v České národní bance odhalila, že ústecká pobočka banky pronajímá firmě Spobyt pod cenou část svého objektu se třemi luxusními byty. V jednom z nich bydlí i ústecký primátor a volební lídr ODS v Ústeckém kraji Petr Gandalovič. Od 1. ledna proto bude platit vyšší nájem. Napsal to deník Právo. Kontroloři podle listu tvrdí, že cena pronájmu byla stanovena nejméně 50 procent pod úrovní průměrných výnosů dosahovaných v této lokalitě. Primátor listu řekl, že o věci neměl ani tušení. Byt mu pronajímá Spobyt. Nájemné, které této společnosti Gandalovič platil, bylo podle něj dost vysoké. Konkrétní částku ale neprozradil. Nicméně listu nyní řekl, že od 1. ledna platí ještě více. Byt mu vyhovuje, a tak upravené nájemné bude respektovat. Jedna z ústeckých realitní kanceláří listu sdělila, že pronájem podobného bytu, v jakém bydlí primátor, dosahuje v daném místě 12.000 až 15.000 korun měsíčně.


Péče o děti byla výstavní skříní komunistického zdravotnictví. Po šestnácti letech od revoluce je podle Mladé fronty DnesČesko stále díky propracovaným programům v péči o těhotné na světové špičce. V porodnicích přijde na svět jen velmi málo postižených dětí. Má to však i stinnou stránku - ženy se postiženého dítěte vzdají mnohdy dřív, než by se mohlo narodit. U nás existuje výborný screening genetických vad. Testy, kterými projde každá těhotná žena, umí včas zachytit téměř všechny vážné vady, jako je třeba Downův syndrom nebo rozštěp páteře.


Lety u Písku
Premiér Jiří Paroubek podle komentáře Lidových novin bagatelizuje rasistické vtipy o Romech. Paroubek rád vystupuje v roli muže činu, ale některé činy, třeba omluva, mu moc nejdou, píše deník. Anekdoty podporující některé zažité stereotypy týkající se této menšiny vyprávěl herec Jiří Krampol v rámci pořadu Premiéra s premiérem. Paroubek ve středu důrazně popřel, že by zábavný pořad, který s ním herec připravil, měl rasový podtext. "Hloupá a snad nijak zle míněná slova mohla spravit rychlá a upřímná omluva," uvažují nad reakcí premiéra Lidové noviny. Pak se podle deníku snad dalo mluvit o mediální bublině. Po Paroubkově ofenzivě však musíme začít přemýšlet o tom, zda se premiér přetvařoval, když podporoval Romy v boji o památník v Letech u Písku, dodává list.

Podle Hospodářských novin je to pokaždé smutný zážitek, když český premiér odhodí masku významného evropského politika. "Prasečák na místě bývalého koncentráku pro Romy v Letech zbouráme, slibuje přesvědčivě, když má Česko ostudu už i v Evropském parlamentu. Pak kamery zhasnou, diktafony jsou vypnuty (nebo si to aspoň premiér myslí) a přichází čas Jiřího Krampola, doktora Uzla a rasistických fórů," píše list. "Jestli si Paroubek nechává dělat průzkumy i na spokojenost diváků svých show, musí být spokojen. Tohle v tuzemsku spolehlivě zabírá," dodává autor poznámky v Hospodářských novinách.

Stejnému tématu se věnuje také deník Právo. Premiér podle listu odmítá, že by zábavný pořad Premiéra s premiérem, ve kterém vystupuje s moderátorem Jiřím Kramolem, měl rasový podtext. Vtip o Romech slyšel od Krampola v jeho jiném pořadu Nikdo není dokonalý. Ten přitom vidělo 1,2 miliónů diváků a nikdo si toho nevšiml. Premiér také podle Práva uvádí, že trvalou součástí pořadů Premiéra s premiérem je pan Antonín Gondolám, " o kterém je známo, že je Rom. Je to vynikající hudebník a člověk, kterého si vážím." Deník dále zaznamenává, že, že Antonín Gondolám, který se ve středu rovněž účastnil tiskové konference, řekl, že je nadšen tím, jaká je při pořadu Premiéra s premiérem báječná atmosféra a jak jsou lidé spokojeni. "V žádném případě jsem neslyšel ani náznak toho, že by šlo o nějaký rasový podtext. Kdybych to tak cítil, byl bych první, kdo by za premiérem přišel a řekl mu to," cituje Právo Antonína Gondolána.