Přehled tisku

Závěry šetření ombudsmana Otakara Motejla, jež se týkalo policejního zásahu na technoparty CzechTek v Mlýnci na Tachovsku, by podle úvodníku Lidových novin měly být poučením pro příště. Z Motejlovy zprávy vyplývá, že zákrok byl nepřiměřený. Právo se v souvislosti s CzechTekem pozastavuje nad tím, že policie je často vnímána především jako represivní orgán.

Lidové noviny soudí, že nesmyslnost policejní brutality na CzechTeku byla zřejmá. "Policie nezabránila větším škodám, spíš naopak, rozprášením akce se nenaplnil ani žádný státní, natož celospolečenský zájem," poznamenává deník. Doufá, že ombudsmanovo šetření přinese některým politikům poučení pro příště.

Právo se pozastavuje nad tím, že většina lidí policii stále vnímá spíše jako represivní orgán, jehož hlavním posláním je trestat, než jako službu veřejnosti, jejímž posláním je pomáhat. "Takže by zřejmě bylo žádoucí něco podstatného změnit jak při výjimečných akcích, byť při nich pořadatelé ignorují zákon, tak i v té nejběžnější, rutinní práci," podotýká autor glosy.

---

V pořadu Premiéra s premiérem, v němž diváky baví předseda vlády Jiří Paroubek spolu s hercem Jiřím Krampolem, zazněly vtipy o Romech. Anekdoty, jež podporovaly některé zažité stereotypy vztahující se k této menšině, vyprávěl Krampol minulé pondělí v jihlavském divadle. Paroubek to ponechal bez reakce, píše Mladá fronta Dnes. "V rozvinutých demokraciích by z toho byl skandál. Třeba kdyby se podobné estrády zúčastnil americký prezident," uvedl politolog Jiří Pehe. "Premiér se proti tomuto vtipkování měl okamžitě ohradit," míní německý bojovník za práva Romů Markus Pape. Krampol na žertech o Romech naopak nevidí nic špatného. "Když jsou fóry o kominících, doktorech nebo blondýnkách, proč by nemohly být o Romech?" poznamenal. Premiér se podle Mladé fronty Dnes nechtěl k věci vyjadřovat. Při úterním vystoupení ve Vrchlabí se už však už o Romech nežertovalo, uvedl list.

Premiér Paroubek ve středu novinářům řekl, že články denního tisku běžně nekomentuje, ale zmíněná zpráva ho "tak trošku nadzvedla", protože to prý vypadá, jako by s Krampolem dělal pořady s rasistickým podtextem. "Já odmítám, že bych byť jen uvažoval stínem rasisticky," zdůraznil.

---

Lidovce a především jejich předsedu Miroslava Kalouska si vzala na mušku recesistická Balbínova poetická strana, která, jak si všímají Hospodářské noviny, stojí za další sérií ironizujících billboardů. Tentokrát je na nich rozesmátá Kalouskova fotografie, tři padáčky s černými křížky a text: "Omlouváme se za zmařené životy na armádních padácích." Celý billboard vlevo lemuje heslo: "Volte KDU-ČSL."

Plakáty mají připomenout, že Kalousek byl ekonomickým náměstkem ministra obrany v době, kdy úřad koupil nefunkční padáky. Ty pak zavinily smrt tří lidí. "Chceme pomoci Kalouskovu svědomí," komentoval billboard šéf balbínovců Jiří Hrdina.

"Zvedá se mi z toho žaludek, navíc je to nesmysl," řekl Kalousek a dodal, že obchodní úsek, který vedl, odpovědnost za technické parametry padáků nenesl. Kriticky se na billboardy dívá šéf Rady pro reklamu Pavel Kurýl. Podle něj je tato reklama mimořádně neetická. Je přesvědčen, že by měla být stažena.

---

"Sociální demokraté se rozhodli v Česku obnovit státem řízenou ekonomiku ve stylu RVHP. Jen tak je možné vysvětlit, proč chce ministr průmyslu Milan Urban nalít tři stovky milionů korun z našich daní do továrny, o jejíž výrobky už na trhu není zájem," vysvětlují Lidové noviny. "To však našeho socialistu z ministerstva u Vltavy nezajímá. Sociální demokraté přece o trhu nechtějí slyšet ani slovo. Proto Urban vypouští do éteru výroky, které jsou v absolutním rozporu s realitou a slouží jen jako zástěrka k vydávání stamilionových částek ze státního rozpočtu," míní deník. Krach hranické továrny přitom podle deníku není vládní blamáž. Trh se prostě jen vyvíjel rychleji, než investoři předpokládali před několika lety, napsaly Lidové noviny

"S pomocí soukromým firmám se nám to poslední dobou nějak vymklo z rukou. Stejně jako kontrola nad vládou a nad tím, jak utrácí naše peníze. Důkazem budiž bláznivý nápad posílat 300 milionů ze státního rozpočtu na konto zahraniční soukromé firmy, která v Česku vyrábí zboží, o něž je ve světě stále menší zájem," píše Mladá fronta Dnes. Až kvůli hranické továrně vychází najevo, že ČSSD naslibovala investorům pobídky za téměř sto miliard korun. Pro srovnání: sanace bank po Klausově bankovním socialismu stála údajně kolem 500 miliard, což je srovnatelný řád, podotýká deník. "Sto miliard je na hranici toho, co lze tolerovat. Hranická továrna už dostala peněz dost, žádné další si nezaslouží," tvrdí Mladá fronta Dnes.

---

Hospodářské noviny hodnotí vývoj situace firmy ČEZ, která v úterý ohlásila, že se stala největší firmou střední Evropy. Pro leckoho je to jistě skvělé, s všeobecnými oslavami ale počkejme, radí Hospodářské noviny. "Bylo by to skvělé, kdyby se země mohla chlubit středoevropským obrem, který něco chytrého vyrábí. V této pohádce ale nežijeme. Na úspěchu ČEZ se podílejí i vysoké tržní ceny energií, které platíme. Stát by měl každopádně využít příležitosti a ČEZ prodat, třeba na burze. Plně soukromý obr by se dal slavit s lehčím srdcem. A získáme peníze na penzijní reformu," uzavírá komentář Hospodářských novin.

---

Foto: ČTK

Stát od roku 2000 slíbil při lákání investorů na dotacích a daňových úlevách víc než 90 miliard korun. Další stamiliony představovaly investice státu a obcí do průmyslových zón, v nich firmy dostávají pozemky obvykle za korunu. Výdaje na budování zón však nejsou zmapovány, protože je centrálně nikdo nesleduje. Píše to středeční Mladá fronta Dnes.

Z téměř stovky miliard korun slíbených podpor vyčerpali investoři zatím jen něco kolem dvou procent. To je dáno tím, že téměř tři čtvrtiny z celkového objemu investičních pobídek představují úlevy na dani. Firmy je začínají využívat i několik let po spuštění provozu, informuje deník. Firmy na oplátku slibují vložit do ekonomiky přes 226 miliard korun a vytvořit 60.000 pracovních míst. Další tisíce míst vznikají u dodavatelských firem.

Systém pobídek má však řadu kritiků. Například prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl i prezident hospodářské komory Jaromír Drábek soudí, že vládní politika podpory investic upřednostňuje silné zahraniční firmy před domácími. Pobídky se dlouhodobě nelíbí také opoziční ODS.

Pobídky se nyní ocitly v centru pozornosti v souvislosti s potížemi hranické továrny na výrobu obrazovek firmy LG.Philips. Stínový ministr financí ODS Vlastimil Tlustý v neděli prohlásil, že LG.Philips ukončil výrobu v okamžiku, kdy mu skončily daňové prázdniny, které v rámci pobídek dostal. Mluvčí CzechInvestu Jana Víšková však tvrdí, že firma daňové prázdniny neměla. Náklady státu na získání této investice podle ní dosahují zhruba 1,5 miliardy korun, zatímco zisky z působení firmy představují nejméně 3,2 miliardy korun.

---

Českému státu hrozí vlna žalob od nespokojených menších měst a obcí. Jak píšou Lidové noviny, vadí jim, že ministerstvo financí dostatečně nepřispívá na výkon státní správy, tedy například na vedení matrik nebo vyplácení státní sociální podpory. Nejhorší situace je u menších měst do deseti tisíc obyvatel - takzvaných pověřených obcí II. typu. Těch je v Česku kolem dvou set a každá z nich ročně doplácí na výkon státní správy několika miliony korun. Asi šedesát jich teď zvažuje, že se hromadně obrátí s žalobou k Ústavnímu soudu.

Ministerstvo vnitra, které je za reformu veřejné správy zodpovědné, tvrdí, že situace u nás není v evropském kontextu nijak výjimečná. Příspěvky se podle Jany Matějusové z tiskového odboru ministerstva každoročně o několik procent navyšují, podle starostů to ale není dostatečné. Pokud by stát obcím dával vše, co by si zasloužily, přineslo by to podle resortu neúměrné navýšení administrativy.

---

Trestní stíhání starosty Českého Těšína Jindřicha Sznapky kvůli stotisícovému úplatku bude pokračovat. Deník Právo informuje, že státní zastupitelství odmítlo starostovu stížnost proti policejnímu obvinění z podplácení. Protikorupční policie zjistila, že Sznapka předal 100 tisíc korun organizátorkám místního referenda, aby přestaly usilovat o jeho vyhlášení.

Lidové hlasování mělo zabránit rozprodání výdělečného městského majetku, který kromě některých zastupitelů získala v privatizaci i rodina starosty. Podle policie Sznapka ještě oběma ženám nabídl formou úplatku pozice starosty a místostarosty po příštích volbách. Ty ale celou věc oznámily protikorupční policii. Starosta Sznapka tvrdí, že se nešlo o úplatek, chtěl prý dát ženám peníze na rozjezd nové strany.